José Cura: Buďte bez starostí, odpovím upřímně

16.4.2010 00:00 Redakce

Působí nesmírně charismatickým, avšak poněkud nepřístupným dojmem. Nejeden z operních fanoušků, kteří ho žádali o autogram, tvrdí, že se chová poněkud chladně a odměřeně. V každém případě však sedmačtyřicetiletý José Cura patří k současné tenorové elitě. Na špici se drží už řadu let, jeho jméno je zárukou kvality, profesionalismus je z něj cítit každým coulem.

Zpívat začal tento rodák z Argentiny poněkud pozdě, až vlastně před třicítkou. Do té doby se věnoval dirigování, skladbě a hře na kytaru a klavír. V devětadvaceti odešel do Itálie a o rok později již debutoval ve veronské Aréně. Brzy potom přišel další úspěch – v Turíně, kde zpíval Alberta Gregora v Janáčkově Věci Makropulos. V roce 1994 zvítězil v prestižní mezinárodní soutěži Operalia, krátce po sobě pak následoval debut ve Spojených státech, v londýnské Covent Garden, a další nabídky se už začaly jen hrnout. Dlouhodobě zvlášť oceňován je přitom hlavně jeho Otello, Samson, Canio, a v neposlední řadě i Cavaradossi a Kalaf.

Česko se nejnovějí může těšit na recitál Josého Cury. Má se stát ozdobou letošního Mezinárodního hudebního festivalu v Českém Krumlově, pro velký zájem hned ve dvou termínech, 16. a 18.července. I proto jsme rádi, že se nám s tímto všestranně zaměřeným umělcem podařilo pořídit exkluzivní rozhovor.

Jste tenoristou, dirigentem, skladatelem, operním režisérem , ale i designérem a fotografem. Co z toho je pro vás nejtěžší a proč?

Všechny tyto moje profese jsou velmi obtížné, ale také se dobře doplňují. Jsem velmi rád, že jsem schopný obohatit svůj život a kariéru tím, že můžu dělat všechny tyhle umělecké aktivity. Einstein řekl: Máte-li dosáhnout mnoha různých cílů, nesmíte dělat pořád ty samé věci…

Mezi předními světovými tenoristy se držíte už dlouho. Je to hodně těžké? Co všechno pro to děláte?

Práce, práce, práce, studium, studium, studium. Nikdy nic nepovažovat za samozřejmost, nepřestávat objevovat. Stále si uvědomovat, že čím jste v nějakém oboru dál, tím méně o něm vlastně víte, a tak je pořád nutné se něčemu novému učit a usilovně pracovat.

Ve vašem repertoáru je hodně těžkých rolí – jen namátkou: Otello, Radames, Samson, Cavaradossi, Calaf, Dick Johnson, Don José, Andrea Chenier… Kterou ze svých rolí považujete vy za nejobtížnější a proč?

Všechny jsou těžké…

G.Puccini: La fanciulla del West (Dick Johnson – Covent Garden Londýn)

R.Leoncavallo: Pagliacci (Canio – San Diego)

G.Puccini: Turandot (Calaf – s A.Gruber jako Turandot – Arena Verona)

Zdá se, že z nabídek si velmi uvážlivě vybíráte. Podle čeho se hlavně rozhodujete?

V první řadě musím být schopen roli dobře zazpívat. Opera je ze všeho nejvíc o zpěvu. Ale i pak si musím být jistý, že jsem schopen postavu na jevišti herecky i charakterově ztvárnit. Jinak se na pódiu necítím dobře a je to pro mě těžké.

Řada vašich kolegů si stěžuje, že v dnešní opeře jsou zpěváci často až druhořadí, protože musejí přespříliš ustupovat režisérům. Jaký je váš názor? Máte raději spíše klasické nebo moderní inscenace?

Nikdo není druhá liga kvůli někomu jinému. Jste-li průměrný, je to jen vaše vina. Nemá cenu se na něco nebo někoho vymlouvat. Mám rád kvalitní, inteligentní produkce bez ohledu na to, jestli jsou tradiční nebo moderní. Mám jen jednu podmínku: Pokud se někdo chystá mě režírovat nebo dirigovat, musí být velmi dobře a poctivě připravený. Netoleruji nedostatek profesionality a nepřipravenost.

