Co bude dál s Dismančaty?

Jak už jsme před několika dny informovali (zprávu ČTK najdete zde), Dismanův rozhlasový dětský soubor by se měl od příštího roku z rozhodnutí svého zřizovatele, veřejnoprávního rozhlasu, spojit s Dětským pěveckým sborem Českého rozhlasu. Kolem chystaných změn se rozhořel spor, v němž rodiče dětí, příznivci souboru, ale i řada osobností veřejného života s chystanými změnami nesouhlasí; petici proti postupu Českého rozhlasu tak do dnešního dne podepsaly už více než dvě tisícovky lidí. Téma rozhovoru s ředitelem Centra uměleckých těles, soutěží a přehlídek  Českého rozhlasu Janem Simonem.
Vezměme to popořádku: Proč vůbec změny týkající se Dismanova rozhlasového dětského souboru chystáte? A hlavně pro nezasvěcené: Jaké by měly být?

Český rozhlas zřizuje v této chvíli a po mnoho let dvě dětská tělesa: Dismanův dětský rozhlasový soubor a Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu. Mým záměrem bylo a stále je, z hlediska organizačního převést obě tělesa pod jednu jednotku s názvem Dismanův dětský rozhlasový soubor. Zároveň chci toto těleso, které se skládá ze složky dramatické a hudební či pěvecké, rozšířit o jednu, která se bude věnovat výchově, která povede ke schopnosti vytvářet nejen jako interpret, ale i jako malý tvůrce rozhlasové útvary – od formulování zprávy přes reportáž až po drobné literárně dramatické útvary – a naučí děti zacházet s rozhlasovou záznamovou technikou. Bude to pro ně jedinečná příležitost naučit se rozhlasové práci a nechat se vést profesionály.

Každá z těchto tří jednotek bude mít svého odborného garanta. Každý z nich bude plně zodpovědný za činnost a programovou náplň své skupiny. Na základě společné debaty se budou vytvářet takové plány činnosti, které propojí jednotlivé skupiny dětí, jež se věnují dominantně svému vybranému oboru. Výsledkem všeho bude takový „malý rozhlasový dům“, v němž za čas vznikne celkový program, na němž se výhradně od samého počátku až do výsledného tvaru budou podílet děti.

Děti ale nikdo nebude nutit do činností, ke kterým nebudou mít vztah. Neznamená to ani vzájemnou podřízenost jednotlivých složek. Organizačně se bude o dětský soubor starat producent, který bude zajišťovat podmínky vhodné pro realizaci všech programových náplní. Bude vytvářet na základě podkladů dodaných jednotlivými garanty rozpočet, zajistí prostředky v rámci struktur Českého rozhlasu, bude hledat vhodné podporovatele a sponzory a dbát o dodržování rozpočtu.

Naším cílem je přiklonit soubor zpět k rozhlasu. Nechceme provozovat za finanční participace rodičů dětí, která je asi čtyřicetiprocentní, jistým způsobem jen nezávislý dětský divadelní soubor, jež se věnuje ve velké míře činnostem, které s rozhlasem dnes již nemají mnoho společného, ale souvisejí s prostředím divadla, dramatikou. Podstatou celého současného problému je, že iniciativa spojená s peticí u některých médií a části veřejnosti uměle vyvolala pocit, že dosavadní činnosti přestanou existovat. To ale vůbec není pravda. Jde jenom o vyvážení dosavadní činnosti a rozšíření nabídky pro děti. Nic víc, nic míň.

Kritikům transformace především vadí, že návrhu transformace nepředcházela debata s rodiči a dosavadním vedením Dismanova rozhlasového dětského souboru. Prý je stavíte až před hotovou věc… Proč?

Budu znovu opakovat, že Český rozhlas stojí o dialog a konstruktivní diskusi. Je to ale velmi těžké v atmosféře, kdy jsme osočováni peticí ze „lží a krádeže“. Rodičům jsme zaslali úvodní informační zprávu ihned poté, co byly změny v organizaci souboru projednány Programovou radou Českého rozhlasu. Zároveň jsme pozvali rodiče na schůzku, kde jsme chtěli vše podrobně vysvětlit a popsat. Místo toho se však rozběhla kampaň proti Českému rozhlasu, která se nevyhýbá ani zcela osobním útokům, jež jsou zcela za hranou. Se setkáním s rodiči nicméně stále počítáme. Nedávno se uskutečnila i schůzka, kterou jsme iniciovali a na které jsme se chtěli pokusit vyjasnit některé věci. Iniciativa nám však pouze předložila požadavky a dialog v podstatě odmítla. Zároveň musím uvést, že komunikace s dosavadním vedením Dismanova rozhlasového dětského souboru byla vždy velmi komplikovaná. Svůj nápad realizovat čistě organizační spojení Dismanova rozhlasového dětského souboru a Dětského pěveckého sboru jsem deklaroval paní Zdeně Fleglové již po půl roce svého působení v čele Centra uměleckých těles, soutěží a přehlídek. Věřte, že primární reakce mě hodně překvapila a rozhodně se neopírala o obsahovou náplň činností.

Hlavně rodičům dětí vadí výpověď dlouholetým uměleckým vedoucím Dismanova rozhlasového dětského souboru, manželům Zdeně a Václavovi Fleglovým. Proč jste k tomuto kroku přistoupili?

