Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě

    19.1.2011 01:00 Vít Dvořák

Víme v Česku, jaký vlastně je a kam směřuje soudobý tanec? Ne, moc toho nevíme, tvrdí taneční či možná lépe řečeno tanečně-produkční uskupení, říkající si 420PEOPLE. Právě proto jeho zakladatelé Václav Kuneš a Nataša Novotná po řadě let strávených v zahraničí slíbili při svém návratu do Prahy, že budou soudobý tanec a jeho přední interprety a choreografy u nás postupně představovat. Po již několika loňských večerech, předvedených hlavně na pražské Nové scéně, jejímž rezidentním souborem se stali, teď nejnověji přišli s již druhým dílem komorního programu, nazvaného Zaměřeni na detail.

Tři lidi spojuje stejné přání, stejný cíl, kdy cestou k němu musí nejdřív ale objevit sami sebe, vysvětlil choreograf i jeden z trojice interpretů Václav Kuneš úvodní část večera, nazvanou Golden Crock (poprvé uvedenou v prosinci 2008, s hudbou Lajkó Félixe). Je zarámována hlubokým nádechem a výdechem a mapuje proměny v nás – to, jak jednotlivé situace a zážitky z nich pramenící ovlivňují nás samé, naše chování k sobě samému i k druhým. Je fascinující sledovat, jak úžasně sehranou dvojicí se Václav Kuneš a Nataša Novotná po letech spolupráce stali, jak jsou spolu dokonale sžiti, v jakých nejjemnějších nuancích dokáží jeden na druhého na jevišti zareagovat. Zdatným spoluhráčem jim tentokrát byl sólista pražské Laterny magiky a v poslední době jejich stálý spolupracovník Milan Odstrčil, tanečník velmi dobře fyzicky vybavený, rostoucí po jejich boku ve výraznou osobnost.

Biology Session Nr.10 z dílny Michaela Schumachera, jednoho ze špičkových amerických tanečníků a improvizátorů, přivedla na Novou scénu magickou hru jediného interpreta s diváky, oscilující mezi humornými situacemi a niterně důvěrným propojením, kdy hlediště je s tanečníkem svázáno nejen zrakem – tedy tím, že jej sleduje, ale je smysly dalšími – hmatem, to když v ruce drží malá světýlka, či chutí, to zase když společně s Michaelem Schumacherem pojídá pomeranč, který on předtím oloupal a divákům rozdal. Tento specifický dialog pak navozuje i kvalitativně zcela jiné vnímání Schumacherova tance a je nejnovějším pokračováním projektů založených na improvizaci, které tanečník započal před několika lety v Japonsku.

Sacrebleu (tedy francouzské citoslovce vyjadřující údiv, nechutnost nebo hněv) navozuje už svojí zvukomalebností očekávání toho, o čemže bude nejnovější choreografie Nataši Novotné, vzniklá v koprodukci 420PEOPLE a nizozemského divadla Korzo v Haagu (tam bude mít svoji premiéru příští měsíc). Autorka – tanečnice v jedné osobě se předem svěřila, že jde o její fantaskní představu o propojení rozmanitých sil, které na každodenní kostrbaté cestě posílí toho, kdo jde sám. Novotná je ve své zpovědi velmi intimní a současně i uhrančivě sugestivní, chvíli pohroužená sama do sebe, aby vzápětí apelativně přehlédla tváře návštěvníků. Menší či větší drama pocitů, které se v každém z nás denně perou, je v jejím podání vskutku strhující. Také tato choreografie (hudba Filip Jelínek) má něco kolem dvaceti minut.

Příběh dvou bloudících duší, které se každá zvlášť vydají na cestu, na níž se potkají, vypráví japonský tanečník a choreograf Kenzo Kusuda pod titulem Moisture Rocket, společně Mireiou de Querol Duran. Tato poslední část večera jakoby se obloukem tak trochu vracela k jednomu z témat části úvodní – rozdílnosti vnímání a pohledů na realitu kolem nás a také hledání vnitřní rovnováhy, ovšem v balení exotickém, nečekaně jemném, vycházejícím z tradiční japonské básně Haiku (hudba Chris Heijens, Masayuki Yamada, Yamashirogumi, Kenzo Kusuda), a inspirované rozkvetlým jarním Amsterodamem (choreografie původně vznikla před několika lety jako trio v Dansateliers Rotterdam a teprve později byla přepracována do duetu).

Mají 420PEOPLE pravdu? Ano, o současném tanci toho skutečně příliš nevíme. Po tomto večeru nezbývá než jeho tvůrcům poděkovat za další umazání nemalého dluhu.

Zaměřeni na detail 2
420PEOPLE
Nová scéna Národního divadla 17.ledna 2011

Golden Crock
choreografie: Václav Kuneš
hudba: Lajkó Félix
upravil: Harmen Straatman
světla: Loes Schakenbos
tančí: Nataša Novotná, Václav Kuneš,Milan Odstrčil

Biology Session Nr.10
choreografie & interpretace: Michael Schumacher

Sacrebleu
choreografie: Nataša Novotná
hudba: Filip Jelínek
kostýmy: Eva Brzáková
světelný design: Pavla Beranová
tančí: Nataša Novotná

Moisture Rocket
choreografie: Kenzo Kusuda
tančí: Mireia de Querol Duran & Kenzo Kusuda
hudba: Chris Heijens, Masayuki Yamada, Yamashirogumi, Kenzo Kusuda
dramaturgie: Kenshiro Nakata
umělecký poradce: Miki Sugiura
světelný design: Ronald Tol
kostýmy: Kenshiro Nakata & Kenzo Kusuda
produkce: Korzo Producties

www.420people.org

Související články

• Glosa: Strhující Máchův Máj na Nové scéně. Bravo Kuneš & Prachař!
• Jiří Kylián a oslavy jeho videotéky v Praze aneb Uštkla mě Bachčisarajská fontána
• Nataša Novotná: Z Ostravy přes Kyliána ke Kunešovi