Glosa: Tři kolíčky pro Popelku – brněnská opera omládla

23.5.2010 19:45 Hana Fasurová

Komu vyslovení jména Popelka navodí lyrickou představu Libuše Šafránkové a jejích tří lískáčů z televizní pohádky, může mít problém s rozlousknutím oříšku v podobě zbrusu nové stejnojmenné opery, kterou připravilo jako svoji poslední letošní premiéru Národní divadlo Brno. Rossiniho Popelka, kterou uvedlo 21. května 2010 poprvé na brněnská jeviště Mahenovo divadlo, nejenže hýří barvami, ale je doslova přeplněná pop-artovými kulisami a kostýmy i komickými hereckými estrádami a nešetří kritikou na konzum a snobství dnešní společnosti.

Zahrávat si takto s klasickým námětem a s jednou z nejtěžších Rossiniho oper může představovat velký risk, třicetiletý slovinský režisér a výtvarník Rocc však odvedl skvělou práci a jeho Popelka se jistě stane zajímavou součástí operního repertoáru brněnského Národního divadla. Roccova Popelka je velmi sympatickým pokusem přiblížit pohádku, jejíž námět má kořeny až v antickém Řecku a dokonce i v daleké Číně, dnešnímu středoevropskému publiku. Rocc přitom čerpal přitom z původního libreta italského autora devatenáctého století Jacopa Ferretiho, jehož Popelka doznala oproti klasické verzi francouzského pohádkáře Charlese Perraulta několik změn. Ortodoxním vyznavačům Popelčina střevíčku zasadilo tato pojetí nemilosrdnou ránu: Princ hledá svoji umouněnou královnu nikoli podle dokonale padnoucího střevíčku, nýbrž podle zlatého kolíčku. Na scéně brněnského divadla Popelka nepřebírá hrách ani čočku, nýbrž stále žehlí a věší prádlo. Mimochodem, prádelní šňůra s kolíčky jsou po celou dobu nepřehlédnutelnou součástí jeviště.

A tím novinky současné brněnské Popelky zdaleka nekončí. Z pohádky plné kouzel se stává realita. Sekačky na trávu a golfové hole namísto mečů a žezel, namísto holoubků či pohádkové víly mudrc v podobě indického gurua, který se přemísťuje po jevišti tak, že válí sudy. Nabubřelost a snobství negativních postav dokreslují sluneční brýle či zesměšňující nápadité a vtipné kostýmy. Don Magnifico (Pan Velkolepý), Popelčin nevlastní otec, je tu ztělesněním konzumu a svým kostýmem odkazuje na nejmenovanou americkou prodejnu rychlého občerstvení.

Brněnská Popelka zkrátka není žádným nudným pojednáním o dobru a laskavosti vítězícím nad zlem. Kdo se 21. května vypravil do Mahenova divadla, aby si poslechl „šíleně vážnou“ operu, musel se smířit s tím, že se prostě po celou dobu bude především bavit. A tak se Popelka stává opět tím, čím původně italská opera byla – rozptýlením a uvolňující zábavou. Představitelky nevlastních Popelčiných sester, Tisbe a Clorindy, bodují u publika hereckými kreacemi, a přitom si dovedou uhlídat své pěvecké party. Že Rossiniho opera není pro interprety žádný med, se přesvědčil i Jan Šťáva, který dal podobu moudrému starci Alidorovi, jehož part patří v opeře k nejtěžším. Za svůj výkon sklidil zasloužený potlesk, stejně jako i Michaela Kapustová v roli Angeliny – Cenerentoly (po česku Popelky). Komického potenciálu své role využil velmi dobře i Jakub Tolaš, který nastudoval part Dandiniho, princova rozverného sluhy. Brněnští operní pěvci tak dokázali, že kromě zpěvu jim není cizí herectví ani nadsázka.

Opera Gioachina Rossiniho, která patřila v devatenáctém století nejprve mezi autorovy nejúspěšnější a pak začala mizet kvůli obtížnosti pěveckých partů, nyní v Brně ožívá a má velkou šanci přilákat do divadla nejen zasloužilé operní znalce či naopak děti, ale také mladé lidi bez hlubšího hudebního vzdělání.

