Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě
Jak známo, osud bývá v nejednom případě zle ironický. Nejinak tomu bylo i v případě Gaetana Donizettiho (1797-1848), který se dostal v posledních letech svého nepříliš dlouhého života do péče lékařů v ústavech pro duševně nemocné, a to kvůli své progresivní paralýze, tedy takzvanému měknutí mozku, které zvláště v dobách dřívějších přicházelo jako důsledek nákazy tehdy neléčitelné pohlavní nemoci. A právě v jednom takovém sanatoriu pro duševně choré se odehrává jedna z jeho ranných oper, Emilia di Liverpool, kterou Donizetti zkomponoval ve svých sedmadvaceti, tedy v roce 1824, kdy měla také neapolskou premiéru. O čtyři roky později pak partituru zrevidoval, poměrně velké plochy překomponoval a také opeře dodal nové finále. Jde o operu semiseria, s mluvenými dialogy, sice s řadou romantických prvků (autonehoda, bouře, souboj mezi hroby), avšak celkově s libretem poměrně chabým a dějem na řadě míst poměrně nudným.
Jde o to, že titulní hrdinka Donizettiho opery je nucena kvůli svému pokání za to, že se nechala svést neznámým mužem, pobývat v sanatoriu pro duševně choré a umírající, kdesi v horách nad Liverpoolem. Hlavní zápletku rozehraje autonehoda v blízkosti ústavu, kdy mezi neznámou posádkou je i otec Emilie, kterého ale dívka nikdy nepoznala, neboť byl zajat piráty a dvacet let vězněn. Jak se později ukáže, v posádce je také věznitel otce a svůdce Emilie v jedné osobě. Souboj obou mužů je však nakonec odvrácen, provinilec se rozhodne si Emilii vzít (přestože s jinou ženou, která také cestovala havarovaným autem, čeká dítě), a tak může dojít ke šťastnému rozuzlení příběhu.
K.Schober (Claudio di Liverpool), Ch.Lincoln (Federico), R.Zaun (Don Romualdo)
Donizettiho hudba je pochopitelně tím hlavním důvodem, proč Emilii di Liverpool dnes inscenovat (novodobou premiéru měla v roce 1957, právě v Liverpoolu). Jistě, tak jako v dalších operách skladatelova ranného období je i v téhle partituře poznat vliv o něco staršího Rossiniho, současně se ale už i tady objevují základy Donizettiho osobitého stylu, skvělého mimo jiné v hudební charakteristice jednotlivých osob děje, v mistrném zpracování ansámblů, a také směřujícího ke stále dokonalejšímu belcantu. Ostatně ne nadarmo se v roce 1829 stal Donizetti v Neapoli hudebním ředitelem a posléze byl povolán do Paříže.
M.Tepretmez (Il Conte), R.Zaun (Don Romualdo), Ch.Lincoln (Federico), A.L.Zicat (Luigia)
Nynější uvedení Donizettiho Emilie di Liverpool v Norimberku si rozhodně zaslouží obdiv. A to nejen kvůli dramaturgické vynalézavosti a odvaze (zdaleka nejde o jediný podobný tamní titul v poslední době), ale v neposlední řadě i kvůli mistrnému režijnímu zpracování a hudebnímu nastudování. I u tak chatrného a nepříliš věrohodného syžetu stačí jediné: Přijít na to „správné“ režijní uchopení, nechat se při tom plně vést hudbou a mít dobré zpěváky, kteří jsou současně i obstojnými herci. Německý režisér Andreas Baesler to štěstí měl: Příběh zlomené Emilie, pobývající v sanatoriu, situuje někam do třicátých let minulého století a víc už vlastně nemění. Jen jednotlivé situace žene až na hranici grotesky či komiksu, aby vzápětí – po ostrém střihu – občas nechal diváky doslova zkoprnět. To jako když třeba do budovy ústavu nabourá automobil s Emiliiným otcem, proboří jednu ze stěn haly a zastaví se až uvnitř. Zkrátka a dobře, snad ani minutu se nenudíte, skvěle se bavíte a na naivitu příběhu si ani nevzpomenete.
