Celých deset let uběhlo mezi premiérou a jedním z posledních představení Pucciniho Toscy v pražském Národním divadle, které se uskutečnilo 26. listopadu 2010. Bylo plno, stejně jako při každém ze tří představení Morávkovy inscenace, které jsem během její existence viděl. Tosca je v Praze otázkou protipólů. Tím prvním je Svobodova inscenace z roku 1947, která je s minimálními úpravami dodnes k vidění ve Státní opeře. Druhým je právě Tosca Morávkova. Ať jsou tyto dvě inscenace jakkoliv protichůdné, obě mají jedno velmi silné a nezanedbatelné pojítko. Jejich jevištní tvůrci předběhli dobu. V prvním případě již o této skutečnosti není pochyb, v tom druhém ještě budeme muset trochu zapřemýšlet, a tak věřím, že pražské Tosce nedáváme sbohem, ale pouze na shledanou.

Samotný příběh je zasazen někde na černobílou hranici mezi temným peklem v podobě světské moci a bílým světem věčnosti. Na jedné straně pasivní biblické postavy, na straně druhé živé postavy příběhu v černých kostýmech, někde uprostřed stojí černobílé jeptišky. To vše je dílem Alexandry Gruskové. Scéna Aleše Votavy je ve své podstatě náznaková, plná symbolů, ale výmluvná. Filosofie díla vrcholí v okamžiku, kdy se Tosca a Cavaradossi po své smrti vracejí na jeviště oděni v bílém. Smrtí život nekončí, a tak se tedy scházíme na nebesích.

Anda-Louise Bogza v titulní roli opět obhájila světovost svého výkonu. Ze všech představení Pucciniho hrdinky, ve kterých jsem ji měl možnost slyšet, jí právě toto vyšlo suverénně nejlépe. V poslední době zpívá výlučně náročné party dramatické literatury, kterými jsou Aida, Turandot a Tosca, a to nejen na českých jevištích. V případě paní Bogzy nemůže být pochyb o její muzikalitě, která je klíčem k výrazové a dynamické plasticitě její Toscy. Hudebně si pěvkyně dokáže vyhrát s každou hudební frází partu, stejně jako s každým slovem libreta. Cavaradossi v podání Olega Kulka vyloženě není „rozhněvaným mladým mužem“, na kterého jsme v této roli zvyklí. Hudebně jeho Cavaradossi stojí na relativně dobrém základu bez extrémů a výkyvů. Role podlého prefekta Scarpii Ivanu Kusnjerovi padne. Bývalo sice zvykem do této role obsazovat spíš temnější hlasové fondy většího objemu, ale Kusnjerův světlejší baryton s příznačným nenávistivým odleskem je velmi vhodnou alternativou. Poněkud zdlouhavě působila tempa pod taktovkou Ondreje Lenárda. Zbytečně tak byla umrtvována dynamika představení, což sólistům kladlo do cesty zbytečné překážky, jinak ale orchestr podal velmi dobrý výkon.

Jakkoliv jsou kritici ke „kontroverzní“ Tosce Vladimíra Morávka chladní a celou koncepci představení označují jako „rozporuplnou“, jedno jí upřít nemohou. Je to především smysl pro vnitřní a vnější souvislosti samotného příběhu a historického kontextu, které se stejně jako podstata duchovního života člověka nabízejí skrze Morávkovu režii k dešifrování. Jestliže se v recenzích či diváckých diskusích setkáváme s hodnoceními typu „rozporuplné představení“, pak takové soudy vypovídají o nepochopení těchto souvislostí. Jde především o to, zda-li chceme přijít k hotovému, nebo jestli jsme ochotni a schopni hledět věcem pod kůži. Měli bychom chtít. Kdyby se tato inscenace hrála na scénách typu Mnichov, dostalo by se jí mnohem vřelejšího přijetí a porozumění než v Praze. Tak trochu jako vztah Janáčka a Prahy.
Giacomo Puccini:
Tosca
Dirigent: Ondrej Lenárd
Režie: Vladimír Morávek
Scéna: Aleš Votava
Kostýmy: Alexandra Grusková
Sbormistr: Pavel Vaněk
Sbormistr Kühnova dětského sboru: Jiří Chvála
Orchestr a operní sbor Národního divadla
Kühnův dětský sbor
Premiéra 25.listopadu 2000 Národní divadlo Praha
(psáno z reprízy 26.11.2010)
Tosca – Anda-Louise Bogza
Cavaradossi – Oleg Kulko
Scarpia – Ivan Kusnjer
Angelotti – František Zahradníček
Kostelník – Aleš Hendrych
Spoletta – Vladimír Doležal
Sciarrone – Jiří Kubík
Jitřenka – Markéta Mátlová
Žalářník – Antonín Hudi
Vaše hodnocení této inscenace:
Související články
- Také drážďanská Tosca je sázkou na jistotu
- Operní panorama Heleny Havlíkové (49)
- Operní panorama Heleny Havlíkové (37)
Komentáře: 16
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
- Pavel Simacek: Pani Drapelova (bohuzel!) presne pojmenovala nedostatky,, ktere se ve zpevu Edity Gruberove projevily....
