Bílo-červená La traviata se v Olomouci líbí

23.4.2010 00:00 Zdena Plachá

Hned na počátku se musím přiznat, že jsem se na novou operní inscenaci v Moravském divadle Olomouc moc těšila. Těšila jsem se navzdory skutečnosti, že jsem poslední Traviatu viděla zhruba před rokem ve vídeňské Státní opeře v obsazení skutečně světovém – Anna Netrebko a Joseph Calleja! Laťka byla tedy nastavena skutečně hodně vysoko a co si hlavně neodpustím je konstatování, že já osobně do Vídně jezdívám poslouchat hlavně piano zpěváků a orchestr, „jen“ doprovázející zpěváky, a ne opačně, jak je to běžným zvykem v českých zemích. Traviatu jsem viděla ve velkém časovém odstupu ve Vídni dvakrát a vždycky jsem v němém úžasu našla v hudbě tolik dosud nepoznaného a netušeného! Věřte, vše skutečně díky velice umírněné dymanice. Tato opera si, podle této mé zkušenosti, asi ticho a poklid prostě žádá, aby vynikla ta krása, kterou do ní Verdi vložil. Můžeme se dnes jen dohadovat, zda si námět nevybral tak trošku z osobních důvodů. Sám přece mnoho roků žil v nemanželském svazku a vystavil tak svou životní družku Giuseppinu Strepponi společensky nelehkému postavení.

E.Gazdíková (Violetta)

La traviata se na olomouckou scénu vrací po sedmnáctileté odmlce. Vrací se v nastudování hostujícího režiséra Martina Otavy, pod taktovkou šéfa opery Miloslava Oswalda. Režisér Otava v programu jasně rozkrývá svůj záměr inscenovat „pravdivý příběh normálních lidí, které determinují jejich emoce, egoismus, touhy, životní situace, náhody i omyly“. Myslím, že se mu tento záměr podařilo ve spolupráci se všemi protagonisty beze zbytku naplnit.

M.Vlček (Alfréd)

Co mě snad poněkud zarazilo a nejsem schopna jaksi ohodnotit, byla výtvarná stránka inscenace. Po otevření opony se mi okamžitě vybavila scéna z dosud uváděné inscenace v Národním divadle v Praze, kde je také využito půlkruhového ochozu. Možná už vše bylo vymyšleno? Na rozdíl od pražské inscenace je ale olomoucká scéna zcela uzavřena půlkruhem černých zrcadel. Ve všech sborových scénách se mi to zdálo poněkud nepraktické, protože sbor se vždy doslova jako komando vyrojil na své výstupy a pak opět zcela zmizel, takže nepoučený divák by mohl být poněkud zmaten, zvláště když pak všichni zpívají o skvělém večírku, který pro ně v prvním dějství Violetta uspořádala. Zhýralá společnost dam v bílém s kloboučky na hlavách totiž tomu moc nenasvědčovala, stejně tak jako pánové, všichni oblečení do rudých fraků a kalhot, ani po prohýřené noci nijak neuvolnění. Prozatím se mi nepodařilo pochopit či rozkrýt záměr využití právě těchto barev. Abych byla přesná, smutek přinášející postavy byly v černém (otec Germont a v závěru i doktor Grenvil) a Alfred po celou dobu v bílém. Ples u Flory přinesl pro dámy sboru přece jen změnu – při sboru cikánek ze sebe strhaly bílé šaty a všechny pak už byly jen v rudé. Vše zvládaly naprosto bravurně za zpěvu i tance. Prostě hráčská vášeň a následné ponížení Violetty koncem druhého jednání se staly „peklem“.
Ještě k onomu zmíněnému přirovnání sboru ke „komandu“: Takto to vnímala moje kamarádka, která není vyhraněným operním divákem, a já jsem si až při jejím komentáři uvědomila, jak automaticky vnímám skutečnost, že sbor přijde tehdy, má-li zpívat, a poté také odejde. Jsou-li navíc k dispozici na každé straně jen troje užší dveře, tím hůř.