R.Zaun (Don Romualdo), H.Bassénz (Emilia di Liverpool), T.Fauser (Candida), Ch.Lincoln (Federico)
Ch.Lincoln (Federico), K.Schober (Claudio di Liverpool), R.Zaun (Don Romualdo)
M.Tepretmez (Il Conte), T.Fauser (Candida), Ch.Lincoln (Federico), H.Bassénz (Emilia di Liverpool)Mezi zpěváky norimberského nastudování sice žádná věhlasná jména neobjevíte, ale jsem si jist, že třeba i pražské Národní by olízlo všech deset. Snad každý z nich má na to se do několika let stát hvězdou, arménskou sopranistku Hrachuhí Bassénz coby Emilii nevyjímaje. Nelehký part zvládá svým plným a skvěle pohyblým vyrovnaným sopránem s jistými výškami skutečně na výbornou. Podobně lze mluvit i o dalších sólistech, výtečných jak pěvecky, tak i herecky, pochvalu zaslouží i Norimberská filharmonie a dirigent Guido Johannes Rumstadt.
Zkrátka a dobře: Kdo podobné představení v oblastních (nejen) německých divadlech nezažije a opakovaně se nepřesvědčí, že rozhodně nejde o nic ojedinělého, ten jen ztěží pochopí skutečnou závažnost a naléhavost konstatování, že vlak ujíždějící české opeře už opravdu nenávratně mizí v dáli, a že konec nejednoho našeho krajského operního souboru je dřív nebo později nevyhnutelný.
Gaetano Donizetti:
foto: J.Missbach
Související články
Komentáře: 7
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
23. května 1912 se narodil francouzský hudební skladatel a klavírista Jean FRANCAIX (+ 25.9.1997)
- Pavel Simacek: Pani Drapelova (bohuzel!) presne pojmenovala nedostatky,, ktere se ve zpevu Edity Gruberove projevily....
- Milan Červeň: Dobrý večer, k délce Straussovi Elektry uváděné v Brně. To, že má nahrávka Carla Böhma pod 100 minut a...
- Gregor Samsa: omlouvám se, ale takové povrchní hodnocení sukova zrání bych na tomto webu nečekal… příště,...
- Ares: U paní Drápelové je problém, že vše řeší analyticky vpořádku, ale bez citu, empatie, jen studená kritika. Za...
- mlady posluchac: No já se taky musím přidat k předchozím dvěma komentářům ohledně Sukova Zrání. Jenom jsem chtěl...
- hanka: jamka: samozřejmě že na divadle je to něco jiného. Proč by nemohla zpívat koncertně cokoli, co zvládá? Máte...
- hanka: Paní Havlíková zjevně byla na jiném koncertě paní Gruberové než paní Drápelová, aspoň podle toho, co jsem se...
- landau: Nedá mi to a přeci jenom sem musím napsat svůj první komentář, ačkoliv jsem na zde probíraném koncertu nebyl....
- jamka: Samozrejme , že je pani Drápelová vedle, ale nech si to so svojou kritikou hodne užíva… Nezbadať, že to...
- erwin: Souhlasím s konstatací okolností koncertu. S čím ovšem nesouhlasím je Vaše hodnocení Sukova Zrání. Bohužel je...
Edita Gruberová znovu na Pražském jaru
Loučení legendy s legendou Edita Gruberová se v sobotu ještě jednou vrátila na Pražské jaro....
VíceJiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?
Wagnerovský kongres 17.– 20.5.2012 v Praze
Hluboká pravda. Tohle představení jsem sice neviděl. Viděl jsem však celou řadu jiných v Norimberku, Chemnitz, Regensburgu.
I já zastávám názor, že nám ujel vlak.
No když zavřete všechny oblastní divadla, odsoudíte zbytek našeho národa k ještě větší operní temnotě…
Je trefné, že by pražské ND olízlo všech deset. Nechápu, proč naše první scéna angažuje neperspektivní kdysihvězdy, ačkoliv je zde možnost spolupráce s kvalitními umělci, kteří mají budoucnost teprve před sebou a divadlu se finančně vyplatí. Takovou politiku úspěšně provádí např. Komische Oper v Berlíně. V nedávné době mě také velice zklamal Marc Delavan coby Jochanaan, který se celý večer spíše jen mírně rozezpívával či Marc Laho jako Hoffmann, jehož výkon byla jen bída a utrpení.