- Milan Červeň: Dobrý večer, k délce Straussovi Elektry uváděné v Brně. To, že má nahrávka Carla Böhma pod 100 minut a...
- Gregor Samsa: omlouvám se, ale takové povrchní hodnocení sukova zrání bych na tomto webu nečekal… příště,...
- Ares: U paní Drápelové je problém, že vše řeší analyticky vpořádku, ale bez citu, empatie, jen studená kritika. Za...
- mlady posluchac: No já se taky musím přidat k předchozím dvěma komentářům ohledně Sukova Zrání. Jenom jsem chtěl...
- hanka: jamka: samozřejmě že na divadle je to něco jiného. Proč by nemohla zpívat koncertně cokoli, co zvládá? Máte...
- hanka: Paní Havlíková zjevně byla na jiném koncertě paní Gruberové než paní Drápelová, aspoň podle toho, co jsem se...
- landau: Nedá mi to a přeci jenom sem musím napsat svůj první komentář, ačkoliv jsem na zde probíraném koncertu nebyl....
- jamka: Samozrejme , že je pani Drápelová vedle, ale nech si to so svojou kritikou hodne užíva… Nezbadať, že to...
- erwin: Souhlasím s konstatací okolností koncertu. S čím ovšem nesouhlasím je Vaše hodnocení Sukova Zrání. Bohužel je...
Edita Gruberová znovu na Pražském jaru
Loučení legendy s legendou Edita Gruberová se v sobotu ještě jednou vrátila na Pražské jaro....
VíceJiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?
Wagnerovský kongres 17.– 20.5.2012 v Praze









A pak ze ND uvadi malo kvalitnich produkci! Jane, prekvapila me velmi pozitivni recenze toho predstaveni. Chtel jsem na to v Praze jit uz drive, ale nekdo dobre obeznameny to nedoporucoval. Zase znovu: Clovek nema dat na jine ale jit se sam podivat. Mea culpa!
La Tosca jsem videl 1x v Chicago (loni, D. Voight, velmi dobre) a 2x v San Francisku, stejnou a dnes uz znacne omselou produkci. Poprve to bylo v rijnu 2001 s E. Urbanovou a R. Leech, velmi dobre pevecke vykony a hudebni nastudovani pod M. Armiliato. Podruhe totez pred 2 lety s A. Pieczonka a Carlo Ventre. Dirigentovi to uplne ujelo a slo vetsinou jen o to, zda tenor prezpiva sopran a naopak. Zacal to ale tenor (jako mi po predstaveni diskretne naznacila velmi profesionalni AP, Kanadanka z Toronta). Tenor se po jeho prvni velke arii extra klanel na vsechny strany a posilal publiku hubicky. Po predstaveni jsem se s nim setkal u stage door. Bylo to koncem cervna, tam je pocasi casto nepredvidatelne a vecery jsou chladnejsi, ale nebyla moc zima. On byl zahaleny k nepoznani. Rikam mu: Proc se tak balis? On razem sundal cepici, vysekl poklonu a rekl: "Carlo." Typicky Ital! Poplacali jsme si po ramenou, zasmali se a slo se v dobre nalade domu. Tohle take patri k opernim zazitkum.
Pozor VT! :-) Nevěřte nám tady na O+ všechno :-)
Osobně mne Morávkova inscenace nevadí – na rozdíl od velké části publika, která s námi byla na „premiéře“ obnoveného nastudování 22.11. Jak píše pan Leskovský, inscenace vede k přemýšlení, odkrývá souvislosti atd. Trochu mi vadí přílišná doslovnost. Zpívá se o Madoně a ta se musí hned zjevit, to samé anděl (oba úsměvně balancující na vozítku), příp. přízrak smrti (muž v bílém – tři kroky vpřed, tři vzad). Zásadní výhrady mám ke scénografii: pokud nesedíte uprostřed a maximálně na druhém balkóně, nemáte šanci vidět vše. Část akcí se odehrává ve výřezech ve výšce, některé jsou umístěny ještě v zadní části jeviště. Skok Tosky z Andělského hradu (jeden z nejlepších a nejkrásnějších okamžiků celé inscenace) můžete vidět ještě z 1. řady na 1. galerii, výš už ne.
