Jak se dělá festival aneb Zaplavené Znojmo

S hudebními festivaly se u nás zdá se takříkajíc roztrhl pytel. Konkurence je velká a tak jsou jejich návštěvníci čím dál náročnější. Na program, na kvalitu provedení, ale třeba i doprovodný servis. Poslední červencovou neděli skončil zatím poslední ročník Hudebního festivalu Znojmo. I když má tak trochu smůlu v tom, že je pro řadu lidí přece jen z ruky, dokáže to vynahradit originálním a rozmanitým programem, stejně jako i řadou nevšedních míst, mezi která je jeho program rozeset. Vrcholem letošního ročníku, nesoucího se ve znamení anglického baroka, bezesporu bylo první české provedení Purcellovy opery King Arthur, o kterém jsme již psali (článek najdete zde). Mezi další zajímavosti programu patřilo vystoupení patrona festivalu Pavla Šporcla či koncert v Moravském Krumlově, ohlášený jako rozloučení se Slovanskou epopejí Alfonse Muchy.

Pojďme teď přijmout pozvání prezidenta znojemvského festivalu Jiřího Ludvíka a ohlédnout se společně s ním za letošními koncerty, podívat se do zákulisí, ale i do plánů na rok příští.

Asi nepříliš originální otázka úvodem , ale položit ji musím: Jaký podle vás byl letošní ročník hudebního festivalu Znojmo? Ať už co do kvantity či kvality programů, tak i co se návštěvníků týče?

V první řadě byl šestý a dá se říct, že snad dle reakcí publika úspěšný. Zároveň však nesmírně náročný jak programově, tak organizačně. Narážím jak na počasí a nesnáze spojené s různým umístěním koncertů, tak na náročnost hudebního materiálu pro letošek vybraného.

Co všechno vůbec uspořádání vašeho festivalu obnáší? Kolik lidí se na něm podílelo? A s jakým rozpočtem jste letos pracovali? Ať už na straně příjmů či výdajů?

V letošním roce měl festival organizační tým skládající se z 65 lidí a umělecký tým čítající přes 350 umělců. Stagiona – to hlavní co dělá náš festival tak jedinečným – měla na 70 osob, které doslova dřely do úmoru, aby vytvořili úžasné dílo King Arthur a touto dřinou nastartovaly neopakovatelnou atmosféru, která vzniká při takto krátkém a tolik usilovném nácviku. Rozpočet se nám letos nepodařilo naplnit, ale snad finance do příštího roku zkonsolidujeme a dostaneme se do černých čísel. Ideální rozpočet byl letos o cca 450 000 Kč vyšší, než ten skutečný.

Měli jste docela smůlu na počasí, premiéra Krále Artuše musela být nakonec za dosti dramatických okolností odložena. Co přesně se stalo? Vznikla nějaká větší škoda? Kolik úsilí stálo uvedení premiéry v náhradním termínu o den později?
 
Pro mě jako prezidenta festivalu se zadostiučinění z přesunu opery do prostoru mokré varianty změnilo na černou můru v podobě vytopené mokré varianty. Do jízdárny Louckého kláštera nám při přívalovém děšti přes vrata vniklo 10-15 cm vody a jen heroický výkon produkčního týmu a soudržnost uměleckého týmu umožnily přesun premiéry na neděli.
 
Který z festivalových večerů se nejvíc líbil vám osobně?

Nemohu jmenovat jednotlivé večery. Všechny byly nádherné a zároveň náročné. Ale ten opravdu poslední potlesk po Mesiáši byl pro mě odměnou za celý Hudební festival Znojmo 2010.
A který z okamžiků ze „zákulisí“ festivalu vám pro letošek nejvíc utkvěl v paměti?
 
Oddanost studentů z produkčního týmu a všech lidí ve Znojmě festivalu. Ta mně letos naprosto uhranula. Jsem za to nesmírně vděčný a velmi mě to zavazuje do dalších let.
 
Abychom ale jenom nepsali chválu: Byl byste špatným „prvním“ mužem festivalu, kdyby se vám líbilo úplně vše. S čím jste nebyl spokojen? V čem vidíte rezervy letošního ročníku?
 
Stále nejsem spokojen s propagací festivalu. Ale to je i otázka financí, která je – jak všichni píší a říkají – velmi složitá. Je jasné, že uvádění takových děl jako King Arthur v našich mimodivadelních podmínkách s sebou nese mnohá úskalí. Stále se učíme… Šestileté dítě je sotva ve škole a stejně je tomu tak u našeho festivalu. Ale doufám, že jsme pracovití žáci a diváci nás budou i v dalších ročnících hodnotit co možná nejlépe.
 
Prozraďte prosím alespoň něco z programu příštího ročníku. Co v tuto chvíli už můžete slíbit?
 
Určitě již po Znojmě běží , že tématem roku 2011 bude Josef Mysliveček a jeho velký přítel Wolfgang Amadeus Mozart. Chystáme ve Znojmě obnovenou světovou premiéru jedné z Myslivečkových neapolských oper. Držte nám palce. Děkuji.

My děkujeme za rozhovor, palce držet budeme…
 

Ptal se Vít Dvořák

Související články


Komentáře “Jak se dělá festival aneb Zaplavené Znojmo

  1. Všechno je o penězích na marketing. Pokud se podíváte na to, jaké peníze dokázali získat na výročí Mahlera pro Kaliště z fondů EU a jak mohutná byla propagace i doprovodný program, nemá Znojmo nic jiného na zbyt, než věnovat více peněz na marketing a propagaci. Nejenom za vínem a za okurkami se tam dá pobejt.

Napsat komentář