Bláznivý poslech BCO

Čtvrtý abonentní koncert cyklu B – Blázen

Besední dům 7. března 2017, 19.30

Bylo by bláznivé domnívat se, že umění je pouhé bláznovství, ale přece jen… Dělání něčeho, čeho se nenajíme, čím si nevyděláme, čím někoho sice potěšíme, ale někoho jiného možná poděsíme či dokonce vylekáme, jistě notnou dávku bláznovství, obzvlášť v dnešním bláznivém, pragmatickém světě, potřebuje. To však není hlavním východiskem dramaturgie možná poněkud bláznivého koncertu.

program:
Hans Zender: Denn wiederkommen. Hölderlin lesen III pro smyčcové kvarteto a hlas (1991)
Georg Friedrich Haas: … Einklang freier Wesen … pro deset nástrojů (1994/1995/1996)
Heinz Holliger: Turm-Musik pro sólovou flétnu, komorní soubor a magnetofonový pás (1975–1991) Introdukce (I. Bruchstücke – Choral, II. Glockenalphabet, III Winter („Nel cor più non mi sento“)
Martin Burlas: Záznam siedmeho dňa pro libovolné obsazení (1993)

Irena Troupová – mluvený přednes (Sprechstimme)
Daniel Havel – flétna
BCO – Brno Contemporary Orchestra
dirigent Pavel Šnajdr

„Německý romantický básník Friedrich Hӧlderlin (1770–1843), který je oním dramaturgickým pojítkem dnešního koncertu, se totiž asi skutečně zbláznil: zavřel se do věže, psal pomatené básně, hrál na flétnu a říkal si Scardanelli, ale také je možné, že se dopracoval k vnitřní svobodě, kdo ví?

Hӧlderlinovi se věnují Čtení Hanse Zendera a Scardanellimu, zdánlivě pomatenému světu básníka, vzdává poctu Heinz Holliger.

Záznam siedmeho dňa od Martina Burlase, to je taková strhující „zběsilost“ na závěr“, říká o koncertě dramaturg Viktor Pantůček.

Zdánlivé antiteze i antonyma jsou jedním z důležitých ideových i kompozičních podkladů většiny děl německého skladatele a dirigenta Hanse Zendera (1936). „Ve svých Čteních Hölderlina jsem se snažil najít cestu, jak převést strukturu básní do formálního řešení skladeb, jak nahradit, doplnit, rozšířit mluvené slovo, a to jak po stránce akustické, tak ve smyslu interpretace. Z toho vyplynulo, že se musí mluvit, nikoli zpívat, říká Zender.

Švýcarský hudební skladatel, dirigent a hobojista Heinz Holliger (1939) získal hudební vzdělání na konzervatořích v Bernu a Basileji. Kompozici studoval u Sándora Veresse a Pierra Bouleze. Jako hobojista je mimořádně uznávaným interpretem soudobé hudby.

Jeho cyklus je poctou poslednímu tvůrčímu období již zcela pomateného Friedricha Hölderlina, který – jak bylo zmíněno – pro svou literární tvorbu často používal pseudonym Scardanelli a téměř polovinu svého života strávil zavřený ve věži v Tübingenu, kde hrál na flétnu a psal básně. Součástí Holligerova cyklu je i skladba Turm-Musik, která se svým námětem a názvem programově i kompozičně odvolává na stísněný a zavřený pokoj ve věži v Tubinkách.

Rakouský skladatel a klavírista Georg Friedrich Haas (1953) je neodmyslitelně spjat s působením na hudební akademii ve Štýrském Hradci, kde mimo jiné založil i progresivní skladatelskou skupinu Die andere Seite.

Inspiračním zdrojem jeho skladby, jak naznačuje i název, se staly vybrané pasáže z románu Hyperion aneb eremita v Řecku Fridricha Hölderlina: Cítím totiž v sobě život, jejž nestvořil žádný bůh a nezplodil žádný smrtelník. Věřím, že žijeme sami za sebe a že jsme se Vším niterně spjati svobodným chtěním. (…)

Slovenského skladatele Martina Burlase (1955) v mládí přitahovala nejen avantgarda, ale i nekonformní projevy rockové hudby. Ve své generaci byl pravděpodobně nejradikálnější.