Chystáte nějaké nové role?

Právě jsem debutoval v Bohémě. To, že budu zpívat takovouto lyrickou roli po tolika letech zpívání dramatického repertoáru mě utvrzuje v tom, že svou kariéru buduji dobře.

V České republice jste už zpíval, máte tady proto obzvlášť hodně fanoušků. Povězte upřímně: Není Vám někdy ten veliký zájem o vaši osobu přece jen trochu na obtíž?

Buďte bez starostí, odpovím upřímně. Když přitahujete zájem lidí, musíte se smířit s tím, že budete obdivován i zatracován. Jestli se ptáte, zda s tím počítám, odpovídám samozřejmě, že ano. Je to docela zavazující. Nejen umělecky, ale především lidsky. Můžete se pro lidi stát dobrým příkladem ale také odstrašujícím a negativním hrdinou. Pochopitelně jde vždy o to, jak se kdo na vás dívá, jaký úhel pohledu na vaši osobnost zvolí.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme pane Curo za rozhovor!

www.josecura.com

Související články

Komentáře: 30

Khail dne 16.4.2010 v 06:56

Poměrně krátký, ale opět zajímavý rozhovor. Mám s J Curou jednu velmi osobní zkušenost. Přišel po představení mezi fanoušky, kteří skoro 45 minut čekali, s velmi "naštvaným" výrazem tváře odsekl, že je unavený, prodral se k východu a odešel. Nejsem si jistý, jestli tohle je profesionalita nebo nadutost.

Podle mne není zas ž takovou špičkou ani dirigentskou ani pěveckou.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Pavel Šimáček dne 16.4.2010 v 08:03

Díky za rozhovor!

Khail: chápu Vás i Curu. Přesto však – velice zjednodušeně řečeno – mne kdyby někdo zastavil po práci, že ještě něco chce, tak bych ho většinou asi také odkázal do patřičných mezí (já vím, že k práci umělce patří třeba i tohle atd. atd…)

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Khail dne 16.4.2010 v 09:02

No ono, když vyhlásíte, že budete podepisovat a pak utečete, je to jiné. Když svoláte tiskovou konferenci a pak řeknete, že nebudete mluvit, je to divné…

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Khail dne 16.4.2010 v 09:05

Na mě navíc rozhovor dělá silný dojem, že ten člověk není moc v pohodě a vyrovnaný…

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Pavel Šimáček dne 16.4.2010 v 09:09

Aha, jestliže to ohlásil, jde o něco jiného. Myslel jsem takové ty "přepadovky".

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 16.4.2010 v 09:44

Vážený Khaile, první pochopit, potom soudit.. Pan Cura se má právo chovat tak, jak v dané situaci uzná za vhodné. Není to figurka volně k dispozici všem, kdo si o to právě řeknou. Je to sice zpěvák, ale především svobodný člověk.
Jestli na něj neustále čekají davy fanoušků a někdy na ně po náročném představení nemá sílu, tak to prostě chodí. Ten den jste prostě měl jen smůlu. Já osobně jsem třeba s tímto umělcem měla přesně opačnou zkušenost.
Jinak pro podpis jste si šel, protože se Vám na představení líbil, ne? Pokud to tak nebylo, proč jste na něj těch 45 min. čekal? S větami typu "zas taková hvězda to není" pronesenými poté, co Vám dotyčný stoupne na kuří oko.. tím se s prominutím jen shazujete.
Zdravím. Lucie

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Khail dne 16.4.2010 v 10:30

Lucie vy ho u nás zastupujete?

Čím bych se shazoval? Zažil jsem jednu ohlášenou tiskovou konferenci, na kterou se nedostavil a jedno agenturou zprostředkované matiné, na kterém se jen prodral mezi čekajícími a beze slova odešel. To o něm svědčí mnohé.

Sama si protiřečíte. Nejdříve pozorně čtěte a potom suďte.