E.Gazdíková (Violetta), J.Kettner (Giorgio Germont)

Premiérová Violetta Valéry v podání Eleny Gazdíkové byla dokonalá! Tato role přesně odpovídá jejím hlasovým možnostem, takže si obecenstvo bez dechu mohlo vychutnat všechny známé árie bez jediného technického zaváhání! Navíc velmi přirozené herectví bez jakéhokoliv patosu nás všechny doslova vtáhlo do děje! Postava Alfreda Germonta patřila o premiérovém večeru Milanu Vlčkovi. Musím přiznat, že mě velmi mile překvapil. Slyšela jsem jej jako Alfréda před několika lety v Národním divadle v Brně a dovolím si tvrdit, že na této roli udělal velký kus práce jak pěvecky, tak herecky. Velké ovace sklidil při závěrečné děkovačce za roli otce Giorgia Germonta Jakub Kettner. Jestliže jsem napsala, že premiérová Violetta byla dokonalá, pak Giorgio Germont byl dokonalý dvakrát! Jeho nádherný tembr, dynamika i technická dokonalost jsou prostě pozoruhodné! Z menších rolí mě zaujal Barone Douphol v podání Antonína Valenty. Především herecky úžasně propracované detaily daly všem tušit, kdo je pro něj Violetta: jeho majetek, jeho zboží, za které si platí. Po delší době jsem si uvědomila, že to není jen ten, který Violettu nezištně doprovází ve scénách „před i po Alfrédovi“. Závěr opery byl pak vynikajícím dramatem, rozehraným a umocněným obrazem v černých zrcadlech. Dojem mnoha lidem jen poněkud zkazily dveře, odsouvající se do stran a velmi evokující pocity z posledního rozloučení. Myslím, že síla Verdiho hudby a naprosto geniální závěr opery vůbec nemusí být umocňován takovým efektem. Ten tedy rozhodně této inscenaci nesluší.

H.Kostelecká (Flora)

Druhá premiéra byla pro mě pozoruhodná hlavně díky skvělému výkonu Ondřeje Koplíka v roli Alfréda Germonta. Tento mladý tenorista mě překvapil velmi vyzrálým pěveckým i hereckým výkonem. A pak, že se tenoristé v českých zemích nerodí! Violettu při druhé premiéře ztvárnila paní Lea Vítková. Ač v programu přiznává, že ji vlastně nikdy nenapadlo snít o této roli hlavně díky koloraturám v prvním dějství, setkala se vlastně poprvé v kariéře s Verdiho partem. Musím přiznat, že mě velice příjemně potěšila, protože se jí podařilo jak pěvecky, tak herecky zazářit. Pravdou je, že v těch koloraturách byly ještě technické rezervy, ale jsem přesvědčena, že se její Violetta ještě „vyzpívá“. Otce Giorgia Geronta výborně zpíval a hrál Vladislav Zápražný. Závěrem musím ještě podotknout, že menší role v podání Václavy Houskové (Flora), Jiřího Přibyla ( doktor Grenvil), Ondřeje Doležala (Gastone) a Zdeňky Mollíkové ( Annina) byly ve ansamblech mnohem hlasově „barevnější“, než premiérové obsazení. Jednomu je potom až líto, jak nespravedlivá je tato opera, která vlastně jen třem hlavním postavám dává dostatečný prostor k projevu, zatímco role menší skutečně jen dotvářejí celek.

M.Málková (Annina), M.Vlček (Alfréd)

Velký hold a poklonu musím složit perfektně sezpívanému sboru i sehranému orchestru. Jen mě trošku zamrzelo, že premiérový zvuk orchestru byl o poznání silnější, než tomu bylo na veřejné generální zkoušce. Tím se vracím na začátek svého zamyšlení nad novou olomouckou premiérou a k úžasné osobní zkušenosti, že Traviatě sluší piano a pianissimo!
Nakonec mi nezbývá nic jiného, než milovníkům opery novou olomouckou Traviatu doporučit. Ať už totiž budete slyšet kterékoliv obsazení, vždycky se dočkáte opravdu výjimečného zážitku.

J.Kettner (Giorgio Germont), M.Vlček (Alfréd)

Giuseppe Verdi:

La traviata
Dirigent Miloslav Oswald
Režie Martin Otava
Sbormistr Lubomíra Hellová
Scéna Ján Zavarský
Kostýmy Dana Svobodová

Orchestr a sbor Moravského divadla Olomouc
Premiéry 16. a 19.dubna 2010 Velké divadlo Olomouc

