Fotoreportáž: Smetanova Hubička v pražské Šárce

Dlouhým aplausem vstoje ocenili nadšení diváci výkony protagonistů, sboru i hudebníků v orchestru po představení opery Bedřicha Smetany Hubička v přírodním divadle v pražské Šárce. Více než dvouhodinové představení přilákalo do přírodního areálu opět tisíce lidí.

Opera Hubička se divákům v Šárce letos představila vůbec poprvé, v předchozích letech viděli v přírodním divadle jiné operní kusy. Divadelní představení v Šárce začala v novodobé historii roku 2005 Prodanou nevěstou, následovala dvě představení Rusalky, pak Jakobín, v předloňském roce slavnostní představení Libuše, loni zde odehráli Dalibora. Návštěvnost se přitom prakticky neustále zvyšuje – nejvyšší odhad zatím byl okolo čtrnácti tisíc diváků.Smetanova Hubička začala včera včera v Šárce ve dvě odpoledne. Diváci se usadili pod stromy lemujícími scénu přírodního jeviště, zhlédnout představení přišly mnohdy celé rodiny, na dekách či přinesených židličkách tak seděli senioři stejně jako velmi malé děti. Mnozí diváci přijeli v příjemném počasí na kolech. 

Samotné provedení Hubičky v Šárce provázel stále častější spontánní potlesk na otevřené scéně. V hlavních rolích se představili Luděk Vele (Paloucký), Helena Kaupová (Vendulka), Tomáš Černý (Lukáš), Roman Janál (Tomeš), Yvona Škvárová (Martinka) nebo Jana Sibera (Barče), která účinkovala zatím ve všech novodobých představeních v Šárce. Orchestr Národního divadla vedl dirigent Jan Chalupecký, spoluúčinkoval sbor Opery Národního divadla (sbormistr Pavel Vaněk). Dvě jednání Hubičky byla oddělena zhruba dvacetiminutovou přestávkou. Diváci obdivovali též barevné kostýmy protagonistů připomínající lidové kroje.


Příští rok oslaví šárecké divadlo po širým nebem 100 let od svého původního založení (o historii areálu jsme psali zde). Diváci se již nyní mohou těšit na obnovené představení Prodané nevěsty.

Bedřich Smetana:
Hubička
Dirigent: Jan Chalupecký
Režie: Jana Divišová, Renée Nachtigallová
Sbormistr: Pavel Vaněk
Orchestr a sbor Opery Národního divadla v Praze
2.září 2012 areál bývalého přírodního divadla v Šárce Praha

Paloucký – Luděk Vele
Vendulka – Helena kaupová
Lukáš – Tomáš Černý
Tomeš – Roman Janál
Martinka – Yvona Škvárová
Matouš – Pavel Horáček
Barče – Jana Sibera
Strážník – Jan Markvart 

Foto Pavel Horník 

Hodnocení

Vaše hodnocení - Smetana: Hubička (Přírodní divadlo Šárka)

[Total: 13    Average: 3.2/5]