Záznam siedmeho dňa (1993) pro libovolné obsazení a zvukový záznam redukuje veškeré hudební dění na agresivně podaný rytmus, který ovšem – navzdory všem programovým konotacím – působí především strhujícím muzikantstvím. Skladba byla napsána pro Veni Academy a nadneseně bývá označována jako „hymna“ tohoto sdružení.

Na koncertě vystoupí vynikající sólisté:
Přední česká sopranistka Irena Troupová si vydobyla mezinárodní renomé nejprve na poli historicky poučené interpretace staré hudby. Od devadesátých let, kdy žila v Berlíně, vystupovala na podiích celé Evropy a spolupracovala s dirigenty Thomasem Hengelbrockem, Howardem Armanem, Joshuou Rifkinem, ansámblem Orpheon ad., v České republice pak s interprety Jaroslavem Tůmou, Barbarou Marií Willi, Monikou Knoblochovou, se soubory Ensemble Tourbillon, Musica Florea a mnoha dalšími. Svůj záběr postupně rozšířila o romantickou a moderní písňovou i operní tvorbu. Vystoupila v cyklech FOK, České filharmonie i PKF – Prague Philharmonia a opakovaně na festivalu Pražské jaro. Podílela se na mezinárodně ceněné nahrávce opery Bohuslava Martinů Le jour de bonté (Den dobročinnosti). Spolupracuje se soubory pro soudobou hudbu (BCO, Orchestr BERG, Konvergence, Prague Modern ad.) a se soudobými skladateli (Marek Kopelent, Jan Dušek, Peter Koeszeghy, Miloš Štědroňm, Jiří Kadeřábek, Pavel Zemek Novák, Jiří Teml ad.). Věnuje se též odkazu meziválečných autorů (Viktor Ullmann, Ervín Schulhoff, Norbert von Hannenheim, Philip Herschkowitz ad.). Vyučuje na JAMU a mezinárodních kurzech.

Daniel Havel (1984) studoval flétnu u Mgr. Boženy Růžičkové na Konzervatoři v Brně a působil v komorním souboru Scholastici Musici. Během těchto studií byl pozván na nahrávání pro Český rozhlas, pro který natočil skladby Jacquese Iberta a českého skladatele Otomara Máchy, účastnil se mezinárodních mistrovských kurzů u Václava Kunta, Carla Janse a Florence Bellon. Spolupracoval mj. s Moravským komorním orchestrem, s Českými komorními sólisty a v roce 2005 působil v Moravské filharmonii Olomouc. Studium ukončil sólovým recitálem v roce 2006. Na Akademii múzických umění v Praze, kterou ukončil v roce 2011, byl studentem ve třídě doc. Radomíra Pivody. V prvním roce vysokoškolského studia se zúčastnil mistrovských kurzů Petera Lukase Grafa ve švýcarském Schaffhausenu, dále u Felixe Renggliho, Anderse Ljungar-Chapelona a Phillipa Bernolda. Od roku 2008 intenzivně spolupracuje s Ostravskou bandou, ansámblem pro soudobou hudbu, jehož členové jsou mladí instrumentalisté z Evropy a USA, specializující se na její interpretaci. Společně s nimi vystoupil např. v Carnegie Hall či Lincolnově centru v New Yorku, Akademii umění v Berlíně, Hudebním centru Vredenburg v Utrechtu a na festivalu Pražské jaro. Právě na tomto festivalu v roce 2008 uvedl skladbu Solos and Incidental Harmonies od Petra Kotíka pro sólovou flétnu v doprovodu bicích nástrojů a žesťového ansámblu. Od roku 2007 je členem orchestru Národního divadla v Praze. V roce 2012 působil jako první flétnista České filharmonie a k tomu je pravidelně zván do předních českých orchestrů. V srpnu 2015 provedl na festivalu Ostravské dny nové hudby Dvojkoncert pro flétnu, hoboj a orchestr od Györgye Ligetiho.

Vstupenky jsou dostupné v předprodeji a on-line kalendáři Filharmonie Brno.
Základní vstupné 200 Kč/ Informace o slevách na www.bcorchestra.cz

Další koncert cyklu B
19. dubna 2017 Besední dům, 19.30
Blahopřání – mimořádný koncert věnovaný Marku Kopelentovi u příležitosti jeho významného jubilea Vilém Veverka hoboj

BCO – Brno Contemporary Orchestra