Anna Bolena v Liceu: Další triumf Edity Gruberové

Od posledních tónů Donizettiho opery to už musí být nejmíň dvacet minut, ale rozpálení skalní fanoušci namačkaní u orchestřiště, co nejblíže k rampě jeviště, rozhodně ještě nemíní odejít. Jakoby tu snad chtěli nocovat. Asiat, stojící v parteru nedaleko ode mne, křičí tak, že mu chvílemi až přeskakuje hlas: Edita, Edita! Na oponu mířící reflektory, které už dvakrát personál zhasl, se tak musejí rozsvítit znovu a hlavní hvězda večera se chtě nechtě znovu musí přijít ukázat. Ti, co v poloprázdném hledišti stále zůstávají, znovu šílí. Z balkónu visí transparent se jménem divy, o patro výš zase kdosi vyvěsil její namalovanou podobiznu, hned vedle pro změnu sputili slovenskou vlajku.


Obrovské volání bravo a potlesk se o něco později znovu ozvou i u služebního východu, když se diva objevuje. Desítky fanoušků jsou znovu v tranzu, nastává tlačenice o podpisy.


I tentokrát excelovala. I v barcelonském Gran Teatre del Liceu na ni bylo beznadějně vyprodáno. Donizettiho Annu Bolenu tu zopakovala po osmnácti letech a znovu v ní triumfovala. Je to skutečně k neuvěření, v jaké neochabující kondici se stále drží. Nepotřebuje žádné agenty, slovo marketing snad ani nezná, na poskytování rozhovorů si nepotrpí. I přesto jí Prima Donna Assoluta říkají pořád, i v jejích čtyřiašedesáti. Oprávněně.

Edita Gruberová zkrátka byla hlavní hvězdou i této nejnovější produkce barcelonské scény. Po více než třiceti letech od svého zdejšího debutu znovu předvedla fascinující technickou suverenitu, úchvatná piana, naprostou jistotu i v těch nejvyšších tónech, strhující výraz. V závěrečném obraze towerského vězení vyprovokovala publikum k takovému nadšení, že chtě nechtě musela – aby dirigent mohl pokračovat – opakovaným gestem za ovace poděkovat a diváky tak utišit.


Další sólisté – jakkoli skvělí – tak přece jen zůstali ve stínu Gruberové. I přesto byla Elína Garančafamózní Giovannou Seymour (zanedlouho jí představí i ve Vídni a v Curychu), s dokonalým frázováním a legatem. Lahůdkou byl především ve druhém dějství duet obou protagonistek.

 

 

Ohromný úspěch měl ve své rodné Barceloně i Josep Bros, také jeho Lorda Riccarda Percyho si tu pamatují už z předchozí inscenace z poloviny devadesátých let. Pětačtyřicetiletý tenor si stále drží výtečnou formu, i jeho belcanto je radost poslouchat. Zaujala i italská altistka Sonia Prina v kalhotkové roli panoše Smetona, stejně jako i její krajan, basista Carlo Colombara coby král Jindřich VIII. V Liceu debutující ukrajinský dirigent Andriy Yurkevych dokázal již vyzrálý hudební rukopis tohoto Donizettiho (Anna Bolena skladatelovi přinesla roku 1830 první větší mezinárodní uznání) tlumočit nejen s citem pro jeho dramatický účinek, ale s respektováním osobnosti sólistů.

Edita Gruberová (Anna Bolena), Josep Bros (Lord Riccardo Percy)

Jedinou problematickou stránkou barcelonské inscenace tak zůstala režie Španěla Rafela Durana, známějšího spíš svými činoherními projekty. Ten se soustředil prakticky jen na vnější, navíc nepříliš zdařilé a zjevnou logiku postrádající ilustrování historické fresky z období Tudorovců, zatímco sólisty evidentně ponechal bez jakéhokoli vedení. Na scéně (Rafel Lladó) s až zákeřně strmými schody tak bylo možné vidět značně nesourodý pelmel: živé ohaře i sboristy převlečné za krkavce, historizující oblečení i módní kalhotovou sukni (kostýmy Lluc Castells), samoúčelné členění scény do tří výškových úrovní, simultánní projekci dění na jevišti na část dekorace i obří obrazovky. I v tomto ohledu se ale vlastně potvrdila síla umění i osobnosti Edity Gruberové, která svým výkonem pomohla toto slabé místo nejnovější inscenace Donizettiho opery v barcelonském Liceu poměrně bezbolestně překlenout.

Příště by se Edita Gruberová měla jako Anna Bolena představit letos v červnu přece jen o trochu blíž: v drážďanské Semperově opeře, ve dvojím koncertní provedení.

