Další dva koncerty Hudebního mostu Praha – Drážďany, jehož pořadatelem je Collegium 1704, se uskutečnily 15. dubna v drážďanském Annenkirche a 16. dubna pražském kostele Panny Marie Sněžné.
Nejvyšší s pražských kostelů zůstal sice pouhým torzem (je de facto pouze kněžištěm zamýšleného chrámu), ale k barokním skladbám se hodí dokonale.
Ač postaven v gotickém slohu, je vyzdoben ve stylu barokním, celému prostoru vévodí monumentální oltář, který fascinuje svými rozměry a zdobností.
Na úvod zahrané Concerto grosso (č. 4 z op. 6) Georga Friedricha Händela potěšilo čistou hrou nástrojů, efektními rychlými větami a především neskutečně nádherným, procítěným Largem. Dirigent Václav Luks skladbu řídil od cembala. Na minulém koncertu (přečíst si o něm můžete zde) uvedlo Collegium 1704 výběr z responsorií pro svatý týden Jana Dismase Zelenky, čtyři další responsoria zazněla i u Panny Marie Sněžné. Poslední dobou mám dojem, že nejhranějším skladatelem (a to nejen mezi barokními autory) v Praze se stává právě Zelenka. A je to dobře, protože jeho hudba se často vyrovná té, kterou zkomponovali jeho slavnější kolegové, navíc skýtá až „objevitelské“ zážitky.
Neuvěřitelně jemný, čistý a procítěný zpěv všech hlasů Collegia Vocale 1704 byl dokonalým balzámem na uši, závěrečné Sepulto Domine muselo v každém zanechat ten nejhlubší dojem. Podobnou příležitost dostal jedenáctičlenný vokální soubor ve skladbě Crucifixus Antonia Lottiho, jež je vlastně střední částí rozsáhlejšího Creda.
Lotti (1667 – 1740) se narodil v Benátkách, kde si získal renomé jako skladatel, varhaník a kapelník a ve městě na laguně strávil téměř celý svůj život. Pouze v letech 1717 – 1719 pobýval u drážďanského dvora, kde byl zaměstnán také Zelenka.
Skladby Johanna Sebastiana Bacha reprezentovala dvě díla. Provedení dvojsborového moteta Komm, Jesu, komm, BWV 229, se opět vyznačovalo dokonalou prací s jednotlivými hlasy i celkovou výstavbou. Dlouho mi v hlavě znělo postupné zapojování jednotlivých hlasů (opět byl každý zastoupen jedním zpěvákem/zpěvačkou) na slovech „Der saure Weg“ – „Tato hořká cesta“ navíc interpretovaných s velkou naléhavostí. Následující „Komm, ich will mich dir ergeben“ – „Přijď, já se ti odevzdávám“ v rychlejším tempu pak tvořilo kontrast přinášející naději pokračující v Arii, jež ovšem není sólovým číslem, jak by mohl název napovídat, kdy se oba sbory spojí. V kantátě Himmelskönig, sei willkommen se opěvuje příchod Božího syna, jenž odvede věřící do Nebeského Jeruzaléma. Tentokrát sólové árie provedli: Jaromír Nosek tmavým a zvučným basem, Kamila Mazalová, jejíž alt se velmi příjemně pojil s flétnou, a Hasan El-Dunia, který tentokrát bohužel nepůsobil zvlášť výrazně.
Úspěch koncertu u prakticky zcela zaplněného kostela byl ohromný. Bohužel dubnové počasí je poněkud chladné, takže v kostele panovala značná zima, a obávám se k, že svůj pár dní trvající boj s počínající rýmou prohraju. Doufám, že nic podobného nepostihne zpěvačky, protože jsem v Collegiu Vocale 1704 zahlédl několik členek souboru Tiburtina Ensemble, který 19. dubna zahájí Velikonoční festival (pořádá FOK) v kostele sv. Šimona a Judy. Na programu bude unikátní chorální liturgická hra Navštívení Kristova hrobu z přelomu 13. a 14. století. Další koncert festivalu a staré hudby se bude konat 26. dubna, kdy Musica florea pod vedením Marka Štryncla provede Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha. 28. dubna pak Petr Wagner a Ensemble Tourbillon zahrají francouzské skladby z konce 17. a 18. století. Poslední koncert Hudebního mostu Praha – Drážďany se uskuteční 11. června v drážďanském Annenkirche a 12. června v Tereziánském sále Břevnovského kláštera. Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 nás potěší svou interpretací madrigalů Claudia Monteverdiho a Heinricha Schűtze.
