Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě
inscenace Jakobína v ND z roku 1909
inscenace Jakobína v ND z roku 1993Dvořákovo první skutečně úspěšné jevištní dílo tentokrát na naší první scéně nastudoval – jako svoji poslední režii ve funkci šéfa opery – Jiří Heřman.
Z jevištních titulů, se kterými jste se zatím jako režisér setkal, se Dvořákův Jakobín zcela jistě vymyká – ať už samotným charakterem díla, tak i ve vztahu k jevištní poetice, kterou jste doposud své inscenace tlumočil. Cítíte to také tak?
Ne, necítím. Snažím se začínat vždycky od nuly – jako kdybych nikdy nic nerežíroval a neslyšel. Nechám na sebe působit hudbu i slovo tak, jako bych ho slyšel poprvé. Nezáleží na tom, jestli se jedná o vážné či komické dílo. Odkrývání jednotlivých vrstev obsahu hudby a slov je pro mě vzrušující proces. Je pokaždé jiný, negeneralizuji ho. Stejně tak je tomu v případě Jakobína, je to pro mne velice inspirující, mnohovrstevnaté dílo.
Proč se Dvořákův Jakobín do Národního vrací, asi není třeba příliš rozebírat; ale proč jste si tuto inscenaci přidělil právě sám sobě? Co hlavně vás na něm jako režiséra láká? Nebo nikdo „vhodný“ pro tento titul nebyl zrovna po ruce?
Láká mě především Dvořákova kompozice. V jednom díle se zároveň setkáte s velice úsměvnou i velice závažnou tématikou. Hudba Jakobína je geniální, sahá hluboko do kořenů naší národní „české“ povahy, radostné i zatvrzelé, panovačné i ustrašené, prospěchářské i prosebné.
Antonín Lebeda jako Benda (1909)
Beno Blachut jako Benda (1975)Určitě i sám v libretu Jakobína cítíte nejeden stavební prvek, poplatný době. Jeden za všechny: úcta k učitelům je dávno ta tam. Jak obtížný je pro dnešního režiséra Jakobín? O čem ten váš bude? Čím chcete dnešního diváka oslovit?
Je zde mnoho cest, kterými se můžeme v jevištní interpretaci Jakobína vydat. To, co mne zaujalo, byla školní scéna ve druhém jednání a postava pana učitele. Nemyslím si, že úcta k učitelům je ta tam. Uvědomil jsem si, že jsem několikrát zažil setkání učitele s bývalým žákem. Vždycky jsem měl pocit, že v dospělém vidí stále to děcko, které učil. A právě z tohoto pohledu jsem se snažil přistoupit ke všem postavám v Jakobínovi. Dvořák s Červinkovou vytvořili krásné charaktery jednotlivých postav. Dnes ve společnosti se jistě najde mnoho dospělých, kteří se v určitých situacích chovají jako děti. Nemálo z nich by si zasloužili usednout zpět do školních lavic…V případě Jakobína se to pro mě odehrává v lehké, úsměvné rovině. Se scénografem jsme vyšli z prostředí staré školy, odkud vnímáme celý děj opery. Čím chci diváky oslovit? Předat jim život tohoto krásného díla v podobě radosti.
Má Dvořákův Jakobín – myslím tím nejen jeho hudbu – v dnešní době šanci zaujmout i zahraniční publikum? Venku se prakticky vůbec nehraje…
Samozřejmě, že má. Najít vhodnou interpretaci díla v kontextu s daným prostředím je velice inspirující. Jakobín v Národním divadle bude jistě úplně jiný než v Pařížské opeře. Pro mě to rozhodně není poslední inscenace Jakobína, kterou bych chtěl vytvořit. Již nyní vnímám jiné možnosti interpretace.
Nejednoho z potencionálních návštěvníků určitě na plakátech k inscenaci zaujal škrtnutý „Jakobín“ a místo něj „Matčina píseň“. Můžete prosím tohle vysvětlit?