To platí i o tom, že jako na svobodného člověka si já sám jako svobodný člověk na jeho chování mohu udělat názor a tento názor ostatním sdělit.

Každý veřejně činný člověk je posuzován podle svého chování. A existuje společenská míra únosnosti takového chování. Tím spíše, pokud ten dotyčný avizuje, že se nějak chovat bude (v tomto případě třeba tiskovou konferenci nebo matinéé). Jistě, že má právo je zrušit, ale i to se dá udělat slušně. A navíc v kontextu jeho odpovědi na poslední otázku, jsem si řekl, že právě tuto svou zkušenost sem napíšu. Pomůže totiž ostatním dokreslit jeho osobnost.

Zvláštní, jak jsou fanynky podivně útočné a podrážděné.

Prosím nejdřív čtěte pořádně, pak nad věcí přemýšlejte a teprve potom reagujte. Jinak shazujete sebe sama.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 16.4.2010 v 10:43

Pro Lucii:
Asi budete velkou fanynkou J. Cury a tudíž nekritickou. Proč by se někdo, kdo píše o svém osobním zážitku s chováním při oficiálně avizovaném programu umělce, měl shazovat?
Já panem Curou mám podobnu zkušenost z Mnichova, kdy mě dokonce odstrčil, jak se prodíral k limuzíně…
Po pečlivém přečtení odpovědí a ze zpráv o tom, jak se rozešel se všemi agenty a agenturami, které ho zastupovaly, protože měl pocit, že na něm parazitují, z informací od zaměstnanců WSO, jak se chová k hráčům orchestru, si také myslím, že má nějaký vnitřní problém, že nebude úplně spokojený v životě… To je patrné i po pečlivém přečtení velmi neosobních odpovědí v tomto rozhovoru. Šárka

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 16.4.2010 v 10:47

pro Lucii: Pan Cura je přinejmenším velmi kontroverzní osobnost.

Pro Khail: Nadutostí bych to nenazval, ale dvě osobní setkání s ním mi stačila k poznání, že mínění o sobě a svém umění mám vysoké a podle toho se také chová. Skromností a příjemným chováním k okolí mnohdy neoplývá.

dirigent

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Pavel Šimáček dne 16.4.2010 v 10:48

Asi zase bude veselo… Já již jen tolik, že obdivuju schopnost rozborů osobností na dálku: hned víme, kdo je koho fanynkou, a tudíž (?) nekritický/á, kdo má vniřní problém a je nespokojen se životem…

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 16.4.2010 v 10:52

Já zase páně Šimáčkovu aroganci a drzost. A stačí mi v psané podobě na mnoha webech zabývajích se hudbou a u mnoha kulturních institucí a úřadech maily a dopisy aplikovanou.

Na to není potřeba znát pana Šimáčka osobně.

(jinak jste si o takovou reakci přímo řekl, že ano)
dirigent

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Dan dne 16.4.2010 v 11:20

Je tu zajímavá psychologicko-sociologická debata. Zdálo by se, že nesouvisící s rozhovorem výše. Ale to je jen zdání. Souvisí velmi úzce a skutečně dává poznat podle psaných reakcí, kdo má k umělci jaký vztah a proč. A zajímavé na tom je zejména to, že debatu vyvolal podnět odrážející vlastní zkušenost s danou osobností.

Jinak pokud se na rozhovor podívám z čistě psychologického pohledu, je skutečně znát neosobní až odtažitý přístup respondenta a zjevnou nechuť se otevřít a nechat nahlédnout do nitra.

To byl můj profesní pohled.