Gioacchino Rossini:
La Cenerentola
(Popelka)
Dirigenti: Jakub Klecker
Režie a scéna: Rocc
Kostýmy: Rocc, Vendula Johnová
Pohybová spolupráce: Štefan Capko
Sbormistr: Pavel Koňárek
Orchestr a sbor Janáčkovy opery
Premiéra 21.5.2010 v Mahenově divadle v Brně

Don Ramiro – Tomáš Kořínek/Otokar Klein
Dandini – Roman Janál/Jakub Tolaš
Don Magnifico – Jiří Sulženko/Jevhen Šokalo
Clorinda – Andrea Priechodská/Daniela Straková-Šedrlová
Tisbe – Václava Housková/Jana Wallingerová
Angelina – Michaela Kapustová/Terezia Kružliaková
Alidoro – David Nykl/Jan Šťáva

Rozhovor s režisérem brněnské Popelky Roccem, který jsme před premiérou přinesli, najdete zde

www.ndbrno.cz

foto: ND Brno

Vaše hodnocení této inscenace:

Související články

Komentáře: 19

Radim M. dne 23.5.2010 v 18:20

Trochu nerozumím vašemu popisu kame že to režisér námět přenášel? Ortodoxní vyznavači střevíčku nejsou ani v Rosiniho libretu, stejně tak jako čočka a hrách. Ty šaškárny, které se na scéně dějí jsou zcela mimo původní libreto psané pro Rossiniho Popelku a herecké akce jdou úplně proti textu, který postavy zpívají. Jedinou šancí diváka je, že italskému textu nerozumí. Ale stačí sledovat titulky a odhalíte absolutní protisměrnost hereckých akcí k textu.

Takže můj dojem je takový: Režisér nectil libreto, všechno svévolně předělal a děj na jevišti nekoresponduje s textem. Důvod to mělo asi především v tom, že Popelka je na počet kvalitních představitelů tak náročná, že taškařicemi, barvami a věčným poskakováním (které není potřeba zdůrazňovat anžto je vyjádřeno úžasnou Rossiniho hudbou) odvádí režie pozornost od výkonů pěvců (kteří v NDB nemohou samozřejmě být ve všech šesti případech špičkovými Rossiniovskými hlasy – ty má jen málokteré divadlo). Možná je to dobře, protože jinak by to bylo fiasko. Takhle to bude výborný titul pro školní zájezdy.

Kdyby režie výrazovými prostředky ctila text libreta, mohla by vzniknout sice náročná, ale konzistentní a i v dnešní době velmi dobře hratelná inscenace. Takhle je to o něčem úplně jiném, než o Rossiniho Popelce. Hudba je degradovaná na pouhou kulisu. A to je škoda.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Libor Jareé dne 23.5.2010 v 18:44

Kdybychom před pár dny nepolemizovali s jakousi Barborou a anonymem o tom, jak vyznělo povídání s režisérem brněnské Popelky, nešel bych se na ní podívat.

Ale takhle jsem šel a zjistil, že to skutečně má ke geniálnímu projektu daleko. Jak psal již někdo přede mnou pod rozhovor, je to zrežírované a aranžované absolutně proti textu libreta. Přitom hudba je nosná a libreto dobré samo o sobě. Tím, jak pěvci šaškují úplně jindy a jinak, než jak to mají v textu, nejsou situace komické, ale trapné. Protože hrají o něčem jiném je potom i výkon pěvců gradovaný jinou akcí, než je v textu a hudbě. Tím je mnohdy trapný.

Scéna na fotografiích dobře vypadající je jednoduchá a svícení je jak v divadle Spejbla a Hurvínka.

Musím opravdu řící, že genialitu jsem v tomhle režisérovi nenašel. Jen zničil jedno z nejlepších Rossiniho děl. Zůstávám u osvědčených inscenací Popelky z Met, Paříže a Barcelony.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 23.5.2010 v 18:50

Sice nevím, proč autorka přirovnává Popelku k té, která se dostala mezi naše pohádky a k Libuši Šafránkové, když Rossiniho námět je jiný. Ale to lze připočíst možná tomu, že ji viděla poprvé. Rozhodně však nesouhlasím s jejím hodnocením pěveckých výkonů. Alidor je těžký part, ale princ i Angelina jsou daleko těžší. V každém případě to špičkové hudební nastudování nebylo (a to ani v případě obou sester, které jsou z celé opery nejvýznamějšími postavami) a režie z toho navíc udělala jakýsi podivný komiks, který s hudbou příliš nesouzněl.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anixie HD dne 23.5.2010 v 19:27