Na rozdíl od recenzenta jsem nebyl nadšen orchestrem, který jsem v poslední době chválil i při některých běžných reprízách. Na obnovené nastudování zde bylo dosti nepřesností, celkový zvuk dosti hřmotný, což poznamenalo některé výkony zpěváků, konkrétně pana Kusnjera, jenž se přes masu orchestru občas dost obtížně (ne)prosazoval. Představitelka Tosky (Eva Urbanová) a představitel Cavaradossiho (Oleg Kulko)evidentně považovali přepjatý zpěv (ještě nedávno bych napsal řev, ale už volím výrazy pečlivěji) za adekvátní formu projevu, takže podobné problémy neměli. O.Kulko to místy nezvládá s dechem, o to více na hlas tlačí. E.Urbanová , nutno přiznat, používala i piana, ne vždy zcela na místě. Nakonec byl pro mne nejlepší A. Hendrych jako Žalářník a F. Zahradníček jako Angelotti.
Jaké proboha odkrývá souvislosti? Jeden kritik po premiéře napsal: "Z Toscy zbyly jenom trosky!" Výstižné. Je to jakési pimprlové divadlo, režisérský výklad v něm chybí. Jde jen o sled obrazů, kde návaznost zcela chybí. Tohle je opravdu moderna, která za to nestojí.
Mám ráda Morávkovy režie, protože jsou netradiční. Jeho Tosca se mi hodně líbí.
Barbora
Netradiční režie nerovná se dobrá režie. V tomto případě je to taková barevná matlanina bez jakéhokoliv režijního výkladu. Morávek není dobrý operní režisér. Pokud někdo z domácích dělá zajímavé a netradiční režie v opeře, které mají nějaké pojetí, pak to spíš bude Radok, Pitínský,…
Leonora by v případě, že by to viděla padla asi do mdlob :-)
Tenoři O.Kulko ani Carlo Ventre nejsou můj typ, zažila jsem je oba živě na scéné párkrát a never more! V Tosce jsou tak nádherné tenorové partie a nikdo je nezazpívá s takovou vášní, i něhou /dechberoucí Le dolce mani.., Liberi, via per mar../ jako Cura. Paní Bozgu (zažila jsem ji mj. letos jako Leonoru v Trubadurovi ve Verone a byla i v Arene vyborná) i pana Kusnjera mam moc rada. Pokud jsou kvalitni hlasy s hereckým projevem, jednoduchá produkce – pokud neni úplně "ujetá" mi nevadí. Violetta
@ Violetta
At delam co delam, tak pro me je definitivni Tosca Maria Callas ,Giuseppe di Stefano a Tito Gobbi z roku 1953 a to jsem jeste nebyl na svete. J. Curu jsem neslysel. Kde jsi ho videla?
pro VT Slajer
Curu jsem v Tosce viděla parkrat ve Vidni napr. s Guleghinou a Atanellim i dalšími a naposledy pred mesicem v Zurichu, Scarpiu mel zpívat Raimundi, ale byl nemocen, Toscu zpívala Emily Magee.
Jako druhého Cavaradossiho ze současných tenorů mám ráda M.Alvaréze, ale až po Curovi (který je dramatický tenor a nemohl by zpívat lyrický part Vévody, toho mám moc ráda s Alvarézem, když už Pavarotti nežije). Nahravku Callas/di Stefano/Gobbi mám (je-li z r. 1953 ted nevím, nemám ji u ruky), na divadle jsem je taky nemohla zažít. Poslech starých CD je jen pro zpestření, ja mam raději živé představení v divadle a pokud je někdy vysíláno éterem a někdo ze známých mi nahraje, ráda si poslechnu, co jsem zažila v divadle. Moc mě mrzí, že se při současných technických podmínkách nahrává tak málo představení. Nic proti Callas, Pavarottimu a Domingovi, ale oni mají od každé opery nahrávek na na tucty… Byla bych moc ráda, kdyby bylo možné si koupit nahrávku jedné opery s několika současnými interprety – aby si každý vybral tu, co mu nejlíp vyhovuje. Mám operu moc ráda a vím, že mladé lidi staré nahrávky nechávají v klidu, může je zaujmout jen kvalitní představení, pokud mají to štěstí a zažijí ho. Teprve pak se možná ke starým CD taky časem dostanou.
Violeta
Na tak blbou inscenaci Tosky bych už nikdy nešel, i kdyby ji zpívala z hrobu vstalá Callaska!
