Před 95 lety se narodila někdejší ikona ostravského baletu Julie Jastřembská

  1. 1
  2. 2

17. února letošního roku si připomínáme nedožité pětadevadesáté narozeniny dlouholeté ostravské primabaleríny, choreografky a taneční pedagožky Julie Jastřembské.

Julie Jastřembská (foto archiv NDM)
Julie Jastřembská (foto archiv NDM)

Ostravská rodačka si už v dětství zamilovala tanec, navštěvovala baletní školu a ve svých čtrnácti letech se v roce 1935 stala elévkou baletu Národního divadla moravskoslezského. Šéfem počtem nevelkého baletního souboru byl Jaroslav (Jaro) Häusler, který se snažil obnovit v plné míře činnost baletu, jenž v průběhu tří sezon od roku 1931 do roku 1935 nevyprodukoval ani jedinou samostatnou baletní premiéru. Hospodářská krize počátku třicátých let se na Ostravsku projevila v plné síle, jednu dobu dokonce hrozilo ukončení provozu divadla a nejhůře na důsledky krize doplatil právě balet.

Přitom právě balet, kterému pět let od založení divadla v roce 1919 do roku 1994 šéfoval Achille Viscusi (rodem Ital, náturou kumštýř, životem světoběžník a srdcem Čech, jak jej svého času velmi přesně charakterizoval Vladimír Vašut), patřil v prvních letech existence ostravského divadla k jeho nejprogresivnějším tělesům jak ve výběru repertoáru, tak v důrazu neprogramového budování souboru. Häusler musel ale začít prakticky znovu, když po svém nástupu s nepříliš zkušeným souborem uvedl Labutí jezero. Mladičká Julie Jastřembská vstoupila do repertoáru, v němž nechyběl například Stravinského Pták Ohnivák či Nosáček Krešimíra Baranoviče, ale její pravá chvíle přišla až v roce 1938, kdy se po putování v Bratislavě, Berlíně a Brně vrátil jako baletní šéf do Ostravy Viscusiho oblíbený odchovanec Emerich Gabzdyl.

Julie Jastřembská (foto archiv NDM)
Julie Jastřembská (foto archiv NDM)

Mladé, talentem i půvabem obdařené, pilné a technické zdatné začátečnice si rychle povšimnul a začal ji pověřovat menšími sólovými úkoly v Čajkovského Louskáčkovi, Nedbalově baletu Z pohádky do pohádky a v dalších inscenacích. Lze říci, že Emerich Gabzdyl byl tím, kdo se plně zasloužil o její budoucí úspěchy. Své pedagogické schopnosti prokázal ostatně v mnoha dalších případech v době, kdy Ostrava se stala líhní budoucích skvělých tanečníků s pověstnou „třešničkou na dortu“ v podobě Marty Drottnerové.

Po osvobození v roce 1945 si vydobyla Julie Jastřembská širokou popularitu, když spolu s Emerichem Gabzdylem, klavíristou Vladimírem Brázdou a dalšími kolegy uskutečnili řadu populárních zájezdových vystoupení včetně účinkování pro sovětské vojáky.

Na ostravském jevišti se těšila značné přízni jako velmi výrazná a oblíbená všestranná baletní sólistka. Rodák z Ostravska a pamětník jejích začátků Vladimír Vašut na ni vzpomíná jako na tanečnici plnou radosti ze života jasu a jadrného optimismu.

Julie Jastřembská (foto archiv NDM)
Julie Jastřembská (foto archiv NDM)

Z prvních tanečních kreací připomeňme alespoň její účinkování v první poválečné ostravské baletní premiéře, kterou byl Nedbalův Andersen, v Čočockých tancích srbského skladatele Petara Konjoviće, ve Dvořákových Slovanských tancích, Janáčkových Lašských tancích či v roli Otrokyně v Šeherezádě Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova.

Jevištními vrcholy Julie Jastřembské jako primabaleriny souboru byly stěžejní role v  inscenacích z padesátých let, v nichž jejím partnerem byl buď Emerich Gabzdyl anebo Albert Janíček. A tak byla Julie Jastřembská půvabnou Julií po Mistrově boku v roli Romea ve velmi příznivě přijatém prvním ostravském nastudování Prokofjevova Romea a Julie z roku 1949, v němž v dalších významných rolích vystoupili tři Gabzdylovi výborní odchovanci, budoucí Gabzdylův nástupce v Ostravě Albert Janíček v roli Merkucia, budoucí dlouholetý šéf a budovatel českobudějovického baletu Milan Hojdys v roli Parise a jeden z nejtalentovanějších Gabzdylových žáků, který bohužel později nesplnil  zcela naděje v něj vkládané, Bohumil Čegan.

S.Prokofjev: Romeo a Julie - Emerich Gabzdyl (Romeo), Julie Jastřembská (Julie) - SD Ostrava 1950 (foto archiv NDM)
S. Prokofjev: Romeo a Julie – Emerich Gabzdyl (Romeo), Julie Jastřembská (Julie) – SD Ostrava 1950 (foto archiv NDM)

V další inscenaci Romea a Julie z roku 1962 účinkovala Julie Jastřembská v roli Květinářky. Její další velmi významnou a úspěšnou rolí byla Marie v Asafjevově Bachčisarajské fontáně. V této inscenaci působila už rovněž jako Gabzdylova asistentka. Tuto funkci zastávala poté až do Gabzdylova odchodu do Národního divadla v roce 1972.

Se zdarem se Jastřembská vyrovnala s náročnými požadavky Adamovy Giselle stejně jako s rolí Svanildy v Délibesově Coppélii (tyto dvě inscenace byly dílem choreografa Roberta Brauna, který v letech 1952-1954 přechodně zastával funkci šéfa ostravského baletu) či Otrokyně v Legendě o Josefu Richarda Strausse. Ve Straussově Donu Juanovi ztvárnila roli Kláry, v Čajkovského Spící krasavici tančila Dobrou vílu, v Labutím jezeře jednu z Družek, v Mozartově Rozkošné příhodě Komtesu, ve Schumannově Karnevalu Kolombinu a v baletu Zbojníci polského autora Karola Szymanowského Nevěstu. Participovala rovněž na inscenacích Mozartiany, baletního večera složeného s Mozartových skladeb, a baletního večera Nesmrtelný valčík složeného z děl Franze Schuberta, Johanna Strausse a Franze Lehára.

J.Burghauser: Honza a čert - Julie Jastřembská (Káča) - SD Ostrava 1954 (foto František Krasl)
J. Burghauser: Honza a čert – Julie Jastřembská (Káča) – SD Ostrava 1954 (foto František Krasl)

V baletních dílech z tvorby ruských autorů dvacátého století se s Julií Jastřembskou mohli diváci setkat rovněž v rolích Pouliční tanečnice v Petruškovi Igora Stravinského a Cikánky z Prokofjevova Kamenného kvítku. S řadou úkolů se setkala rovněž v baletech českých autorů. Byly to například role Princezny a Černokněžníka ve Špalíčku Bohuslava Martinů, Káča v Burghauserově baletu Honza a čert, Princezna Maruška v Hanušově baletní pohádce Sůl nad zlato, Dorotka v Hurníkově Ondrášovi, Černošská matka v baletu Jiřího Šusta Mír anebo Služebná ve Vostřákově Sněhurce.

  1. 1
  2. 2

Související články


Napsat komentář