Další pohled na novou brněnskou Carmen

  1. 1
  2. 2

Prosper Merimé (1803-1870) napsal asi svou nejslavnější povídku jaksi mimochodem, sám velmi nevěřil tomu, že bude vydána. Svou slávu si autor Carmen vydobyl dosti nezvykle. Pod jménem Clara Gazel (španělská herečka) vydal několik pseudo španělských her, které zaujaly. Až když se příběhy, často dosti skandální, rozšířily nejenom ve Francii, vyšlo najevo, že je všechny napsal intelektuální uličník Merimé. Možná by se na autora ve vzrůstající mnohosti kvalitních literátů devatenáctého století téměř pozapomnělo, kdyby si mladý skladatel Georges Bizet, autor několika děl (jednoaktová opera Djamileh, orchestrální suita původně ke hře L’Arlésienne) nevybral jednu povídku jako námět libreta nové opery. Bizet byl do té doby skladatel, který se musel živit kondicemi ve hře na klavír, dokud nesáhl po textu Carmen. Nevelmi úspěšný spisovatel měl být zhudebněn nevelmi úspěšným skladatelem. Ovšem stal se zázrak. Jistě díky iniciativě ředitele pařížské Opéra Comique A. de Levuenta, který ke spolupráci Bizeta vyzval a dohodil výborné libretisty, kteří už proslavili svými texty Jacquese Offenbacha, Henriho Meilhaca a Ludovica Halévyho.

G.Bizet: Carmen - plakát k původní premiéře roku 1875 (foto archiv)
G.Bizet: Carmen – plakát k původní premiéře roku 1875 (foto archiv)

Pařížská premiéra ale v březnu 1875 skončila fiaskem. Dlouho očekávaný kus, kolem kterého nadělali novináři hodně hluku (kdo bude zpívat Carmen, proč se premiéra odkládá, proč se hudebníkům jejich party nelíbí, proč musí hlavní hrdinka v závěru umřít a proboha, ona prý bude ubodána…). Bizet zvolil v opeře, místo již v té době obvyklých recitativů, dramatické dialogy a na to také diváci nebyli zvyklí. Prostě v opeře se má jenom zpívat. To není opereta. Carmen se však hrála dál a měla vyprodáno. Už proto, že se o skandálním díle mluvilo a diváci chtěli „tu ošklivost“ vidět. Až premiéra ve Vídni v říjnu 1875 zaznamenala kolosální úspěch. Místo činoherních dialogů se hrály recitativy, na které byl divák zvyklý. Vídeňské slávy a následně inscenování Carmen v celém operním světě se žel Bizet nedočkal. Umírá v červenci 1875, ve třiceti sedmi letech, na selhání srdce, i když jako silný kuřák celý život trpěl především dýchacími potížemi. V ten večer, 3. června, si byl zaplavat v Seině a… zemřel.

Georges Bizet: Carmen – ND Brno 2016 (foto Marek Olbrzymek)
Georges Bizet: Carmen – ND Brno 2016 (foto Marek Olbrzymek)

Brněnský operní dům se setkal s Carmen už nejednou, ale ještě nikdy nebyla inscenována ona původní verze s dramatickými dialogy. Zvědavost pro mne byla dvojnásobná, protože jsem tu operu viděl před dvěma měsíci v Metropolitní opeře v New Yorku, kde zpívala Carmen jedna z nejlepších současných interpretek tohoto žánru, krásná lotyšská mezzosopranistka Elina Garanča a Dona Josého zpíval stálý host Met, dnes neméně slavný Ital Roberto Alagna. Dirigoval stálý dirigent Met, Kanaďan Yannick Nézet-Séguin.

Jaká tedy byla brněnská Carmen v porovnání s tímto hvězdným obsazením v Met? Začnu trochu nezvykle interprety, když sem se už o nich zmínil. Pokud jsem v New Yorku přijímal výborný pěvecký výkon jaksi samozřejmě, v Brně jsem měl pocit, že jak Carmen, tak Don José, Escamillo, i Micaëla se zhostili svých rolí na jedničku. Maďarská mezzosopranistka Atala Schöck je absolventkou Hudební akademie Ference Liszta v Budapešti. Pravidelně spolupracuje s řadou předních evropských divadel, jako jsou například Maďarská státní opera, Státní divadlo Frankfurt, bruselské Théâtre de la Monnaie, Theater an der Wien, Teatro de la Maestranza Sevilla, Opéra Nationale de Paris, Teatro Regio Torino. Její úspěchy byly už předem zárukou, že bude tato Carmen kvalitní. Překvapila kromě zpěváckého výkonu i její herecká kreace. Na jevišti jsme viděli opravdu osudovou ženu, zdroj neštěstí pro své okolí i pro sebe.

G. Bizet: Carmen - Atala Schöck (Carmen) - ND Brno 2016 (zdroj FB NDB)
G. Bizet: Carmen – Atala Schöck (Carmen) – ND Brno 2016 (zdroj FB NDB)

Italský tenorista Luciano Mastro má za sebou také bohatou pěveckou kariéru s mnoha úspěchy. Zpíval například v Teatro Massimo Palermo, Teatru Wielkim ve Varšavě, Teatro Comunale di Bologna, v Slovenském národním divadle Bratislava, Státním divadle Košice, Národním divadle v Praze, Státní opeře Praha atd. V Janáčkově opeře Národního divadla Brno debutoval v roli Pinkertona (Madama Butterfly) a pravděpodobně jednou z jeho nejúspěšnějších rolí bude ta v opeře Carmen. Opět je dobré pochválit i jeho herecký projev, zamilovanost, nerozhodnost, vzpouru i bezmoc. To všechno bylo slyšet v jeho hlasovém projevu i vidět v herectví.

Georges Bizet: Carmen – Luciano Mastro (Don José) - ND Brno 2016 (foto Marek Olbrzymek)
Georges Bizet: Carmen – Luciano Mastro (Don José) – ND Brno 2016 (foto Marek Olbrzymek)

Svatopluk Sem jako Escamillo byl na svou roli nejenom pěvecky ideálně vybaven hutným hlasem, ale i svým vzezřením je to skutečný toreador, kterého musí ženy milovat. Pravidelně hostuje na řadě operních scén České republiky, jako je Národní divadlo v Praze, Státní opera Praha, Divadlo J. K. Tyla v Plzni, Jihočeské divadlo České Budějovice, Národní divadlo Brno nebo Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě. Zpěvák hostuje na koncertních jevištích v Japonsku, Dánsku, Jižní Korei, Rakousku, Španělsku, Německu, Rusku nebo Anglii. Svatopluk Sem má předpoklad stát se v rolích operních hrdinů žádanou postavou evropských scén.

Georges Bizet: Carmen – Svatopluk Sem (Escamillo) - ND Brno 2016 (foto Marek Olbrzymek)
Georges Bizet: Carmen – Svatopluk Sem (Escamillo) – ND Brno 2016 (foto Marek Olbrzymek)
  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Bizet: Carmen (ND Brno)

[Total: 117    Average: 2.6/5]

Související články


Napsat komentář