Aida z výprodeje | OperaPlus

Aida z výprodeje

10.2.2010 01:00 Pavel Šimáček

V obchodech vrcholí druhá vlna slev a jeden ze zbytků nabízí i Národní divadlo. Na rozdíl od většiny prodejen toto zboží bylo prošlé již při premiéře před téměř pěti lety, což kritika vydatně komentovala. Tehdy jsem si říkal, že něco takového příští vedení stáhne – nestalo se tak. V obchodě by zákazník takové zboží reklamoval, zde mu zbývá jen zatnout zuby.
Ihned po roztažení opony 39. představení Aidy (režie Steffen Piontek) bylo zřejmé, že večer bude mít jasnou hvězdu – Ivonu Zelinkovou v roli Nápovědy. Bylo jí rozumět každé slovo – aby ne, občas byla hlasitější než zpěváci, vydatně pomáhala i sboru. Vzhledem k celkovému pojetí inscenace by se mohlo jednat o záměr („zparodujeme Verdiho“), obávám se, že tomu tak nebylo. Po přestávce napovídal pan Mládek, toho bylo slyšet jen občas.

M.Podskalský (Král), E.Urbanová (Amneris)

Aidu mohou divadla pojmout dvěma způsoby: Buď 100% realismus se stovkou statistů a veškerou zvířenou, nebo přijít s nějakým jiným výkladem. Národní chtělo to první, ale chyběly peníze. Scéně tedy „vévodí“ pár kulis s amatérsky vymalovanými hieroglyfy, které je při proměnách nutné stěhovat, čímž se brzdí již tak dost chabý děj. Když v závěru za Radamem s Aidou „zapadá kámen hrobky“ – zde několik cihel spojených dohromady a k tomu jinak barevných – myšlenka parodie se vrací. Byl jsem zvědavý také na triumfální pochod, který mi z premiéry utkvěl v hlavě svou ubohostí (Josef Herman ho tenkrát, myslím, nazval „obíháním pyramidy“ ), kdy malá skupinka statistů obcházela jeviště. Jenže on se tentokrát vůbec nekonal!!! Přišlo šest (!) spartakiádníků, kteří začali cvičit podivnou sestavu s meči, pak se k nim přidalo šest žen. Chvíli se oddávali tanci, potom přivedli skupinku etiopských zajatců a byl konec. Nebo jsem na chvíli nudou usnul? V choreografii (Tomáš Rychetský) se vůbec mísila ubohost se směšností – když při posvátném tanci ve 2. scéně 1. dějství baletní sbor začal napodobovat egyptské pózy a třást rukama, styděl jsem se, neboť v lóži se mnou seděl Angličan, jenž se velice zajímal o stav opery u nás a měl právě za sebou představení ve Vídni a Mnichově.

M.Podskalský (Král), E.Urbanová (Amneris), O.Kulko (Radames)

Oleg Kulko odzpíval Celeste Aida poněkud staženým hlasem, jakoby se mu trochu nedostávalo dechu, zejména s posledním tónem měl co dělat. Pěvecky roli zvládl, nemusel by však na hlas tolik tlačit. Bohužel však na scéně jen tak nerozhodně postával. Možná se sám sebe ptal, zda nakonec nebude lepší nechat se zazdít a uniknout tak dvěma vpravdě osudovým ženám. V opeře jsme zvyklí tolerovat i odkvetlé půvaby a méně lepá těla, dvojice Aida a Amneris však nejen ve mně vzbudila myšlenku, zda by nebyl o vhodné zpřísnit měřítka při obsazování. Přiznejme, že kostýmy (Mike Hahne, navrhl i scénu) oběma dámám značně uškodily. Kostýmy vůbec působily dosti lacině, především „slavností“ hávy z jakéhosi plastového lesklého materiálu byly odpudivé. Jitka Svobodová (již) na roli Aidy bohužel nemá, vyšší tóny byly nejisté, ne vždy zpívala čistě. Její herectví sestávalo z neustálého vzpínání, vztahování a křížení rukou. Eva Urbanová mne zpočátku překvapila mírně třesoucím se neznělým hlasem, později však zpívala „příliš“. Celkově mi přišel její hlas nekultivovaný. Hlas již zrazuje také Miloslava Podskalského (Král). Dobrý výkon předvedl Gustáv Beláček (Ramfis) a zejména Ivan Kusnjer (Amonasro). Orchestr pod vedením Zbyňka Müllera hrál spolehlivě, ale nevýrazně.

Jestliže jsem zde v poslední době doporučil několik běžných představení Národního divadla (Carmen, La Sylphide/Napoli, Čert a Káča), nelze totéž učinit v případě Aidy.

Giuseppe Verdi:

Aida

Dirigent: Zbyněk Müller

Režie: Steffen Piontek

Scéna a kostýmy: Mike Hahne

Sbormistr: Pavel Vaněk

Choreografie: Tomáš Rychetský

Orchestr, sbor a balet opery Národního divadla

premiéra 15.10.2005 Národní divadlo Praha
(psáno z reprízy 8.2.2010)

Král – Miloslav Podskalský

Amneris – Eva Urbanová

Aida – Jitka Svobodová

Radames – Oleg Kulko

Ramfis – Gustáv Beláček

Amonasro – Ivan Kusnjer

Posel – Václav Lemberk

Kněžka – Maria Kobielska

www.narodni-divadlo.cz

Vaše hodnocení této inscenace:

Související články

Komentáře: 6

Anonymous dne 10.2.2010 v 07:05

Tahle papundeklová Aida opravdu měla už dávno skončit někde v propadlišti dějin. S tou parodií jste to trefil přesně. Viděl jsem jí loni a vybavila se mi při tom scéna z filmu Pane, vy jste vdova, kde Jiří Sovák říká: "Ovšem jako veselohra to není špatné":-)
wezr

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 10.2.2010 v 07:42

To byla Dvořákova spolupráce typu ruka ruku myje, neboli dám ti režii a ty mě za to recipročně dáš taky režii někde v oblastním německém divadle. Takhle to dopadlo. Triumfální pochod je k popukání /jak běhá těch pět statistů pořád dokola :-)
Věrka

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Kuba dne 10.2.2010 v 08:30

Musím říci, že takhle trefně popsané představení, kdy s autorem sdílím každou větu a kdy se při čtení smíchy popadám za břicho avšak po přečtění se také stydím za naši operní prdukci jsem dlouho nečetl. Souhlasím s vámi pane Šimáčku, je to realizace, které by slušelo jediné – stáhnout z repertoáru.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Janka dne 10.2.2010 v 09:40

Ale fotky vypadají báječně. Zdání asi klame :-)

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 12.2.2010 v 09:07

Když je řeč o řediteli Dvořákovi, tak tohle povedené dílko je také jeho práce :-) Nevím, zda byste to v Bratislavě chtěli.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 12.2.2010 v 11:03

No tak obíhačku parymidy jsem měl tu čest vidět při premiéře a stačilo. Obdivuju ty, co shlédnou toto veskrze režijně a inscenátorsky povedené představení opakovaně.
Tibor

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.