Můj osobní pohled na pana Curu, se kterým jsem měl možnost setkat ve Vídni i NY je takový, že se jedná skutečně o velmi uzavřeného člověka, který se neotevírá okolí a tím působí v mnoha případech nepříjemně a odtažitě. Ostatním nevěří. Viz. jeho nedávné kauzy se zastupujícími agenturami.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Káča dne 16.4.2010 v 11:35

Nikdy jsem se J. Curou nesetkala, nečekala na podpis ani nebyla na tiskové konferenci s ním. Po přečtení odpovědí, jsem ale nabyla takového zvláštního dojmu, jakoby odpovědi nevycházely ze srdce, byly jakési oficiální. Skoro jako práce, práce, práce, to je naše agitace. Co si pomyslíte, když vám někdo odpoví, že ostatní musí být profesionálové, jinak jimi opovrhujete (tak jsem si vyložila jednu z odpovědí a z anglického originálu to vyplývá ještě zřetelněji). Nu, potom nevím, nevím. Četla jsem zde srdečnější rozhovory, ze kterých opravdu více vyzařovala radost ze života a to i od velkých zpěváků a u nás známých i u nás neznámých.
Tolik můj příspěvek k psychologickému rozboru :-)

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 16.4.2010 v 12:40

Děkuji za milé komplimenty a nečekaný rozbor mé osobnosti:) Nejsem vůbec fanouškovský typ, navíc už vůbec nejsem fanynka pana Cury. Myslím, že nejsem útočná, ani podrážděná. Určitě ne teď:)
V podstatě jsem reagovala pouze na poslední dvě věty prvního komentáře pana Khaila. Připouštím, že Cura patří mezi velice kontroverzní osobnosti, ale mluvit o něčí nadutosti, nevyrovnanosti a srovnávat to s profesionalitu, to na mě nepůsobí dobře.
Ano, asi by se od něj mohlo očekávat jiné chování, ani na mě ten rozhovor nepůsobil vřele. Ale je to jeho způsob a jeho volba.
Možná to zní banálně, ale pro mě prostě není důležité, jak se umělec chová v civilu a kolik ze svého srdce pustí "do oběhu", ale jak svůj potenciál využije ve své profesi. V jeho případě kolik ze svého srdce vydá při představení. Ostatně jak víte, že byste se v jeho situaci nechoval(a) stejně?

Přeji Vám super zážitky s pěveckými umělci i neumělci a hlavně hodně vyrovnanosti a spokojenosti ve vlastním životě.
P.S. A také děkuji za lekci, že není radno se pouštět do křížku s milovníky opery:)
Lucie

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
postscriptum dne 16.4.2010 v 13:11

Lucko, Lucko, komplimenty jste snad nečekala. Ani vy jste je nerozdávala. Každý má nárok na svůj názor. A debatovat je třeba bez urážení ostatních diskutérů. Když se do ostatních obujete, pak ten, na do koho se obujete se brání. A je z toho přestřelka ve stylu impérium vrací úder :-)

Můj názor je takový, že Cura je profesionál: zpěvák a dirigent. K tomu samosebou očekávám i profesionalitu v chování (takovou, jakou samozřejmě oplývají a očekává se od všech veřejně známých osobností, umělce nevyjímaje). Takže jsem byla rád, že mi tu ostatní víceméně potvrdili i můj osobní dojem z tohoto umělce. Když jsem před lety čekal na podpis po koncertu v Praze a chtěl prohodit pár slov, odpovědí mi byl jen podpis a žádná jiná reakce, ani odpověď na moji otázku. Každý má právo na svou povahu, ale v kontextu odpovědí tohoto umělce v rozhovoru výše, které vyznívají velmi moralizujícím způsobem, bylo moje reálné setkání s ním také zcela jiné.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 16.4.2010 v 13:38

Rozhovory s Curou jsou všechny takové. Je nepřístupný, uzavřený, odměřený. Nalistujete-li si Opernglas,Opernwelt nebo rozhovor pro NYTimes, vždycky je v nich cosi odtažitého. Podle mne to přenáší i do svých rolí. Málkody mne vtáhne do vnitřního světa postavy, kterou zpívá…

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 16.4.2010 v 14:22

Postscriptum: Komplimentem jsem myslela ten dotaz, jestli tohoto umělce náhodou nezastupuji. Na tuto poznámku jsem odpověděla pravdivě – bylo by mi ctí:)) A za to jsem poděkovala.
Svoje komentáře nechápu jako úder, ale jako podnět k zamyšlení. Přesto ano, obrannou negativní reakci jsem čekala.

