Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě
Je to už hezká řádka let, když se Bergova Lulu hrála u nás poprvé (původní premiéru měla roku 1937 v Curychu). V lednu 1972 Lulu přivedli dirigent Václav Nosek a režisér Milan Pásek společně s výtvarníkem Karlem Zmrzlým do brněnského Janáčkova divadla a stali se tak jejími prvními jejími inscenátory v zemích tehdejšího východního bloku. První československou Lulu byla dlouholetá členka brněnské opery Jaroslava Janská, Doktorem Schönem Jaroslav Souček, Alvou Jiří Holešovský a malířem Walterem Vladimír Krejčík, kuplíře Schigolcha představoval Richard Novák. Pražské Národní divadlo se k uvedení Lulu neodhodlalo dodnes.
Lulu, operní zpracování předloh německého dramatika Franka Wedekinda (1864-1918) Lulu (1903) a Die Büchse der Pandora (1904 – Pandořina skříňka) rakouským skladatelem Albanem Bergem (1885-1935), má svoji dosti pohnutou historii vzniku – ať už kvůli tomu, že ji Berg nestihl dokončit, tak i kvůli dalším osudům nehotové partitury. Podrobně o díle, o jeho vzniku i samotné hudbě, psala před časem na Opeře Plus muzikoložka Vlasta Reittererová, při příležitosti uvedení Lulu na Wiener Festwochen. Tento článek najdete zde.
Po bezmála čtyřiceti letech od svého prvního brněnského uvedení se teď Lulu do Janáčkova divadla vrátila, jako prakticky jediný letošní nejanáčkovský „velký“ titul festivalu, věnovaného hukvaldskému rodákovi. Do moravské metropole přivezl Lulu operní soubor z německého Essenu. Shodou okolností soubor, který Lulu uvedl v roce 1953 v premiéře německé (ještě v podobě nedokončeného fragmentu; pařížská premiéra úplného znění, dokompletovaného Rakušanem Friedrichem Cerhou, se konala o více než čtvrtstoletí později, v roce 1979).
Dvaašedesátiletý německý činoherní, muzikálový a také operní režisér Dietrich Hilsdorf (umělecký ředitel divadla Courage v Essenu) přistoupil k Bergově opeře (inscenace měla v Essenu premiéru letos v lednu) s respektem, bez zbytečných extravagancí, s důrazem na samotný příběh a psychologii vztahů. Během symfonických meziher mezi jednotlivými obrazy nechává před zraky diváků běžet film – věrnou kopii přestavbového dění za zataženou oponou, podtrhující svým „zcizujícím“ efektem zákonitost a neodvratnost osudu především hlavní hrdinky příběhu. Tím spíš sugestivně pak vynikne obraz závěrečný, kdy divák poprvé zjišťuje, že to, co se po vytažení opony objevuje na jevišti, s předchozím „přestavbovým“ filmem nesouhlasí…
Vedle nesmírně vyrovnaného kvalitního pěveckého obsazení v čele s interpretačně věru přetěžkou Lulu pěvecky i výrazově skvělé Julie Bauer (především v koloraturním repertoáru je k vidění nejen v Essenu, ale docela často i v opeře chemnitzské) patří hlavní chvála večera jednoznačně jednašedesátiletému maďarskému dirigentovi Stefanu Solteszovi, intendantovi a hudebnímu řediteli essenského operního souboru (a dlouholetému členu Vídeňské státní opery). Dramaticky nesmírně působivou Bergovu partituru tlumočil s ohromným vnitřním zaujetím, smyslem pro detail i strhující sugestivnost příběhu. Bezpochyby jeden z vrcholů festivalu Janáček Brno 2010, nejspíš shodou okolností načasovaný právě do jeho závěrečných dnů.
