Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě
Okamžitě zastavit prodej vstupenek na sezónu 2011-12 a ukončit smlouvy se všemi zaměstnanci ke konci února 2011. To nařídil výkonný šéf Sacramento Opera Rod Gideon ke konci minulého týdne. Zrušení se dotkne již Mozartovy Kouzelné flétny v únoru a premiéry Pošťáka v květnu. Tento krok ředitel udělal poté, co schodek v hospodaření této společnosti k 1.12. 2010 činil 85 000 dolarů. Tato operní společnost v letošní sezóně přitom hospodařila s celkovým rozpočtem 1 144 517 dolarů. Šéf opery doufal, že velký výtěžek přinese letos premiéra Händelova Orlanda. To se nesplnilo – opera přinesla do pokladny z tržeb na vstupném pouze 108 340 dolarů a výdaje na premiéru ale činily 193 500 dolarů. V kombinaci s propadem prodeje předplatného se další fungování této operní společnosti ukázalo jako ekonomicky neúnosné.
Sacramento Opera Company není v Americe první – již několik operních společností zrušilo svoji sezónu – patří mezi ně i poměrně významná Cleveland Opera. Na některé jiné soubory byl vyhlášen konkurz, další ze dne na den uzavřely dveře svých sálů úplně.
„Je mi líto jakéhokoliv zrušeného představení, natož pak krachu celé operní společnosti,“ řekl Marc Scorca, prezident a CEO Opera America, národní servisní organizace pro operu. „Počet operních společností v USA klesne kvůli krizi v následujících dvou letech pravděpodobně na polovinu“, řekl Scorca.
V souvislosti s krizí operních společností v USA, které jsou v majetku soukromých nadací a převážná část provozního kapitálu tam putuje ze soukromých zdrojů, to vypadá, že Evropy se krize nedotkne, protože zde jsou operní společnosti a divadla financována převážně z veřejných zdrojů. To ale nemusí být úplně pravda. V Itálii se uvažuje o zrušení poloviny regionálních operních divadel. Skotská národní opera má velké existenční potíže. Welšská opera je před krachem. Operní scény ve Francii výrazně omezují počty premíér pro sezónu 2011-12. Všechny velké a významné operní domy Evropy sázejí při přípravě nových premiér na koprodukce, kde se náklady dělí mezi víc zúčastněných divadel.
Takže jak to dál bude v Evropě? Kdoví…
Komentáře: 39
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
23. května 1912 se narodil francouzský hudební skladatel a klavírista Jean FRANCAIX (+ 25.9.1997)
- Dan: Dobrý den, vy ne, vy jste reagoval korektně, ale landau měl ignorantský diskusní příspěvek :-) Takhle se přeci...
- Vojtěch Jouza: Líbit se může každému něco jiného. Ale o tom ten článek nahoře není. A nemyslím, že jsem ve svém...
- Janci: Dovolte mi otázku: V čem dotyčná lže a v čem je zaujatá? Inscenace nanejvýš tristní a nepovedená, dalo by se...
- Hana: To je přesně to, co tady mnozí rádobyarbitři „pravdy“ postrádají. Chtělo by to neobviňovat bez...
- Opera Plus: Dobrý den, dovolujeme si upozornit na dodržování pravidel diskuze. Reklama včetně té na internetové...
- Boris Klepal: MFDnes má zakázané externisty, v regionech zrušenou kulturní rubriku a Jana Soukupová protlačuje do...
- Janci: …asi si Wagneriáni moc nesmlsnou na Prodané nevěstě nebo na Cosi fan tutte. To je prapodivný program pro...
- Dan: k mnohým předchozím diskutérům, zvláště k tomu poslednímu: Nepředpokládám, že se vám líbí třeba RAPP nebo Street...
- landau: Všechno zlé je pro něco dobré. Včera jsem díky tomuto ignorantskému článku našel vynikající novou nahrávku...
- Vojtěch Jouza: Jsem rád, že nejsem sám, komu se Sukovo Zrání líbí. Bezesporu se jedná o jednu z vrcholných Sukových...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?
