Hvězdná čtyřka

  1. 1
  2. 2
Asi se lze bez problémů shodnout na čtyřech jménech největších českých hudebních skladatelů: Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů. Jmenovaní nebyli jen operní skladatelé, ale i komponisté koncertní hudby, hudby komorní, duchovní, prostě řečeno všelijaké, a získali velkou proslulost i v mezinárodním kontextu. Díky nim, respektive jejich operním dílům a počtu jejich uvádění, jsme v přepočtu na jednoho obyvatele suverénně první na světě.
Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů (foto archiv)
Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů (foto archiv)

Často si chceme představit, v jakých podmínkách žili, tvořili, zda byli společenští nebo samotáři, jestli na jejich život měla vliv politika či společenské konflikty nebo čím byli vůbec zásadně ovlivněni. O tom bylo napsáno mnoho, a přesto se zdá, jako by nám uchopení jejich života protékalo mezi prsty, koneckonců jako historie sama, jež dokáže být často (ne vždy) krutě nepravdivá, pokud jsme vůbec schopni tuto nepravdivost, respektive historickou pravdu rozeznat v původních pramenech dávno uplynulé doby. Jedním ze záchytných bodů jsou nezpochybnitelná data jako data narození či úmrtí nebo jiných důležitých událostí, které musely mít na život uvedených tvůrců vliv. K vyloupnutí alespoň přibližného obrázku pak potřebujeme také znát datování jejich souputníků. Čím více totiž uplývá čas a vzdaluje se historické období, které chceme pochopit, tím více se zdá, jako by splývaly i historické osobnosti, takže máme najednou pocit, že žily plus mínus souběžně vedle sebe. V případě uvedených skladatelů jde o devatenácté století a část století dvacátého a jsme ještě schopni čas jejich bytí bez dokumentů v ruce intuitivně trefit.

Nahlédneme-li však do historie dřívější, zdá se, že bez předběžného studia nejsme s to na první dotaz říci, o kolik let se jednotlivé osobnosti míjely. Připadá nám třeba, že Lully a Gluck žili určitě ve stejné době, ale není tomu tak. Gluck zemřel 1787 a Lully o sto let dříve. Přes tvrzení, že čas je objektivní veličina, dokáže nás tento vtáhnout ohledně historie poměrně rychle do subjektivní mýlky a může způsobit i to, že rozdíl sto let v historické době budeme pokřiveně vidět jako rozdíl daleko menší či vůbec žádný, pokud nesáhneme po příslušné knize, jež nás právě na základě dat z tohoto omylu vyvede. A znali se vůbec navzájem ti čtyři hvězdní velikáni? Setkali se? Bylo to vůbec možné?

Bedřich Smetana (foto archiv)
Bedřich Smetana (foto archiv)

Bedřich Smetana se narodil 2. března 1824 a zemřel na progresivní paralýzu způsobenou arteriosklerózou s přispěním úrazu z mládí dne 2. května 1884 ve věku pouhých šedesáti let. V roce jeho narození umírá lord Byron a přichází na svět Anton Bruckner a Alexandr Dumas mladší. Ve stejný rok jako Smetana umírá třeba Václav Beneš Třebízský či Alfréd Brehms, naopak přichází na svět Edvard Beneš, Max Brod, Josef Váchal a Lion Feuchtwanger.

Antonín Dvořák (foto archiv)
Antonín Dvořák (foto archiv)

Antonín Dvořák se narodil 8. září 1841 a byl tedy o sedmnáct let mladší než Bedřich Smetana. Dvořák umírá na mozkovou mrtvici 1. května 1904 ve věku dvaašedesáti let. Ve stejný rok jako Antonín Dvořák se narodil třeba Julius Zeyer, Emanuel Bozděch či Auguste Renoir. V roce 1841 naopak umírá Michal Jurjevič Lermontov. Ve stejný rok jako Dvořák se loučí se světem Anton Pavlovič Čechov a František Ferdinand Šamberk. Naopak se narodil Emil František Burian, Jiří Frejka, Salvador Dalí a Pablo Neruda. Smetana s Dvořákem se dobře znali, vždyť Dvořák hrál pod taktovkou Smetany v Prozatímním divadle na violu od roku 1866 až do roku 1871, tedy celých pět let, a v době smrti Smetany byl Dvořák již známým a vyspělým skladatelem, který měl za sebou taková díla jako Stabat Mater nebo Symfonii č. 5. Podle dochovaných zpráv spolu oba komponisté vycházeli dobře, až na pár ironických poznámek, které o svých dílech navzájem prohodili. Smetana cosi utrousil o tom, že Dvořák přejímá jeho některé kompoziční postupy a že pokud je taková skladba uvedena dříve než jeho, mohl by být (Smetana) nařčen „z vlastního plagiátorství“. Dvořák pak ironizoval Smetanovu Prodanou nevěstu v tom smyslu, že by se skutečně mohly hrát i jiné české opery než právě Prodanka. Až na tyto drobné rozmíšky však nedošlo mezi oběma k žádným vážnějším kontroverzím.

Leoš Janáček (foto archiv)
Leoš Janáček (foto archiv)

Leoš Janáček se narodil 3. července 1854 a zemřel na zápal plic 12. srpna 1928 ve věku čtyřiasedmdesáti let. Byl tedy o třicet let mladší než Bedřich Smetana a o třináct let mladší než Antonín Dvořák. V době narození Janáčka přichází na svět Ignát Herrmann, Oscar Wilde nebo Arthur Rimbaud. V tomto roce naopak umírá Karel Havlíček Borovský. Ve stejný rok jako Janáček skoná Rudolf Těsnohlídek, Roald Amundsen, Ladislav Klíma či Antonín Sova. Naopak přichází na svět Pavel Kohout, Zdeněk Košler nebo Stanley Kubrick. Janáček Smetanu nikdy osobně nepoznal, pouze ho jednou viděl na koncertě na Žofíně a to 4. dubna 1875. Nutno podotknout, že opusy Bedřicha Smetany přímo nesnášel. S oblibou říkával: „Největším českým národním skladatelem je Antonín Dvořák!“ S Dvořákem však také Janáčka spojovalo přátelské pouto. Janáček dokonce bydlel v roce 1883 v době nepřítomnosti Dvořáka (byl na letní dovolené ve Vysoké) v jeho bytě v Praze a vyráželi spolu na dlouhé výlety po české krajině. Janáček obdivoval Dvořákova díla a dedikoval mu některá svá, za což byl Dvořák vděčen a ve své korespondenci s Janáčkem se často podepisoval  „ ……….  jsem celý Váš“. Historka prozrazující původ Dvořákův se odehrála pod hradem Orlík, kde v hospodě oba dva na túře obědvali a objednali si srnčí. Po chvilce konzumace Dvořák odborně pronesl: „Myslím, že to je kozina, nikoli srnčí“.

Bohuslav Martinů (foto archiv)
Bohuslav Martinů (foto archiv)
  1. 1
  2. 2

Související články


Napsat komentář