Marie Červinková přihlásila do konkurzu původní libreto k Jakobínovi právě pod tímto názvem. Matčina píseň je pro mě klíčový motiv celé opery. Jak už to v opeře a v životě bývá, téměř vše se točí kolem tématu lásky. V případě Jakobína jde o konfrontaci lásky otcovské a mateřské. Matčina píseň je motivem lásky nesobecké, která utěší každé srdce i to zatvrzelé otcovské. Dialog hraběte a učitele následně pak hraběte a Julie považuji za mistrovské kompoziční dílo, ve kterém Dvořák otvírá srdce každého posluchače.
Můžete prosím prozradit alespoň v základních rysech, jaké bude hudební nastudování Tomáše Netopila? Určitě jste s ním jako režisér i šéf opery na tohle téma mluvil…
Bude zajisté plnokrevné a srdečné, stejně jako Dvořákova hudba.
Podle čeho jste vybíral obsazení do své inscenace? Nejeden z návštěvníků Opery Plus už v minulosti vyslovil otázku, proč v něm jako Julie není Eva Urbanová? Pokud vím, sama se na návrat Jakobína do repertoáru těšila…
Obsazení jsem vybíral podle citu, tak, aby všichni představitelé byli ve škole autentičtí.
Paní Evě Urbanové jsem přidělil v současné sezoně stěžejní roli královny Alžběty I. v opeře Benjamina Brittena Gloriana, která je pro ni po interpretační i hlasové stránce velkou uměleckou výzvou a jsem přesvědčen, že i krokem dál v její dlouholeté kariéře v Národním divadle. Vrácením role se zřekla jedné ze svých životních rolí.
Zažil jste Jakobína v některé z dřívějších inscenací jako divák? Pokud ano, co hlavně vám utkvělo ve vzpomínkách? A co je to hlavní, čím se chcete v případě svého Jakobína zapsat dnes trvaleji do paměti diváků vy?
Když jsem studoval na konzervatoři v Plzni, účinkoval jsem ve sboru a pamatuji si dodnes na školní scénu. To, co mi utkvělo, bylo především hudební nastudování pana dirigenta Josefa Chaloupky. Pamatuji si, že jsem trávil dost času před monitorem v zákulisí, kde jsem sledoval jeho úžasný cit a smysl pro hudbu. Byla to životní škola pro můj sluch i zrak.
Nejde mi o to se zapisovat divákům do paměti, snažím se předat v plné míře to, co člověk může slyšet a vidět v tak inspirující Dvořákově hudbě. Budu šťastný, když budou diváci odcházet z divadla s úsměvem na tváři.
Za Operu Plus přání úspěšné premiéry, díky za rozhovor.
O vzniku Dvořákova Jakobína, jeho partituře i inscenační historii se podrobně zmiňuje Ondřej Šupka v našem seriálu, věnovaném Dvořákovým operám, který jsme před časem přinesli (jeho část, věnovanou Jakobínovi, najdete zde).
A tady je ještě kompletní obsazení nejnovější inscenace, která má dnes večer v pražském Národním divadle premiéru:
Antonín Dvořák:
Jakobín
Hudební nastudování: Tomáš Netopil
Dirigent: Tomáš Netopil / Zbyněk Müller
Režie: Jiří Heřman
Scéna: Pavel Svoboda
Kostýmy: Alexandra Grusková
Choreografie: Lucie Holánková
Sbormistr: Pavel Vaněk, Jiří Chvála
Dramaturgie: Beno Blachut
Světelný design: Daniel Tesař
Orchestr, sbor a balet opery Národního divadla
Kühnův dětský sbor
Premiéra 8.října 2011 Národní divadlo Praha
Hrabě Vilém z Harasova – Ondrej Mráz / Miloslav Podskalský
Bohuš z Harasova – Roman Janál / Jakub Kettner / Svatopluk Sem
Adolf z Harasova – Jiří Hájek / Jiří Kubík
Julie – Dana Burešová / Maria Kobielska / Jitka Svobodová
Filip – Zdeněk Plech / Luděk Vele / František Zahradníček
Jiří – Aleš Briscein / Jaroslav Březina / Aleš Voráček
Benda – Vladimír Doležal / Jan Ježek / Jan Markvart
Terinka – Kateřina Kněžíková / Alžběta Poláčková / Jana Šrejma Kačírková
Lotinka – Yvona Škvárová / Lenka Šmídová
Vaše hodnocení této inscenace:
Související články
- Jiří Heřman: O Parsifalovi i odchodu z Národního
- Tisková zpráva: Změna ve vedení opery ND
- Dvořákova Jakobína pozná Londýn
Komentáře: 12
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
23. května 1912 se narodil francouzský hudební skladatel a klavírista Jean FRANCAIX (+ 25.9.1997)
- Milan Červeň: Dobrý večer, k délce Straussovi Elektry uváděné v Brně. To, že má nahrávka Carla Böhma pod 100 minut a...
