Hudební kurýr (19)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Letmý pohled na události ze světa hudby, které se udály v první polovině června 2016. Zajímavá kniha o Martě Argerich. Futuristický design digitálních klavírů. Tři pionýři filmové hudby: Šostakovič, Korngold a Copland. Kronos Quartet: projekt pro padesát skladatelů. Pohádkové příjmy hudebního ředitele Royal Opera House sira Antonia Pappana. Aukční dům Christie's představil rukopis díla Johanna Sebastiana Bacha. Osm set let drážďanského chlapeckého sboru Dresdner Kreuzchor. Riccardo Chailly zrušil koncert na rozloučenou v Lipsku. Jak dirigoval desetiletý Yannick Nézet-Séguin. Zemřel autor Amadea Peter Shaffer. Orchestra Mozart opět na scéně. Koncertní mistr Vídeňských filharmoniků odchází po pětačtyřiceti letech ve službě. Autentická interpretace z iPadu.

Zajímavá kniha o Martě Argerich
Jeden z nejkompetentnějších francouzských hudebních žurnalistů Olivier Bellamy vydal ve spolupráci s touto významnou umělkyní knihu Die Löwin am Klavier.

Olivier Bellamy: Die Löwin am Klavier (foto archiv autora)
Olivier Bellamy: Die Löwin am Klavier (foto archiv autora)

Klavíristka slavící v červnu tohoto roku své pětasedmdesáté narozeniny je podle Joachima Kaisera (autor knihy Grosse Pianisten in unserer Zeit) jednou z „nejzajímavějších pianistů ve světě“, jiní jí dali přezdívku „argentinský cyklón“. Nepopiratelně nekonvenční a tajemná Martha Argerich je jednou z mála žen mezi světovou špičkou svého oboru. Olivieru Bellamy se podařilo přesvědčit umělkyni, která netouží po velké publicitě, aby se podílela na tvorbě svého životopisu. Ten vypráví o dětství v Buenos Aires o jejím studiu u Friedricha Guly, o vítězstvích na předních soutěžích.

Martha Argerich (zdroj en.wikipedia.org)
Martha Argerich (zdroj en.wikipedia.org)

S velkou dávkou empatie Bellamy popisuje její profesní úspěchy i osobní porážky, komplikované milostné vztahy a celoživotní přátelství, obtížnost sladění rodinného života s mezinárodní kariérou i o strachu z neúspěchu.
více zde


Futuristický design digitálních klavírů

Za téměř tři sta let, co klavír svými expresivními zvuky obohacuje naše životy, tento nástroj vždy hrál klíčovou roli v naší hudební kultuře. Firma Roland stála v čele inovací klavíru s prvním elektronickým klavírem vyrobeným v roce 1973. Nyní představuje digitální nástroje příští generace s moderními funkcemi umístěnými uvnitř luxusních korpusů. Další krok kupředu v designu a technologii představují nové modely skvělých návrhářů a umělců.
více zde


Tři pionýři filmové hudby: Šostakovič, Korngold a Copland

Dmitrij Šostakovič napsal svojí první filmovou hudbu pro němý film Nový Babylon (Новый Вавилон) v roce 1929. Tenkrát mu bylo pouhých třiadvacet let. Jako mladík často u klavíru doprovázel němé filmy v petrohradských kinech. Z dalších filmů připomeňme téměř mahlerovskou partituru ke kreslenému filmu The Tale of a Silly Little Mouse (1940), nebo Kozincevovy filmy se shakespearovskou tématikou: Hamlet a Král Lear.

Erich Wolfgang Korngold – syn vídeňského hudebního kritika byl zázračným dítětem mozartovských proporcí. Mahler po poslechu jeho kantáty komponované v pouhých deseti letech jej prohlásil za génia. Pro tohoto skladatele bylo komponování filmové hudby otázkou přežití. S filmem přišel do styku v Hollywoodu díky Maxi Reinhardtovi a jeho filmu Sen noci svatojanské (1934), po kterém následoval film Captain Blood (1935). Dalšími partiturami pro film byly: The Adventures of Robin Hood (1938), The Sea Hawk (1940), Kings Row (1941), The Sea Wolf (1941). Bohužel po druhé světové válce mu již žádné zakázky nebyly poskytnuty. Při návratu ke komponování klasických partitur mu však stále zůstalo označení filmového skladatele. Jeho houslový koncert byl kritiky odepsán jako „Hollywood concerto“ a byl sarkasticky označen „more corn than gold“.

Aaron Copland – v roce 1939 Copland publikoval knihu What to Listen For in Music zahrnující kapitolu o filmové hudbě. V ní píše: „Filmová hudba představuje nové hudební médium, která je fascinací samo sobě. Ve skutečnosti je to nová forma dramatické hudby – příbuzná opeře, baletu a doprovodné hudbě k divadelním představením, na rozdíl od koncertní hudby symfonické nebo komorní.“ Filmovou hudbou byl Copland fascinován a největší úspěchy v Hollywoodu mu přinesly filmy The City a na Oscary nominovaný film podle novely Johna Steinbecka O myších a lidech. Mezi další filmové hudby patří například The North Star, The Cummington Story (1945), The Red Pony (1948), The Heiress.


Kronos Quartet: projekt pro padesát skladatelů

Soubor inicioval komponování nových skladeb pro kvartet v rámci projektu Fifty for the Futureproject. Kronos Quartet bude premiérovat každou skladbu a následně uspořádá semináře se skladateli a mladými hudebníky.

Partitury pak budou zdarma zveřejněny na internetových stránkách kvarteta společně s nahrávkou a instruktážním videem. Philip Glass, Tanya Tagaq, Anna Meredith a Laurie Anderson patří k těm, kteří přispějí do tohoto projektu. Celkem se projektu zúčastní dvacet pět mužů a dvacet pět žen. Pětiletý projekt má rozpočet ve výši 1,5 m $ a je částečně financovaný Carnegie Hall.

Tato nová sada skladeb bude prezentovat smyčcové kvarteto hudbu jako životaschopnou uměleckou formu a poskytne mladým hudebníkům jak soubor výukových materiálů, tak vzor a formu spolupráce se skladateli.
více zde


Pohádkové příjmy hudebního ředitele Royal Opera House sira Antonia Pappana

Nadace Královské opery Covent Garden je obecně prospěšná společnost s ručením omezeným založená v Anglii a Walesu. Nadací placený hudební ředitel sir Antonio Pappano obdržel v roce 2014/2015 celkem 737.424 £, což představuje nárůst o téměř 200.000 £, oproti předchozímu roku. Základní plat byl 104.186 £ (3 577 710 Kč) a odměny činily 633.238 £ (21 745 171 Kč). Sir Antonio Pappano působí v Covent Garden již třináctou sezonu.

Antonio Pappano (foto © ROH / Clive Barda)
Antonio Pappano (foto © ROH/Clive Barda)

Plat dirigenta Antonia Pappana a ředitele Caspera Holtena je podporován do jisté míry od soukromých dárců. Nejhůře placení zaměstnanci opery pracují v zákulisí, sboru a baletu. Další komentář nepotřebuje poslední statistika. Nejnižším minimální hodinová mzda zaměstnance žijícího v Londýně je 9,15 £ za hodinu, roční plat 16.500 £.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář

Reklama