Káťa Kabanová: Wilson stále kouzlí, stále stejně

  1. 1
  2. 2

Asi všichni, kdo viděli v roce 2002 inscenaci Janáčkovy opery Osud od Roberta Wilsona, se shodnou, že se jednalo o mimořádnou událost, která tehdy působila jako zjevení. Režie promyšlená do nejmenších detailů s téměř magickými obrazy budila při každém představení (navštívil jsem jich několik) nadšení, stejně jako vysoká kvalita hudebního nastudování. Znovu jsme se pak s inscenací Roberta Wilsona mohli setkat v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka, kdy v roce 2008 Berliner Ensemble přivezl do Stavovského divadla Brechtovu a Weillovu Žebráckou operu. A také nyní se pozornost publika soustředila při novém nastudování Janáčkovy Káti Kabanové asi především na vklad režiséra, který je zároveň autorem scénické výpravy a světelného designu.

Ch.Vasileva (Katěrina) (foto H.Smejkalová)

Představení začíná na prázdné scéně, v zadní části jeviště leží pruh z lesklého materiálu a na něm bíle oblečená žena. Kátin osud ukončit svůj život ve vlnách Volhy je tak určen od samotného počátku. Pomalu vstává a typickým „wilsonovským“ krokem odchází. Pomalu mává rukama a napodobuje pohyby ptáků. Později postava Káti tyto pohyby opakuje znovu, když zpívá: „Proč lidé nelétají…“, o ptácích zpívá těsně po té, co se rozhodne spáchat sebevraždu. Symbolizují pro ni volnost, již ztratila po sňatku s Tichonem, kdy musí žít v domě, který ovládá sadistická Kabanicha.

V.Prolat (Tichon), K.Jalovcová (Varvara), E.Urbanová (Kabanicha), Ch.Vasileva (Katěrina) (foto I.Sochorová)

L.Šmídová (Glaša) (foto H.Smejkalová)
Scéna je laděna do několika základních barev: černé, bílé, modré a šedé a jejich odstínů. Kostýmy jsou černé, jen Káťa má kromě prostých bílých ještě šaty šarlatové a Varvara světle modré. Oblečení příslušníků (malo)měšťanských vrstev kontrastuje s kostýmy prostých žen, které jsou typicky „venkovsky ruské“. Jsou také představeny spíše jako mechanické figurky, tak např. Glaša v první scéně neustále utírá talíř. Všechny postavy jsou silně nalíčeny, někdy připomínají až karikatury (Váňa Kudrjáš, Tichon). Emoce nevyjadřují přechodem, ale prudkou změnou výrazu: jako by si nasadili jinou masku. Výraz jim zůstane po určitou dobu na tváři, než ho opět rychle změní.
A.Briscein (Boris), Ch.Vasileva (Katěrina) (foto H.Smejkalová)
K.Jalovcová (Varvara), L.Šmídová (Glaša), Ch.Vasileva (Katěrina), E.Urbanová (Kabanicha), V.Prolat (Tichon) (foto H.Smejkalová)
Rekvizity jsou omezeny na minimum. Proměna veřejného sadu v dům Kabanových se děje pouze pomocí spuštění stěny z prken a příjezdu tří židlí, jejichž výměna za kvádry – lavičky – změní scénu v rokli. O to větší roli hrají změny světel a jejich barev. Vizuálně atraktivně působí obrazy, kdy postavy v popředí vidíme díky nasvícení zřetelně, vzdálenější jako siluety na horizontu (tak se zřejmě jeví i postavy v popředí, pokud nejsou nasvíceny, to ale není z první galerie vidět). Ve druhém dějství například v popředí komicky tančí Kudrjáš s Varvarou a na horizontu vidíme siluety Káti a Borise v postoji plném opatrnosti, pak se obejmou.
  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Janáček: Káťa Kabanová (ND Praha)

 

Související články


Reakcí (28) “Káťa Kabanová: Wilson stále kouzlí, stále stejně

  1. Viděl jsem pět nebo deset režií R. Wilsona a musím řící, že všechny se mě líbily. Tahle však zabila poetiku Janáčkovy hudby a příliš zdůraznila ruské prostředí (což není nezbytně nutné). Myslím, že ND mohlo investovat úsilí a peníze spojené s přípravou inscenace R. Wilsonem do jiného titulu, který se bude hrát déle. Tohle je janáček, český divák na něj nechodí, navíc myslím, že touto režií byla poetika a hloubkla hudby trochu zkažená. S výkony bych tak zajedno s recenzentemk nebyl. Březina není dávno dobrý, ve výškách není přesvědčivý a E. Urbanová měla zjevnou trému. Orchestr byl na začátku špatný, pak se rozehrál.

