Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě
Hodně se toho od dob tanečnice Carlotty Grisi (1819-1899) změnilo. Právě pro svoji ženu nastudoval Jules Perrot společně s Jeanem Corallim taneční zpracování pověsti o neprovdaných dívkách, které zemřely před svatbou a proměnily se ve víly, zjevující se v podobě bludiček osamělým kolemjdoucím, aby připravily jejich zkázu. Giselle s hudbou Adolpha Charlese Adama vyvolala ve čtyřicátých letech 19.století nadšení diváků i kritiky a začala se brzy hrát po celém světě.
Od prvního uvedení Giselle dne 28.června 1841 v pařížské Opeře prošel tanec a jeho vnímání obrovskou proměnou, a tak ani tento slavný titul nezůstal stranou zájmu při nových pokusech o jeho choreografické uchopení. Teatro San Carlo a jeho baletní soubor přišel před pár dny s novým nastudováním jednoho z těchto netradičních ztvárnění, a to z dílny uznávaného choreografa Matse Eka. Ten představuje Giselle jako mentálně postiženou dívku. Bez dalšího komentáře teď pro porovnání dvě ukázky slavného titulu: Nejdřív v provedení tradičním, z Ria de Janeira, a potom v nedáném, již zmíněném nastudování ze San Carla. Alberta tam ztvárnila jedna z hvězd současného světového baletu, Roberto Bolle. Ten se díky tomu dostal i do četných bulvárních plátků, jelikož v závěru této Giselle vystupuje úplně nahý.
Související články
- Brno: Tři balvany pro Giselle
- Dnešní premiéra v brněnském baletu: Adamova Giselle
- První balet ve 3D i u nás kinech: Giselle z Petrohradu
Komentáře: 4
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
23. května 1912 se narodil francouzský hudební skladatel a klavírista Jean FRANCAIX (+ 25.9.1997)
- Pavel Simacek: Pani Drapelova (bohuzel!) presne pojmenovala nedostatky,, ktere se ve zpevu Edity Gruberove projevily....
- Milan Červeň: Dobrý večer, k délce Straussovi Elektry uváděné v Brně. To, že má nahrávka Carla Böhma pod 100 minut a...
- Gregor Samsa: omlouvám se, ale takové povrchní hodnocení sukova zrání bych na tomto webu nečekal… příště,...
- Ares: U paní Drápelové je problém, že vše řeší analyticky vpořádku, ale bez citu, empatie, jen studená kritika. Za...
- mlady posluchac: No já se taky musím přidat k předchozím dvěma komentářům ohledně Sukova Zrání. Jenom jsem chtěl...
- hanka: jamka: samozřejmě že na divadle je to něco jiného. Proč by nemohla zpívat koncertně cokoli, co zvládá? Máte...
- hanka: Paní Havlíková zjevně byla na jiném koncertě paní Gruberové než paní Drápelová, aspoň podle toho, co jsem se...
- landau: Nedá mi to a přeci jenom sem musím napsat svůj první komentář, ačkoliv jsem na zde probíraném koncertu nebyl....
- jamka: Samozrejme , že je pani Drápelová vedle, ale nech si to so svojou kritikou hodne užíva… Nezbadať, že to...
- erwin: Souhlasím s konstatací okolností koncertu. S čím ovšem nesouhlasím je Vaše hodnocení Sukova Zrání. Bohužel je...
Edita Gruberová znovu na Pražském jaru
Loučení legendy s legendou Edita Gruberová se v sobotu ještě jednou vrátila na Pražské jaro....
VíceJiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?
Wagnerovský kongres 17.– 20.5.2012 v Praze
To by byl pane v Praze cvrkot: Michal Štípa úplně bez :-)))
klm.007: No, já si myslím, že cvrkot by byl jen v zasvěcených kruzích. Dopad na většinové publikum a zvýšení návštěvnosti by bylo minimální.
No bulvár by měl co psát. Samosebou by to dopad na návštěvnost mělo asi jen chvilkovou :-)
Nahota jako inscenátorský záměr ano, ke zvýšení návštěvnosti ne.