Dotkne a Evropa se bude divit. Příliv peněz ze státních rozpočtů končí. Šetří se v celém státním sektoru. Divadla se buď ztransformují, nebo mají smůlu. Vždyť stejná debata se vede i v Německu, které je nejbohatší ekonomikou Evropy. Předpokládá se, že regionální divadla vlastnící operní soubory v trvalém držení zeštíhlí až o třetinu – jinými slovy třetina jich zanikne.
U nás je operních divadel tolik, že je to nejvíce na 1000 obyvatel v Evropě. Má to opodstatnění? Není lepší kvalitní operní divadlo a ne dostupné operní divadlo? J. Št.
Co takhle ten nejnovější deficit pražské Státní opery???
Jsem přesvědčen, že i u nás je to jen otázka času. Po úřednících a státním aparátu přijde řada i na SO a další divadla. V případě SO a některých regionů to určitě nebude škoda. J. Št.
Jiný způsob financování v USA je i větší riziko pro Operní společnosti. Evropa se svou sociální státem a z věřejných peněz financovanou kulturou je pro diváka větší "jistota". I když se otevřeně hovoří i o tom, že velké operní domy zápasí s penězi čím dál víc. Covent Garden se vrhla do podnikání a přinese trojrozměrné přenosy, WSO chystá projekce také. Mnichov bude 60% svých premiér v sezóně 11-12 koprodukovat.
V USA krachuje operní společnost se schodkem nižším než 100 000 USD (tedy asi 2 MIO CZK) a naše SOP má SEDM slovy SEDM milionů schodek!!! Peníze, které by mohli dát zdravotním sestrám, hasičům neo záchranářům!
Kultura (a ta dobrá zvlášť) přece nebude nikdy výdělečná. Jestliže mají v Americe postavený model na nadacích, darech a výtežku ze vstupného, u nás je to model spolufinancování z veřejných rozpočtů. Divadlo (operní a baletní) bude vždycky nutné dotovat z veřejných zdrojů. Jinak zanikne.
Žijeme ale ve světě, kde peníze ovládají všechno. Nejsme v komunismu. Takže ani kultura se zadarmo dělat nedá. Hm?
Z toho článku mi není jasné, jaké byly důvod těch krachů. Pokud to byl důsledek poklesu návštěvnosti v místě (což tak u Sacramento Opera vypadá), tak je to přirozený proces, protože těžko sponzorovat podnik, který přestane dávat smysl.
U Evropy zatím doufám v princip, že z veřejných zdrojů jdou dotace tam, kde lidé do divadla chodí. Třeba se mýlím, ale snad není ještě tak špatně, aby bylo nutno vyhánět lidi z oblíbených divadel s tím, že není na provoz. A u těch méně oblíbených se dá pochopit, že dotace nebudou.
VlaM
pro VlaM: V Evropě se dotují divadla bez ohledu na návštěvnost. U nás o tom ani nemluvím. Průměrná návštěvnost některých divadel v Praze (teď mluvím o činoherních), které jsou před transformací a přijímají dotace z městských rozpočtů jednotlivch MČ a magistrátu je třeba také jen 45%!!!
To samé určitě platí i o některých oblastních operních/operetních/muzikálových scénách (Liberec).
Důvody těch krachů jsou ekonomické. Ostatně za velké hospodářské krize i před druhou světovou válkou krachovaly operní společnosti také. Vzpomeňte jen jak skončil Ballet Russes, jak zkrachovala Chicago Opera Company,…
Jsem milovníkem vážné hudby i opery, ale třeba nechápu, proč má Praha tolik orchstrů (ČF, ČNSO, FOK, PKF …) Pak sály při abonmá zejí prázdnotou, protože taková poptávka není.
Pokud se dotují i divadla s nižší návštěvností, tak je to špatně. Dávat peníze na prázdná sedadla nepovažuji za udržitelné a souhlasím, aby se v tom něco začalo dělat.
Označit důvody krachů jako "ekonomické" mi nedává dost dobrý částečný smysl u podniků, které tak jako tak nejsou schopny samostatné existence (bez dotací). A pokud se z ekonomických důvodů krátí veřejné fondy, tak opakuji, že je spravedlivé, aby první na řadě byla ta divadla s poloprázdným hledištěm. I kdyby měla být z Prahy.