Jak bylo řečeno výše, nešlo tu až tak o Curu. Je pravda, že popuzuje určitým nonkonformním chováním.
Nestojím na jeho straně a rozhodně nepatří mezi mé osobní tenorové favority. Spíš jsem se pozastavila nad tím, jak a s jakou lehkostí umí lidé hodnotit a odsoudit umělce jeho formátu. Reakce, že na někoho ten umělec působí chladně a odtažitě, to je v pořádku. Ráda si svůj názor srovnám s vlastními subjektivními dojmy.
Ale vyjádření, že to není až taková hvězda, aby mohl… možná tu větu autor nemyslel doslova, ale pro mě byla podnětem, proč jsem sem psala. I s rizikem, že někomu zvednu mandle.
Asi cítím větší pokoru k tvrdé práci jakéhokoliv druhu.
Lucie

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 16.4.2010 v 23:43

Umělce živí diváci. Ať má umělec náladu nebo ne, musí se chovat ke svým fanouškům mile. Odmítnutý fanoušek si příště nekoupí CD, nekoupí si lístek do divadla na jeho vystoupení a ještě to řekne svým známým a nebo to napíše na web (jako zde) a pak se může stát, že onen umělec bude bez práce, protože na něj nikdo chodit nebude…

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 17.4.2010 v 09:56

Všichni se zabývají tím, že Cura utekl před vanoušky nebo nepřišel na tiskovku, ale o pěveckém a hereckém umění nepíše nikdo. Dnes patří k světové špičce, je hojně obsazován, ale v historii opery bude až někde vzadu. Jevištní charisma mu upřít nelze, ale má krajně ledabylý přístup k textu, dikci hodně mizernou. Viz např. jeho Manrico v Covent Garden (lze vidět na DVD), kde mu téměř není rozumět. Jeho styl se ještě může hodit na verismus, ale ne na raného Verdiho. A Pollione vedle Edity Gruberové, to byla vražda bel canta. V repertoáru jaký má je ve srovnání s pěvci minulosti – del Monaco, Corelli, Domingo – slabý.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Jana Frantova dne 18.4.2010 v 16:35

Zdravim Lucii a Pavla Simacka.

Z ostatnich prispevku cisi velmi negativni osobni zaujeti. Co kdo z vas udelal pro to, aby opera byla atraktivni i pro mladou generaci? Dnes i v ND nikdo nehraje stylem, jakym hrali Zdenek Stepanek nebo Karel Hoeger a dalsi. Presto jsou i dnes herci, na ktere stoji za to do divadla jit! Podobne to je v opere. Pani Vyskvorkina pred casem rekla, ze po odezpivani Traviaty je jeste 3 dny emocionalne tak vycerpana, nema silu s nikym mluvit. Curovy role jsou vsechny velmi dramaticke a ten, kdo ho opakovane zazil na scene vi, ze ze sebe vyda maximum, aby divak, ktery bezne na operu nechodi, byl timto hudebne-dramatickym zanrem osloven a prisel do opery znova.
Je tymovym hracem, ma zajem, aby se povedlo cele predstaveni, nikdy to neni "posadte se na zadek, ted uslysite hvezdu". Pokud nekdy po predstaveni za divaky neprijde, ma urcite sve duvody, ale vetsinou odchazi pesky.

Tato diskuse mi pripada, ze ma lidi odradit od navstevy jeho predstaveni a koncertů.
V Amadeovi Milos Forman krasne rika usty Salieriho: "Lidska prumernosti, zehnam ti!"

O aroganci Jose Cury se muzete presvedcit na You tube:
La Bohème- curtain calls & backstage- José Cura

pratele dobre opery srdecne zdravim
J.F.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 18.4.2010 v 16:40