Alban Berg:
Lulu
Dirigent: Stefan Soltesz
Režie: Dietrich Hilsdorf
Scéna: Johannes Leiacker
Kostýmy: Renate Schmitzer
Philharmonie Essen
Opernchor Essen
Premiéra 23.ledna 2010 Aalto Theater Essen
Psáno z pohostinského vystoupení 27.11.2010 v Janáčkově divadle Brno
(Festival Janáček Brno 2010)
Lulu – Julia Bauer
Gräfin Geschwitz – Bea Robein
Dr. Schöns Verlobte – Marie-Helen Joël
Ein Gymnasiast – Ieva Prudnikovaite
Maler – Andreas Hermann
Dr. Schön – Heiko Trinsinger
Alwa – Arnold Bezuyen
Athlet – Almas Svilpa
Schigolch – Günter Kiefer
Theaterdirektor – Michael Haag
Kammerdiener – Albrecht Kludszuweit
Medizinalrat – Thomas Böckstiegel
Související články
Komentáře: 25
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
17. května 1912 se narodil maďarsko-francouzský dirigent a houslista Sándor VÉGH
- jaja: Na jakem padaku asi pan Zdrahal odletel? A kde pristal?
- miron: Je skvělé, že tento světový orchestr přivezl do Prahy právě Daniel Barenboim. Protože to je jeden z hudebních...
- V.T. Slajer: Velmi dobry rozhovor a tuto inscenaci Falstaffa bych si nemel nechat ujit, az (pokud) se dostane do...
- Dan: Ač paní Machalická většinou udeří hřebíček na halvičku, nejsem si jistý, zda tentokrát není vedle, jak ta jedle....
- joska: Jenom si ho nechejte v Praze. Na Morave se uz nadelal bordelu dost.
- hanka: ostravská opera je skvělá:))))co naděláme.
- Marel: :-))) Ano, toto je pěvec, který zpívá opravdu svým hlasem. Nádhera :-)
- im: KONEČNĚ! Ale včera bylo pozdě, co škody stačil nadělat!!! Asi je to český folklór: nekompetentní umanutec na...
- Milly: Tak konečně donáměstkoval. Tento folklorní tanečník stojí za násilným sloučením SOP s ND. Prosazoval ho hlava...
- hanka: mně opera nudná nepřišla, naopak. spíš mně trošku :)) mrzelo,že se nějaké drobné škrty provedly. pan ŠŤáva...
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Ministerstvo kultury sloučí tzv. živé umění do jednoho odboru Ministerstvo kultury pokračuje ve změnách...
VícePřijde nová neřízená střela?
Wagnerovský kongres 17.– 20.5.2012 v Praze
Náměstek Radek Zdráhal na Ministerstvu kultury končí
Má vlast a Petrenko na Pražském jaru
Dekuji za rychlou recenzi. Opery toho typy – kdyz se alespon trochu hudebne a rezijne podari – jsou vzdy naprosto mimoradnou udalosti.
Tez me to privedlo zpet k dukladnemu a nesmirne zajimavemu pojednani VR, ktere jsem si tak znovu procetl.
V neposledni rade zdejsi video (ukazka Lulu z letosniho Salzburgu) je naprosto skvostne, skoda ze jsem to nevidel tam. Podle meho skromneho nazoru prave tato opera primo vola po presne takovem rezijnim pojeti, kdyz uz se to uvadi v roce 2010. I Teresa Stratas, jedna z prvnich Lulu dokoncene verze, byla "odvazna" uz pred 30 lety. Takove video primo vola po alkoholu! Cheers.
@Leonora3 – pokud se sem podiva, zajimal by me jeji uprimny nazor na tuto operu/produkci/video.
Na naše poměry fantastické představení, škoda že se u nás pořád dokola hrají ty samé "pecky". Essen je defacto oblastní divadlo – nedokážu si absolutně představit opodobně udělanou inscenaci někde na oblasti u nás.
Už jenom to, že ji do Brna přivezli bylo něco fantastického. Místní publikum bylo zpočátku velmi rozpačité a o přestávách jsem zaslechl, že to je nemelodické a těžké. Po konci, ale chvíli zůstlo v tranzu a pak zaslouženě tleskalo. To je to, co je třeba dělat pro osvětu opery. Přesně toto. DH
V roce 1998 vyšel v SADu článek "Čtvrtstoletí bez Bergovy Lulu", kde se (tuším) autorka zamýšlela nad poslední brněnskou inscenací a dílem samotným. Uplynulo 12 let a jsme na tom stejně. Lulu jsem viděl 2x ve Vídni (s Marlis Petersen), je to úžasné dílo a ona inscenace byla velmi zdařilá.
