Co chystá Smetanova Litomyšl? Ptali jste se Vojtěcha Stříteského

Dramaturg Smetanovy Litomyšle odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus

 

Počítáte ještě vůbec s představeními v amfiteátru pod zámkem, kde se odehrála před dvaceti lety Hubička? Děkuji a zdravím vás i Festival. (J. Novák)

Amfiteátr se velmi změnil, v roce 2008 padlo při často vzpomínaném tornádu na sto stromů, které dříve tvořily přírodnímu divadlu romantické kulisy a horizont. A v rámci investiční akce Revitalizace zámeckého návrší byly mimo jiné odstraněny stupně pro lavičky stejně jako betonové jeviště. Dnes je tam všude tráva. Umím si představit pořádat tam různé koncerty, ale velkou operní produkci již nikoli. Kromě výše psaných objektivních faktů bych mohl jmenovat i další praktická „proti“ – riziko deště, chladno, nechuť hudebníků hrát na drahé nástroje ve vlhkém prostředí, šatny ve stanech, nutnost amplifikace. Mám na amfiteátr, stejně jako mnozí, velmi krásné vzpomínky. Ale také nepěkné, když jsme museli – a ne úplně zřídka – návštěvníky posílat domů…

Dobrý den, letos se moc těšíme na Mahlerovu Symfonii tisíců. Můžete prosím přiblížit přípravy jejího provedení? Jak dlouho dopředu jste ji produkčně dávali dohromady, podle jakého klíče jste vybírali obsazení, kolik zkoušek budete mít a jak se vyrovnáte s akustickými požadavky? (Rado)

Mahlerova Symfonie tisíců je pro mne výzvou už mnoho let. Samozřejmě dramaturgicky, ale právě tak i produkčně. Prvně jsme její uvedení avizovali již v katalogu roku 1997 pro čtyřicátý ročník festivalu. I tenkrát jsme plánovali provedení s Ondrejem Lenárdem, avšak z finančních důvodů z plánu sešlo. Snahu o provedení Osmé v letošním roce jsme ohlásili bezprostředně po skončení Mahlerova Vzkříšení před dvěma lety – v podstatě v totožném obsazení, tedy se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, panem šéfdirigentem a Českým filharmonickým sborem Brno. Přípravy běží vlastně od té doby a někdy mezi zářím loňského roku a lednem letošního byly opravdu mimořádně intenzivní. Naštěstí již máme obdobnou zkušenost z roku 2003, kdy jsme na druhém nádvoří realizovali Berliozovo Requiem rovněž s třemi stovkami účinkujících.

Jména sólistů pro Osmou jsme konzultovali s panem Lenárdem, některá jména byla jasná okamžitě (třeba Peter Mikuláš), zato vhodný tenor jsme dlouze hledali v zahraničí. Dnes po mnoha peripetiích víme, že avizovaného Larse Clevemana nahradí jiný Švéd, Daniel Frank, který byl původně naší první volbou.

Zkoušek je celá řada, začíná se separátními sborovými, pak jen orchestr, pak soli u klavíru, následně soli s orchestrem a vše vyvrcholí v neděli 19. června v Litomyšli závěrečnou tutti zkouškou a provedením. A jsem rád, že u toho prostřednictvím Českého rozhlasu budou moci být i ti, kteří nesehnali vstupenku. Bylo vyprodáno během první hodiny předprodeje!

Akusticky největším oříškem je samozřejmě posazení orchestru. Vzhledem k dispozicím nádvoří musíme jít do značné šířky, což bude vyžadovat maximální soustředění na souhru sekcí a bude to nesnadné i pro pana Lenárda. Sólisté a všechny tři sbory budou nad orchestrem na jevišti, využity však budou i arkády. Ale obdobně náročné to bylo již u zmiňovaného Berlioze.

Dobrý den, pane Stříteský, za pár dní tomu bude rovných sto padesát let od premiéry naší národní opery, kterou Smetanova Prodaná nevěsta bezesporu je. Proč ji nemáte v letošním programu? Kdy už jinde, když ne na Smetanově Litomyšli, kde by se toto významné výročí mělo připomenout? (Zdeněk Stuchlý, Praha)

Dali jsme přednost Smetanovu titulu, který měl premiéru rovněž před sto padesáti lety – totiž Braniborům v Čechách. To rozhodnutí padlo před dvěma lety, když jsme realizaci Braniborů dohodli s panem Jiřím Nekvasilem, režisérem a ředitelem Národního divadla moravskoslezského Ostrava. My všichni Prodanou nevěstu milujeme a na festivalu jde jednoznačně o nejčastěji uváděný titul – o tom svědčí na tři desítky provedení. Ovšem naopak – a to obecně – jsou Braniboři nejméně hranou Smetanovou operou! Dosud poslední českou inscenaci v roce 2004 jsme také iniciovali my. A jako smetanovský festival prostě cítíme starost a potřebu uvádět i méně hraná Mistrova díla. Ale rád bych podotkl, že letos hrajeme také Hubičku a že Prodanou nevěstu chystáme pro některý z příštích ročníků festivalu.