  2. nezlobte se tak trochu jsem si pri cteni vasi recenze vzpomel na stare prenosy z kraslobrusleni: "pro majitele cernobilych televizoru:… on cely v modrem ona karminove saty s flitrami…"
    asi vam inscenace pripadala opravdu nekonecna kdyz jste se soustredila v recenzi prevazne na tyto aspekty. srovnavat NE rezii tristana s wilsonem se opravdu neda, ale souhlasim ze jsem cekal emotivnejsi vyzneni inscenace / ta mela vrchol v polovine 3. jednani. Ale jsem vdecny za to ze zase jednou muzeme videt trosku nekonvencni a moderni rezii navic v opravdu slusnem hudebnim nastudovani s vybornymi zpevackymi vykony.
    robert

  3. Myslim, ze o slovanskou poetiku zas az tak nejde. Pro me osobne je Kata predevsim o emocialne vypjatych a vyhrocenych momentech, ktere titulni postava proziva. A prislo mi, ze tyhle emoce Wilson vubec nehledal.

    Taky si myslim, ze kdyby se takovahle inscenace uvadela nekde v zahranici, tak vyse nastineny deficit urcite nebude tolik patrny. Tady to ma pan reziser slozitejsi, protoze se zpiva v cestine a zpevaci opravdu perfektne vyslovuji a je rozumet kazdemu slovu, takze rozpor mezi vytvarnou a rezijni strankou inscenace na jedne strane a libretem a hudbou na strane druhe z toho daleko vic trci.

    BTW: vyslovnost zpevaku me velice mile prekvapila, napriklad u nedavno dernierovane Veci Makropulos v ND Praha to urcite tak dobre nebylo.

    Rozhodne mi ale ta inscenace lezi v hlave a rozhodne se pujdu podivat jeste jednou tento tyden a asi i alespon jednou na podzim. S tim, ze by to byla nuda, jak pise Pavel, rozhodne nesouhlasim. Wilsonovy obrazy mi nejdou z hlavy, rezonuji ve mne hodne hluboko…..mozna az v nevedomi…a pronikani do techhle veci chce cas a odstup:))

    martin

  4. Moc Vám děkuji za recenzi, zejména za ocenění vyčerpávají a skvěle odvedené práce zpěváků. Nicméně se jedná o inscenaci spojenou se specifickým pojetím režie R. Wilsona, ke které je, právě kvůli její hluboké promyšlenosti, nutné hlubší pochopení a výrazný teoretický zájem o divadelní tvorbu – vychází totiž z jiného pojetí jevištního znaku a tvorby inscenace, než je u nás obvyklé. Zkuste to s námi ještě jednou:)

    Autorka spolupracovala na inscenaci K. Kabanová a Osud, a je absolventkou Katedry Divadelní teorie a kritika na DAMU

  5. Běžný divák nemá žádný teoretický zájem o stavbu divadelní inscenace.

    Divadlo je pro lidi a pro diváka, tak to deklaroval i R. Wilson mnohokrát. Nevím, proč se stále někteří diskutující snaží dělat z opery něco extra. Je to jedno z divadelních umění, žádná glorifikace či zvěděčťování tomu něpomůže, naopak uškodí.

    Už tu někteří zapojení do debat psali, že je třeba operu studovat a znát a kdovíco…

    Já si to nemyslím. Je to zábava a jako zábava opera vznikla (viz mnohé historické pohledy v článcích o operních divadlech tady….) Jako na zábavu se na ní musíme koukat i dál a nepochopená hlubokomyslnost nebo nevhodně zvolený inscenační přístup v daném regionu uškodí.

    Proč byl Osud úspěšný a Káťa ne? To je otázka? Nehledejte žádné teorie. Káťa je silná v hudbě a emocích a psychologii, ty pohyblivé obrazy tady v Kátě prostě tolik nefungují… Káťa je ucelený příběh o lidských vlastnostech a naturelu o zradě a zatracení o vině… Osud je jiný. Jsou to silné ale zkratkovité úryvky životních situací, není to uzavřený příběh. Pravděpodobně proto zde Wilsonova režie tolik nefunguje.