Patří k obtížnějším R. operám, ale R. napsal přes 35 oper a jsou mezi nimi jště i daleko náročnější. Rozhodně tenhle kus neoživilo nějaké ND Brno, jak píše autorka. Je to kus, který je na repertoáru dobrých operních domů nepřetržitě.
Režie v případě téhle inscenace zabila co mohla. Nesmyslně proti textu opery inscenovaný děj poškodil i výjimečně dobré pěvce. Režisér asi moc zkušeností nemá a spíše mu šlo o to udělat barevný cirkus než promyšlenou operní inscenaci renomovaného díla. Kdo pamatuje třeba přenos z Met (protože jinak je Popelku u nás obtížné vidět na jevišti), jistě mi dá za pravdu, že tam vše štymovalo s hudbou a člověk skoro pět hodin sledoval se zatajeným dechem. A režie nikam nic něpřenášela, nepředělávala příběh. Prostě vyšla z jasně a přesně napsané a aranžované R. hudby a zpěvu. Ostatní (včetně hereckých výkonů hlavních představitelů) přišlo jakoby samo.
V Brně to je takový cirkus na ochotnické úrovni. A to hlavně kvůli režii.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
operomaniak dne 23.5.2010 v 19:31

O přestávce hokeje jukám a ejhle je tu Popelka z NDB! Neviděl jsem a tak nerozporuji. Jenom podle ohlasů čtenářů to asi po režijní stránce nic moc nebylo. O pěveckých výkonech se autorka recenze nerozepisuje. Janál mohl být dobrý ne?

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
PuK dne 23.5.2010 v 19:34

Jo režie to tak zničila. Prostě to zmastil. Bylo to fakt divný a nepochopitelný, proč něco tak hratelného a krásného hudebně i textem a scénáristicky zničil ten režisér do podoby jakéhosi teletubies komixu. Je to takový mazal, že ho tam má Dvořák k ruce, aby sám vynikl.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 23.5.2010 v 20:16

Vážení, budete se divit, ale byli jsme celá rodina a ohromně jsme se bavili. Musíte popustit uzdu fantazii! Z hlediska Česka jde skutečně pro ty, co nejezdí ven a neviděli Popelku v kině – a že je nás hodně – o dramaturgický objev. Eva L.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 23.5.2010 v 22:22

Také jsem viděl, bál jsem se pop-artu, ale nakonec mi vůbec nevadil. Co mi vadilo, bylo impotentní vedení postav režisérem a šablonovitost. Ty dvě sestry dělaly celou operu to, co hned na začátku (já se ostatně bavil prvních 20 minut, pak se vše opakovalo a byla to nuda), trapný Dandini (navíc bez hlasu) také svou křečovitou šablonu hrál nepřetržitě, nápad s vosou by byl prima, kdyby byl jednou či 2x.
A zcela bezohledné bylo nechat se prince při těžké árii převlékat – navíc okolo něho byla spousta sluhů, tak ho mohli převléci aspoň oni. Pan režisér nemá tušení o zpívání! A když jsme u toho – slečnu Kapustovou bylo opravdu radost poslouchat, dobře si vedl i Tomáš Kořínek, Jan Šťáva i Jevhen Šokalo. Do světové rossiniovské interpretace to mělo daleko, ale všichni se hodně snažili a nevím, kdo by to u nás zazpíval lépe!
Takže jen škoda toho režiséra!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 24.5.2010 v 07:01

Ani při uzdě své fantazie popuštěné na nejvyšší možnou míru jsem nepochopil, proč postavy hrály a dělaly něco jiného, než je v textu. To je jako když si pustíte k filmu jiný zvuk, než k němu patří. Z režijního pohledu zničená inscenace, která mohla být dobrým počinem, protože Rossini se u nás odrhuje pořád dokola jen v podobě Lazebníka.
Rozhovor s režisérem jsem si také přečetl a opravdu z něho mám pocit, že kromě Lazebníka z mládí nezná od Rossiniho nic a neměl ani moc zájem si něco nastudovat, aby ctil hudbu a cítil tu neuvěřitelnou sílu, která v ní je. Někdo tu napsal zmaštěné představení – tak k tomu se připojuji.
Olda