Violetta Valéry – Elena Gazdíková/Lea Vítková
Flora Bervoix – Hana Kostelecká/Václava Housková
Annina – Magda Málková/Zdeňka Mollíková
Alfredo Germont – Milan Vlček/Ondřej Koplík
Giorgio Germont – Jakub Kettner/Vladislav Zápražný
Gastone – Ondřej Doležal/Jakub Rousek
Barone Douphol – Petr Špaček/Antonín Valenta
Marchese d´Aubigny – Vladimír Třebický
Doktor Grenvil – Jiří Přibyl/David Szendiuch

www.moravskedivadlo.cz

Související články

Komentáře: 8

Anonymous dne 25.4.2010 v 07:42

Nevím, jak velké zkušenosti s operou paní recenzentka má, ale já mám na premiéru naprosto jiný názor. Ani ne tak, co se týče režijního pojetí opery – myslím, že Martin Otava odvedl svou práci na výbornou a do své režie dal mnoho nových skutečností, které v jiných inscenacích nevidíme.
Horší je to ovšem s hodnocením pěveckých výkonů. Kdybych byl šéfem opery, asi bych velice přemýšelel o dalším uplatnění paní Gazdíkové a pana Vlčka v souboru. Oba zpívají naprosto rozbitým hlasem, s velkým tremolem, mají problémy s legatem, s výškami. Hlas paní Gazdíkové je ostrý a v podstatě dnes už neposlouchatelný, byť recenzentka má pravdu, že hrála velice přirozeně. Pan Vlček se škrtí ve vyšší poloze, tóny jsou na hranici selhání, v posledním jednání už s partem zápasil tak, že jsem neustále čekal, kdy mu hlas definitivně vypoví službu.
Naopak skvěle zpíval pan Kettner, který zraje od role k roli a dnes patří k předním českým barytonistům vůbec.
A bohužel velké nepřesnosti v souhře i v ladění byly v orchestru, to už hned v prvních tónech předehry. Navíc orchestr hrál příliš hřmotně celou operu.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 25.4.2010 v 10:37

Dobrý den, já si naopak myslím, že paní recenzentka Plachá, ačkoli ji neznám, má pravdu a vystihla situaci v mnohém velmi přesně! Dokonce se těším na její glosy o opeře Moravského divadla. Ano, pan Vlček se trápil a semotamo dokonce špatně nastoupil (leč pěvecky se oproti dřívějšku zlepšuje). Elena Gazdíková dokáže to, co jiní v opeře Moravského divadla bohužel ne – vládne totiž spolehlivým lyricko-koloraturním sopránem a přiznejme si, že jako Violetta při premiéře zazářila! Koloratury byly lehké, technicky precizní a její vyzrálé herectví opravdu premiérové diváky dojalo (což bylo slyšet ve foyer po představení). Co víc si můžeme přát? Pak anonymní hodnotitel (viz výše) působí, jako by chtěl uškodit opeře MDO jako celku a shodit v pár větách celý soubor včetně pana dirigenta! Jakub Kettner má úžasný hlas, v závěru 1. půlky druhého jednání mi vadila přehlídka toho, co dokáže v podobě výšky těsně před oponou – vhodnější si myslím by bylo hlasem klesnout… Ovšem co ostatní, vedlejší role? Hana Kostelecká se na Floru Bervoix moc nehodí, Antonín Valenta jako baron Douphol aspoň hraje a když se zjeví Annina Magdy Málkové – to je jakoby se přes jeviště prohnal tajfun… Co se týká režie a výtvarného pojetí – moc mi to nevadilo a mohl jsem se soustředit na jednotlivé pěvce. Doufám, že se objeví další diskutující, protože o opeře se má mluvit a je krásné, že na nás ještě pořád v této uspěchané době stále působí. Já se rozhodně těším na Traviatu a půjdu se podívat i na další obsazení! Alespoň za premiéru můžu s čistým svědomím poděkovat! S pozdravem Pavel Novotný

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 25.4.2010 v 11:39

Jakto, že orchestr hrál hřmotně celou operu? Já viděla druhou premiéru a hřmotně na mě působila jen představitelka hlavní role :-)
Rozhodně by se mohla trochu mírnit, aby šel slyšet právě i orchestr. To divadlo není velké jako stadion a Violetta není Brunhilda!!!
*Petruška*