    Opakuji směrem k dramaturgům ND: Viděl jsem mnoho operních režií R. Wilsona, mimo jiné i Madame Butterfly. Také silně stylizovaný příběh, kde ale jeho režie fungovala skvěle. Měli jste zvolit jiný titul, kde jeho režie bude víc fungovat a navíc bude hratelnější a udržitelný na scéně déle. Lépe byste využili státní peníze a zpřístupnili umění tohoto režiséra více divákům. Káťa nebude navštěvovaná, protože Janáček je u nás tabu.

  6. Vážený roberte, jednak jsem nereagoval na vás, ale na poslední názor té teoretičky a jednak asi neznáte strukturu českého publika. Na Janáčka nechodí. Narozdíl ode mne. Nikde jsem neřekl, že je Janáček moderna. Nepodsouvejte nevyřčené názory jiným.

    Já vám taky nepodsouvám, že jste si spletl recenzenta s recenzentkou. Nebo to byl překlep? Možná je to pro vás běžné, že nerozpoznáte rody… a že vám vadí popis inscenace pro ty, kteří ji neviděli. Od toho mimo jiné recenze jsou, aby přiblížily výtvarný ráz isncenace. Že to nevíte a navážíte se do autora jsem taky nekomentoval…

    Nechte ostatní na pokoji, váš názor tady nikdo nepřekrucoval.

  7. Je zajímavé, že některá klišé jsou asi nezničitelná. Nevím, proč se stále dokola opakuje, že nemáme Janáčka rádi, nerozumíme mu nebo dokonce, že je pro nás tabu. Chodím na Janáčka hodně a vždy kolem sebe vidím i dost českých diváků. Souhlasím s příspěvkem nade mnou, po premiéře Her o Marii se také objevily hlasy, které tvrdily, že tato inscenace je vyhazováním peněz, protože na ní nikdo nebude chodit. No a skutek utek:-)
    wezr

  8. samozrejme, pokud se janacek hrat nabude tak ani na nej nezacnou lidi chodit. dulezi je ze je tady v narodnim zase jesna slusna inscenace, ktera posune publikum i latku urovne zase o kosek dal. mozna ze ne kazdemu vyhovuje wilsonuv styl, ale nic se nemuze libit vsem a je potrebne se umet tolerovat a mit zajem se vzdelavat a nekam se posunout.
    omlouvam se danovi za sklonovani – jsem cizinec
    r.

  9. Také si myslím, že není pravdou, že na Janáčka se nechodí. Např. u nás v Ostravě chodilo diváků na Káťu Kabanovou a Její pastorkyni hodně. A opravdu to byly skvělé hudebně připravené opery s výbornými pěveckými výkony. Je pravda, že Káťa v režii p. Wilsona je velmi propracovaná,ale bez emocí,skoro dalo by se říci, že jde proti hudbě Janáčka. Je studená, bez vášní a rozervaností,kterou v hudbě slyšíme. Připomíná mi to inscenaci Lišky bystroušky,kde hrály loutky a zpěváci postavičky nazpívali. Také se přikláním k názoru, že v hudebním nastudování mohlo být více dynamiky a vášně. Jinak orchestr se rozehrál k výbornému výkonu. Pěvecké výkony byly velmi dobré,zvláště p. Prolat a paníVasileva v roli Tichona a Káti.
    Myslím, že režie není tentokrát objevná a inscenaci hodně ubírá na prožitku.Přesto jí přeji hodně diváků.
    Karel

  10. Byl jsem na II. premiéře a jsme ohromen. Všichni účinkující podali nadstandardní výkony, nejvíce se mi líbili Christina Vasileva, Jaroslav Březina a orchestr Národního divadla s Tomášem Netopilem, díky nimž se na představení určitě ještě několikrát vrátím. Emočně mě nejvíce oslovil závěr druhého jednání.

    Myslím, že režie je profesionálně odvedená a její síla se skrývá v "jednoduchosti", která dává plně vyniknout emocím v Janáčkově hudbě.

    Vše je perfektně svíceno a nerušivé rekvizity i kulisy působí neomšelým moderním dojmem. Ve srovnání se současnou Heřmanovou napodobeninou (Rusalkou) zde působí vše pružně a identicky.