- Gregor Samsa: omlouvám se, ale takové povrchní hodnocení sukova zrání bych na tomto webu nečekal… příště,...
- Ares: U paní Drápelové je problém, že vše řeší analyticky vpořádku, ale bez citu, empatie, jen studená kritika. Za...
- mlady posluchac: No já se taky musím přidat k předchozím dvěma komentářům ohledně Sukova Zrání. Jenom jsem chtěl...
- hanka: jamka: samozřejmě že na divadle je to něco jiného. Proč by nemohla zpívat koncertně cokoli, co zvládá? Máte...
- hanka: Paní Havlíková zjevně byla na jiném koncertě paní Gruberové než paní Drápelová, aspoň podle toho, co jsem se...
- landau: Nedá mi to a přeci jenom sem musím napsat svůj první komentář, ačkoliv jsem na zde probíraném koncertu nebyl....
- jamka: Samozrejme , že je pani Drápelová vedle, ale nech si to so svojou kritikou hodne užíva… Nezbadať, že to...
- erwin: Souhlasím s konstatací okolností koncertu. S čím ovšem nesouhlasím je Vaše hodnocení Sukova Zrání. Bohužel je...
- Janci: Ač je paní Drápelová velmi často vedle, jak ta jedle,tentokrát to tak je. Ne že bych si myslel, že Edita...
Edita Gruberová znovu na Pražském jaru
Loučení legendy s legendou Edita Gruberová se v sobotu ještě jednou vrátila na Pražské jaro....
VíceJiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?
Wagnerovský kongres 17.– 20.5.2012 v Praze
Jdu sice až zítra, ale už se se moc těším.
Jdu dnes, těším se a bojím zároveň.
Například Julie není role pro subretní soprán!
Jakobín byl krásný. Nádherná výprava a režie. Mám moc ráda režie pana Heřmana. Za zpěváky moje gratulace patří zejména Daně Burešové a Romanu Janálovi. Škoda, že všechny role nebyly obsazeny tak vyrovnaně. Ale ..asi nejsou zpěváci :-)
Celkově krásné představení.
Já se spíš netěším na ty odborníky, kteří se zde po premiéře vytasí se svými "kritikami". E.
Velká škoda, že tam není Eva Urbanová …
A co by tam konkrétně měla zpívat paní Urbanová? Julii? No… to snad ne :-)
Tomáš? Kde je Tomáš?
—
Mě se to moc líbilo. Hlavně pan Vele mile překvapil. Doufám že takhle vydrží i při reprízách.
… a pro ty zvědavce, který by chtěli vědět, co se stalo se zlými Alfonsem a purkrabím poté, co byla odhalena jejich zlotřilost (z inscenací, které jsem viděl se nějak se vypaří, ztratí, zmizí – ale zda jsou pryč, nebo jen jsou stranou a kují pikle to se nepozná) nabízí režisér vysvětlení :-D
Milan Jančo
Podle čeho jste vybíral obsazení do své inscenace? Nejeden z návštěvníků Opery Plus už v minulosti vyslovil otázku, proč v něm jako Julie není Eva Urbanová? Pokud vím, sama se na návrat Jakobína do repertoáru těšila…
Obsazení jsem vybíral podle citu, tak, aby všichni představitelé byli ve škole autentičtí.
