Tak trochu v nadsázce řečeno: Ani se vám nechce věřit, že před nimi nestojí dirigent. Nástupy, tempo, dynamika, zakončení frází, zvuková vyváženost, čistota tvořených tónů – to vše při jejich vystoupení a capella jakoby řídily ruce jen pro ně viditelné. Pánové z belgického souboru Capilla Flamenca v Praze doslova zazářili.

Soubor Capilla Flamenca si své jméno vypůjčil od Karla V. Když císař přesídlil z Nizozemí do Španělska, přivezl si sebou z Flander ty nejlepší muzikanty, kteří pak na Iberském poloostrově tvořili Capillu Flamencu. To dnešní vokálně instrumentální uskupení má za sebou už tři desítky úspěšných let s řadou pozoruhodných nahrávek, ocenění a pochopitelně i s koncerty vychvalovanými doslova po celém světě, ale také s pedagogickým působením svých členů či s mistrovskými kurzy. Ani u nás soubor Capilla Flamenca není neznámý, připomeňme jeho docela nedávný koncert u pražského Šimona a Judy či třeba vystoupení na festivalu Concentus Moraviae před pár lety.
Současný základ Capilly Flamency tvoří čtyři zpěváci – kontratenorista Marnix De Cat, tenorista Tore Denys (relativně nová posila, do této základní sestavy nastoupil před pěti lety), barytonista Lieven Termont a v jedné osobě basista a umělecký vedoucí souboru (a také zanícený hráč na celou řadu nástrojů, stejně jako i uznávaný muzikolog) Dirk Snellings; při zatím posledním pražském vystoupení se s nimi představil ještě další tenorista – Laurens Wyns. Ačkoli teď přijeli sami, zpěváky často podle potřeb konkrétního programu doplňují i hráči na dechové či strunné nástroje, případně varhaník; soubor přitom tvoří povětšinou vlámští hudebníci. Jejich interpretační autenticita se soustřeďuje především na franko vlámskou polyfonii, s důrazem na hudbu 15. a 16.století.

V bohatém repertoáru najdete jména jako Josquin des Prez, Heinrich Isaac, Johannes Priori, Jacob Obrecht, Pierre de la Rue či Josquin Desprez – právě poslední dva jmenované uváděl nynější pražský program. Rueova Missa de annuntiatione Maria je jednou z jedenácti mariánských mší z celkových více než tří desítek kompletních, rafinovaně doplněna byla mariánskými hymny a zkrácenými mariánskými nešporami, dokládající silný mariánský kult v době svého vzniku.
Až nečekaně niterný charakter večera, nazvaného Festa Liturgica, dal i při polyfonní struktuře hudby vyniknout často překvapivě kompaktnímu jednolitému souzvuku zpravidla čtveřice zpěvních hlasů, kdy výslednou barvu většinou určoval ten který zdůrazněný vokál – to vše se sezpívaností až neskutečně precizní. Nešlo si přitom (vedle obdivuhodně zvládnuté hlasové indispozice kontratenora) nevšimnout, jak každý ze zpěváků má „ten svůj“ osvědčený způsob koncentrace na tvorbu tónu – kontratenorista s rukama vysoko založenýma kolem hrudníku, basista zase zpravidla sepnutýma pod pasem či barytonista s občasným mírným poklesnutím v kolenou. Gotický kostel svatého Salvátora v Anežském klášteře se svou akustikou ukázal být pro vokalisty souboru Capilla Flamenca (alespoň při poslechu z předních řad, kde jsem seděl) volbou více než ideální.
Letní slavnosti staré hudby pokračují pondělním večerem v Trojském zámku s barokní hudbou Jižní Ameriky.
Festa Liturgica
Pierre de La Rue, polyfonní mše a nešpory Ave Maria pro burgundský dvůr
Capilla Flamenca
Marnix De Cat – kontratenor
Tore Denys, Laurens Wyns – tenor
Lieven Termont – baryton
Dirk Snellings – umělecký vedoucí
Letní slavnosti staré hudby
27.července 2011 Anežský klášter – kostel sv.Salvátora Praha
program:
Josquim Desprez, Pierre de la Rue
Související články
- Letní slavnosti staré hudby 2012: Don Quixote i anglická barokní opera
- Na příští léto se do Prahy už ohlásil Don Quijote
- Letní slavnosti staré hudby v cíli. Festa!
- Pavel Simacek: Pani Drapelova (bohuzel!) presne pojmenovala nedostatky,, ktere se ve zpevu Edity Gruberove projevily....
- Milan Červeň: Dobrý večer, k délce Straussovi Elektry uváděné v Brně. To, že má nahrávka Carla Böhma pod 100 minut a...
- Gregor Samsa: omlouvám se, ale takové povrchní hodnocení sukova zrání bych na tomto webu nečekal… příště,...
- Ares: U paní Drápelové je problém, že vše řeší analyticky vpořádku, ale bez citu, empatie, jen studená kritika. Za...
- mlady posluchac: No já se taky musím přidat k předchozím dvěma komentářům ohledně Sukova Zrání. Jenom jsem chtěl...
- hanka: jamka: samozřejmě že na divadle je to něco jiného. Proč by nemohla zpívat koncertně cokoli, co zvládá? Máte...
- hanka: Paní Havlíková zjevně byla na jiném koncertě paní Gruberové než paní Drápelová, aspoň podle toho, co jsem se...
- landau: Nedá mi to a přeci jenom sem musím napsat svůj první komentář, ačkoliv jsem na zde probíraném koncertu nebyl....
- jamka: Samozrejme , že je pani Drápelová vedle, ale nech si to so svojou kritikou hodne užíva… Nezbadať, že to...
- erwin: Souhlasím s konstatací okolností koncertu. S čím ovšem nesouhlasím je Vaše hodnocení Sukova Zrání. Bohužel je...
Edita Gruberová znovu na Pražském jaru
Loučení legendy s legendou Edita Gruberová se v sobotu ještě jednou vrátila na Pražské jaro....
VíceJiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?
Wagnerovský kongres 17.– 20.5.2012 v Praze