    Škoda jen, že se představení musí hrát s technickou přestávkou. Takto režijně pojaté a nijak časově dlouhé inscenaci by rozhodně prospělo hrát ji v kuse. Nemohu tak souhlasit s recenzentem Opery Plus, že by se mi inscenace jevila delší než Hoffmanovy povídky :-).

    Jediný oříšek režie vidím v tom, že úplný světelný design vynikne pouze pro diváky v přízemí. I proto navrhuji oddíly recenze Opery Plus týkající se výtvarného působení nahlížet s rezervou II. galerie!

    Všem potencionálním divákům a opravdovým příznivcům opery inscenaci doporučuji. Přeji jim navštívit přestavení v emočním klidu, s časovým předstihem nasát atmosféru divadelní budovy, a nakonec vše shlédnout rozhodně z míst přízemí sálu.

  11. Také jsem navštívil 2. představení, názor jsem – bohužel – nezměnil. O tom, že ne všechny obrazy vyniknou z vyšších pater, jsem v recenzi psal. Zároveň nedoporučuji ani I. galerii, kde jsem seděl, osvětlovači zde dělají hrozný hluk. A to nejen tím, jak vyměňují filtry či co.

  12. Také jsem byla včera 28.6. na 2.premiéře a žádné hlasové ani herecké nedostatky od všech účinkujících jsem nepostřehla, jak o nich píše paní Drápelová v recenzi MfDnes. Je pravda, že jsem mohla místy přes velice hlučné osvětlovače na 1.galerii hůře slyšet. No holt si budu muset příště připlatit, abych osvětlovače už neslyšela dřív než se změní světla na jevišti.
    Musím říct, že jsem se rozhodně nenudila, operu jsem viděla a slyšela poprvé, takže jsem se snažila absorbovat všechno hudbu, děj, scénu i mimické hraní postav. Pro mě to bylo výborné představení, ve čtvrtek jdu znovu, abych ještě pronikla hlouběji do této opery. Což bych určitě nešla, kdyby se mi představení nelíbilo :)
    Přeji tomuto představení úspěch a ať se na něj chodí….

  13. pro Katku.

    Paní Drápevá je osobou velmi zvláštní a její hodnocení zpravidla nevycházejí z reality, ale jsou uzpůsobená tomu, aby se odlišovaly od ostatních. Navíc neměří stejným metrem u všech produkcí :-(

    Takže ji berte s rezervou a počkejte si na recenzi pana Hermanna třeba.

  14. Ano vcerejsi 2. premiera byla jeste lepsi nez 1. Hlavne publikum bylo patrne mene snobske a spontannejsi :)

    Taky jsem byl na 1.galerii a ramus z osvetlovaci kabiny je neprominutelny.
    Zavanelo to az aroganci a lhostejnosti
    ze strany osvetlovacu, protoze neverim ze menit filtry se musi s takovym ramusem.

    Vedeni ND by se melo postarat o odhlucneni techniky od hlediste.

    Jinak predstaveni na evropske urovni
    a nebojim se /i vzhledem k tomu ze na pristi sezonu jsou avizovana snad jenom 4 predstaveni / ze by hlediste v budoucnu zelo prazdnotou.

  15. V dobe vecere (kvuli casovemu rozdilu -6 hodin mezi Prahou a Montrealem) mi dosla zprava, ze predstaveni KK z 30.6. bylo "genialni" po vsech strankach. Tak me mrzi jeste vice, ze jsem u toho nebyl.

    Treba se tady ozve nekdo dalsi, kdo tam skutecne byl a da nam vedet. Nebo ze by Pavel (autor originalni recenze) tam sel po treti? Pokud ano, jiste neco pripise a prectu si to rano, az se probudim (zase ten casovy rozdil).

    VT

  16. Nejen pro VT pár neuspořádaných postřehů ze čtvrtého představení 1.července (musím balit, odjíždím do Mnichova):

    – Účinkující mají za sebou perný týden, během šesti dnů odzpívali čtyři představení, únava na většině z nich znát nebyla a podali opět skvělé výkony. Znovu musím vyzdvihnout Jaroslava Březinu (včetně naprosto jistého zvládnutí role po herecké stránce a pro zcela zřetelnou výslovnost), Kateřinu Jalovcovou a samozřejmě Christinu Vasilevu. Asi mám pořád v hlavě (ovšem z nahrávky) Naděždu Kniplovou s její až démonickou Kabanichou, a proto mou představu o Kabaniše po pěvecké stránce Eva Urbanová úplně nenaplnila. Kupodivu ji občas místy nebylo dobře slyšet (závěr opery). Vůbec pak nebylo slyšet dnešní Feklušu.

