Jonas Kaufmann jako Don Carlo

Další zpráva ze Salcburku 

Má titulek „Triumf kamenné doby“. Gert Korentschnig (Der Kurier 15. srpna 2013) v něm použil slovní hříčku odvozenou od jména režiséra Petera Steina (Stein – kámen). Protože je tato operní produkce notně – řekněme – historická, nabízí se malý výlet do dějin Salcburského festivalu.

Peter Stein je teprve čtvrtý režisér zodpovědný při tomto festivalu za inscenaci Verdiho opery Don Carlo. Před ním to byli pouze (či spíše: nicméně) Gustav Gründgens, Herbert von Karajan a Herbert Wernicke.

Dirigent Antonio Pappano je teprve pátý – po Karajanovi, Nello Santim, Lorinu Maazelovi a Valery Gergievovi. Tím chci říci, že premiéra této Verdiho geniální opery v Salcburku je zvláštní událost a měla by být svěřena jen těm nejlepším. Z velké části se to i tentokrát podařilo. A proti gustu, jak známo, žádný dišputát.

Snové obsazení
Přejděme rovnou k tomu nejvýraznějšímu a to je pěvecké obsazení. Jonas Kaufmann je herecky i hlasově prvotřídní Don Carlo, s úžasně krásným barytonálním zabarvením, pěknými, průraznými tenorovými výškami a potěšitelným výkonem i pokud jde o „italianità“. Hraje antihrdinu jako malé dítě, pak zase jako plachou srnu, která hledá útočiště.

Jako jevištní postava harmonuje Kaufmann velmi dobře s Thomasem Hampsonem v roli markýze Posy, a to i přesto, že jsou jejich témbry hodně podobné. Hampson zpíval tuto roli v Salcburku už před dvanácti roky. Dnes pochopitelně není jeho Posa tak mladistvý jako tehdy, zato však mnohem chytřejší; je to ten, kdo tahá v pozadí za nitky, žene děj vpřed a sám se při tom obětuje. Hampson skvěle frázuje a jeho výkon je hluboce působivý. Stále ještě představuje ideální obsazení.

Rovněž Anja Harteros (Alžběta) se ke Kaufmannovu Carlovi skvěle hodí. Je to chladná královna, jejíž vášeň opakovaně probleskne. Svým překrásným, kultivovanými, lyrickým a současně potřebné dramatičnosti schopným sopránem upomíná na veličiny operních dějin.Filip II. v provedení zasloužilého, věkově odpovídajícího pěvce Matti Salminena jako kontrast k dětinskému Carlovi rovněž sedí. Při velké árii „Ella giamai m’amò“ může využít všech svých zkušeností – hlasově však už je za zenitem.

Eric Halfvarson je nejlepší Velký inkvizitor, jakého si umíme představit, mocný a hrozivý. A Ekaterina Semenchuková je výrazově silnou, a přesto krásně zpívající Eboli. Rovněž všechny malé role jsou dobře obsazeny.

Famózní dirigent
K triumfu však podstatně přispěl také dirigent Antonio Pappano spolu s Vídeňskými filharmoniky – ačkoli začátek zněl ještě poněkud nejsitě a koordinace si vyžádala nějakou dobu. Pappano diriguje delikátně, citlivě, a přece velmi dramaticky, přesvědčivě v tempech. U pultu stál velký operní profesionál a vypravěč. Především poslední dějství, předehru k velké Alžbětině árii a extrémně obřadné finále jsme už dlouho takto neslyšeli. Pokud jde o tento báječný orchestr, pak byl Don Carlo zatím jeho nejlepším výkonem v operním programu letošního festivalu.

Poprvé se zde hrála pětiaktová francouzská verze (s dějstvím ve Fontainebleau), ovšem italsky. Balet byl vypuštěn, zato slyšíme sbor dřevorubců a také hudební introdukci k plesu ve třetím dějství. Zcela přesvědčivá však tato smíšená verze není.

Ale jak k dílu přispěl interpretačně režisér Peter Stein? […] Takto, nic víc. Snad ani nechtěl, neboť jeho inscenace je tak muzeální, že se mohla hrát kdekoli už před třiceti lety. Jsme zpátky v době kamenné. Zpěváci hrají převážně na rampě a pohybují se jako podle příručky historických operních gest. A kostýmy jsou jako z Karajanova fundusu.

Přesto je inscenace Steinem – s výhradami, jako je zmenšení scény na čtvrtinu ve čtvrtém dějství, takže mnozí diváci velkého Festspielhausu seděli jen před černou stěnou – profesionálně připravena. Pro repertoárové divadlo by to byla naprosto odpovídající režie, při festivalu ji můžeme chápat pouze jako doplněk produkcí realizovaných současnou optikou. Ale jak řečeno – proti gustu…

Salzburger Festspiele 2013
Giuseppe Verdi:
Don Carlo
Dirigent: Antonio Pappano
Režie: Peter Stein
Scéna: Ferdinand Wögerbauer
Kostýmy: Annamaria Heinreich
Světla: Joachim Barth
Choreografie: Lia Tsolaki
Sbormistr: Jörn Hinnerk Andresen
Wiener Philharmoniker
Konzertvereinigung Wiener Staatsopernchor
Premiéra 13. srpna 2013 Grosses Festspielhaus Salcburk

Filippo II. – Matti Salminen
Don Carlo – Jonas Kaufmann
Anja Harteros – Elisabetta di Valois
Rodrigo – Thomas Hampson
La Principessa Eboli – Ekaterina Semenchuk
Il Grande Inquisitore – Eric Halfvarson
Un frate – Robert Lloyd
Tebaldo – Maria Celengo
Una voce dal cielo – Sen Guo / Kiandra Howarth
Il Conte di Lerma/Un Araldo reale – Benjamin Bernheim
Sei deputati fiamminghi  – Antonio Di Matteo, Peter Kellner, Domen Križaj, Roberto Lorenzi, Iurii Samoilov, Christoph Seidl

www.salzburgerfestspiele.at

Přeložila a připravila Vlasta Reittererová
Foto Monika Rittershaus, APA