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 24.5.2010 v 07:04

Souhlas. Stále stejné gagy opakované stále dokola. Navíc jindy a o jiných věcech, než je v textu. Na brněnské možnosti, ale relativně dobře zazpívané.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Oldies dne 24.5.2010 v 08:51

Režie je základem divadla. To, jak je udělaná ovlivňuje divákovo vnímání celého provedení. Kdyby byla dobrá, odpustil bych pěvcům v tak přetěžkých partech ledacos. Inscenátoři jsou tentokrát vedle. Degradovali tohle krásné Rossiniho dílo, které je hudebně tak precizně a velmi v souladu s dějem napsané, na diskotékovou kulisu stále se opakujících jevištních akcí.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Jarka dne 24.5.2010 v 12:09

Byl by to velmi dobrý dramaturgický počin, kdyby to nezkazila neuvěřitelně nepovedená režie. Je to škoda, vždyť to je tak krásná opera.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 24.5.2010 v 22:10

Nepřetržitý potrhlý moving a pitvoření se je jediný "přínos", který režisér vložil do svého výkladu tohoto výsostného díla. Nechápu naprosto záměr, proč se něco jiného zpívá a něco jiného děje na jevišti, to bychom si mohli pouštět třeba Tristana a Izoldu a k tomu sledovat příběh o pejskovi a kočičce.Líbí se mi přirovnání předchozího pisatele o teletabies. Opracdu trefné!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 25.5.2010 v 05:42

Tady někdo nemá Rocca vůbec rád.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Jana Zvěřinová dne 25.5.2010 v 07:48

Já toho režiséra vůbece neznám, natož abych k němu cítila nějaké sympatie nebo antipatie. Ale když jsem viděla, kolik lidí má stejný názor jako já, tak jsem si dodala odvahu a napíšu svůj také. Je to velký dramaturgický počin NDB, které se rozhodlo zařadit do repertoáru tuhle Rossiniho operu. Měl ji ale inscenovat jiný tým, protože tenhle inscenační tým vůbec neznal, necítil a nectil neobyčejně dobrou Rossiniho hudbu Předělal vše a celý příběh postavil na hlavu. Když jsem jela šalino dom po premiéře, tak jsem slyšela dva hudebníky z orchestru jak říkají, že ten režisér vůbec neumí noty a nepracuje s hudbou. Že zkoušení bylo očistec a vše dopadne špatně. Ano, pokud někdo jde na Popelku a neví o opeře vůbec nic, může se mu pohybová práce líbit, když ale zná text a ví o čem je hudba v tom, kterém okamžiku zjistí, že nějak nesedí s pohyby a akcí na jevišti. To je velká škoda. Režie nepracovala s autenticitou díla, předělala ho jako nějaký laciný muzikálek a tím uškodila celé inscenaci. Nevěřím, že bude možné ji hrát po delší pauze protože akce na jevišti, která není v souladu s hudbou a textem se brzy rozhodí a vytratí. Aniž bych znala toho režiséra, musím dát za pravdu všem těm, kteří mají rádi operu a chodí do divadla na operu, protože tohle nebyla inscenace opery ale taškařice degradující Rossiniho.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 25.5.2010 v 18:44

Nechápu komentář výše, že tady nemá Rocca někdo rád. Myslím, že pisatelé píšou o svých dojmech z představení a osobně proti panu Roccovi nic nemají.Nebo má pisatel dojem,že má někdo potřebu někoho urazit? Myslím, že každý umělec by měl ustát pozitivní i negativní komentáře i kritiku a poučit se z ní. Jinak přece nemůže nést svou kůži na trh.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Míra dne 25.5.2010 v 19:48

Kritiky ani reakce poučené veřejnosti nejsou na Popelku v Brně dobré. Možná by se někde mohl vyjádřit dramaturg nebo sám režisér (snad má i nějaké civilní jméno) a vysvětlit svůj záměr pojmout Rossiniho Popelku tak, že ji vlastně zničí.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 28.5.2010 v 08:32

A jaké kritiky máte na mysli? Měli byste si poslechnout tedy paní Havlíkovou a pana Čecha…. http://www.rozhlas.cz/mozaika/recenze/

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 28.5.2010 v 08:39

H. Havlíková jen potvrdila, stačí si poslechnout závěr toho streamu, že ten Rocco nebo co je trošku nevyzráký. :-)

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.