Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě

    9.1.2011 01:00 Redakce

Právě na dnešní večer je ve Vídeňské státní opeře ohlášena premiéra nového baletního večera pod názvem Schritte und Spuren (Kroky a stopy). Událost sama o sobě významná, z našeho pohledu ale o to víc, že jedním z choreografů večera, složeného ze čtyř částí, je přední český baletní umělec Jiří Bubeníček. Do rakouské metropole si k nastudování své choreografie Le Souffle de l’Esprit „odskočil“ z Drážďan, kde je jednou z tanečních hvězd baletního souboru Semperovy opery.

Do Vídeňské státní opery si vaší tuším tři roky starou choreografii vybral nový šéf tamního baletu Manuel Legris. Kde jí měl příležitost poznat? Měl jste jeho výběr možnost sám nějak ovlivnit?

Manuel Legris viděl nejprve jen poslední část mé choreografie na gala, které jsme spolu dělali v Tokyu. Trio se mu moc líbilo a tak se mě tenkrát zeptal, zda-li by číslo nemohl někdy použít na nějakém gala. Uplynul asi rok a byl jsem opět v Tokyu, tentokrát s naší skupinou, s programem “Jiří and Otto Bubeníček & Selected dancers of the Semperoper Ballet”, kde jsme uváděli dvě moje choreografie s a “Steptext” od Forstyha. No a jedna z těch dvou choreografií byla “Le Souffle de l’Esprit”. Shodou okolností také v tu dobu byl v Tokyu znovu i Manuel Legris. Přišel se na naše představení podívat a já po něm dostal nabídku postavit “Le Souffle de l’Esprit” pro Vídeňský státní balet.

Je to vaše první setkání s tímto souborem?

Ano, je to moje první setkání s tímto souborem. Je velmi dobrý a pracovitý, je v něm hodně mladých talentů. A také mnoho výborných českých a slovenských tanečníků, například Roman Lazík, Nina Poláková, Marta Drastíková, Kamil Pavelka a Erika Kováčová. Dobře se tu pracuje a navíc mohu při zkouškách mluvit konečně také česky :-)

Le Souffle de l’Esprit – zkouška ve Wiener Staatsoper

Představte Le Souffle de l’esprit prosím podrobněji. A povězte taky něco o vašich babičkách, kterým je věnována…

Balet “Le Souffle de l’Esprit” je inspirovaný malbami Leonarda da Vinciho. Rád chodím na výstavy a do muzeí, a když jsem jednou k narozeninám dostal snad tisícistránkovou velkou knihu s veškerými malbami, náčrtky, nápady a také životopisem da Vinciho, byl jsem naprosto unesena věděl jsem, že Leonardo da Vinci je moje inspirace k novému baletu. Příležitost postavit takovou choreografii se naskytla v Curychu, kde byla v provedení tamějšího baletu 1.září 2007 premiéra. Bratr Otto mi k baletu vymyslel scénu a kostýmy a také vybral hudbu.

Ano, tento balet je také takové rozloučení s mými babičkami Marií a Olgou. Před několika lety, když babička Marie zemřela, jsem měl moji první velkou, tedy velice důležitou premiéru v Hamburku. Rodiče nechtěli, abych premiéru zrušil a tak se rozhodli, že mně a bratrovi řeknou o úmrtí babičky až po premiéře. Když jsme se o všem dozvěděli, už bylo po pohřbu. No a babičku Olgu jsem navštívil v Praze čtyři dny před její smrtí. Pohřeb byl opět bez mé účasti, což mě také velice mrzelo. Olgu i Marii jsem měl ohromně rád, měl jsem k oběma babičkám velmi blízko. A proto jsem jim zmíněný balet věnoval jako takové moje vnitřní rozloučení s nimi.