Leonora3:
Jsem rada, ze se nekdy shodnu s Khailem a postscriptem (i nekterymi dalsimi).
Ale ted k "anonymnimu" v predchozim prispevku o zpevu Joseho Cura: Jose Curu jsem slysela poprve ve Vidni nekdy v polovine 90let . Zpival Cavaradossiho a byla to senzace! Zpev, charizmaticky zjev, presvedcive hrani,role presne pro neho. Dodnes si ho pamatuji, jak ho privlekli v roztrhane kosili s rozhalenou hrudi k Scarpiovi pred upejici Toscu a to nejlepsi hrdinske "Vittoria" a nadherna arie "E lucevan le stelle" nas jeste jen cekali. Velmi silny dojem zanechal nejen ve mne, ale i u me dcery. Pisu to proto, ze tento zazitek primel jak ji, tak mne opet po letech navstivit predstaveni s Josem Cura, ja opet ve Vidni pred rokem v Tosce, moje dcera v Met, kde JC zpival Turridu. Jak ja, tak moje dcera jsme stejne konstatovaly, ze po 15 letech Jose Cura jiz nema ten drive a ze to neni to, co jsme si pamatovaly z Toscy. (Nebo jsme se zmenily my dve?)
Posledni zkusenost z Met: v lednu jsme spolecne byly na Stiffeliovi a bohuzel nase posledni zkusenost ze dvou ruznych predchazejicich inscenaci se jenom potvrdila. Myslim, ze podobny pocit asi vladnul i v hledisti Met, polsky baryton A.Dobbner a neznama sopranistka (aspon pro nas) Julianna Di Giacomo zanechali silnejsi dojem nez hlavni hrdina. Tak to myslim odnotilo i publikum.

J.Cura zpiva na vyznamnych scenach, a jiste se tim kvalifikuje mezi prvni ligu, ale v tom pripade musime rict, ze existuje i Liga mistru. Verte, pred deseti lety bych tam JC bez vahani zaradila, dnes ne. (Je to jen a jen muj nazor.)
Dovolim si par poznamek i k lidske strance, i kdyz ta neni pri hodnoceni mistrovstvi vubec dulezita a vubec bych se o ni nezminovala, kdyby jste o ni zde nepsali. I moje zkusenost je velmi podobna Khailove. Nemam ve zvyku
vyhledavat umelce po predstaveni. Po Stifelliovi jsme s dcerou udelaly vyjimku, jednak Jose Cura byl nas oblibeny zpevak (dcera do NY kvuli predstavenim pricestovala dokonca z jineho statu US, nemluve o mne) – a predevsim taky diky Placidovi Domingovi, ktery predstaveni Stiffelia dirigoval a ktereho jsme marne cekali den predtim, kdyz zpival Simona Boccanegru.( Simon byla znovuobnovena premiera sezony a umelci meli v Grand Tier
party se sponzory, takze cekani u stage door by bylo na dlouho).
Jose Cura vysel prvni, dost mrzuty, utahany a brzy se fanousku netaktne zeptal "Can I go now?"
Jaky to rozdil s Placidem Domingem, ze dveri vysel jako elegantni gentleman, nespechal i kdyz ho hned vedle cekal osobni ridic ve stribrne limuzine a to mel za sebou nejen dirigovani Stiffelia, ale i premieru Simona z predchazejiciho dne, vecirek v Grand Tier (do 3 rano jak nekdo rekl u stage door:-)a bohuzel v te dobe uz i nemoc, ktera ho na urcite obdobi paralyzovala. (Kez motlitby fanousku za Placidove zdravi budou vyslyseny).

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 18.4.2010 v 18:30

No je to diskuse zajímavá a rozhodně asi nepovede k tomu, že by na dovozu J. Cury agentura prodělala. Já osobně znám mnoho stejně dobrých, ne-li právě o ten lidský rozměr lepších a vstřícnějších umělců. Rozhovor je strohý a trochu "nucený". J. Kout o pár stránek dál – jaký to jen je rozdíl. Nebo L. Aikin, J. Heggie, Joyce DiDonato a třeba i V. Urmana – zkuste nalistovat, v klidu přečíst a porovnat. Nepochybně stejný styl dotazování, velmi podobné otázky. A ani v jednom z uvedených příkladů z odpovědí nečiší jakási sebestřednost. To není o uměleckých vlohách a schopnostech, to je pouze o dojmu, který vyvolává rozhovor s tímhle umělcem a u mnohých i o osobním zážitku, který ten dojem jen umocňuje.
Eda

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 19.4.2010 v 21:34

Hudba je to, oc běží…
Vsechny tyhle negativni komentare a psychologicke rozbory jsou balast.

Leonora3 asi neslysela, ze tenorum se hlas vyviji (bezna hormonalni zaletitost), Domingo v roce 1990 byl na vrcholu, v roce 2005 uz nezpival stejne a Simon Bocanegra je barytonova role, ze… Neni zvlastni, ze po tom, co na Vas a Vasi dceru udelal Cura velky dojem, jste 15 let na jeho predstaveni nejela?!! Neni to divne?

Curuv hlas i nyni zni na zivo velmi dobre, ma velmi zajimavou barvu, razanci i výšky a osobity styl, kterym vyjadri veskere emoce svych hrdinu, i kdyz je nyní o neco tmavsi. Proc Cura nejezdi do Prahy ci Varšavy netusim, ale v Madarsku byva velmi casto, koncertuje a diriguje i symfonickou hudbu (napr. Verdiho Requiem) a dokonce zpival parkrat Otella a Cavaradossiho v opere v Szegedu.

Je proto dobre, ze k nam Auviex Curu pozval, po Renée Fleming má Krumlovský Festival dalsiho skutečného umelce z Ligy Mistrů.
Bez ohledu na tyto komentare si diváci v Krumlově budou moci udělat obrázek sami.

At zije opera!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 20.4.2010 v 07:51

Ne, ne milá(ý) neznámý. Teď neběží o hudbu, o tu poběží až v Krumlově. Teď běží o dojmy z rozhovoru a určitě milá neznámá je to právě důvod, proč ho Lucie zpostředkovala.

Neútočte na ostatní, dopřejte jim volnost a svobodu názorů (o čemkoliv).

Já si cením toho, že Lucie rozhovor nikterak neupravovala a nepřikrašlovala a že vyzněl pro tohoto umělce přirozeně. Prostě takový je.

O to běží nyní.

Rozhodně to nepoškodí návštěvnost, to se nebojte a rozhodně je dobře, že nejde o klasický nemastný-neslaný PR rozhovor, který za každou cenu podává umělce jako boha a beránka bez chyb a vad. Prostě je to odraz osobnosti tohoto umělce. A proč nediskutovat. Pomůže to návštěvnosti paradoxně víc, než kdyby se jednalo o prázdný a žádné emoce nevzbuzující rozhovor.

O hudbu v rozhovoru opravdu nejde a diskuse nejsou balast. :-)
Eda

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 21.4.2010 v 19:06

Leonora3,
ale ano, anonyme z 19/4, 23:34, Leonora3 jiz neco slysela o vyvoji hlasu u tenoru. Jako dobry priklad jste uvedl P.Dominga. Zacinal s repertoirem mnohem lyrictejsim (v r.73 napriklad zpival a nahral s M.Caballe Rudolfa v Boheme) az se dostal pres role dramatictejsi jako Cavaradossi (videla jsem ho v teto roli v roce 1991 v Covent Garden) k rolim heldentenoru ve Wagnerovi, Otellovi a nakonec barytonove roli Simona.
Je pozoruhodne, ze u J. Curu vyvoj probiha pri vyberu repertoiru jinak. I kdyz mu hlas tmavne (jak jste sam napsal) do repertoiru az ted zaradil Rudolfa.

Nahodou jsem vcera v novem dubnovem cisle Opera News (z Met) cetla kritiku predstaveni Stifellia, ktere jsem videla v Met a k reakci na vas komentar mne vice inspirovala tato kritika, nez potreba obrany.

Radeji zacituji v anglictine (Opera News 4/2010, str.53) at mne nekdo nenarkne ze zle interpretace: "But Cura nonentheles gave a thoughful, rounded characterization. His voice sometimes sounded worn – in the great Act II quarter " Un accento proferite" it sounded inappropriately deflated – but he never sang beyond his means." Vedle pozitivniho hodnoceni vykresleni charakteru hl. hrdiny autor recenze W.R.Brown v hodnoceni hlasu pouzil adjektivum 'worn" a "deflated", co je priblizne to, co jsem napsala i ja.
Premyslim, jestli ma vubec smysl prenaset sve nazory takto na dalku.
Ja jsem psala o "Lize mistru " v oboru tenor (srovnani se sportem mne napadlo proto, ze o druhe lize se zminil v rozhovoru sam J.Cura). A vzapeti vy mne napisete, ze Cura zpival Otella v Szegedi. V osobnim rozhovoru bychom si okamzite vyjasnili pojmy. Patrim k velkym priznivcum a navstevnikum regionalnich scen, ale pro mne "Liga mistru" v oboru tenor znaci asi 5-6 tenoru sveta.

