Chci nastudovat Cavaradossiho a Lohengrina. Ptali jste se Pavla Černocha

  1. 1
  2. 2

Tenorista Pavel Černoch odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus

Pavel Černoch (foto Petr Kurečka)
Pavel Černoch (foto Petr Kurečka)


Dobrý den, na který ze svých úspěchů jste nejvíc pyšný? A jak vzpomínáte na svoje začátky v Brně? Moc se nám líbil váš koncert v Janáčkově divadle, připravujete nějaký takový další? (Eva Zpěváčková)

K první části dotazu: to je nyní velmi aktuální. Je to role Hamleta ve stejnojmenné opeře Franca Faccia Hamlet, kterého jsme právě uvedli v rámci festivalu v Bregenzu. Byla to pro mě velká výzva a obrovský zážitek, jak pěvecky, tak i herecky.

Na Brno vzpomínám pořád a moc rád. Tím, že tam mám celou rodinu, tak se do Brna pravidelně vracím, a musím se přiznat, že mám obrovskou radost i z toho, jak je centrum města pěkné. Krásné místo k pěknému žití.

K vašemu poslednímu dotazu: připravuji několik akcí na letošní září, vše v Praze. Bude to můj návrat do Národního divadla v roli Jeníka (6. září), písňový recitál v rámci Festivalu Dvořákova Praha (11. září) a zahajovací koncert nové sezony s Českou filharmonií.

Dobrý den, mohl byste trochu detailněji prozradit, kdy a jak začalo a probíhalo vaše soukromé školení u Paola De Napoli? Jak jste se k tomuto pedagogovi dostal a s čím jste u něj začínal? Vnímáte nějaký zásadní rozdíl (samozřejmě jde-li to posoudit) v metodách a pedagogickém přístupu, například ve srovnání s výukou zpěvu v rámci českého vysokého hudebního školství? Jak probíhají vaše konzultace s Paolem De Napoli dnes? Mnohokrát děkuji za odpověď. (Ondřej)

Zdravím vás, Ondřeji. S Paolem jsem už víc než patnáct let. Doporučili mi ho Yvetta Tannenbergerová a Vlado Chmelo, kteří u něj tenkrát konzultovali. Jezdil jsem za ním pravidelně do Itálie a on mě postupně naučil vše, co dnes umím. První dva roky jsme pracovali jen na technice, vlastně napravoval všechny šrámy, které jsem utržil u mých předchozích školitelů. Pravidelně s ním pracuji dodnes, minimálně šestkrát do roka se vídáme v Praze nebo v Itálii a pracujeme společně na nových věcech. Co se týče výuky českého vysokého hudebního školství, tak to nemůžu posoudit, protože se v tomto prostředí nepohybuju. Co je pro mě zarážející, že máme tolik absolventů a tak málo mladých úspěšných zpěváků, vidím to v operních studiích po celém světě, Češi tam chybí. Kdyby vás zajímalo víc, klidně se mi ozvěte mailem.

Koho ze současných tenoristů nejvíc obdivujete a proč? Máte nějaký vzor? (K.)

Upřímně na tuto otázku neumím odpovědět. Vzory mám spíše ve starší generaci před- i poválečných tenorů. Ze současné generace rád sleduji kariéru Jonase Kaufmanna, je to pozoruhodné, co se mu v dnešní době podařilo.

Dobrý den, pane Černochu, proč jste vyměnil Števu za Lacu? Můžete obě role porovnat co do náročnosti? Budete se ještě ke Števovi vracet? Neuslyšíme vás jako Lacu v Praze? Přeji vám hodně dalších úspěchů! (Ivana Kubátová)

Zdravím vás a děkuji. To je milý dotaz. No, nikdo z nás nemládne a mě se to taky týká, a tak přišel čas i na Lacu. Laca je mi bližší než Števa, charakterem i pěvecky, nicméně v příštích letech budu dělat ještě role obě. V Praze zatím Lacu neplánujeme. V Národním ale v příští sezoně vystupovat budu.

Dobrý den, zaregistroval jsem, že v Národním divadle chystáte Berliozovo Faustovo prokletí, v koncertním provedení. Volba titulu byla vaše? Hostování v operních inscenacích, ať už v Praze, nebo jinde u nás, nechystáte? Přeji hodně úspěchů! (Ladislav Hrouda)

Zdravím vás, Ladislave. Ano, víceméně moje, po dohodě s dirigentem Kyzlinkem. Já to dílo miluju a moc se na tuto spolupráci těším. V příští sezoně vystoupím ještě dvakrát jako Jeník v Prodané nevěstě v Národním, jinou spolupráci s operními domy v Česku nyní nechystám.

Jak se cítíte po svém skvělém výkonu v roli Hamleta v Bregenzu? Gratuluji k obrovskému úspěchu. Měla jsem to štěstí, že jsem mohla sledovat přímý přenos na ORF III. Krásná inscenace – respekt k dílu samotnému, výborné pěvecké i herecké výkony jak sólistů, tak sboru. Výborný dirigent i výkon orchestru. A především titulní postava – nesmírně těžká role… Tentokrát i unisono pochvalné kritiky ve všech novinách, a to je co říct. Díky za krásný zážitek a přeji jen dobré na vaší cestě za dalšími úspěchy. Zdraví vás Anna Lefnerová (Brno)

Zdravím vás srdečně! Děkuji za Hamleta. Bylo to krásné, obrovská výzva, obrovský zážitek, zamiloval jsem se do té role. To se zřejmě přeneslo i na diváky. Ten úspěch byl pro mě doposud největší v celém mém snažení. Zájem medií a kritiků z celého světa, a to doslova. Záznam dělalo devatenáct televizních stanic a přes padesát rádií. Úsměvné pro mě zůstává, že klasicky mezi nimi, a to i včetně kritiků či publicistů, zcela chybí Česko. Děkuji vám moc za přání a i vám jen to nejlepší!

Zdá se mně, že oborový vývoj vašeho hlasu jde strmě nahoru. Nemáte strach, že si rolemi typu Josého nebo Carlose zničíte hlas? A proč jste odřekl Dalibora? Držím vám palce! (Zdena)

To je častá a zajímavá otázka. Proč si myslíte, že José nebo Carlos by měli ničit hlas? Mýtus, že dramatičtější role ničí hlas, je blud. Stejně tak si můžete zničit hlas, když zpíváte pod svůj obor, Mozarta nebo Donizettiho, a škrtíte se. Záleží na vývoji, technice a věku a typu hlasu. Mně je dvaačtyřicet let a na tyto role jsem si počkal a nyní si je užívám, vývoj mého hlasu to umožňuje a můj současný stav to jen potvrdil. Neznamená to, že z každého Nemorina se časem stane Otello, ale když máte předpoklad k dramatičtějšímu projevu a správně vedený hlas, tak je tento vývoj přirozený. Podívejte se na Annu Netrebko, jak se krásně přehoupla do Verdiho a Wagnera.

Dalibora jsem odřekl z časových důvodů. Měl bych na přípravu málo času a výsledek by nenaplnil očekávání mě samotného, ale určitě i okolí. Správně jsem neuvážil, kolik času mně zabere příprava Josého do Glyndebournu. Mrzí mě to, ale věřím, že bude ještě jiná příležitost na Dalibora.

  1. 1
  2. 2

Související články


Napsat komentář