Související články


Reakcí (2) “Fotoreportáž: Smetanova Hubička v pražské Šárce

  1. Vážení, dovolte, abych se s vámi podělila o dojmy z nedělního úžasného odpoledne v Šárce při představení Smetanovy Hubičky. Znovu, již poosmé musím konstatovat, že „Dobrá věc se podařila“. Jsem opravdu pamětník a zúčastnila jsem se všech představení opery v Šárce, pochopitelně teprve od roku 2005, v roce 1913 atd. jsem tu ještě nebyla a nemohu srovnávat. Vzpomínám na první Prodanku v roce 2005, která ještě byla bez ozvučení, přesto měla veliký úspěch a velikou návštěvnost. První dvě Prodanky dirigoval skvělý pan František Preisler, který tragicky zemřel v létě 2007 před první Rusalkou v Šárce a narychlo ho vystřídal pan dirigent Jan Chalupecký, který diriguje všechna představení dosud. Letos poprvé mi chyběla na Hubičce přítomnost dirigentského psa Carlose, který pana dirigenta doprovázel na každém představení, při zkoušce u něj seděl na pódiu s orchestrem a také účinkoval v představení jako doprovod hajného v Rusalce. V této souvislosti se chci zmínit, že přítomnost živých zvířat při představení se stala tradicí a jejich vystoupení v rámci představení byla velmi milá
    a působivá, ať už šlo o krásné koně, na kterých jezdil princ v Rusalce, Přemysl v Libuši a král Vladislav v Daliborovi či koně táhli kočár s hrabětem Vilémem z Harrasova v Jakobínovi. V letošní Hubičce zvířata byla opět přirozenou součástí představení (ovečky v ohradě
    i s pasáčkem – „Krmí pouze Martinka“ a oslice Vendulka, která pašovala s pašíři v lese). Takže Hubička v Šárce měla vlastně dvě Vendulky v obsazení.
    Především bych chtěla vyslovit svůj dík a uznání dvěma paním režisérkám – Renéé Nachtigallové a Janě Divišové, které se zasloužily o realizaci těchto akcí v Šárce a nebylo to určitě jednoduché po všech stránkách. Ještě se chci zmínit o jednom aspektu, který je pro představení pod širým nebem téměř nejdůležitější, a to je počasí. Je to neuvěřitelné, ale za těch 8 let bylo vždy krásně a počasí vyšlo.
    Ještě bych se chtěla zmínit, že autor výše uvedené recenze nemá úplně pravdu v tom, že pouze paní Sibera účinkovala ve všech představeních v Šárce, kromě ní zpíval ve všech operách i pan Luděk Vele (Kecal, Vodník, vrchní Filip, Chrudoš a žalářník Beneš).
    Celkově bylo představení Hubičky velmi pohodové, milé, působivé, tradiční výprava
    a kostýmy, žádné experimenty jak jsme dnes bohužel zvyklí na našich předních operních scénách, prostě takové pohlazení na duši. Výkony všech účinkujících byly profesionální, bylo zřejmé, že si užívají představení v neobvyklém prostření přírodního divadla. Došlo zde
    i několika komickým situacím, např. výstup strážníka ve 2. jednání a také hlasy oveček, které se mile přidávaly k pěveckým projevům protagonistů představení (to se narežírovat nedá). Když zklamala technika a Barče zpívalo chvíli bez portu, pohotově jí předal hostinský ruční mikrofon a jelo se dál. Obecenstvo všech věkových kategorií, které se v Šárce sešlo, spontánně reagovalo na výkony pěvců i vzniklých situací svým potleskem na otevřené scéně.
    Závěrem své glosy děkuji ještě jednou všem zúčastněným za krásné odpoledne v Šárce s Hubičkou a těším se za rok nashledanou na slavnostní Prodané nevěstě ke stému výročí zahájení tradice tohoto přírodního divadla.

  2. Vy zas nemáte, paní Karlo, úplně pravdu v tom, že by za těch 8 let bylo vždy krásné počasí. Vzpomínám si, jak jsem z jedné Prodanky přijela domů durch mokrá, vždycky to vypadalo, že se počasí umoudří, Kecal (Luděk Vele) držel nad Mařenkou i deštník, no ale to opravdu není podstatné. Ta atmosféra byla skutečně skvělá vždy a líbí se mi bezprostřednost těch představení, třeba jak Aleš Briscein v roli Jeníka vyskočil na zídku, ohnul se pro nějaké jablko, začal do něho kousat a přitom zpíval známou árii „Rozmysli se, Mařenko, rozmysli.“ To na jevišti vidět nelze, ale asi i proto tolik lidí směřuje do Šárky, aby zažili něco neobvyklého, na co pak budou dlouho vzpomínat.

Napsat komentář