P.S. Co je na tom divne a zvlastni, ze i kdyz se mi Cura pred 15 lety tak libil, tak jsem ho dalsich 15 let nazivo neslysela? Verte, ze P.Domingo v Londyne se mne libil jeste vice a trvalo to temer 20 let, co jsem se dostala na jeho dalsi predstaveni a jsem za to osudu vdecna. Taky poznam fanousky a mnohem vetsi znalce nez jsem ja sama, a zpevaky a opery znaji pouze z desek, CD-cek a DVDs svych obyvaku, a nijak je za to nezhazuji.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 22.4.2010 v 06:25

Leonoro,

to přece za to nestojí.

To byl někdo z agentury, který měl potřebu nesmyslně útočit a pocit, že když se tu debatuje o Curově zvláštním chování, tak to ohrozí návštěvnost koncertu.

Já osobně sdílím stejný názor jako vy. Navíc mi nevadí, že se tu debatuje o Curovi a jeho podivné povaze, protože jeho odpovědi v tom rozhovoru k této debatě přímo navádějí.

Takže se vyklašlete na lidi, kteří obhajují nějaký komerční cíl nebo neumí debatovat a útočí.

Už mnohokrát jste osvědčila, že patříte mezi lidi, kteří mají názory vyhraněné a přesto ne nepodložené. Takže se těším na další diskusi s vámi.

Eda

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Emilie dne 4.6.2010 v 17:00

Vážení diskutující,
musím reagovat, protože jsem šokovaná, jaké monstrum dokáže taková jistě upřímně míněná diskuze ze světového tenora 21.století udělat. Doporučuji všem, jděte na jeho koncert a udělejte si obrázek každý sám. Měla jsem to velké štěstí shlédnout 30.5.2010 premiéru Othella v Berlíně. José Cura byl skvělý pěvecky, ale i herecky perfektní. Publikum výkony patřičně ocenilo. Po představení přišel s ostatními do foyer mezi návštěvníky a podepisoval se, diskutoval, nechal se fotografovat, přijímal komplimenty…. Byl očividně vyčerpaný a unavený – přesto se zdržel nejméně půl hodiny.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 5.6.2010 v 16:19

Dobrý den Emilie,

jsem zvědavá na Berlínskou inscenaci Otella – jedu na příští představení. Díky Curovi jsem začala mít tuto operu ráda, dřív nepatřila mezi Verdiho operami k mým oblíbeným. Díky Curovi z této opery "slyším" mnohem víc, než jsem byla schopná slyšet od Dominga. Slyšet (nejen Otella) s Curou člověka nenudí… Vetšinou v každé další inscenaci pojme charakter trochu jinak, ať už se jedná o kteroukoli z jeho rolí. Cura člověka přiměje o tom, co slyšel a viděl mnohem víc přemýšlet (následně) a to považuji za velmi obohacující. Julie

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Radan dne 17.7.2010 v 11:12

Byl někdo včeras? Jaké to bylo? Nevím, jestli stojí zato zítra jet. Ozvučení loni bylo šílené a koncert Fleming to zničilo.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 18.7.2010 v 18:21

Pana Curu jsem oslovila po pátečním vystoupení v Českém Krumlově. Byla jsem si vědoma toho, že ho zdržuji, proto jsem nervózně pronesla jen 2 krátké věty o mém obdivu k němu a jeho práci. On byl velmi milý, lidský (nasekala jsem v těch pár větách chyby, které přešel:)) a podal mi sám ruku.
Toť můj zážitek s panem Curou.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.