Hudební most Praha – Drážďany 2011
Musica pro hepdomada Sancta
Kamila Mazalová – alt
Hasan El-Dunia – tenor
Jaromír Nosek – bas
Collegium 1704
Collegium Vocale 1704
Václav Luks – dirigent
Praha Kostel Panny Marie Sněžné, 16. dubna 2011
program:
Georg Friedrich Händel: Concerto grosso No. 4, op. 6, a moll
Jan Dismas Zelenka: Responsoria pro hepdomada Sancta, ZWV 55:
- In monte oliveti
- Animam meam dilectam
- Plange quasi virgo
- Sepulto domino
Antonio Lotti: Crucifixus à 8
Johann Sebastian Bach:
- moteto Komm, Jesu, komm, BWV 229
- kantáta Himmelskönig, sei willkommen, BWV 182
Související články
- Operní panorama Heleny Havlíkové (69)
- Glosa: Janovy pašije s Collegiem – opět báječný večer
- Operní panorama Heleny Havlíkové (65)
Komentáře: 2
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
- Ondřej Cibulka: Jsme povinni čelit náporu nekulturnosti, útoku deprivantů, nepochopení technokratů. A to nikoliv jen...
- jaja: Na jakem padaku asi pan Zdrahal odletel? A kde pristal?
- miron: Je skvělé, že tento světový orchestr přivezl do Prahy právě Daniel Barenboim. Protože to je jeden z hudebních...
- V.T. Slajer: Velmi dobry rozhovor a tuto inscenaci Falstaffa bych si nemel nechat ujit, az (pokud) se dostane do...
- Dan: Ač paní Machalická většinou udeří hřebíček na halvičku, nejsem si jistý, zda tentokrát není vedle, jak ta jedle....
- joska: Jenom si ho nechejte v Praze. Na Morave se uz nadelal bordelu dost.
- hanka: ostravská opera je skvělá:))))co naděláme.
- Marel: :-))) Ano, toto je pěvec, který zpívá opravdu svým hlasem. Nádhera :-)
- im: KONEČNĚ! Ale včera bylo pozdě, co škody stačil nadělat!!! Asi je to český folklór: nekompetentní umanutec na...
- Milly: Tak konečně donáměstkoval. Tento folklorní tanečník stojí za násilným sloučením SOP s ND. Prosazoval ho hlava...
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Ministerstvo kultury sloučí tzv. živé umění do jednoho odboru Ministerstvo kultury pokračuje ve změnách...
VícePřijde nová neřízená střela?
Wagnerovský kongres 17.– 20.5.2012 v Praze
Náměstek Radek Zdráhal na Ministerstvu kultury končí
Má vlast a Petrenko na Pražském jaru








Byl to opravdu povedený koncert. Také mě baví pozorovat, jak jednotliví muzikanti bývají k vidění s různými soubory, holt to asi přináší doba. E.
Minuly rok na jesen (podzim) som bol na koncerte v Opave, kde Collegium 1704 predviedol Handlovho Mesiasa. Bol to v skutku nezabudnutelny zazitok, tiekli mi od dojatia po tvari slzy. Chodim v tom termine na Svatovaclavske hudobne slavnosti a vzdy si to naplanujem tak, aby som bol v Opave alebo Ostrave vtedy, ked je tam Collegium 1704. Kto na ich koncerte doteraz nebol moze lutovat, su to nezabudnutelne a neopakovatelne chvile.