Myslím, že předchozí odpovědi do značné míry reagují na tuto otázku. Přínos manželů Fleglových nikdo nezpochybňuje, odvedli spoustu dobré práce. V současné době ale nastal čas posunout soubor dál, přinést nové impulzy, rozvíjet ho a zajistit mu budoucnost. Chceme ho více přimknout k programu a vysílání Českého rozhlasu, spolupracovat například s úspěšným Rádiem Junior. Dále se nám tím otevírá spolupráce s respektovanými institucemi, jako je například Katedra výchovné dramatiky DAMU.Jaká je garance toho, co tvrdíte, totiž že kontinuita činnosti Dismanova rozhlasového dětského souboru zůstane zachována?

Projekt projednala Programová rada Českého rozhlasu, která se sestává ze všech vedoucích pracovníků Sekce programu a vysílání Českého rozhlasu. Ve finální verzi návrhu rozpočtu 2015 je rozpočet dětských souborů prostým součtem dosavadních prostředků vynaložených na jejich činnosti v roce 2014. Bez jakékoli redukce, dokonce s mírným navýšením. Domníváte se, že šéfredaktoři všech stanic Českého rozhlasu včetně Vltavy by připojili svůj hlas k přerušení nebo zániku takové tradice? V žádném případě.

Opakuji: Dismanův soubor bude Český rozhlas nadále podporovat, bude stavět na jeho hodnotách a tradicích. Chceme, aby byl pevnou součástí Českého rozhlasu. Zanedlouho pořádá Český rozhlas i každoroční nábor nových členů. To jistě není signál naznačující jakýkoli krok vedoucí k redukci či likvidaci souboru.

Kde vidíte hlavní důvody toho, že kauza Dismanova rozhlasového dětského souboru se rozrostla až do současných, rozhodně ne malých rozměrů?

Nemohu a nechci odpovídat za rodiče či iniciativu, která přišla s peticí, která je sice legitimní, ale vůči jejímuž tónu, kdy je Český rozhlas zcela nepodloženě obviňován ze „lží a krádeže“, se ohrazujeme. To, že své obavy vyjádří ctihodné instituce, je odůvodnitelné a je samozřejmě možné nalézt cestu k dialogu, který dokáže vše vysvětlit do stavu, aby obavy byly považovány za liché. Nejhorší dimenzí tohoto konfliktu jsou však vzedmuté emoce založené na principu „neberte nám to, co patří našim dětem“. Je to prvoplánové, historicky osvědčené, účinné. Bohužel velmi často jde v takových případech o děti až v druhé řadě.

Mezi signatáři petice proti současnému postupu rozhlasu je řada známých jmen, v nejednom případě autorit ve svém oboru. Jak si to vysvětlujete? Mýlí se snad, když petici podepsali?

Petici podepsalo mnoho osobností, které jsou bývalými absolventy souboru a vytvořili si k souboru vztah. Dále i celá řada osobností, které jsou svou historií se souborem nebo jejich vedoucími spjati. Věřte, že nikdo nezpochybňuje zásluhy stávajících vedoucích o osobnostní i umělecký rozvoj celé řady skvělých umělců, vědců, osob činných na širokém poli našeho společenského spektra. To musím respektovat a je opravdu úctyhodné, jaké vazby a postavení v kulturní obci dokázal soubor se svými členy a příznivci vytvořit.

Na straně druhé žijeme v době, která svojí rychlostí a razancí podané informace dokáže vytvořit veřejný obraz, který je přizpůsoben vyžadovanému stavu a s realitou má pramálo společného. Z řad signatářů petice jsem dostal jen pramálo konkrétních dotazů na můj či rozhlasový pohled věci. Síla řízené mediální masáže je neuvěřitelná a uznávám, že neočekávaně silná. Myslím, že e-mail nezávislého publicisty Jana Rejžka, adresovaný mně, hovoří za vše. Ve třech větách shrnuje mé působení v čele rozhlasových souborů a dráze klavíristy slovy, že jediné, co po mně zůstane, je likvidace Dismanova rozhlasového dětského souboru. Po obdržení automatické odpovědi z mého mailu, že jsem momentálně nepřítomný z důvodu pracovní cesty, mě pak vzápětí publicista Rejžek označí za „prase“. To jen dokumentuje exaltovanost a iracionalitu celé situace a také styl komunikace některých lidí, kteří dění kolem Dismanova rozhlasového dětského souboru rozdmýchávají a přiživují.

Prosím závěrem o shrnutí: Co přesně teď bude ze strany Českého rozhlasu následovat?

Jak už jsem řekl, Český rozhlas počítá se schůzkou s rodiči 4. listopadu, kde dostanou podrobné informace. Nadále platí, že se nebráníme slušné a konstruktivní diskusi. Dismanův soubor budeme nadále rozvíjet, starat se o něj a připravovat pro něj projekty. Uskuteční se také plánovaný nábor nových členů. Český rozhlas je zřizovatelem, který Dismanův soubor financuje, rozhoduje o něm tedy logicky personálně i organizačně, nese za něj zkrátka odpovědnost. V této souvislosti tak mohu prohlásit, že chceme a budeme soubor nadále podporovat a zajistíme jeho budoucnost.

Děkuji za rozhovor.
Foto Tomáš Tesař, archiv