Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě

    3.3.2011 01:00 Redakce

Je to událost, která nepřichází zdaleka každý rok. Jsou navíc i tací, kteří nad tímto vlastně ojedinělým souborem málem už zlomili hůl. I přesto se právě dnes večer stane malý zázrak: Pražská Laterna magika přichází s novou premiérou – Legendami magické Prahy.

Choreografie, hudba, kostýmy a masky, scénografické řešení i filmové dotáčky – to vše slibuje být i tentokrát syntetickým divadlem, ve kterém technologie není účelem, ale prostředkem umělecké tvorby. Tedy divadelní poetiky, kterou se Laterna magika dlouhá léta pyšnila a za kterou byla po celém světě obdivována, avšak která se v několika posledních desetiletích stala u řady především zahraničních divadel v nejrůznějších obměnách často běžně vídaným uměleckým přístupem.

Jaká bude nejnovější inscenace Laterny magiky? Dokáže patřičně zaujmout? Obstojí její soubor? Ještě před dnešním premiérovým večerem by leccos mohl napovědět náš rozhovor s uměleckým šéfem Laterny magiky Zdeňkem Prokešem.

Když jsem se v lednu 2010 ujal funkce uměleckého šéfa Laterny magiky, stálo přede mnou několik úkolů. Především zachovat činnost Laterny magiky, umožnit její další rozvoj a dát jejímu směřování nový smysl a poslání. Z hlediska uměleckého – vytvořit v co možná nejkratší době nový projekt, který by splňoval dvě dramaturgická hlediska – navázat na principy Laterny magiky a na projekty, ve kterých byla hlavním tématem Praha (jako byla v historii Laterny magiky představení Pražský karneval, Jednoho dne v Praze, Pragensia). Proto jsem se hned obrátil na Jiřího Srnce, tvůrce černého divadla či černého kabinetu, který se v minulosti významnou měrou podílel na několika programech Laterny magiky. Chtěl jsem také touto realizací připomenout jeho osmdesáté narozeniny.

Do jaké míry bude nová inscenace Laterny magiky shodná s někdejšími „Legendami staré matky Prahy“, resp. „Ahasverem“, které Jiří Srnec před lety vytvořil pro černé divadlo?

Černé divadlo Jiřího Srnce uvádělo v devadesátých letech program, kde bylo „pražské“ téma zpracováno v inscenacích Legendy staré matky Prahy a Ahasver. V Laterně magice dostává nyní tento námět, totiž provést diváka po stopách některých více i méně známých pražských pověstí, novou podobu: s novou choreografií, hudbou, kostýmní výpravou, scénografickým řešením i filmovou projekcí. Nákladnou filmovou projekci jsme ve větší míře použili z těch starších inscenací a asi z pětiny natočili znovu.

Můžete alespoň trochu zevrubněji popsat, o čem vlastně Legendy magické Prahy budou?

Toto nové multimediální představení provádí diváka několika známými i méně známými pražskými legendami: o nejznámějších obyvatelích Faustova domu – Faustovi a anglickém alchymistovi Edwardu Kelleyem, o Chanině, dceři židovského obchodníka, která odmítá nabízené ženichy a vedena láskou tajemného Pána řeky Vltavy vstupuje do řeky a vracívá se po střechách jen v podobě zelené kočky, o tajemných setkáních císaře Rudolfa II. s filozofem a mystikem a velkou osobností pražské židovské kultury rabínem Löwem a jeho Golemem, a konečně o legendě spojené s vytvořením Staroměstského orloje (letos si připomínáme právě šest set let, které uplynuly od této události). Příběhy, kterými diváci projdou, stmeluje postava Kráčivce, průvodce celým dějem i aktéra událostí.

Přál bych si, aby tato procházka po židovské a rudolfínské Praze plné legend a mýtů se stala magickou událostí, která dodá další impuls pro naši budoucí práci.

Projekty Laterny magiky nebyly nikdy levnou záležitostí. Jak „výpravný“ a nákladný bude nový projekt?

Byť jsme ušetřili velké náklady za výrobu nového filmu, přesto je to nákladný projekt – digitalizací filmu a postprodukcí, poměrně náročnou scénografií, množstvím kostýmů a rekvizit, orchestrální nahrávkou původní hudby a na poměry Laterny magiky velkým množstvím účinkujících. Ale ve velké míře jsme si na něj za rok vydělali. Podporu jsme získali také z Ministerstva kultury a Mecenášského klubu Národního divadla.

Co bude převládat ve vyjadřovací řeči nové inscenace? Tanec? Černé divadlo? Nebo snad film či výtvarná složka jako taková?

Podstatné je, aby právě nic nepřevažovalo a všechny složky byly rovnocenné. Ale dá se říci, že vše směřuje spíše k tomu výtvarnému pohledu, k určitému manýrismu.

Dříve se reprízovost v Laterně magice počítala na stovky, ba dokonce u rekordního Kouzelného cirkusu na tisíce (dodnes více než 6100 repríz!). Doufám, že tento titul bude mít potenciál „dožít se“ také několika stovek uvedení.

V čele Laterny magiky stojíte už přes rok. Jak se osvědčily změny, které se za tu dobu udály? A jak to v současné době vypadá s návštěvností vašich představení?

Byl to pro nás pro všechny rok zkušební, kdy jsme se učili být znovu součástí většího celku a uvádět svůj repertoár v koordinaci s ostatními soubory Národního divadla a Novou scénou ND. Začlenění Laterny magiky do Národního divadla pomohlo zvýšit zájem i českých diváků o její program. Tomuto záměru odpovídá zapojení repertoáru Laterny magiky do předplatného Národního divadla, a přizpůsobily se mu také ceny vstupenek, a to včetně odpoledního vstupného, které je výrazně nižší. Oproti roku 2009 se zvýšila návštěvnost o bezmála šest procent a představení Laterny magiky vidělo celkem téměř 28 tisíc diváků.

Laterna magika hrála ve svých nejlepších letech často víc na zájezdech, než doma. Počítáte s nějakými turné do budoucna?

Nabídky na zahraniční hostování chodí po celý rok, plány máme, ale do této chvíle se bohužel ještě nic nepodařilo zrealizovat. Asi jsem v tom pověrčivý, a proto nic konkrétního neuvedu, protože se mi již několikrát stalo, že jen jsem někde pozvání zveřejnil, tak z něj nakonec sešlo.

K dnešní premiéře přejeme Zlomte vaz!

Legendy magické Prahy
Námět, scénář, režie: Jiří Srnec
Kamera, spolupráce na scénáři: Emil Sirotek, Antonín Daňhel
Hudba: Kryštof Marek
Choreografie: Petr Zuska
Pohybová spolupráce: Adéla Srncová
Kostýmy a masky: Šárka Hejnová
Scénografie a výtvarná spolupráce: Miloslav Heřmánek
Premiéra 3. března 2011 na Nové scéně Národního divadla v Praze

www.laterna.cz

foto L.Žentel a H.Smejkalová

Související články

• Zdeněk Prokeš: Jak se změnila Laterna, ale i balet u nás
• O čem bude nový baletní Faust v pražském Národním
• Napříč žánry s Kryštofem Markem aneb Od jazzu k Laterně magice