Kdykoliv vstoupím do budovy Státní opery, vzpomenu si na ten úžasný pocit, kdy jsem jako chlapec, člen Kühnova dětského sboru, poprvé v této budově, tehdejším Smetanově divadle, stál na jevišti. Bylo to v Dvořákově Jakobínu v inscenaci Luďka Mandause s Bendou Oldřicha Kováře a připadá mi to už neuvěřitelně dávno. Dodnes ovšem cítím vůni tehdejšího divadla a když...
Více