Čajkovskij a Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem

Slovanská hudba je v uchu i srdci českých posluchačů a hudebníků hluboce zakořeněna. Cit pro melodii, nálady a výraz je historicky dán. Jak je to však s ruskou hudbou? Cítíme stejně jako ruští interpreti sladkobol, umíme se vcítit do rozvolněných a nestandardních hodnot jejich charakteru? Často se hovoří v této souvislosti o „široké ruské duši“, zcela odlišné mentalitě a s ní spojené odlišné kultuře života. Jestliže je anglická hudba plná tradic, francouzská plná krásy, barev a téměř naparfémovaná, německá striktně precizní, česká přebohatá na melodickou invenci, jak máme chápat i s historickým a politickým podtextem třeba Čajkovského hudbu? Jistě záleží na provedení. To promlouvá pod rukama ruských umělců zcela přesvědčivě a uchvátí. Technicky, jako například v houslovém koncertu, v klavírních koncertech nebo ve vrcholných symfoniích, jde o vysilující nároky. Zejména pro smyčcovou část orchestru jde o téměř heroický výkon a velké obsazení mnohdy těžce odolává náporu zvukových barev dechové sekce. Jak z mého pohledu se k programu včerejšího koncertu postavila Česká filharmonieSemjon Byčkov?

V úvodní předehře, fantazii Romeo a Julie, se – i podle vyjádření některých filharmoniků  vyrovnanost zvuku i díky detailní a precizní zkouškové fázi povedla zcela dobře. Skupina žesťů byla nenápadně skryta za violami, zvuk bicích nástrojů umístěných vpravo byl stejně decentní, i když k hutnému zvuku zejména coda ve fortissimu přímo svádí. Tentokrát jsem však nebyl zcela přesvědčen o vyvážené intonaci mezi dřevěnými dechovými nástroji a excelentní skupinou lesních rohů. Také chvíli trvalo, než si orchestr zvykl na poněkud předsazená gesta dirigenta v úvodním ortodoxním chorálu. Přesto tato symfonická poéma, která patří mezi nejpopulárnější, zazněla v plném lesku v širokém spektru barev a emocí.

Jinak tomu bylo v téměř nehrané 3. symfonii D dur, op. 29. Ve svém interview označuje Semjon Byčkov dílo osmatřicetiletého skladatele za opus plný fantazie, krásy a energie. Nutno však poznamenat, že i sám Čajkovskij nebyl se svou kompozicí spokojen a říkal, že jí chybí originální idea. Byl jí též tehdejší kritikou přisuzován charakter suity, nedůslednost formy a přemíra baletního obsahu a ruské melodiky. V neortodoxním pětivětém díle slyšíme mnohdy Schumannův vliv. Byčkov je jistě perfekcionista, který však dodržování dynamiky ponechává na hráčích. Bohužel nevyšly všechny gradace a dynamické odstíny tak, jak o ně pečuje Jiří Bělohlávek. Závěrečná fuga poslední věty a zejména coda ukázala i na tvářích filharmoniků, že jsou rádi, že toto nehrané dílo se ctí provedli. Jistě další provedení povedou k větší jistotě a přesnosti.

Houslový koncert g moll, op. 26 Maxe Brucha je dílem líbezným, zpěvným a řemeslně precizním. Provedení houslistkou Janine Jansen bylo spíše afektované, hledající odlišnost od interpretace ostatních. Koncert, který byl zřejmě svými dvěma úvodními kadencemi inspirací pro Antonína Dvořáka, vyžaduje velký teplý a impozantní tón. Vyžaduje také rytmickou „německou“ přesnost a úctu k zápisu. Bohužel tomu tak nebylo zejména v tečkovaných rytmech jak úvodní, tak závěrečné věty. Rušivými momenty, které by zajisté neušly sluchu pedagogů, byly slyšitelné výměny poloh s pomocí pomocných tónů. Přes tyto více odborné výtky sklidila sólistka velký úspěch. Pro mne byl však Bruch více Čajkovským.