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 25.4.2010 v 13:37

Říkám si, kterýpakto divák je takový odborník a nepochybně sám zpívá přinejmenším jako Pavarotti, že si dovolí takto hodnotit výkony sólistů, kteří ztvárnili premiéru La traviaty! Já osobně jsem měla několikrát v očích slzy, ale z důvodu dojetí a úžasu nad pěveckým výkonem Eleny Gazdíkové, La traviatu jsem viděla v mnoha ztvárněních a její Violetta pro mne byla bezkonkurenčně nejopravdovější a nejlepší. Nemám pocit, že by se Alfréd trápil, naopak jsem ocenila, že narozdíl od jiných tenoristů dokáže vyrobit krásné znělé piano a ví, kdy má vedoucí linku on a kdy někdo jiný. Znám spousti jiných tenoristů, kteří mají pocit, že opera na nich stojí a zpívají své provozní forte od začátku dokonce. Pan Kettner byl rovněž výborný,i když možná nebylo nutné zpívat v takové síle. Ale ne, nechci jej kritizovat, nadchl mne také, i při jeho árii mi vhrkly slzy dojetí do očí. Myslím si,k že nikdo, ty z menších rolí nevyjímaje, neudělal ostudu, chválím je všechny, odvedli dobrý výkon a kdo si to někdy vyzkoušel, tak ví, že není malých rolí… A pokud někdo ze zpěváků nenastoupil úplně přesně, smekám před nimi, že to dokázali ve vteřině napravit a situaci bravurně zvládnout. Pan dokonalý si zřejmně nedokáže představit, jakou zodpovědnost a s tím spojenou nervozitu zpěvák při premiéře prožívá a to vše jen proto, aby potěšil své diváky! Takže by neškodilo trochu se zamyslet nad svým sprostým a urážlivým vyjadřováním. Uvědomte si, jak moc a neprávem ubližujete lidem, kteří svůj život obětovali práci pro potěchu druhých.
Takže pro příště by se mohl pan kritik na jeviště postavit sám a předvést těm "nemožným" sólistům, jak to má vypadat! Ráda pak napíši na oplátku objektivní kritiku já jemu!!!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 25.4.2010 v 18:18

Opět anonymní (zřejmě zaměstnankyně divadla), která je vedle, jak ta jedle. Úroveň sólistů byla skutečně na pováženou, ale to je vedlejší.

Paní neznámá: Kritika je literární útvar a autor skutečně nemusí umět zpívat stejně dobře (nebo jako v případě této produkce stejně mizerně) na to, aby jí mohl napsat.

Spíše si uvědomte, že v případě sólistů to je jeich povolání a tak by svou práci měli odvádět co nejlépe.

Už tu před časem byla debata na toto téma. Chtěla byste, aby vám mizerný lékař vyoperoval zdravou ledvinu místo nemocné proto, že to byla velká nervozita před zákrokem. Nebo musel chvíli počkat, než začal operovat a vy jste se v průběhu operace probudila z narkózy? Asi ne. Přejete si maximálně kvalitěn odvedený lékařský výkon, abyste zůstala zdravá.

Po výkonech sólistů Opery v Olomouci, bohužel domů diváci zdraví neodcházejí. Mají minimálně zkažený vkus.

Takže opatrně. Je to povolání jako každé jiné a když na něj někdo nestačí, měl by odejít.
Jan

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 26.4.2010 v 08:09

Při čtení příspěvků nevím, zda jsme viděli stejnou inscenaci… Především příkré hodnocení paní Gazdíkové – dlouholeté ozdoby operního souboru – mě zaráží, co dotyčný pan/paní anonym viděl/-a a slyšel/-a!
Já jsem měla během večera několikrát v očích slzy nejen díky skvělému hereckému, ale především pěveckému výkonu. Kupodivu si ani nepamatuji, že by její hlas byl nějak ostrý, či nepříjemný. Ale je dobře, že máme jako diváci rozdílné názory i vkus a konečně – své favority si můžeme vybrat při hlasování a udílení cen diváků… ( a těch má paní Gazdíková, pokud se nemýlím, hned několik!)
Milena

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 26.4.2010 v 10:49

Milý pán JanXY a rovnako aj prvý anonym, povedzte nám prosím, čo je dobrý alebo ten správny vkus. Ako to máme robiť aby sme boli aspoň trochu hodní pekného slova?
Tak, ako to poznáte z CD nahrávky alebo zo záznamu z MET?
Viete kritiku može napísť každý, ale na javisko sa každý nemože postaviť.
Tak len závidte ďalej a to umenie, tu krásu hudby a emócie budeme zažívať my.
A boli ste vobec na premiére v našom divadle????
M.Oswald, šéf opery

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Radek dne 26.4.2010 v 11:31

Psát anonymní urážlivé kritiky v diskuzích, to není žádné umění. To dnes zvládne úplně každý. Diskutér "Jan" a první anonym (25/4,9:42) evidentně nezvládli úspěch jiných a proto zřejmě svou závist zakrývají urážlivým rýpavým anonymem. Elena Gazdíková má perfektní pěveckou techniku a na premiéře předvedla vrcholný výkon ve svém oboru a byla a je hvězdou a pilířem operního souboru MDO. A Milan Vlček taktéž zvládl roli Alfréda skvěle, bez zaváhání a to až do posledních tónů svého partu. Klobouk dolů před takovými zpěváky, kteří psychicky, fyzicky a hlasově utáhnou velkou hlavní roli v tříhodinové opeře.

Radek Leszczynski

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.