Paul, Sol a Jorma jsou bývalí tanečníci z NDT I., tedy souboru po dlouhou dobu vedeného Jiřím Kyliánem. Od osmnácti let jsem soubor a jeho představení často navštěvoval a měl jsem možnost vidět tyto a další tanečníky při práci na sále i na jevišti. Soubor byl vynikající a každý tanečník v něm byl výborný umělec, soubor měl skvělé osobnosti. Dnes se Paul, Sol a Jorma věnují choreografii. Paul Lightfoot a Sol León pracují společně a jsou velmi žádanými choreografy už dlouhá léta v NDT I. Jorma Elo je dnes domácím choreografemv americkém Bostonu. Vytvořil choreografie pro New York City Ballet nebo American Ballet Theater a další. Pro mne jako pro choreografa je to velká pocta ocitnout se s nimi v jednom večeru.

Jak dlouho a intenzivně svoji choreografii ve Vídni zkoušíte?

Ve Vídni jsem začal intenzivně pracovat od loňského 9.posince. Přes vánoční svátky jsem byl v Hamburku s rodiči a bratrem, potom jsem se na tři dny vrátil do Vídně, Silvestr jsem ale zase odejel oslavit do Hamburku. No a od tohoto pondělí, tedy 3.ledna jsem pochopitelně až do nedělní premiéry ve Vídni. Pracuje se celý den, ale protože je tento baletní večer poskládaný ze čtyř částí, některé dny není zas až tak moc času na zkoušky, jak bych si přál.

Jak jste spokojen s výkony souboru při zkouškách?

Vídeňský státní balet má vysokou úroveň. Jak už jsem říkal, je tu hodně mladých talentů. Věřím, že pod novým vedením Manuela Legrisese soubor ještě více vypracuje, určitě na úroveň důležitého světového baletního tělesa.

Zatím jsem viděl dvě představení, Netopýra od Rolanda Petita a Marii Antoinettu od Patricka de bana. Předstzavení byla hodně zajímavá a výborně zatančená. Víc jsem toho zatím nestihl. Ale vím, že repertoár je a bude velice bohatý. Manuel Laris během své taneční kariéry ztvárnil role snad ve všech baletech, co existují a pracoval se všemi předními světovými choreografy. Má velké zkušenosti a věřím, že do Vídně bude přinášet kvalitní repertoár jak pro tanečníky, tak dostatečně přitažlivý pro vídeňské publikum.

Váš domácí – drážďanský soubor teď chystá Coppélii. Jaká bude? Uvidí vás v ní návštěvníci Semperovy opery?

Upřímně, jaká bude, zatím nevím. Tuto Balanchinovu verzi totiž neznám. A se zkouškami začínám až po vídeňské premiéře mé choreografie. Jsem v prvním obsazení hlavní mužské role, už se moc těším!.

Co dalšího vás v příštích měsících čeká?

Po premiéře Coppélie – to bude začátkem února – to bude práce s Mats Ekem. Matsova premiéra choreografie “She was Black” je sice někdy až v květnu, ale s přípravou se začalo už počátkem prosince a hned po Coppélii se bude pokračovat. Letím ale také znovu do Ameriky, “Le Souffle de l’Esprit” totiž stavím také pro North Caroline Dance Theater, premiéra je začátkem března.

Těším se také na příští divadelní sezonu. Po velkém úspěchu mojí zatím nejdelší práce, baletu “Die Innere Stimme” v Drážďanech jsem byl požádán muzeem Albertinum o další spolupráci, takže představení se budou opakovat. A po premiéře jsem dostal také nabídku postavit celovečerní balet pro drážďanský soubor. Premiéra bude v Drážďanech v moderním divadle Hellerau, bude to moje první celovečerní choreografie. Je toho pořád docela dost!

Držíme vám pro nejen pro dnešní premiérový večer ve Vídni palce!

www.staatsoper.at
www.jiribubenicek.com

Související články

• Jiří Bubeníček: Brácha bude ředitel a já choreograf
• Marta Drastíková: Z baletu Národního divadla do Vídně
• Balet Vídeňské státní opery: Dvakrát a dost!