Foerster – autor z druhé ligy? A jeho Eva prožitá

  1. 1
  2. 2

Josef Bohuslav Foerster stejně jako Fibich, Novák či Suk patří k autorům, kteří v naší hudební kultuře ulpívají v jakési pomyslné druhé lize ve stínu velikánů národní hudby Smetany, Dvořáka, Janáčka. Je to členění, které česká hudební veřejnost po generace přirozeně vnímá, ačkoli obdobná kategorizace je jistě sporná, zejména v případě něčeho tak éterického, jako je hudba a umění obecně. V čem by měla spočívat tato „druholigovost“? Že autor takzvaně neexperimentuje a pro své vyjádření přijímá dobově kodifikované hudební principy a formy? Nebo v tom, že jeho hudební vyjádření je introvertní bez vnějšího efektu? Jsou to kritéria pro „horší hudbu“?

Zdá se, že v tomto ohledu jsou výše uvedení autoři spíše oběťmi naší neochoty objektivně analyzovat jejich tvorbu. Navíc lze obecně konstatovat, že česká hudební kultura po generace prožívá svého druhu neštěstí ve štěstí. To spočívá v bohatství výrazně nadprůměrných hudebních osobností, které však potřebují být propagovány jak u nás, tak i na mezinárodní úrovni; my ovšem nevíme, komu se věnovat dřív. A tak například Finové, nemajíce snad jiného významného skladatele než svého Sibelia, věnují veškerou energii k propagaci tohoto jednoho autora a jsou úspěšní, zatímco u nás se propagace rozmělňuje mezi více autorů. Objeví-li se tedy dramaturgický počin prezentující tvorbu některého z těchto autorů a prokáže-li se navíc legitimita tohoto kroku z hlediska kvality, navíc podtržená dobrou interpretací, je to potřeba zvláště ocenit.

Nelze pochopitelně obrozenecky protěžovat českou tvorbu samoúčelně jen proto, že je naše, ale v případě nastudování Foersterovy Evy (naposledy uvedené na festivalu v anglickém Wexfordu v roce 2004, u nás pak v roce 1981 v Národním divadle) je potřeba ocenit již samotný počin, zvláště dochází-li k němu na oblastní scéně jako v libereckém Divadle F. X. Šaldy, kde se nastudování chopili šéf opery a dirigent Martin Doubravský ve spolupráci s mladou režisérkou a dramaturgyní zdejšího operního souboru Lindou Keprtovou.Eva byla druhým a také nejpopulárnějším jevištním dílem svého autora. V české operní tvorbě drží zajímavé prvenství, kde lidové prostředí není zobrazeno jako idylická křepčící chasa, ale dějiště skutečných lidských dramat, k čemuž námět Gazdiny roby od Gabriely Preisové přímo vybízel. Na rozdíl od ve stejné době vznikající Janáčkovy Pastorkyně partitura Evy téměř nepoužívá folklorní motivy. Josef Bohuslav Foerster zde rozehrál svůj charakteristický styl, který se ať již v tvorbě operní, symfonické, či komorní vyznačuje výsostnou lyrikou, důmyslnou klasickou harmonickou prací obohacenou o polyfonní principy, jakýmsi „opožděným romantismem“, což jeho hudbě dává charakter jisté introvertnosti, obsahující ovšem nebývalý emoční náboj.

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Foerster: Eva (DFXŠ Liberec)

[Total: 92    Average: 3.9/5]

Související články


Reakcí (6) “Foerster – autor z druhé ligy? A jeho Eva prožitá

Napsat komentář

Reklama