Leonora3:
Velky souhlas s anonymem c.2. Kdyz stat dava tolik penez pro podporu sportu a jinych casto i pochybnych a prapodivnych aktivit a akci, proc ne i do divadla?
Myslim, ze jako navstevnici divadel rozhodne taky patrime mezi ty, co radne plati dane a tak si naplneni svych zajmu predplacime. A jak jinak chcete kultivovat lidi?
Jinak si myslim (na rozdil od Khaila a jinych) ze precenujete regionalni sceny v Nemecku. Videla jsem toho minimum, ale pouze jen proto, ze mne staci, co si o tom prectu a videt to nechci ( a taky jsem o tom slysela a to zas take povzbudive, jak vy rikate, nebylo). Osobne jsem nahodou (nahodou proto, ze jsem se v techto mestech octla z jinych duvodu, i kdyz za operou casto cestuji) v poslednich trech letech videla dve predstaveni v divadlech mimo centrum : Dona Giovanniho v Norimberku, bylo to velmi slusne predstaveni, ale myslim, ze tato uroven se da shlednout i v divadle zde, krome toho Norimberk je bohate bavorske mesto s ohromnou kulturni tradici. Dalsi predstaveni byla Kouzelna fletna v Zemskem divadle v Salzburku. Protoze se pred par lety hrala "fletna" i v nasem regionalnim divadle, srovnani mam -a nedopadlo to pro nas vubec spatne.
Nevim, jake divadlo se hra v Chemnitz, Wuppertale a jinych mensich regionalnich divadlech, ale zadne velke iluze si nedelam.
P.S. jen mne prosim neobvinujte z nejake predpojatosti, vyjadruji jen a jen svuj nazor :-)
No jasně, ale kvalita oblastních produkcí je skutečně mnohdy tristní. České Budějovice, Liberec, Opava to je spíš kažení vkusu a citu pro hudbu…
to Leonora: už jsme se o tom asi kdysi bavili: Neposuzuju to, co jsem neviděl. To co si přečtu mi nemůže nahradit vlastní názor.
Ujišťuju vás Leonoro, že jsem například v Chemnitz viděl mnoho. Vždy špičkové provedení, skvělá dramaturgie. A to je město na úrovni Opavy, Budějovic…
Ale pořád vedeme ten samý spor, vy jste zastánce klasiky, navštěvujete velké operní domy. Já sleduji všechno a uznávám, že mě klasická kostýmovaná statická režie nebere. Ale také taková představení navštěvuji.
Viděl jsme mnoho v Budějovicích i Liberci. Mnoho v Chemnitz. Když si mám vybrat jedu dvě hodiny do Chemnitz, místo hodinu do Liberce.
Mimo jiné proto, že tam naleznu objevnou dramaturgii, kvalitně zpracované režijní pojetí a jistotu zpěváckých výkonů i výkonů orchestru. V tom je ten rozdíl.
Zajedete-li se podívat do Liberce na některé z pravidelných představení, garantuju vám, že odejdete po prvním jednání. Jaké pak takovéhle divadlo má opodstatnění? Co přinese pro kulturní povznesení obyvatelů města? Zkazí jim maximálně vkus.
Ano, může to být extrémní názor, ale já si skutečně myslím, že ne kvantita, ale kvalita je rozhodující. Zůstane-li v Česku Praha, Brno, Ostrava a Plzeň jako stabilní operní domy (ostatní města mohou být ošetřena zájezdově), bude to pro úroveň souborů a kvalitu provedení děl a rozmanitost dramaturgie jistě lepší, než deset nekvalitních šmír. Za podmínky ovšem, že zůstane stávající budget a nebude se s rušením oblastí škrtat i rozpočet.
Ten stejný názor mám i na nedávné spory okolo kraji placených filharmonií. Karlovarská Filharmonie, Pardubická komorní filharmonie,… Jsou to lázeňské orchestry.
Khail: Souhlasím, že Váš názor je extrémní. Bohužel však máte v lecčem pravdu – nikoliv ale v hodnocení Pardubické komorní filharmonie. Ta je (nebo aspoň ještě nedávno byla) dosti slušným orchestrem.