VlaM
V USA je financování jinak postavené. Finacuje se prakticky výhradně ze soukromých zdrojů. Je účelově založena společnost (Opera Company), která má za cíl s penězi ze soukromých zdrojů hospodařit a také generovat určitou míru soběstačnosti či zisku pro akcionáře takové společnosti. Je to zcela jiný model, než v Evropě (i když třeba Covent Garden funguje na podobném principu). Z tohoto pohledu se potom hovoří o krachu nebo bankrotu. Pokud bychom to srovnali, třeba s naší SO a ta byla spravována nadací nebo společností se soukromým kapitálem, potom fakt, že prodělala 7 MIO CZK, by znamenal vypasání konkurzu na takovou společnost a žádost o ochranu před věřiteli a následoval by bankrot…
Obecně, ale platí to samé i v divadlech financovaných městy, kraji nebo státem. Pokud dlouhodobě vykazují provozní ztráty vyšší a zapřičiněné třeba právě propadem příjmů ze vstupného nebo z dalších komerčních zdrojů, stát by je až na výjimky neměl dále podporovat a hradit stále vyšší a vyšší schodky takových institucí.
Já myslím, že i v USA to bude v konečném důsledku o návštěvnosti. Schodek rozpočtu se dělá přece tak, že buď se neuhlídají náklady (což by se zkušenému managementu snad nemělo stávat) nebo se nenaplní plán tržeb, a to především v důsledku trvalého poklesu počtu diváků – a o to právě jde. V kostce řečeno: divadlo, které si nezíská nebo ztrácí přízeň publika, nemá na výsluní místo. To mi nevadí. Bál bych se situace, kdyby začala krachovat divadla, která pravidelně plní hlediště, a to jen proto, že nejsou zdroje.
VlaM
Ano to máte pravdu. I v tom zmíněném případě Sacramento Opera Company i v případě Clevelandu to bylo o propadu příjmů ze vstupného. A v případě Sacramento stačilo necelých 100 00 USD a zavřeli. V případě Clevelandu je schodek vyšší, pohybuje se okolo 500 000 USD (10 milionů CZK), což vede k tomu, že taková společnost na sebe prohlásí konkurz. Ceny vstupného totiž v USA nejsou dotované, jako v Evropě. Nicméně ani třeba Covent Garden nepokrývá ze vstupného víc, než 27% svých příjmů. Ostatní je z komerčních pronájmů a dalších ekonomických aktivit (třeba je zajímavé, že pronajímají kapacitu svých maskéren, kostyméren,…) nebo že outsourcují výrobu dekorací, dopravu a pod…
Ad VlaM: "Pokud se dotují i divadla s nižší návštěvností, tak je to špatně. Dávat peníze na prázdná sedadla nepovažuji za udržitelné"
Takze kultura je prece jenom jako rohliky?
Opravdu nema smysl se poustet do umeleckych dobrodruzstvi, ktera sice maji potencial pozvednout ducha lidstva, ale v zadnem pripade se nejedna o masovky? To snad ne.
Obecne k problemu nakladu opernich domu i dalsich organizaci z oblasti performing arts jedna se o tzv. Baumolovu nemoc, nekdy tez nazyvanou nakladovou nemoc. Podrobnejsi info napriklad na tomto odkaze.
S dopady Baumolovy nemoci se potykaji vsichni at v Evrope nebo v USA, akorat kazdy z jine strany. Nemusi se vsechno hned rusit a zavirat. Dostupna opera ma bezesporu take sve opodstatneni. Reseni muze spocivat napr. v mixu americkeho a evropskeho systemu. V Americe dosype stat, v Evrope dosypou soukromi donatori.
m.
Pro m.: Na umělecká dobrodružství, pozvedání ducha lidstva atd. v polprázdných divadle za veřejné peníze opravdu nevěřím. S tímhle na mne nechoďte.
Pokud si chce někdo experimentovat a pozvedat ducha, tak proti tomu nic nemám. Dokonce jsem i pro to ho podpořit, pokud si na své experimentální produkce přiláká publikum. Ale pokud mu o ta "dobrodružství" skoro nikdo nestojí, tak ať si to financuje výhradně soukromými penězi, pokud vůbec nějaké sežene. Nebo ať to nedělá.
Sorry, ale v tomhle jsem realista až cynik. On by si totiž takhle mohl přijít s nataženou rukou ledaskdo …
Ad 16:00: psal VlaM.
Působí to sice velmi nezvykle, ale vyjádřil jste to skvěle. Ano, jde v podstatě o rohlíky. Tu tučnější, tu lépe propečené, tu s mákem, tu tvrdší nebo i plesnivé, ale jde o návštěvnost (tedy ty rohlíky vyprodat nejlépe do konce pracovní doby – sezóny, dokud jsou čerstvé). Stejné je to i v případě výtvarného umění. Proč je úspěšná Albertina a je schopná zaplatit i nákladné výstavy? Protože nabízí exkluzivní a žádané zboží (to nejlepší z výtvarného umění). Nikdy nebude soběstačná, ale výtěžek ze vstupného pokryje dost nákladů na to, aby se město Vídeň a stát podělili o ten zbytek.
Ano, je to o rohlíkách. Z tohoto pohledu ano. To ostatní je alternativní nebo experimentální nízkorozpočtové umění (a je jedno, jestli jde o divadlo nebo výtvarné umění).
Diskuse se zde dobre rozjela, asi uz by receno vse u prenosu D. Carlose z Met.
Vyse se jeden anonymni zminil o krachu Chicago Opera Company. O soucasnem tamejsim opernim dome (Lyric Opera of Chicago) se na OP uz hodne psalo. Osobne tam rad jezdim a sleduji deni kolem.
Jak tam nedavno oznamili (viz nedavny clanek OP a komentare o R. Fleming), rozhodli se vytvorit novou roli prave pro RF. Netaji se tim, ze jsou to predevsim duvody ekonomicke. RF se prodava velmi dobre a doufaji, ze trend se nezastavi. Lyric je take jeden z velmi mala opernich domu, ktery ma naprosto "balanced books" a dokonce jim i neco malo $$$ prebyva. Proc je tomu tak? Strucne bych rekl, ze maji silny obchodni a umelecky management.
Kdyz byla RF uvedena do teto nove funkce, ve svem projevu si vzpomnela na Mary Garden (slavna operni zpevacka), ktera dostala hlas v rizeni prave one pozdeji zkrachovale Chicago Opera Co. Renee
v zertu, ale vyborne to tam zapadlo, pripomnela, ze netrvalo dlouho a Mary G. dostala slibu a nasla vsechny zpevaky, co tam potrebovali a dokonce 2x tolik, nez mohli zamestnat. Brzo meli takovy deficit, ze to skoncilo v bankrotu.
RF vzapeti rezolutne prohlasila, ze dnes je doba jina a ona MG na teto ceste nasledovat rozhodne nebude, jakkoli ji umelecky obdivuje. Jako matka RF pripomnela, ze je dulezite zpristupnit operu uz detem jako neco, ceho se nemusi bat. Bude pry pracovat na novem programu pro mladez.
Bill Mason, soucasny a vsude nesmirne respektovany general manager v Lyric, s niz spojil cely zivot slibil, ze nez odejde brzo do duchodu, zaruci ze cela instituce bude pripravena na prechod k novemu vedeni, ktere prave hledaji. Patri k tomu i komercni vyuziti jejich budovy pro jine nez operni ucely. ND v Praze bude delat svatby, no alespon neco…
Jeste jedna malickost: 2x to tak nahodou vyslo, ze jsem se dostal na posledni predstaveni v Lyric. Na konci vecera jsem nemel na spech a dal jsem se do reci s nekolika ostatnim patrony. Uvidel nas onen B. Mason, ktery symbolicky uzaviral na leto "svuj" operni dum. Bez vahani k nam prisel a zeptal se, jak se nam predstaveni libilo. Vsichni samozrejme vedeli, kdo to je ocenili toto zdanlive male gesto. Pri odchodu na nas uprimne zvolal: "See you next season" – prijdte zas! Cloveka potesi, ze jsou nejen schopni dobre vest ten operni dum, ale ze jim nejsou lhostejni ani divaci.
A co deficit ND Praha, při tak velké dotaci z MK? To vás nechává klidné. A návštěvnost je velmi průměrná.
pro VT: To jsem myslel krach před druhou světovou válkou, kdy tahle společnost skončila v konkurzu. Po ní se ustanovila nová a po válce začala fungovat velmi úspěšně. Nikoliv současné vedení ani R. Flemingovou. Jan Holý
@ Jan (20:14)
Samozrejme ze mluvime o tomtez. Ja jsem asi dele na svete, ale na Mary Garden to nestaci. Zila dlouhy zivot (1874-1967). Ona Chicago Opera Company, kde Mary pusobila 1 rok jako director zbankrotovala v roce 1922.
Budiz alespon ke cti teto odvazne damy, ze v te kratke dobe tam stihla zaridit svetovou premieru Prokofievovy opery The Love for Three Oranges.
VT
Dotovat jen divadla, kam chodí diváci? A co když nechodí diváci do divadla, protože je tam nízká úroveň? Co třeba vyměnit ředitele, případně operní šéfy?
Jak to tak vypadá, kulturu za pár let nebude vůbec nikdo potřebovat! Nedá se všechno měřit jen penězi – těch ostatně všude proletí mnoho komínem (co třeba ve sportu)!
Umění a kultura vůbec zušlechťuje, dělá lidi lepšími. U nás je právě krásně patrné, jak to vypadá, když stát dává od kultury ruce pryč a nemá žádnou kulturní politiku. Také se projevuje to, že školy nevedou děti k opeře. Operní divadla se zase vůbec o dětského diváka nestarají.
Zavřeme divadla, ve foyerech mohou prodávat své krámy Vietnamci, v hledišti může být třeba herna nebo striptýz.
Pro předchozího anonymního. Nedá, to máte skutečně pravdu, ale peníze to stojí. Tož je to o penězích.
Ano, peníze kultura stojí,ale kulturnost národa se ji pak několikanásobně vrátí. Lepší je mít kulturně vzdělané lidí,než mafiány,drogové závislé a flákače.
Karel
Co je to za nářky? Opera v ČR je dnes z pohledu návštěvníka ČR v nejlepší kondici vůbec. V pražském ND jsou k vidění inscenace na evropské úrovni (jistěže ne všechny), mimo Prahu se konají premiéry a jak již bylo řečeno, v ČR je nejvíc operních divadel na 1000 obyvatel z celé Evropy. K vystoupením se vrací vynikající čeští zpěváci působící v zahraničí (Kožená, Urbanová, Janková, Plachetka…) a koncertně vystupují světové operní špičky (Kaufmann, Garanča, Bartoli, Terfel a další). A v kinech běží přímé přenosy z nejlepších operních scén ve světě. Kdy to bylo? A není problém si zajet do Vídně, Salzburgu, Mnichova nebo Drážďan. A navíc si lze přes internet pouštět záznamy z bohatého archivu MET od rána do večera za 300 Kč/měsíc. Komu je to málo? Jiná věc je, že o růst mladých zpěváků by se mělo více dbát, manageři by určitě mohli být kvalitnější, ale kde je vzít? Když byl jeden takový v Praze, byl vyhozen, aby nakonec skončil v Brně. mb
Opera v kinech ani koncerty hvězd nemají s realitou repertoárových divadel nic společného. Opravdu si nejsem jistý, zda premiéry v Ostravě, Olomouci, Plzni, Liberci, Českých Budějovicích jsou na evropské úrovni. V Praze to je jen pár premiér, reprízy jsou pod psa.
Kdy bylo v ČR operně dobře? Před více než třiceti lety, kdy byla operní dramaturgie nejen pražských divadel tak bohatá, že se teď o tom ani nezdá. Kdy se vlastními silami nastudované Zlato Rýna, Valkýra v ND mohlo ukazovat světu. Kdy byl na repertoáru Strauss. Kdy jsme měli na některé role v Praze třeba i trojí stejně kvalitní obsazení. Zajet si do Vídně na špičkové představení přece není domácí kultura ani internetové přehrávání nekvalitních záznamů z Met. Neblázněte. To není domácí kultura!
Leonora3:
Suhlasim s mb, ze domaca opera (regionalne sceny, ktore poznam a par predstaveni, ktore som videla v ND)su na tom lepsie, nez kedykolvek predtym.(A nehovoriac o moznostiach, ktore kazdy milovnik opery ma, sme v strednej Europe a nikde to nemame tak daleko.)
Samozrejme ze divadla sa dotovat maju, ale jak tu uz bolo povedane, tie, do ktorych ludia chodia. Ked v nasom krajskom meste hraju iste fotbalove kluby, tak policia ma pohotovost (dokonca na cestu od nadrazia po stadion kadial sa presuvali hlucni fanuskovia klubov bola nasadena kaveleria)! Kolko prostriedkov sa venuje na udrzanie poriadku v tomto pripade, a nemyslim, ze by zrovna milovnici fotbalu boli vacsimi prispievatelmi dani, nez milovnici divadla a kultury. Na udrzanie bezpecnosti v opere staci obvykle jeden hasic.
Niekolkokrat na Operaplus padla
poznamka proti neinvencnej dramaturgii a konzervativnym inscenaciam v nasich divadlach. Lenze tieto veci uzko suvisia. Jak si regionalne divadlo moze dovolit experimentovat s opernymi novinkami, ci revolucnym reziserskym pristupom, ked zaroven sleduje navstevnost? Nemozu, alebo len velmi limitovane a je rozumne a zodpovedne, ked tak robia. Mohla by si regionalna ceska scena dovolit Rusalku nainscenovanu v tom odpornom kutlochu rakuskeho Fritzla, jak to bolo v Mnichove?
A na ake predsatvenia mame zobrat deti a skoly? Ani ja, po mnohych rochoch navstev divadla po takej Rusalke netuzim (i ked zvukovy zaznam z Mnichova na CR3 sa mi velmi pacil).
Vazeni, preto i predstavenia v Met vypadaju tak ako vypadaju. V USA su mecenasi, ktori Met podporuju milionmi korun. V sobotu nam D.Voight opat pripomenula, ze cena vstupeniek v Met nepokryje ani polovicku nakladov a zostatok uhradia sukromnici a ti do toho, ako to bude vypadat a jak to bude pre ludi atraktivne, maju co hovorit.(Obamova administrativa sa na tom nepodiela ani centom).
Myslim, ze si i na tomto mieste castokrat protirecime. Vychvalujeme novatorske inscenacie na zapad i juh od nasich hranic, ale dobre vieme, ze dostali od publika to, co si zasluzili: hlasite bucanie zo vsetkych kutov divadla (zazila som to v Mnichove a viackrat vo Viedni) a to nebolo za nejaka-tu nedotiahnutu vysku Fausta, ale za exibicioniticku dezinterpretaciu (velmi casto nechutnu a nevkusnu)myslienok a zamerov autora.
Pokud si nejste jistý,zda premiéry v Ostravě jsou na evropské úrovni,tak se přijeďte podívat. Aspoň dříve byly. Např.Pelléas et Mélisande,Židovka,Cyrano de Bergerac, Její pastorkyňa, Řecké pašije,Faust.Nyní můžete shlédnout Carmen,Werthera. Dramaturgie opery v Ostravě byla a je vždy nápaditá.
Jana
Naposledy jsem milá Jano viděl Traviatu. Byla tu hluboká estetická trýzeň. A to nejenom u hlavních představitelů. Ano, před deseti lety byla Ostrava dobrá, Plzeň měla netradiční dramaturgii a ND hrálo skvosty mezi operními díly (Strausse, Berga, Wagnera). Teď to je bohužel bída s nouzí. A hlavně při běžných reprízách. To nejenom u vás v Ostravě.
Pořád zde diskutují odborníci, ale já nemám hudební sluch, nedokážu říct, zda ten či onen tón byl či nebyl v pořádku a zda dirigent vedl orchestr tak či onak. Opera se mi líbí pro hudbu a melodie. Zpěváci se mi líbí nebo nelíbí, ale proč to nedokážu říct. Nedokážu posoudit, zda opera u nás na oblasti je světová či nikoliv – když se dívám na operu na Mezzu, zní mi to stejně, akorát v televizi mají lepší výpravu. Nejsem ochotný jezdit za operou, chci mít divadlo ve svém městě. Mám je tam všechny rád a pokud se to naše divadlo zruší, zbyde mi jen televize…
I nediskutují. Jsme tu jenom stejní nadšenci, kteří mají rádi muziku a operu jako vy. Jenom pár diskutujících sjezdilo za operou kus Evropy, protože ji mají rádi. Kdo pozná, vytříbí si názor.