Dobrý den, často vzpomínáme na loňské vystoupení paní Deborah Voigt, které bylo velkým zážitkem. Chystáte do budoucna přizvání hvězdy podobného kalibru? Letos jsme v programu hledali marně. Děkuji za odpověď a Smetanově Litomyšli přeji hodně dalších úspěchů. (Hůlkovi)

V situaci, kdy do Prahy zavítá v jednom roce patnáct operních hvězd a vstupenky na ně se prodávají za tři, čtyři i pět tisíc, je složité konkurovat. Protože my chceme a budeme pořádat festival na akustickém zámeckém nádvoří, byť s omezenou kapacitou, nikoli na nějakém parkovišti nebo stadionu s amplifikací… Nejspíš bychom na takovém postupu i dokázali vydělat, ale Smetanova Litomyšl má přeci jiné poslání i ambici. Proto buď hledáme pěvce, kteří u nás ještě nejsou příliš známí, ale již mají dobré renomé ve světě, nebo někam „zajdeme na návštěvu“ – třeba do Scaly nebo do Met. Za rok bychom se takto měli vypravit do Vídně a pro rok 2018, tedy jubilejní šedesátý ročník, právě podepisujeme smlouvu na galakoncert s pěvcem, který v České republice vystoupí prvně, ale hvězda je to světová!

Jak hodně je Smetanova Litomyšl závislá na podpoře sponzorů a jak ochotni jsou sponzoři investovat do vašeho festivalu? Děkuji předem za odpověď. (Richard Jílek)

V našem rozpočtu tvoří „sponzorské peníze“ třicet procent, tedy kolem deseti milionů. To je samozřejmě hodně. Ano, existují instituce a podniky, které jsou s festivalem k naší radosti dlouhodobě spojeny – například Česká spořitelna na pozici generálního partnera nebo Škoda respektive Saint-Gobain Adfors na pozici hlavních partnerů. A občas se objeví nějaká nová firma či společnost, která s naším festivalem spojí jméno. Ale i přes naši velkou snahu se tak po pravdě neděje příliš často. Přece jen – nejsme hokej, fotbal či biatlon – a naši vystupující budou i nadále vystupovat ve fracích, na něž se loga prostě nehodí 🙂 Spíše než o „investičních“ penězích bych však hovořil o spojení dobrých, zavedených značek. O reprezentaci, obecně o podpoře kultury, umění, našeho festivalu. Výhody spojení sponzora se Smetanovou Litomyšlí bych spatřoval poněkud jinde, než třeba v bezprostředním zvýšení prodeje jeho produktu. Určitě bychom uvítali, kdyby uzavírané sponzorské smlouvy byly víceleté a dávaly nám větší pocit jistoty. Na druhou stranu jsme nesložili ruce v klín a založený Klub přátel a mecenášů Smetanovy Litomyšle nám dělá velkou radost!

Dobrý den, před pár dny jsem zachytil informaci, že chystáte ve vlastní produkci nějakou Smetanovu operu. Můžete být prosím konkrétní? Kdy to bude, co to bude a s kým? Děkuji! (Juraj Klimeš)

Vaše informace jsou samozřejmě správné. Nicméně se velmi omlouvám, příliš konkrétní být zatím nemohu. Rozhodli jsme se, že budeme přicházet s vlastními, respektive koprodukčními, smetanovskými inscenacemi, nejlépe každoročně. Určitě bychom chtěli do roku 2024 uvést na festivalu Smetanovo kompletní jevištní dílo. Ale nejprve o záměru musí vědět oslovení režiséři, inscenátoři a vše je ve stadiu plánování. Stejně tak finanční zabezpečení. Dejte nám prosím čas. Určitě budeme tyto naše záměry hojně komentovat.

Velmi se nám líbila Královna víl v Nových Hradech, viděli jsme ji dva roky po sobě. Neuvažujete, že byste ji znovu zopakovali? Přimlouváme se za to moc! (Jiří Čapek, Olomouc)

Také mně se Královna víl nesmírně líbila, ale máme určitý plán, že na zámku v Nových Hradech budeme přednostně uvádět další premiéry (české, novodobé a tak podobně). Mohu prozradit, že pro příští ročník jednáme o nastudování a provedení české premiéry opery Georga Friedricha Händela, přičemž hlavní roli v realizačním týmu má hrát paní režisérka, která připravila i Královnu víl 🙂

Pomalu se blíží Smetanovo výročí – jak jej oslavíte? Myslím tím nejen slíbený kompletní operní cyklus 🙂 (Jindra B., Brno)