Paní Evě Urbanové jsem přidělil v současné sezoně stěžejní roli královny Alžběty I. v opeře Benjamina Brittena Gloriana, která je pro ni po interpretační i hlasové stránce velkou uměleckou výzvou a jsem přesvědčen, že i krokem dál v její dlouholeté kariéře v Národním divadle. Vrácením role se zřekla jedné ze svých životních rolí.
takže ani sa nieť čo čudovať, že pani urbanová rolu " odmietla " Gloriana – Benjamin Britten je jeho ôsma opera, a jeho prvé skutočné zlyhanie. Publikum vyjadrilo opovrhnutie, nudu, a pohŕdanie…a v Brittenovi rástlo skľúčenie a bol deprimovaný z jeho zlyhania. Goriana zostala Brittenova najmenej úspešná opera…
Gloriana was Benjamin Britten's eighth opera, and his first real failure. As life-long pacifists and conscientious objectors, Britten had moved to American in 1937 to escape the rapidly approaching war. He returned to Britain in 1943, enjoying the triumph of his opera Peter Grimes, which today remains a staple of most major opera companies.
In 1952 Britten decided to write a "national" opera, based on Lytton Strachey's book Elizabeth and Essex. The opera idea received royal approval and the assurance that if Covent Garden could not pay the commission costs, the royal Treasury would. Gloriana, composed in celebration of the coronation of Queen Elizabeth II and first presented at Covent Garden during Coronation Week, 1953, is based on the relationship between Elizabeth I and Lord Essex, and was said to have annoyed the young queen as she watched her famous predecessor represented in amorous dalliances. Perhaps the audience wanted another "Merrie England" work of the sort to which they had become accustomed, perhaps the pageantry which slowed the action was a problem. Whatever the reasons, the general reception to Gloriana was no more positive than the Queen's. The audience expressed scorn, boredom, and disdain, the critical press was generally displeased with the work, and Britten grew despondent and depressed over its failure. During his lifetime Gloriana remained Britten's least successful opera, although a 1966 revival by Sadler's Wells, in commemoration of Britten's 50th birthday, garnered more interest and indicated that the earlier performance might have been seriously underestimated. Gloriana has received more frequent performances and recordings in recent years.
http://classical.net/music/comp.lst/works/britten/gloriana.php
Předchozí: to jste hezky vykopíroval :-) Ale to, že Julie už není moc vhodná role pro E. Urbanovou, to nemá s Brittenem nic moc společného ani to nic nezmění :-( Bohužel, všichni stárneme.
áno je to zkopírované a je uvedené odkial je to kopírované!
a je to reakcia na: Vrácením role se zřekla jedné ze svých životních rolí.
takže nie je ani čo sa čudovať, že to odmietla… a popravde mi tá "Gloriana" nič nehovorila…. takže dík za google v tomto prípade …
jk
Ja jsem mel moznost Glorianu videt pred lety v English National Opera a rozhodne bych nemluvil o neuspechu – kvalita dila se vzdy prokaze casem. Opera je to velmi dobre napsana, jak dramaticky, tak hudebne, a role kralovny Alzbety je skutecnou vyzvou pro hlavni predstavitelku, stejne jako je napriklad Wagnerova Isolda, ci Straussova Salome ci Elektra. To, ze se titul prilis casto nehraje neni diky nizke kvalite dila, ale prave diky narocnosti, ktere partitura klade na cely soubor, a to nejen po hudebni strance.
Milý JK, to že nepoznáte Glorianu neznamená že je to špatná a nezajímavá opera. Její neúspěch způsobil fakt, že vznikala jako slavnostní opera na počest korunovace současné královny Alžběty II. A Britten v době, kdy Anglie měla mladou a svěží královnu zkomponoval operu o Alžbětě I. "staré" královně Anglie.
Když tak na youtube.com naleznete takřka celou operu – doporučuji tuto árii s Leontyne Price – http://www.youtube.com/watch?v=fWNQ-TDfArI
I mne je docela líto, že Glorianu neuvidím a neuslyším s paní Urbanovou, stejně tak asi jako nezažiji její Barvířku ve Frau ohne Schatten
Milan Jančo