Heřmanova Rusalka znovu na Otáčivém hledišti

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Podmanivá inscenace v Českém Krumlově má velký úspěch

Ve dnech 10. – 14. srpna představilo Jihočeské divadlo v Českém Krumlově operu, která snad náleží do tohoto kouzelného prostředí nejvíce – lyrickou pohádku Rusalka Antonína Dvořáka. Následovala po červencových titulech – Janáčkových Příhodách lišky Bystroušky, z nichž jsme přinesli recenzi zde, a Bizetově Carmen. Opera Jihočeského divadla přizvala pro tak lákavou režijní realizaci dnešního šéfa Janáčkovy opery v Brně Jiřího Heřmana, hudební nastudování bylo v rukou hudebního ředitele Jihočeského divadla Maria De Rose, ale u dirigentského pultu se objevil rovněž mladý talent Martin Peschík, jenž je znám budějovickému publiku z inscenací nedávné minulosti (vydařený Verdiho Otello).

Šestice představení Rusalky, provedených v atraktivním prostředí zámku v Českém Krumlově, imponovala velmi zajímavým obsazením. Za což je nutno vedení opery Jihočeského divadla vyslovit pochvalu. Již Janáčkova Liška Bystrouška byla obsazena v červenci kvalitně a nápaditě, o Dvořákově Rusalce platí totéž. V české opeře, která je dnes v tomto ohledu tvrdším oříškem než světové hity, se podařilo soustředit jedno z nejlepších možných obsazení Rusalky, jaké je dnes v českých luzích a hájích (zde v přírodním divadle to platí doslova) možno dát dohromady ve vymezeném čase.

Hovořit o Dvořákově kouzelném operním díle, vytvořeném skladatelem s úžasným bohatstvím invence, ve velkých lyrických plochách, s podmanivou instrumentací, je skoro zbytečné. Dvořákova Rusalka je zdaleka nejzdařilejší a nejmuzikálnější ze všech verzí slavné Undiny. Její premiéra v březnu 1901 již patří novému dvacátému století, byť jde o vrcholné romantické dílo, v němž nacházíme náznaky impresionismu. Jedná se o zcela nový typ lyricko-dramatické pohádky, s výraznou charakteristikou dvou světů, které se zde navzájem prolínají v předivu děje, přičemž svět lidí je stavěn do protikladu se zjevně sympatičtějším světem pohádkových stvoření.

Kvalitní libreto napsal básník Jaroslav Kvapil. V žánru opery sice nelze libreto moc přeceňovat, ale Kvapil zde odvedl výtečnou práci, kdy se právě Rusalka stala ideálním dílem v konsistenci hudby, námětu i libreta, což lze říci jen o menšině dnes populárních „trvalek“ operního odkazu. Brzy po svém uvedení zakotvila Rusalka spolu se Smetanovou Prodanou nevěstou jako nejpopulárnější duo české romantické opery, které si dobylo své pevné pozice také ve světě. Což sice není zcela spravedlivé třeba vůči Dvořákovu Jakobínovi, nejmuzikantnější české opeře vůbec, leč co platno. Ve světě romantické opery je nejvíce těsno, nachází se zde podstata všech populárních děl, na která publikum rádo chodí, podstata oněch „trvalek“, stále se obnovujících v operním světě, tedy asi třiceti titulů, nepostradatelných pro život operních divadel. Pro přemíru děl právě v této stylové sféře se některým vysoce kvalitním opusům již nedostává patřičného zájmu, což platí i o Smetanovi a Fibichovi. Buďme rádi, že hudebně skvělá Rusalka do oné pomyslné světové atraktivní třicítky patří zcela zřetelně.

Jako hlavní přednost obou představení Rusalky, zhlédnutých ve dnech 10. a 11. srpna na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově, musím vyzdvihnout vzácnou srozumitelnost textu, čemuž patrně byla věnována patřičná pozornost.

Antonín Dvořák: Rusalka - Otáčivé hlediště Český Krumlov 2014 (foto Michal Siroň)
Antonín Dvořák: Rusalka – Otáčivé hlediště Český Krumlov 2014 (foto Michal Siroň)

Již prostým faktem, jak a kde staví režisér Jiří Heřman pěvce vůči hledišti, značně ovlivňuje tento důležitý aspekt v interpretaci české opery, přesněji řečeno, opery česky zpívané. Jsem rád, že se nerezignuje na aspekt srozumitelnosti, kterou často podrobuji kritice, neboť nechci, aby mladší generace dnes brala operu jako žánr, kde „stejně není ničemu rozumět“, jak to znám z výroků v praxi. Zejména u pěvců ze Slovenska moc oceňuji pečlivost v přístupu k dikci češtiny, kterou jsem pozoroval (oba představitelé Vodníka, obě představitelky dvojrolí Cizí kněžny – Ježibaby). Režie uměla maximalisticky využít nádherné scenérie, které oblast zámku k realizaci děje poskytuje. Tak barevné představení s doslova gejzírem nápadů filmového charakteru jsem snad v Krumlově dosud nikdy neviděl, ač jsem nyní trošku nespravedlivý k Lišce Bystroušce, kde bylo režijní uchopení rovněž znamenité, až výjimečné.

Pojetí zdůrazněného zla splynutím rolí Ježibaby a Cizí kněžny do jedné symbolické postavy konvenuje s výše řečeným, že Rusalka sympatizuje zjevně se světem pohádkových postav víc, než s protikladem světa lidí, zmítaných sympatiemi a vášněmi. Není to nový nápad, byl již realizován nejen Václavem Kašlíkem, nýbrž i jinými režiséry (nikoliv ale ve filmu Rusalka, který Kašlík natočil roku 1962 s výbornými pěvci Miladou Šubrtovou a Zdeňkem Švehlou).

Preciznost režijní koncepce Jiřího Heřmana je obdivuhodná smyslem pro detail, kdy vše je dotažené, režisér se nikde nespokojí s laciným designem. Pomyslné splynutí obou světů je akcentováno i typem kostýmů (originální je zejména u postavy Vodníka). Režie de facto vrací rezonance příběhu ke kořenům původního námětu Undiny, která dle potomka hugenotů Friedricha de la Motte Fouquého spolu se strýcem Kühlebornem vládne ve vodní říši. Rytíř Huldbrand ji pozná coby rybářskou dcerku a zamiluje se do ní. Kühleborn varuje, leč co platno, Huldbranda brzy okouzlí vévodská dcera Berthalda a Undinu zavrhne… Tím přivodí pomstu duchů a polibek Undiny ho usmrtí. Rytíř je unesen do říše duchů, neboť na tomto světě neexistuje spříznění těchto dvou světů! Smrt z lásky, sladkého poblouznění je skoro jako vystřižen z Wagnerova světa. S těmito kořeny prapůvodní Fouquého Undiny jako by režijní vidění rezonovalo, ač ji ale vůbec nechce zbavovat Kvapilova hávu české pohádky, vžité tradicí u publika. V tom je právě koncepce kouzelná! Herecké nároky na pěvce jsou značné, vše je na dosah publika jako v záběrech přenosů z Met do kin, nic nelze povrchně ošálit, jen tak nějak zahrát – v tom je inscenace Rusalky perfektní.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Dvořák: Rusalka (Otáčivé hlediště Český Krumlov)

[Total: 61    Average: 4.1/5]

Související články


Napsat komentář