Aleksandra Kubas, slavík z Wroclawi

Při současných komunikačních a jiných možnostech je právě v oblasti  umění  nesmírně důležité a přínosné seznámení co nejširší veřejnosti s novými uměleckými talenty. Chci tedy přiblížit umělkyni, členku operního souboru ve slezské Vratislavi, která mne v poslední době nejvíce zaujala. Polský institut v Praze nabízí mimo jiné kulturní akce také zajímavé koncerty, které se uskutečňují v krásném prostředí hlavního sálu Fürstenberského paláce kde velvyslanectví Polské republiky sídlí. Čelní fronta pozdně barokní stavby ve formě, jak ji dnes po architektonických úpravách známe, směřuje do Valdštejnské ulice a palácová zahrada sousedí s dalšími překrásnými zahradami pod Pražským hradem.

Letos v půli března čekalo návštěvníky skutečně veliké překvapení. Salon Polski si pozval vynikající mladou polskou sopranistku Aleksandru Kubas a doprovázející klavíristku Magdalenu Blum, obě z polské Wroclavi. Písňový a operní koncert se měl původně uskutečnit v prosinci, ale z důvodu vyhlášení státního smutku k úmrtí Václava Havla byl zrušen. Za tříměsíční čekání byli  diváci ale odměněni nevšedním uměleckým zážitkem. Program koncertu byl tvořen písňovou tvorbou Frederika Chopina, Karola Szymanovského ( Písně pohádkové princezny op.31) a áriemi z oper Szymanovského Král Roger, Vincenza Belliniho Náměsíčná a z Manon Julese Masseneta. V klavírních introdukcích v podání Magdaleny Blum ( jinak také prorektorky vratislavské Hudební akademie) jsme si mohli poslechnout mazurky Frederika Chopina nebo známou Lisztovu transkripci valčíku z opery Faust od Charlese Gounoda. V přídavcích pak zazněly písně Sergeje Rachmaninova. Již během úvodních skladeb bylo zřejmé, že přes svoje mládí před námi stojí technicky i výrazově vynikající pěvkyně, která dokonale ovládá svůj koloraturní soprán se zářivými výškami a obdivuhodně znělou a zajímavě zabarvenou spodní  polohou. Aleksandra Kubas také přesně ví co zpívá a přesvědčuje o tom nejen svojí muzikálností, ale i mimikou tváře a vůbec celé své štíhlé postavy.  Příkladně přínosná  byla prezentace děl polských národních autorů Chopina a Szymanovského, která na našich pódiích až tak často neslyšíme. Při následujících áriích jsem jenom litoval, že nevidíme pěvkyni v akci přímo na divadelním jevišti. Trochu v nevýhodě byla jinak výborná a citlivě doprovázející klavíristka Magdalena Blum, protože akustika zdejšího sálu není klavíru moc vděčná. Zvuk je silný a ostřejší a zřejmě se také tříští. Nicméně atmosféra večera byla dokonalá a publikum odměnilo umělkyně vřelým potleskem. Po koncertě při následujícím společenském setkání bylo zajímavé sledovat nadšenou výměnu ohlasů přítomných, mezi kterými byly také obě příjemné sólistky. Doufejme, že se v brzké době od polských přátel opět dočkáme podobného hudebního bonbónku, jakého jsme byli svědky.A teď k profesní dráze Aleksandry Kubas. S otevřenou a milou umělkyní jsem si o jejím životě, profesní kariéře a cestě k ní popovídal hned po jejím příjezdu do Prahy před zkouškou na koncert. Rodačka z Vratislavi měla vřelý vztah k hudbě a zpěvu již od dětství. Milovala všechny žánry. Rodiče ji v tom podporovali a tak dívenka před tím, než se dostala na Hudební akademii Karola Lipińského ve Vratislavi, kde na radu pedagogů se věnovala studiu operního zpěvu u profesorky Danuty Paziuk-Zipser ( dříve významná operní pěvkyně) navštěvovala hudební školy. V roce 2008 studia Hudební akademie ukončila. V současné době získává  na této akademii titul PhD. Graduovala také na Vídeňské hudební universitě. Navštěvovala rovněž mistrovské kurzy u takových