Brněnskému publiku mělo velké štěstí.
Fantastický zážitek! Standing ovation zcela zasloužené!
Nevím, estli takováhle moderna má u nás v Brně být. Vždyť je tolik pěkných historických oper. Tohle je krvák. Jezdijo na to z Prahy. Snad to bylo jen jednou a už to u nás dávat nebudou. Nevijou co by.
Stála jenom suita hostů v prvních řadách. My jsme ani netleskali. Tohle patří možná do Reduty, ale ne do velké Janáčkovy opery!Nechutné a morbidní vraždění. Pokřivený obraz ženy. Tohle jsou ty moderní opery!!!
Tady bych si s Brňáky dovolil nesouhlasit. Buďte hrdí na to, že Lulu u vás uvedli. Před lety i nyní. Je to klasika, která se uvádí všude ve světě. Nádherné psychologické drama!
Tomuhle autorovi jsem nikdy nepřišel na chuť, i když jsem to mnohokrát zkoušel, a to mám 20. století moc rád; jenže Honeggera, Poulenca, Prokofjeva, ale třeba i Varéseho a další. Nevím, kdo na tomhle mdlém a pokleslém dílku, s nemožným námětem a nudnou hudbou, co má. Jestli se tohle uvádí na celém světě, tak by mě zajímala ta tlačenka, co to všude propaguje. Mě by na to už nedostali ani párem volů.
S úctou VlaM
Docela mě zaráží apatyje některých předchozích komentujících, i když nic ve zlém. Ale myslím, že to je právě důsledek špatné reperotárové politiky divadel. České publikum v opeře hrozivě v posledních desetiletích zakrňuje, nezná prakticky nic jiného než Traviaty a Bohémy – a tohle je důsledek.
Pro "předřečníka" z 15:22: Vy možná nikdy nepochopíte, že může existovat i jistý vytříbený vkus, který zavelí, že určitá hudba, určitého skladatele nebo i určitého výrazového okruhu, se posluchači prostě nelíbí, neoslovuje ho a netáhne. A to bez ohledu na stylové období, století a já nevím co. Pokud vím, tak posluchačstvo v Brně je převelmi zkušené a zdaleka ne jen přes Traviaty. Vím, s jakým nadšením dovede přijmout třeba Stravinského nebo Orffa. Podstatná část brněnského hudbymilovného publika týž večer nadšeně na Stadioně aplaudovala novince Zdeňka Pololáníka (Missa solemnis). To, že Brno zůstává k Bergovi vlažné, rozhodně není tím, že by zakrňovalo. Prostě tento autor tolik netáhne, to je celé. A nemusíme z toho vždycky jen obviňovat návštěvníky.
Dala jsem přednost Bergovi, je to přeci jenom kus, který má své místo v operní tvorbě 20. století. Novinka Z. Pololáníka si asi bude muset počkat na to až se stane uznávanou jako Bergovy věci (pokud k tomu někdy dojde). Myslím, že Lulu je už hodnotnou klasikou, která se po světě hraje. Ano Brno má velkou operní tradici, ale publikum (ani mladší) tam není zvyklé na věci méně hrané. A je to právě tím, co psal anonymní 29. listopadu 2010 15:22 – špatným repertoárovým výběrem. Nové vedení opery a divadla se snaží tuto křivdu na divácích postupně napravovat a je to dobře.
Viděla jsem to poprvé. Jsem z toho úplně unešená. Psychologické drama jako blázen. Výborná opera. Někdo říkal, že Wozzek je taky takhle pěkný. Je to pravda?
Pro "29. listopadu 2010 15:45" Možná se více necháváte ovlivňovat tím, co se kde pochvalně říká a píše, co má ve světě větší tradici, než svým vlastním, neovlivněným úsudkem. Alespoň tedy podle vaší argumentace. Škoda.