M.Bruch: Koncert pro housle a orchestr č. 1 - 1.věta
M. Bruch: Koncert pro housle a orchestr č. 1 – 1. věta
M.Bruch: Koncert pro housle a orchestr č. 1 - 3.věta
M. Bruch: Koncert pro housle a orchestr č. 1 – 3. věta

Hodnocení autora glosy: 80 %

Česká filharmonie
Dirigent: Semjon Byčkov
Janine Jansen (housle)
20., 21. a 22. ledna 2016 Dvořákova síň Rudolfina Praha
(psáno z koncertu 20. 1. 2016)

program:
Petr Iljič Čajkovskij: Romeo a Julie, předehra – fantazie
Max Bruch: Koncert pro housle a orchestr, č. 1, g moll, op. 26
Petr Iljič Čajkovskij: Symfonie č. 3 D dur, op. 29, „Polská“

www.ceskafilharmonie.cz

Hodnocení

Vaše hodnocení - Česká filharmonie -S.Byčkov & J.Jansen (Praha 20., 21. a 22.1.2016)

[Total: 20    Average: 4.7/5]

Související články


Reakcí (3) “Čajkovskij a Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem

  1. Vážený pane Nováčku, vaše recenze ve mě často vyvolávají rozpaky a pocit, že jsme navštívili každý jiný koncert. Janine Jansen je dnes po právu považována za jednu z nejlepších housistek, naživo jsem ji slyšel třikrát a vždy byla fenomenální, stejně tak jsou skvělé její nahrávky (na YouTube můžete najít živé nahrávky skoro všech největších koncertů včetně Brucha). Její provedení mi přišlo velice umírněné a klasické, fráze měla krásně vystavené a dotažené, každý tón hrála s úžasnou péčí, technicky byla naprosto jistá, běhy a dvojhmaty byly precizně vyhrané. Z jakého důvodu její hru hodnotíte jako afektovanou opravdu netuším a snahu odlišit se od všech jiných jsme v tomto koncertu podle mě mohli zaznamenat rozhodně spíš třeba u provedení Pinchase Zukermana (abonentní koncert ČF tuším před dvěma lety). Mrzí mě, že jediná recenze na také bohužel skoro jediném hudebním portálu, je od Vás, často mám pocit, že Vám snad nejde o nic jiného, než jít proti proudu a být tím nejchytřejším.

  2. Vážený a milý pane alias Vileme. Jsem rád za Vaší reakci na koncert ČF a sledování porálu Opera+. Jak jste zcela správně postřehl hodnotil jsem pouze koncertní provedení v Rudolfinu a ne nahrávky. Jak jsem se učil na konzervatoři, AMU a koncertních pódiích úcta k zápisu je hlavním atributem při posuzování interpretace. Vím, že doba je jiná a estetické požadavky jsou odlišné. Jistě při studiu houslové interpretace třeba u Fleshe nebo Galamiana, narazíte na řadu dalších detailů, které jsou dodnes základem houslového řemesla. Tyto však chybí i na řadě produkcích vrcholných interpretů, podporovaných reklamou nebo nenasytných koncertních agentur. Pravdou však je, že upřednostňuji mužské a rigorózní pojetí. Rád bych s Vámi o této problematice diskutoval a neváhejte mne kontaktovat via FB.

  3. Vážený pane Nováčku, interpretace Janine Jansen Bruchova houslového koncertu byla ve všech ohledech ojedinělá – obdivuhodným houslovým uměním, nádherným, podmanivým projevem a výjimečnou oduševnělostí. Škoda, že jste si toho nevšiml, když jste takový odborník. Místo toho sdělujete, že neumí zahrát tečkovaný rytmus a nemá správně zvládnuté výměny poloh! Je to docela trapné……

Napsat komentář