Morávkova inscenace je prvoplánová a bez opravdových režijních nápadů.Nesmyslné umístění tří "těžkotonážních" sólistů do malé komůrky je pomýlené.Druhé dějství je sice téměř tradiční,ale bez jakékoliv vlastní inspirace.Třetí dějství to už nemůže svou barevností zachránit.Inscenace navíc oproti premiéře stratila původní švih, stylovost a napětí.Pan Lenárd byl kdysi obecně považován za dobrého dirigenta,teď ale působí hodně staře až zlostně,zároveň však unaveně,diriguje jaksi retardovaně,bez energie a inspirace.Představení se mu sype pod rukama, ostatně stejně jako jeho Prodanka či Pastorkyňa.Na orchestr se jeho nervozita a negativní energie přenáší,navíc dirigent často volí nesmyslně pomalá a už téměř nezpívatelná tempa.Orchestr dynamicky i tempově válcuje zpěváky a nepředvádí takřka žádné dynamické odstíny než mf až fff.
pro Anonymní 30.11. 0:22
Děkuji za Váš příspěvek ohledně dirigenta. Je-li tomu tak, proč s tím vedení opery nic nedělá??? Proč k dalším inscenacím nepozve mladé dirigenty, aby pan Lenárd cítil konkurenci, jíž jsou vystaveni denně lidi v soukromé sféře? Úroveň jakékoli činnosti se měří jen kvalitou výkonu a za kvalitu je zákazník = zde obecenstvo ochotno zaplatit. Na pár operních představení v tuzemsku zajdu, ale když zpěváci nejsou v prvním jednání ještě rozezpívaní a já je "neslyším", až ve druhém a dalším jednání, cítím se podvedena, protože jsem nezaplatila jen 2/3 vstupného. V zahraničí se mi nic podobného nestalo. Během týdne jsem pracovně dost zaneprázdněná a o víkendu, mám li v Praze špatnou zkušenost, jedu za operou raději do zahraničí. Párkrát jsem byla spokojená – občas beru i zahraniční partnery v Praze na operu, nejčastěji do Stavovského na Mozarta, do Národního a Státní opery jen někdy, ale vždy trnu, nebude-li to ostuda, protože na dotaz "to to dnes hrají/zpívají poprvé se věru těžko odpovídá….
Violeta
@ Violetta
Ano, v Praze (a asi nejen tam) je to casto "hit or miss", ale najdou se dobre veci – clovek musi usilovne hledat nebo mit pratele/spiony, kteri maji spolehlive mistni informace.
Muj "sen" je videt operu Don Giovanni ve Stavovskem, ale mam strach jit jen tak naslepo, ze uvidim neco nedovareneho. Nadeje ale je, napriklad uz v lednu tam ma zpivat vyjimecne v DG rising star Adam Plachetka (nyni ve Vidni). Jeho jmeno uz muze predznamenat dobre predstaveni, i kdyz sam to nezachrani. Moje znama odtud (=Montreal), videla v lete velmi podarene predstaveni Figarovy svatby.
Pro lidi v CZ je dalsi vyhodou tento blog Opera Plus, ktery prinasi velmi rychle ty nejaktualnejsi informace a ve velmi kvalitnich prispevcich recenzentu.
Ještě kdyby ti nadšení obdivovatelé Cury, Callas apod.poradili Národnímu divadlu,kde na ně vzít peníze!
To VTSlajer:
Současného Dona Giovanniho ve Stavovském je dobré vidět snad jen kvůli úžasné scénografii geniálního Josefa Svobody – jeho nápad na scénické řešení (které je nepřenosné do jakéhokoli jiného divadla) je opravdu ohromující. Režijně je inscenace dost chabá, např. příchod Komtura nebudí respekt, ale spíš nechtěný smích. A u pěveckých výkonů samozřejmě záleží na konkrétním obsazení.
Co se týče Figarovy svatby, asi bych se s vaší známou neshodl. Inscenaci ve Stavovském nepovažuji za zdařilou, ale především za nudnou. :)
Byli jsme na představení Tosky 26.11. a v představení byla zajímavá vynikající scéna. Překrásná scéna, hezké kostýmy, režie pana Morávka velmi zajímavá (je to v podstatě jeden z nejlepších českých činoherních režisérů). A představitelka Tosky – Anda-Louise Bogza byla nejlepší a bylo poznat, že zpívá Tosku i na světových jevištích (jako v Drážďanech, v Římě…) Určitě přijdeme na představení 20.12. Těšíme se!
Viděli jsme představení 20.12.2010 a bylo velmi krásné. Představitelka Tosky paní Anda-Louise Bogza byla vynikající. Nádherný hlas! Bravo!