110 let od narození tvůrce českokrumlovské točny. Teď se chystají její opravy i soutěž na novou podobu

Před sto deseti lety, 5. července 1907, se v lotyšské Libavě (Liepaja) narodil divadelní architekt a scénograf Joan Brehms, který je autorem původní koncepce otáčivého hlediště v Českém Krumlově.

Joan Brehms začínal v roce 1945 v Jihočeském divadle jako dělník. Postupně zde působil jako divadelní architekt, scénograf a výtvarník a v divadle vytvořil na sto padesát scénických výprav. Původní českokrumlovské otáčivé hlediště navrhl koncem padesátých let s režisérem Otto Haasem.

Joan Brehms studoval na akademii výtvarných umění v Jeně a Erfurtu (1927) a na Bauhausu ve Výmaru. Jako scénograf a šéf výpravy působil v mnoha divadlech v Polsku a Německu. Na jih Čech se dostal jako dobrovolník a tlumočník Rudé armády v roce 1945 a s Jihočeským divadlem strávil půstoletí tvůrčího života.

Joan Brehms vymyslel několik experimentálních hracích prostorů, například kruhové divadlo v zahradě českobudějovického dominikánského konventu nebo kyvadlové hlediště na Karlštejně. V roce 1947 také položil s Karlem Konstantinem základ k Jihočeským divadelním festivalům v Českém Krumlově. Na otáčivém hledišti v Českém Krumlově se jako první hrála 9. června 1958 inscenace hry Ztracená tvář. Během své existence přilákala točna dosud 1,7 milionu diváků. Brehms byl autorem všech dalších úprav točny.

Joan Brehms miloval přírodu a kromě divadla bylo jeho vášní malování. Zemřel v lednu 1995 v Českých Budějovicích. Pohřben je v jihočeském Benešově nad Černou, kde žil se svou manželkou Jitkou.

Nová divadelní točna v Českém Krumlově by mohla vzniknout podle pozdějšího návrhu scénografa Joana Brehmse. Měla by dvě hlediště, mezi nimiž by byl komorní hrací prostor, a oproti nynější konstrukci dvojnásobnou kapacitu. Náklady by přesáhly 100 milionů korun. Řekl to ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek. Točna loni přilákala 54.055 diváků.

Na tržbách z otáčivého hlediště získalo loni divadlo 31,5 milionu Kč, což je 70 procent všech tržeb ze vstupného. Letos se očekávají tržby z točny 32 milionů, odehraje se tu 90 představení. Příští rok zkomplikuje sezonu oprava letohrádku Bellarie. Na točně v zámecké zahradě může hrát divadlo do roku 2020, dohodlo se na tom s památkáři.

Návrh z roku 1972, o jehož realizaci se uvažuje (divadlo se dvěma hledišti), připravoval Brehms pro Mexiko, ale ze spolupráce sešlo. Nová točna by měla dvojnásobnou kapacitu, kterou by divadlo naplnilo, neboť většina titulů je vyprodaná v březnu. Současná točna, vážící 650 tun, je z roku 1994, vejde se na ni 644 diváků.

“Byl by to odkaz na Brehmsův patent otáčivého hlediště, které se otáčí stejně jako to stávající, ale zároveň se umí otočit do sebe, vyjede ještě do výšky. A najednou se diváci dívají na arénu, uprostřed je malá orchestra, na které se hraje, čímž se v uvozovkách vypne ten plenér, a je prostor pro komorní herectví. Po 80 letech by to byl zase velmi zajímavý rozvoj fenoménu plenérového divadla na otáčivém hledišti,” řekl ředitel Průdek.

České Budějovice chystají architektonickou soutěž na novou podobu hlediště. Ve druhé polovině července se zástupci radnice, divadla a památkáři sejdou s ministrem kultury a proberou Brehmsův návrh. “Je to další možnost, jak ten problém vyřešit, a sice prodloužením zahrady o divadelní trakt, prodloužila by se o jeden čtverec, prostor by se připojil k zahradě,” řekl ČTK náměstek primátora pro kulturu Jaromír Talíř (KDU-ČSL).

Sezonu před hledištěm, které se poprvé roztočilo 9. června 1958, zkomplikuje příští rok oprava letohrádku Bellarie. Náklady dosáhnou 30 milionů, rekonstrukce potrvá do roku 2020. Letos a v roce 2018 se budou na rokokové stavbě opravovat plášť, schodiště a vyvýšené terasy.

“Budou to poměrně hlučné, náročné stavební práce: odvozy množství kamenických prvků, výkopy, hromady materiálu, hlíny. Některé postupy se musí provést v dostatečném předstihu před mrazy, mezi květnem až zářím, což je přesně období divadelní produkce. Budeme se muset domlouvat na počtu představení a zkoušek. Tvrdě budeme vyžadovat ústupky od Jihočeského divadla,” uvedl kastelán českokrumlovského zámku Pavel Slavko.

Ředitel Jihočeského divadla Průdek doplnil, že před týdnem dostal informaci od ředitele jihočeských památkářů, že příští rok opravy divadelní provoz neovlivní. “Určitě do něj zasáhnou, bude se vyklízet zázemí, dělat interiéry a fasáda,” řekla mluvčí jihočeských památkářů Markéta Slabová.

Více než polovina návštěvníků otáčivého hlediště přijíždí z Prahy a středních Čech, na opeře převažují zahraniční diváci.