VlaM
Určitě se ráda nechám ovlivnit tím, co hrají po celém světě a je to klasika dvacátého století. Pokud si mohu vybrat zvolím tuhle variantu. Missu Solemnis si poslechnu někdy jindy, až nebude mít souběh s prověřeným kusem, jehož provedení nemá v Česku obdoby, protože se nehraje :-)
Proč se hrají symfonické koncerty složené z kusů "prověřených dobou" a k tomu se přidá jedna nebo dvě soudobé novinky? No protože by na novinky samotné nikdo nepřišel. Tak funguje psychologie člověka. A je to dobře.
Nepochopila jsem akorát, proč ji podřezal malíř. Vždyť zabít ji má jack rozparovač… Jíťa
Měl jsem to štěstí, nebo smůlu, že jsem první uvedení v Brně měl možnost vidět. Tehdy mi stály vlasy hrůzou, něco tak hrozného jsem ještě neviděl. Osobně tento kus zařazuji na stejnou hromádku jako například brněnské "Tři růže pro Johanu". A nenadávejte mi, že nesdílím nadšení některých diskutujících.
Jestliže stačí uvedení opery jednou za 40 let k uspokojení všech, kterým se líbí…
Je to věc vkusu a to je individuální záležitost. Víte, zažil jsem brněnskou operu skoro každý den vyprodanou. Výborný a pestrý repertoár. Uznávané vedení a režiséry ochotné chápat myšlenky autorů. Tam se nějaká Lulu dala považovat za inscenační pokus, který měl svou váhu. Brno mělo široký a poměrně kvalitní ansámbl. Když přijel host,byl to "pan" host a žádný Landa.
Představení bylo naprosto úchvatné, výkony sólistů obdivuhodné, orchestr hrál skvěle. Výborná režie, civilní herectví. Myslím, že bychom se v Brně nad sebou měli zamyslet, vkus publika zde ustrnul někde v 70. letech minulého století.Když si vzpomenu, jaký cirkus se strhnul kolem Poutneyho Jenůfy, musím se smát. Díky dramaturgii festivalu, která sem essenské pozvala. Předešlé pisatelce o Jackovi Rozparovači – konec měl asi znamenat to, že vlastně všichni "její" muži ji zabili.
Essenská Lulu bylo úžasné představení, které zastínilo vše, co se v Brně (a nejen v Brně) v poslední době hrálo. Vysoká profesionalita, výborný orchestr, výborný dirigent, sólisté i režie. Jedním slovem – úchvatné! Je vidět, že se občas ještě někde (většinou na západ od našich otevřených hranic), dělá ještě profesionální divadlo.
Ano Brno daleko zastiňuje Prahu. Publikum se tam, pokud tento trend bude pokračovat, naučí přijímat různorodou dramaturgii. Tím se i vychová v citlivé a vzdělané operní publikum.
Na západ od našich hranic, až ke Středozemnímu moři se dělá už dlouho profesionální a špičkové divadlo. Je dobře, že ho do Brna kousek přivezli.
Výborné představení, které Brnu ukázalo, kde se současné operní divadlo nachází. Jak můž být zajímavé a poutavé.
Až bude na tento druh opery stát vstupenka 20% toho, co stojí na "Verdiho a spol.", tak půjdu. Mám-li však platit plné vstupné, tak to Verdi vždy vyhraje. Peníze si doma netisknu, tak musím selektovat.
Bolo to neskutecne krasne setkanie s Bergom. Znala som jeho Wozekka, ale Lulu mi pride este niternejsia a zaujimavejsia. Pekne predtsavenie, za ktore by se hociaky subor na regine nemusel hanbit.
Dobrá práce. To nejlepší z letošního ročníku! Jirka
Tímhle počinem D. Dvořák zabodoval. Brno potřebuje oživení, aby operní publikum dostalo do halvy moderní věci. Bylo ta fantastické a od souboru na úrovni naší Plzně !!!