osobností jako byla třeba Regina Resnik, Tereza Žylis-Gara a další. Mladá zpěvačka se velmi pilně účastnila a vyhrávala celou řadu pěveckých  soutěží doma i v zahraničí ( Francie, Itálie, Švédsko, Ukrajina). Jednou z nejvýznamnějších soutěží byla Mezinárodní vokální soutěž Stanislava Moniuszka ve Varšavě roku 2010 nebo cena slavného polského tenoristy Jana Kiepury v témže roce. Vítězství v soutěžích zřejmě podstatně urychlila její operní kariéru, jejíž počátek se uskutečnil v prosinci 2007 debutem na jevišti Wroclawské opery. Tehdy ztvárnila s velkým úspěchem roli Gildy ve Verdiho opeře Rigoletto. Následovaly další závažné role jako Adina v Donizettiho Nápoji lásky, Hanna ve Strašidelném dvoře Stanislava Moniuszka, Pamina v Mozartově Kouzelné flétně a také Zuzanka ve Figarově svatbě. Pak přišla Olympie v Hoffmannových povídkách od Jaquese Offenbacha nebo Rosina v Rossiniho Lazebníku sevillském a také Nanetta ve Verdiho Falstaffovi. Ze současné polské operní tvorby účinkovala sopranistka v hlavní roli opery Pawla Szymanského Qudsja Zaher a díle La liberta chiama la liberta od Eugenia Knapika. Nejnovější její kreací byla role v opeře soudobého polského skladatele Zygmunda Krauseho Pulapka (Past).
Po řadě úspěchů na pěveckých soutěžích a hlavně té varšavské následovala také pozvání k divadelním a koncertním vystoupením v zahraničí.  V Itálii ztvárnila Aleksandra Kubas na několika jevištích roli Cunegondy v opeře Candide Leonarda Bernsteina.  V loňském roce pak přišla exkluzivní nabídka z Velkého divadla v Moskvě k nastudování role královny z Šemachy v opeře Nikolaje Rimského Korsakova Zlatý kohoutek (Zolotoj pětušok). Tuto úlohu si umělkyně zopakuje také letos v červnu. Z Moskvy přišla ale ještě jedna nabídka, která se neodmítá. Byla to královna noci v Mozartově Kouzelné flétně. Úloha je vyhlášená svojí nesmírnou obtížností, s úspěchem se jí mohou zhostit na patřičné úrovni jen ty nejkvalitnější pěvkyně. Je nutno připomenout velkou váhou tohoto pozvání, protože Bolšoj těatr si zahraniční hosty tak často nezve. Má totiž nadbytek vlastních kvalitních sil. Ozval se také německý Bonn s možností zpívat titulní roli v opeře Leo Delibese Lakmé. Party uvedených rolí jsou jak šité na míru pro hlasový obor mladé umělkyně. A abych nezapomněl na české luhy a háje, Aleksandra Kubas se představila našemu publiku v létě loňského roku na festivalu Třeboňská nokturna. Zde měla samostatný operní a písňový recitál za doprovodu komorního orchestru Pražských symfoniků řízeného polským dirigentem Janem Jakubem Bokunem, který pochází rovněž z Vratislavi.
Velmi výraznou položku uměleckého záběru mladé umělkyně tvoří také interpretace písňová a oratorní. Jak se mi přiznala nejvíce miluje Chopina a Szymanovského. Jejímu opernímu naturelu a také samozřejmě díky mimořádným hlasovým dispozicím pak nejvíce vyhovuje hudba Donizettiho nebo Belliniho a také romantičtí skladatelé francouzští. Vyznala se také z obdivu k hudbě Richarda Strausse, z jehož díla měla zatím možnost zazpívat si menší roli ve vratislavské inscenaci Straussovy Ženy bez stínu. Na obligátní závěrečný dotaz co nového chystá v nejbližší budoucnosti odpověděla: Oskara ve Verdiho Maškarním plese. Ten bude v červnu hrán jako velká produkce na historickém stadionu ve Vratislavi, který byl postaven před druhou světovou válkou a později bude zřejmě s úpravami převedena na mateřskou scénu Vratislavské opery.
Nezbývá než se s naší milou umělkyní rozloučit s přáním mnoha úspěchů a hlavně krásných rolí. Doufejme, že ji u nás opět uslyšíme.

www.aleksandrakubas.eu

Fotografie P. Horník, M.Grotowski a archiv