Kateřina Hebelková v titulní roli operní novinky v Mnichově

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Operní kukátko (84). Týden od 6. do 12. března 2017. Manželka Oskara Schindlera v podání Kateřiny Hebelkové hrdinkou nové opery. Parsifal jako sci-fi na Wiener Festwochen. Alberto Zedda zemřel. ČT art: Weiglův Evžen Oněgin. První dochovaná opera skladatelky z roku 1625 v nové nahrávce. Operní úsměv.


Frau Schindler v Mnichově
Film Stevena Spielberga Schindlerův seznam (1993), jeden z nejpůsobivějších filmů o hrůzách holocaustu, zaznamenal ve své době světový úspěch u kritiky i diváků, sklidil množství amerických i mezinárodních cen (včetně monumentálně působícího soundtracku klasika hollywoodské hudby Johna Williamse) a také obrátil pozornost k osobě průmyslníka a obchodníka Oskara Schindlera, který zachránil více než tisíc židovských vězňů díky zaměstnání ve své továrně.

Oskar Schindler nebyl člověk bez lidských chyb, ale jeho zásluhy a v podstatě „šílená“ odvaha, která hraničila s hráčským rizikem, mu po právu zajistily nejvyšší úctu v poválečné době, když se jeho historicky ověřený příběh dostal na veřejnost (bez ohledu na současné hlasy pomlouvačů, že průmyslník židovské vězně využíval – ale kdo z miliónů Němců se odvážil udělat to, co Oskar Schindler?). Ve filmu jeho postavu velmi plasticky ztělesnil irský herec Liam Neeson a jeho manželku Emilii Schindler, která nemá ve filmu příliš rozsáhlý part, pak ztvárnila jiná vynikající britská herečka Caroline Goodall.

Příběh má také silný vztah k Čechám i Moravě, Oskar Schindler se totiž narodil v německé rodině ve Svitavách, disponoval i československým občanstvím a v roce 1944 přesunul svoji výrobu z Polska do Brněnce. Podle stále probíhajících výzkumů vedle tohoto silného muže stála vždy chápající a milující manželka Emilie (rozená Pelzl), se kterou se oženil roku 1928. Manželství zůstalo bezdětné, ale v mimomanželských poměrech Oskar Schindler zplodil patrně dva potomky.

Emilie a Oskar Schindlerovi (zdroj flickr.com/Wikimedia)

Emilie Schindler vždy stála v manželově stínu, ač měla i ona velké osobní zásluhy na záchraně židovských a polských vězňů. Ke konci života se octla v závažných finančních potížích, ovšem po uvedení Spielbergova filmu získala zpětně podíl z autorských práv na literární předlohu i scénář (v paradokumentárním závěru Spielbergova filmu sama klade kámen na manželův hrob) a mezinárodní uznání. Společně s argentinskou novinářkou Erikou Rosenberg vydala knihu vzpomínek Já, Emilie Schindlerová, ve které ženským pohledem pozoruhodně doplňuje dramatické události svého manželství a pak i následné emigrace. Nedlouho před smrtí navštívila i Brněnec a své rodiště (Starý Maletín), kde vznikal dokumentární film V Schindlerově stínu německého režiséra Matthiase Kesslera o jejích osudech.

Není divu, že pohnuté osudy Emilie Schindler zaujaly i tvůrce jiných uměleckých oblastí. Za hlavní hrdinku své první opery si ji vybral americký skladatel střední generace Thomas Morse, který byl zatím znám především jako autor televizní a filmové hudby. Filmové soundtracky píše od roku 1994 a zatím nepatří k absolutní špičce hollywoodských skladatelů, ale je schopen vytvořit dobře hodnocené filmové doprovody k filmům mnoha žánrů od psychologického dramatu přes akční podívanou až k hororu.

Libreto opery Frau Schindler s dvojjazyčným textem (angličtina, němčina) napsal Kenneth (v USA často uváděn jen jako Ken) Cazan, operní režisér a především pedagog na Thornton School of Music (University of Southern California), ve spolupráci se skladatelem. A právě libreto se zdá největší slabinou nové opery, kritici jej označují za banální a upovídané, a navíc s více historickými nepřesnostmi, zřejmě způsobenými nedostatečnými rešeršemi v archivních materiálech.

Otazníky staví kritici také nad německým překladem libreta. Hlavní libretista je také autorem režie, a jak se zdá, na vizuální podobu světové premiéry měl vliv i Spielbergův film. Dramatické těžiště operního příběhu je v intimních scénách manželského páru Schindlerových a ve scénách z krakovské továrny.

Morseho zhudebnění vychází z eklektické základny mnoha současných skladatelů, v hudbě je cítit mnoho vlivů i umírněné moderní prostředky. Hudba je ale přístupná, v četných dialogických scénách vytváří pocitový podkres, z něhož je zřejmá skladatelská zkušenost s filmovou hudbou. Nechybí ani citace, včetně odkazů na dílo Richarda Wagnera. Pohyblivá scéna (autor Kevin Knight), které dominují velká tovární okna, umožňuje díky velké točně rychlé přeměny s vlastnostmi až filmového střihu.

Thomas Morse: Frau Schindler – Staatstheater am Gärtnerplatz Mnichov 2017 (zdroj gaertnerplatztheater.de / foto © Christian POGO Zach)

Titulní roli ztělesňuje jihlavská rodačka, mezzosopranistka Kateřina Hebelková, kterou zná domácí publikum především z hlavní role Rossiniho opery La Cenerentola ve Stavovském divadle v Praze. Pěvkyně vystupuje především na německých scénách, zejména v Linci a Freiburgu, v různorodém repertoáru pro mezzosoprán (Carmen, Octavian, Dorabella, Varvara, současné role). Mezinárodní pozornost vzbudila interpretací titulní role v Goldmarkově dnes zřídka hrané opeře Královna ze Sáby (Freiburg 2015), která byla celá živě zaznamenána na labelu cpo, a pak v roli Eliny Makropulos v Janáčkově Věci Makropulos (Freiburg 2016), tedy v partu zpravidla obsazovaném sopránem. S rolí Emilie Schindler tak Kateřina Hebelková znovu vstoupila do světové premiéry, stejně jako tomu bylo s rolí Pandury v zakázkové opeře Terra Nova skladatele Moritze Eggerta v květnu loňského roku na scéně Landestheater Linz (naši recenzi najdete zde).

Kritika její novou roli chválí, a to jak z hlediska vokálního, tak především představitelského. Výhrady – především z důvodů nedostatku charismatu a hereckého prokreslení – má ale k jejímu partnerovi Mathiasovi Hausmannovi v roli Oskara Schindlera.

Thomas Morse: Frau Schindler – Kateřina Hebelková (Emilie Schindler), Mathias Hausmann (Oskar Schindler) – Staatstheater am Gärtnerplatz Mnichov 2017 (zdroj gaertnerplatztheater.de / foto © Christian POGO Zach)
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář