Anne-Sophie Mutter bývá často nazývána královnou houslí. Svou pověst na sobotním koncertu 22. května potvrdila. S Pittsburgh Symphony Orchestra zahrála pod taktovkou Manfreda Honecka Brahmsův Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 77. První věta koncertu kolísá mezi agresivním a klidným zvukem a jak orchestru, tak houslistce se obě tyto polohy podařilo vystihnout – někdy mne údernost hry Anne-Sophie Mutter až zarážela (což nemá být výtka, jen můj genderový předsudek). Nesmírně půvabné bylo provedení druhé věty – zde bych rád vyzdvihl také perfektní výkon sólohobojistky Cynthii Koledo DeAlmeida, lze se až divit, že do koncertu pro housle napsal Brahms tak výrazný hobojový part. Živé Alegro s maďarskými motivy, které koncert uzavírá, nadšení publika vystupňovalo, následovaly předlouhé ovace a Bachův přídavek.
Pittsburgh Smyphony Orchestra je v současné době na evropském turné a pro symfonickou část večerů má připravenu Mahlerovu První, Dvořákovu Osmou a Šostakovičovu Pátou symfonii. Poslední jmenovanou zahrál orchestr v Praze. Dmitrij Šostakovič ji skládal v době největšího strachu – krátce předtím byla oficiálně odsouzena jeho Lady Macbeth Mcenského újezdu a on sám obviněn z formalismu . Takové nařčení oprávněně vedlo i k obavám o život, zvlášť když někteří členové jeho rodiny byli zatčeni. Vytvořil proto dílo, které se místy vrací k symfonické hudbě 19. století a které mohlo mít naději na úspěch. Ten se také při premiéře v listopadu 1937 dostavil. Orchestr je v symfonii mimořádně rozsáhlý a všichni hráči a hráčky měli své party perfektně nastudovány. Kdesi jsem četl, že u Pittsburghského orchestru je samozřejmostí, že všichni chodí na zkoušky s partem již naučeným, takže se dirigent může plně věnovat pojetí skladby. Manfred Honeck zdůraznil především napětí a monumentalitu skladby, což všichni v zaplněné Smetanově síni hlasitě ocenili. Hluboký zážitek pak poněkud rozmělnily efektní, ale přeci jen „lehké“ přídavky od Johanna Strausse (Vážka) a Richarda Strausse (valčík z Růžového kavalíra).
Anne-Sophie Mutter – housle
Pittsburgh Symphony Orchestra
Manfred Honneck – dirigent
Pražské jaro 2010
Smetanova síň obecního Domu, 22. května 2010
Program:
Johannes Brahms: Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 77
Dmitrij Šostakovič: Symfonie č. 5 d moll, op. 47
Související články
- Antonín Dvořák v rukou Anne-Sophie Mutter
- Pražské jaro: BBC a Bernarda Fink
- Operní panorama Heleny Havlíkové (74)
- Dan: Dobrý den, vy ne, vy jste reagoval korektně, ale landau měl ignorantský diskusní příspěvek :-) Takhle se přeci...
- Vojtěch Jouza: Líbit se může každému něco jiného. Ale o tom ten článek nahoře není. A nemyslím, že jsem ve svém...
- Janci: Dovolte mi otázku: V čem dotyčná lže a v čem je zaujatá? Inscenace nanejvýš tristní a nepovedená, dalo by se...
- Hana: To je přesně to, co tady mnozí rádobyarbitři „pravdy“ postrádají. Chtělo by to neobviňovat bez...
- Opera Plus: Dobrý den, dovolujeme si upozornit na dodržování pravidel diskuze. Reklama včetně té na internetové...
- Boris Klepal: MFDnes má zakázané externisty, v regionech zrušenou kulturní rubriku a Jana Soukupová protlačuje do...
- Janci: …asi si Wagneriáni moc nesmlsnou na Prodané nevěstě nebo na Cosi fan tutte. To je prapodivný program pro...
- Dan: k mnohým předchozím diskutérům, zvláště k tomu poslednímu: Nepředpokládám, že se vám líbí třeba RAPP nebo Street...
- landau: Všechno zlé je pro něco dobré. Včera jsem díky tomuto ignorantskému článku našel vynikající novou nahrávku...
- Vojtěch Jouza: Jsem rád, že nejsem sám, komu se Sukovo Zrání líbí. Bezesporu se jedná o jednu z vrcholných Sukových...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?