Pevně doufáme, že náš festival bude nejen iniciátorem, ale společně s městem Litomyšl také jedním z přirozených center oslav. Budeme určitě usilovat o překročení „zemského“ stínu, výročí by mělo mít evropský rozměr. Předpokládáme, že se spolu s námi do oslav zapojí nejen všechny naše přední instituce v čele s Národním divadlem a Českou filharmonií, ale budeme chtít oslovit a získat též instituce, tělesa, respektive soubory, zahraniční. Do Litomyšle hodláme opět pozvat „smetanology“ na mezinárodní konferenci, tu dosud poslední jsme pořádali v roce 2004. Je předčasné zabíhat do detailů, jakkoli třeba výstavy nebo portrét Bedřicha Smetany na známkách a pamětních medailích a mincích je třeba začít řešit v dostatečném předstihu. Ale to jsou jen jednotlivosti, takové drobné kamínky z mozaiky, která by se měla – promiňte mi ten patos – v roce 2024 opravdu rozzářit. Za sebe však říkám, že lesk oslav je jen jednou stranou mince. Za důležitější považuji jejich poselství. Aby se každý, kdo chce slyšet – a třeba to dosud neví – dozvěděl, že Smetana byl skladatel naprosto výjimečný. Aby přestal být vnímán jako vnucený vzor – tento Nejedlého „odkaz“ totiž ještě v některých lidech přetrvává. Aby lidé cítili potřebu pustit si víc než jen Vltavu a do divadla zajít také na jiný kus než na Prodanou nevěstu. A samozřejmě – aby (zejména české) operní domy takovou volbu umožňovaly!

Dobrý den, neuvažujete, že byste do Litomyšle pozvali i zahraniční operní soubory? Ze Slovenska nebo výborný soubor z Wroclawi? Zájem diváků by určitě byl ohromný! (KM)

Nepochybně máte pravdu, že by hostování zahraničního operního ansámblu bylo lákavé. Nejen pro posluchače – i pro dramaturgii! Nicméně musíme být prozatím realisty. Na jedné operní produkci se podílí běžně kolem sto osmdesáti až dvou set padesáti lidí a denní diety pro Českou republiku jsou například na Slovensku stanoveny na šest set korun. Když to znásobíme, krát tři čtyři dny, přidáme transport (třeba z Košic pět set km), ubytování, honorář a daně, tak jsme na sumách, které zatím vydat nemůžeme. V jednom divadle (nedaleko za hranicemi) po nás chtěli dokonce i vyrovnat ztrátu z ušlých představení na domácí scéně, tak to je pak těžké. Ale do jednání s Vratislavskou operou vstoupíme. Viděli jsme tam Halku – a je to opravdu výborný soubor! Pardubický kraj má navíc s Dolnoslezským vojvodstvím uzavřenou smlouvu o regionálním partnerství, to by možná mohla být schůdná cesta…

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

Rád bych všechny diskutující upřímně pozdravil a také poděkoval za položené otázky a zájem o Smetanovu Litomyšl. Všem přeji pevné zdraví a mnoho radosti z krásné hudby!

Vizitka:
Vojtěch Stříteský se narodil 30. září 1961 v Litomyšli, vyrůstal ve velké rodině s dalšími osmi sourozenci.

V roce 1985 se stal prvním mužským absolventem oboru operní zpěv na Konzervatoři v Pardubicích. Po vykonání základní vojenské služby v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého v Praze se vrátil do Litomyšle, vyučoval na Lidové škole umění a také v Lidové škole umění Moravská Třebová. Po listopadu 1989 byl přijat na pražskou Akademii múzických umění, dálkově studoval operní zpěv ve třídě prof. Karla Průši a často koncertně vystupoval.

Ještě za studií, v roce 1983, se stal členem festivalového štábu, později předsedou nově ustavené dramaturgické rady. V roce 1992 byl jmenován uměleckým ředitelem tohoto mezinárodního operního festivalu, který se také jeho zásluhou stal jednou z nejprestižnějších hudebních přehlídek konaných v naší zemi. Od roku 2009 působí u obecně prospěšné společnosti Smetanova Litomyšl externě jako dramaturg.

Vojtěch Stříteský se aktivně podílel na zrodu Asociace hudebních festivalů České republiky a po jejím založení v ní v letech 1997–2002 zastával funkci tajemníka. V roce 2007 zvítězil ve výběrovém řízení na post ředitele Komorní filharmonie Pardubice. Funkci zastával od 1. ledna 2008, v listopadu 2010 byl uvolněn k výkonu veřejné funkce, neboť byl zvolen místostarostou Litomyšle. V jeho gesci byla mimo jiné kultura, sport a problematika bydlení. Vojtěch Stříteský patří k předním osobnostem kulturního a sportovního života města a regionu – deset sezón byl dramaturgem Litomyšlských hudebních večerů, stejnou dobu vedl i zdejší Filmový klub, který v roce 1981 spoluzakládal. Stál u zrodu Mezinárodní sborové soutěže Bedřicha Smetany, kde mimo jiné působil, podobně jako v dalších pěveckých a sborových soutěžích u nás na Slovensku, jako porotce.

Aktivně hrával kopanou, lední hokej a basketbal. Deset let (od roku 1997) vykonával funkci předsedy a později manažera Hokejového klubu Litomyšl. V roce 1999 byl zvolen do Výkonného výboru Královehradeckého a později Pardubického Krajského svazu ledního hokeje, v němž působí dosud.
(Zdroj: webové stránky Vojtěcha Stříteského)

www.festival.smetanovalitomysl.cz