    – Jednomu z výše diskutujících mohu potvrdit, že z přízemí (dnes šestá řada) jsou mnohé obrazy působivější. Ale proto také stojí lístky na bidýlko, kolik stojí. Na druhou stranu skoro není vidět „voda“ (a chodník ve 3. dějství), což oslabuje účinek scény s propadnutím domu. Také je více patrné, jak se někteří účinkující soustředí na zvládnutí předepsaných pohybů a gest.

    – Dnes jsem zaznamenal, že Wilson více pracuje s mimikou ženských postav, zatímco muži mají spíše nasazené „masky“. Asi proto jsou scény s ženami více emotivnější: např. když Katěrina líčí své dětství nebo úžasná scéna, kdy Káťa stojí mezi Kabanichou, jež udílí Tichonovi pokyny, co jí má přikázat, a vyděšeně kouká z jednoho na druhého, jako by nemohla uvěřit, že to, co vidí a slyší, je skutečné. Když se potom Tichona zeptá: „Hněváš se na mne?“, je zřejmé, že ho už „odepsala“ – když jej chce zachytit, tak spíš jen proto, že ví, že nastane katastrofa. Byla to ale opět jen jedna z mála chvil, které na mne citově zapůsobily (asi i proto, že zde nikdo nemá podivně vytrčené ruce nebo jimi neprovádí zvláštní pohyby :-) ) Rozhodně se vyplatí jít na představení vícekrát – poprvé člověk všechno nezachytí. Je to tak správně? Koneckonců proč ne. Jedna z hlavních postav Bernhardových Starých mistrů také chodí roky pozorovat obraz Muže s bílým plnovousem… Naproti tomu dvojzpěv Káti a Borise v rokli mi opět přišel dokonale chladný, jako by nevěděli, o čem zpívají (nepředpokládám, že to nevěděl režisér). I jejich objetí je spíše karikující. Jaký rozdíl proti páru Kudrjáš a Varvara. Určitě to byl záměr, co měl vyjádřit, jsem však nepochopil.

    – A hluboký mimoumělecký zážitek: poprvé jsem v hledišti Národního divadla viděl člověka v kraťasech a sandálech a jiného v tílku a žabkách. Tady už měl personál zakročit (vím, že je léto, ale toto už je opravdu moc).

    – Hezké divadelní prázdniny!

  17. Pavle dekuji za doplnek k recenzi a navic tak rychle napsany. Pokud jsi videl vsechna 4 predstaveni, mas za sebou take perny tyden, pocitam, ze nechodis jen do divadla, ale take pracujes.

    Navstevnik v kratasech a sandalech nebo zabkach, jak tam rikate, v ND je docela hruza. Bohuzel v severamerickych opernich domech se to vidi dost casto. Vsiml jsem si, ze v Mnichove jsou navstevnici opery obleceni zase velmi formalne.

    Pocitam, ze jedes do Mnichova ne jen na pivo ale za operou a tak snad si brzo zase tady neco zajimaveho precteme. Cely cervenec tam bude dirigovat Kent Nagano, mj. take umelecky reditel L'orchestre symphonique de Montreal.

    Preji hezke zazitky a klidne divadelni prazdniny vsem. Pokud budete uz mist dost slunce a vody, klidne navstevujte i v lete tento portal Opera Plus. OP nikdy nespi a nepochybuji, ze vas prekvapi i v cervenci a srpnu necim trosku "frivolnim" a jinym nez v plne operni sezone.

