Daniel Barenboim: Vestfálská cena za mír

1.11.2010 10:30 Redakce

Argentinsko-izraelský dirigent Daniel Barenboim byl včera v Německu oceněn Vestfálskou cenou za mír, a to za porozumění a usmíření mezi národy na Blízkém východě, ke kterému přispívá spolu s orchestrem Divan, který v Izraeli založil a vede. Orchestr, složený z mladých židovských a arabských hudebníků Barenboim založil v roce 1999.

Na slavnostním ceremoniálu v německém městě Münster Barenboim řekl: „Konflikt na Blízkém východě není jen vojenský nebo politický, ale hlavně lidský konflikt, konflikt mezi dvěma národy“. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle při předávání ceny označil Barenboima za „mírového aktivistu v tom nejlepším slova smyslu“. Barenboimovy zásluhy jsou podle ministra zahraničí nemalé: „Často jsou to obyčejní lidé, jako je Barenboim, jejichž aktivity staví mosty mezi národy a tím vytvářejí podmínky pro mír.“

Daniel Barenboim je v Německu známý také pro svou podporu díla skladatele Richarda Wagnera v Izraeli. Tvrdí, že Wagnerovo dílo nemá nic společného s holocaustem. Před dvěma týdny na besedě v berlínské Státní opeře před premiérou Zlata Rýna, kterou bude dirigovat, Barenboim řekl, že je čas zapomenout na bojkot Wagnerova díla v zemích jako je Izrael. „Nelze stále spojovat Wagnerovo dílo s takzvaným konečným řešením židovské otázky,“ prohlásil. Wagner je Židy stále stigmatizován za své údajné antisemitské postoje a fakt, že byl Hitlerovým oblíbeným skladatelem.

Daniel Barenboim se narodil v Buenos Aires 15. listopadu 1942 do ruské židovské rodiny, která se v roce 1952 přestěhovala do Izraele. Vestfálská cena za mír byla udělena naposledy v roce 2008 bývalému generálnímu tajemníku OSN Kofi Annanovi, a předtím také dirigentu Kurtu Masurovi. Cena je pojmenována po Vestfálské mírové smlouvě z roku 1648, která ukončila třicetiletou válku ve Svaté Říši Římské a po Nobelově ceně za mír je druhým nejprestižnějším oceněním tohoto typu na světě.

Související články

Komentáře: 4

vtslajer dne 1.11.2010 v 12:39

Daniel Barenboim jako recipient teto ceny si to skutecne zasluhuje. Jeho usili v oblasti porozumeni a smireni lidi ruzneho nabozenskeho a politickeho presvedceni sleduji delsi dobu. Kdyz se rozhodl dirigovat v Izraeli predehru z Tristan und Isolde pred lety, sel doslova s kuzi na trh. Vytrvalost se vyplatila!

Umelci jsou jako "goodwill ambassadors" – umenim proti zbranim. Z tohoto uhlu jsem take chapal skvely recital Renee Fleming ve Vancouveru pred par lety, v dobe predchoziho americkeho prezidenta GWB, kdy byly penize predevsim na valky a ne na umeni. Miss Fleming nejen podala skvely pevecky a umelecky vykon, ale nasla si hned po predstaveni nekolik hodin (!), aby trpelive podepisovala cd a dvd a s kazdym patronem,kdo mel zajem promluvila par slov. To vse probihalo absolutne v pohode, be security guards, kteri by lidi stale okrikovali a posilali stat nekde jinde.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 1.11.2010 v 13:01

Miss? To snad ne. A Barenboimova hlavní síla je přece jen trochu jinde, takže tyto jistě dobře míněné aktivity, by neměly být stavěny nad jeho široce rozkošatělé umění. MB

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
vtslajer dne 1.11.2010 v 19:41

1) Osloveni Miss Fleming je v anglo-saskem kontextu korektni osloveni umelkyne tohoto kalibru. Jde o bezny uzus, kde tato nebo jina dama dosahla urciteho postaveni bez ohledu na manzela. Ve svete business je tez mozne pouzit "Ms." V ceskem kontextu se zase pouziva "pani", at ona dama je vdana nebo svobodna. S RF jsem nekolikrat kratce mluvil po jejim vystoupeni a vzdy jsem ji oslovil Miss F, nebo Renee v jine delsi diskusi, kde byla tez Susan Graham a bylo to velmi neformalni.

Otazka osloveni komplikuje casto setkani lidi z ruznych kultur, napr. Severoamericani jsou velmi neformalni vs. Asiati, kteri jsou velmi formalni . Nekde mezitim stoji CZ. Vzpominam si na drivejsi rozhovor s jednou ceskou (ex)politickou. Kdyz se ji ptali, jak ji maji oslovit, odpovedela: "Rikejte mi, jak chcete, treba ty vole." Tak daleko bych asi nesel, ale pro me osobne neni osloveni dulezite a preferuji krestni jmeno.

2) Kdo rika, ze tyto "dobre minene akticity" jsou staveny nad "siroce rozkosate umeni?" Navzajem se to nevylucuje a pokud jakykoli umelec oslovi co nejsirsi masy i z jineho duvodu, jako je treba smireni odlisnych politickych nebo religioznich nazoru, je to jen dobre.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 3.11.2010 v 22:47

Leonora3:
Presne pred tyzdnom som v Schillerovom divadle v Berline so suborom Opery Unter den Linden videla Wagnerovo Zlato Ryna dirigovane Danielom Barenboimom. Po morbidnej Traviate v Komische Oper to bolo nadhera a pohladenie, po ktorom tuzi kazde srdce milovnika opery. Nemci umelcov ako je Daniel Barenboim potrebuju, svojim talentom, majstrovstvom, autoritou robia umenie, ktore nas hlboko zasiahne a bez toho, aby do vsetkeho zatahovali sedem smrtelnych hriechov a z divadla sme odchadzali jak spraskany pes nad mizernostou ludskej rasy (jak nas presvedcuju Rusalky z Mnichova a Viedne). Dakujem za takuto ilustraciu jak z komiksu, mame aj vlastny rozum a predstavivost. Nemozem sa ubranit dojmu, ze tymto reziserom ide predovsetkym o to, co najviac sokovat a triumfovat v zvratenostiach .(Za super-morbidnost z berlinskej Traviaty povazujem Violetino srdce servirovane na bale u Flory na striebornom tace, sice to vypadalo ako pecienka z cerstvo zabiteho brava /ano, po cesky veprove jatra/ ale pohyb v rytme srdca nas nenechal na pochybach, o co ide. A vsetcia, co si na Violetinom nestasti sgustli, do srdca pichli dlhou ihlicou a krv striekala do vysky obluckom, ako voda z poulicnych fontaniek na pitie v Rime. Priznam sa, ze niekedy som obrazmi na scene bola tak sokovana, ze som nebola schopna vnimat hudbu. Nepochybujem, ze Verdi nas chcel zasiahnut predovsetkym hudbou.

P.S. Maestro Barenboim o ludskej tragedii, osude, laske, nenavisti, boji o moc nieco vie, ale vo svojich inscenaciach by nic taketo nedovolil!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.