Gaetano Donizetti:
Anna Bolena
Dirigent: Andriy Yurkevych
Režie: Rafel Duran
Scéna: Rafel Lladó
Kostýmy: Lluc Castells
Sbormistr: José Luis Basso
Choreografie: Ferran Carvajal
Orquestra Simfónica i Cor del Gran Teatre del Liceu
Premiéra 20.ledna 2011 Gran Teatre del Liceu Barcelona
(psáno z reprízy 30.1.2011)

Enrico VIII – Carlo Colombara
Anna Bolena – Edita Gruberová
Giovanna Seymour – Elína Garanča
Lord Rochefort – Simón Orfila
Lord Riccardo Percy – Josep Bros
Smeton – Sonia Prina
Sir Hervey – Jon Plazaola

www.liceubarcelona.cat

Související články


17 responses to “Anna Bolena v Liceu: Další triumf Edity Gruberové

  1. Umim si predstavit nejen skvely vykon EG, ale i tu atmosferu v hledisti. Neco podobneho jsem zazil pred rokem v Mnichove, kdyz tam zpovala v Roberto Devereux.
    Stastni ti, co videli EG v Liceu. Koncertni provedeni neni sice totez, ale EG je jen jedna a sel bych bez vahani. Dekuji za priblizeni ve forme recenze.

  2. Jen těžko uvěřitelné je zejména to, že pokud posloucháte záznam z předchozího barcelonského nastudování Anny Boleny a jejího současného, nepostřehnete takřka žádný velký rozdíl v interpretaci. To je úctyhodné a už jen díky tomu nese Edita Gruberová právem přízvisko Prima Donna Assoluta. Je jí 64 let a zpívá neuvěřitelně skvostně!!!

  3. Role královny je mnohonásobně těžší. Garanča je skvělá, ale to, co předvedla Gruberová nemá obdoby. Jsem zvědavý na Netrebko. Bolena není nic lehkého. Jedna z nejtěžších rolí vůbec.

    Mně se také líbí mladé a vnadné zpěvačky, ale v divadle je stejně nemáte šanci si užít:-), jste většinou dlaeko ( mít na očích celé představení triedr, to dá zabrat), takže zpěv má přednost :-)

  4. leonora3:
    dobra zprava pre vsetkych, ktorym sa nechce cestovat ani do Barcelony, ani Drazdan a chcu vidiet Annu Bolenu (ovsem nie s Editou) a uspokoja sa s prenosom v kine. V oktobri buducej sezony (presne 29.10) by podla neoficialnych stranok o buducich sezonach v Met mala mat premieru nova produkcia Anny Boleny s A. Netrebko a s E.Garancou.( a S.Castellom a Ildarom Abdrazakov) dirigovana M. Armiliatom. Su to dve popularne umelkyne v USA, ovsem nie tak ako v Rakusku! (napr.momentalne si listky na predstavenia s Netrebko v Don Pasquale mozete kupit za regulerne ceny v pokladni a nie za omnoho vyssie na ciernom trhu, ako sa to stalo s Netrebko v minulom roku vo Viedni!)
    Nove produkcie obvykle byvaju i na HDLive prenose. Nikde som ovsem oficialne buducu sezonu HDLive zatial nevidela., ale tak to zatial vzdy bolo.

  5. Muselo to být úžasné. Pěvkyně, která po šedesátce strčí do kapsy o generace mladší pěvkyně. Edita Gruberová je opravdu přírodní úkaz. Mimochodem podobným úkazem je Elizabeth Connell, která tuším debutovala v Elektře v 65 a je neuvěřitelná. Navíc bude teď zpívat v SOP Turandot. člověk jen kroutí hlavou, jak tyto ženy rozumí svému hlasu a jak ho byly schopné udržet ve výborném stavu….

  6. Měl jsem to štěstí, že jsem v Barceloně představení Anny B. dne 30.1. také zhlédl. Plně souhlasím s autorem recenze – výkon E. Gruberové byl skutečně triumfální. Stále má hlas nepřekonatelných kvalit – učebnicové legato, bezkonkurenční pianissima, překrásné a jisté vysoké tóny znějící nad sborem i orchestrem. Dokonalý pěvecký výkon se navíc snoubí se znamenitým hereckým podáním. Elina Garanča jí byla skvělou sokyní – Giovannou S. Hlasy obou pěvkyň spolu navíc neuvěřitelně ladí (o tom jsem se přesvědčil i při Normě ve Vídni). Spolehlivé výkony podali i ostatní pěvci a pěvkyně.
    Na rozdíl od pěveckých výkonů samotná inscenace zdrojem mého štěstí už tolik nebyla. Je skoro bez konceptu, chaotická, chvílemi dokonce působí některé výjevy směšně. Pro pěvce zůstává v podstatě na jevišti málo prostoru – musí také při zpěvu dávat pozor, aby nespadli z některé plošiny nebo ze strmých schodů. Část nejtěžší árie v závěru opery zpívá Edita G. prakticky vleže na schodech… To jen potvrzuje skutečnost, že režisér opeře a opernímu zpěvu nerozumí a byl místy naprosto bezradný. I přesto Edita Gruberová podala nezapomenutelný výkon. Brava! Pokud nemáte zakoupený lístek na její Annu B. do Drážďan na červen t.r., neváhejte s nákupem ani minutu!

    Pokud jde o komentáře přede mnou, plně souhlasím s Janem…

    Jaroslav K.

  7. I já jsem se vypravil a nelituji, Je to tak silný zážitek, že to za letenku, hotel i lístek za 120 Eur stálo. Je skvělá, nedostižná a famózní. A kdo ji porovnává s Netrebko je úplně mimo. Obdiv je zejména ke stále kvalitním a vyrovnaným výškám, piánům, které nemají obdoby i procítění rolí. Ještě teď mi zní hlavou tóny závěrečné popravy! Bravo!

Napsat komentář