Jasně, že máte pravdu v tom, že doma a blízko mít operu je dobré pro kulturnost a poučenost publika. Já jsem začala na operu chodit v pardubicích, kam přijížděla zájezdová představení. A díky tomu ji mám ráda celý život. Kdyby mne rodiče nepřivedli na Hubičku tam, nikdy bych se s operou nesblížila. Takže jsem také pro to, aby opera, byť ne ve špičkové kvalitě byla v regionech, místním divákům co nejblíže. JK
pro Leonoru. Zažil jsem to také, ale od poučeného publika třeba při Vilému Tellovi ve Vídni. Nebučeli inscenaci, ale parafrázím v režijním pojetí. V Mnichově, když se na scéně objevili vojáci Bundesvefeheru. To jsou vždycky konkrétní odezvy na režijní pojetí. A je to dobře opera tak žije a odráží současnost.
A propose: Bučeli i v Met. Při posledním Zlatě Rýna :-)
Pro Leonoru
vaše srovnání nákladů na bezpečnost operního předtzavení a fotbalového zápasu, s ohledem na daňový příspěvek typického konzumenta opery a fotbalu, svědčí o hlubokém nepochopení. Od typického návštěvníka opery rozhodně nehrozí takové nebezpeční jako od typického návštěvníka fotbalu, který je sociologicky v podstatě totožný s návštěvníkem arény ve starém Římě. Proto necítí vláda nutnost zajistiti typickému návětšníkovi opery příležitost se vybít, vyžít svou agresivitu a potvrdit svůj omezený hoprizont. Nemusí jej hlídat a poto mu nedotuje jeho srazy.
pro Leonoru i další: Všechno je to o penězích, které do kultury jdou jako celek. Už dvacet let jejich objem systematicky klesá. Špičky si hledají práci v zahraničí, v divadlech pracují jen nadšenci. Jsme členem administrativy jednoho divadla a věřte nebo ne, není jen těžké sehnat dobré hráče do orchestru, ale třeba i dobrou administrativní sílu do propagace, dobrého vedoucího technikářů. Není to legrace. Sehnat pak kvalitního – opravdu kvalitního – režiséra nebo uměleckého vedoucího je ještě nadlidštější úkol.
Je to jen a jen o penězích. Ti dobří za nimi odcházejí a vydělávají si je mimo obor nebo v cizině. Ti nadšení, ale ne špičkoví, pak zůstávají a dělají tu práci z lásky. Ale už ne na nejvyšší úrovni.
To se nezmění hned i kdyby se divadla zredukovala, sloučila, získala desetkrát tolik… To je běh na velmi, velmi dlouhou trať. Je to o celkovém vnímání kulturnosti národem jako takovým. My sice sousedíme s Německem, ale v tomhle máme daleko blíž na Balkán.
Že se o tom mluví alespoň na internetu je nesmírně dobře. Máme tři nebo čtyři odborná periodika, kde se nemastně-neslaně referuje, ale do takového tématu (krom Divadelních novin) se nikdo nepustí. D.
Dobrý den. Mohu se zeptat anonymního pána, který tak čině navštěvuje premiéry a reprízy divadel, čím se živí? Jaký je jeho obor? Jakým právem posuzuje, co je světové, co není? A jestli si dost dobře uvědomuje, že muzikanti nejsou jen banda dělníků, jenž se spokojí s krumpáčem a odvedou své dílo pokaždé stejně, ale že to taky velmi často závisí na vedení a na podmínkách? Př.: V zimě vám automaticky nástroj neladí, hlas si zničíte. Každý den po dlouhé zkoušce už večer neodvedete stejně dobrý výkon, protože prostě nejste robot? Děkuji za odpověď. Simka
Když tak pěkně přirovnáváte divadla k rohlíkům… proč je v Praze třeba tolik pekařství? Aby měl zákazník na výběr. Operní společnosti jezdí kvůli obživě často do zahraničí a kdyby byla jen jedna, tak by se třeba týden nehrálo nikde. A taky si každý může vybrat, jaký chce žánr, a jak daleko je ochoten na koncert jít.. Rozmanitost se lidem líbí a dělá svět hezčím.