    VT

  18. Také jsem byla včera 1.7. podruhé na Kátě Kabanové a musím říct, že to pro mě byl mnohem silnější zážitek než poprvé. Poprvé bylo mnoho vjemů, nová hudba, scéna, postavy a jejich mimika, pro mě nový příběh, nová opera….
    Tentokrát jsem byla dokonale vtažena do děje. A bylo to pro mne fascinující, začala jsem chápat mnohé pohyby, i mimiku postav. A tentokrát také osvětlovači na 1. galerii méně hlučeli….
    A Urbanová byla senzační, obdivuji její herectví ve scéně s Dikojem, její mimika je skvělá.
    Omlouvám se, že jsem tentokrát porušila také dresscode, ale šla jsem rovnou z práce a přeci jen i v lehké sukínce a "sandálech" bylo člověku na padnutí. Já vím, nějaké společenské konvence by se neměly porušovat. Ale je účelné "trápit" diváky v "upjatých" oblecích a botách??? aby nám pak v divadle vnímali představení a neumdlévali a netěšili se až bude konečně po všem???
    Přeji všem příjemné vyletněné divadelní prázdniny, i když na některých festivalech se určitě potkáme a v září zase v divadle :)

  19. Představení se mi líbilo, ale nadšený jsem nebyl. Měl jsem problém s nedramatickými scénami, které díky pomalému pohybu zpěváků byly nekonečně dlouhé a nudné (chvílemi jsem klimbal).

    V podstatě ani jedné zpěvačce jsem nerozuměl a musel jsem číst titulky.

    Chybí zde zmínka o tom, že představení 1.7. bylo poloprázdné, ale divadlo odmítlo vypsat členské (zaměstnanecké vstupenky za 50,- Kč), takže v 18:58 bylo přízemí poloprázdné, ale chodby narvané, protože všichni co mají v divadle známé čekali a pak si zadarmo sedli.

    Muže v kraťasech a v tričku jsem viděl také, ale viděl jsem také, že měl napsaný přístavek, takže to byl někdo od divadla. Byl s korpulentní dámou, která byla dotčená, když ji uvaděčka nechtěla pustit dovnitř, protože měla s sebou sklenku vína.

  20. Zdravim z Mnichova a omlouvam se za absenci diakritiky. Vetsinou se zminuji o zaplnenosti salu a reakci publika, i to podle mne ke zpravam z predstaveni patri, tentokrat jsem vsak nemel prehled. Ty okolnosti s clenaky a nakonec volnym vstupem jste sem snad ani nemel davat – ted vam to zacnou hlidat :-)
    A k dresscode: ty kratasy a sandaly byl cizinec a ne na pristavku, takze byli minimalne dva. Katerina: u dam je to trochu neco jineho, tam se nekdy nevi, jestli ma na sobe kombine nebo vecerni robu za desitky tisic, i sandaly jsou pripustnejsi. Dnes jsme se prochazeli okolo Nationaltheater v Mnichove, bylo pred predstavenim Toscy (Mattila, Kaufmann – nekolik mesicu predem bohuzel vyprodano) a prestoze tu bylo 30 ve stinu, panove obleceni velmi, velmi spolecensky…

  21. Pavle, pocitam, ze jdes na DG v sobotu a RD v nedeli. DG diriguje Kent Nagano, nas sef L'Orchestre symphonique de Montreal. Kdyby ses s nim setkal, prosim vyrid ze Montreal mu preje prijemnou festivalovou sezonu v Mnichove. KN mluvi nekolika jazyky, tak se jiste domluvite. Je to mily clovek, ale ne tak bezprostredni jako YNS.

    Tesim se na reportaz z Mnichova, je leto a horko se vratilo i do Montrealu, muzeme uvolnit kravaty a polevit v prisnem vyberu temat na OP, takze snad projde i popis toho, jaka byla atmosfera v divadle, jak byli lidi obleceni a i trochu toho cestovani, to vse patri k veci.

    Hezke zazitky! VT

  22. Když už tady padla zmínka o chování části publika 1.7., byl jsem také zděšen. Nevím zda se jednalo o stejnou korpulentní dámu, podle mě spíš slečnu, kterou kdosi z provozu ND (usuzuji tak z přehnané reakce při děkování se Kateřiny Jalovcové a odchodu dveřmi do zákulisí po skončení představení)usadil těsně před začátkem na pravý kraj první řady. Tato "zaměstnanci privilegovaná" obdivovatelka opery si během představení vyřizovala sms zprávy a nad rámec komfortu první řady si dokonce opírala dolní končetiny o desku oddělující orchestřiště :-). Nemám nic proti zaplňování volných míst známými zaměstnanců ND, ale proboha ať jsou to lidé divadlu oddaní. Protože jinak se ukáže, že je-li něco zdarma a ze známosti, beru to buď jak buď a chovám se povýšeně.

Napsat komentář