Když varhany přijdou za vámi

Ve čtvrtek večer se v kulturním domě Radost v Havířově konal závěrečný koncert 4. ročníku varhanního festivalu Vox Organi, jehož zakladatelkou, dramaturgyní a duší je Kateřina Chroboková. Právě jí tento večer patřil. Poprvé se ve svém rodném městě publiku představila novým uměleckým jménem Kateřina Katt Chroboková. Prostřední jméno je pseudonymem vybraným pro její dlouhodobý skladatelsko-interpretační projekt Inside the Apple, který vznikl jako součást jejího externího doktorského studia na JAMU, charakterizovaného sloganem Varhany v novém kontextu.Kateřina Chroboková rozdělila večer do dvou zcela odlišných částí, tu první sestavila ze světového varhanního i cembalového repertoáru, tu druhou ze skladeb vlastních. Hned v úvodu koncertu publikum vyslechlo poutavě podaný komentář k jednotlivým skladbám i autorům. S Kateřinou Chrobokovou vstoupilo na jeviště obrovské množství bezprostřední pozitivní energie. Koncert byl zahájen snad nejpopulárnější varhanní skladbou Johanna Sebastiana Bacha – Toccatou a fugou d moll BWV 565. Přestože jsem ji slyšela již mnohokrát, při tomto provedení jsem měla naprosto ojedinělý a hodně překvapivý zážitek z toho, jak zvláštně zněla v prostoru koncertní síně. Bez tradičního dozvuku sakrálních staveb zní prostě úplně jinak. Každý tón má své přesné a nezkreslené místo, čehož interpretka využila a mohla si dovolit obvyklá tempa zrychlit. Přesná jemná artikulace byla povedená a skladba vyzněla velice efektně. Od varhan se interpretka přesunula k cembalu a společně s Janáčkovým komorním orchestrem provedla jeden z nejobtížnějších Bachových cembalových koncertů – Koncert pro cembalo a orchestr F dur BWV 1057. Hudba z cembala doslova prýštila a její typická průzračnost v obtížných kadencích nenechala nikoho na pochybách, že je to interpretčina parketa. Orchestr, který není specialistou v oblasti barokní hudby a rozhodně se nezabývá takzvaně poučenou intepretací, odvedl dobrý výkon. Škoda jen zvuku kovových strun, který celkovému dojmu poněkud ubíral na autentičnosti. Třetím kusem se interpretka posunula z baroka k hudbě dvacátého století a zahrála skladbu Pari intervallo jednoho ze svých kultovních skladatelů Arvo Pärta, kdy barokní hudba byla velice nenásilně vystřídána spirituálním minimalismem. Vrcholem první části koncertu bylo provedení kompozice polského minimalisty Henryka Góreckého Koncert pro cembalo a smyčcový orchestr. V první větě Allegro molto podala interpretka úžasný výkon, ostinato hrála stále motiv v průběhu skladby pouze modifikovaný, zatímco orchestr vedl melodickou linku. Druhá věta Vivace byla založena na duálním principu, kdy orchestr hrál proti cembalu. Martelé smyčců znělo tak unisono a efektně sekundovalo razantnímu zvuku cembala. Oč jednodušší prvky jsou ve skladbě použity, o to náročnější je samozřejmě její intepretace, vyžadující dokonalou souhru sólisty s orchestrem, což Janáčkův komorní orchestr pod vedením koncertního mistra Janáčkovy filharmonie Ostrava Jakuba Černohorského beze zbytku naplnil. Sólistka vše hrála zpaměti a o to víc byla odměněna dlouhým potleskem. Poté požádala zúčastněné, aby na přestávku opustili sál, protože je po ní čeká překvapení.

Druhá část skutečně avizovaným překvapením začala – sál byl přestavěn „čelem vzad“ a na menším zadním pódiu stál nově postavený nástroj firmy Shan – elektronické virtuální varhany. Hned v úvodním slovu se přítomní dozvěděli, že tento unikátní elektronický nástroj může díky speciálnímu softwaru věrně imitovat hru kterýchkoli varhan na světě. Když tedy nepřijde posluchač k nim, mohou naopak ony přijít za ním. Jako první interpretka uvedla vlastní pojetí svatodušního gregoriánského chorálu Veni sancte spiritus. Nejenže nechala pod svýma rukama rozeznít „svůj orchestr“, jak varhany nazvala, ale dojem ještě umocnila zpěvem. Její hlas doslova doplnil ty sváteční zvuky varhan a jednolitý celek každého posluchače doslova vmáčkl do sedadla. Atmosféru kostela dokreslil zvuk zvonků používaných během mše při obětování. Druhá skladba Slavkof byla inspirována jedním nočním cvičením a přípravou na koncert ve slavkovském kostele, tehdy v dolní části zastavěném lešením díky rekonstrukci a v horní části již na bílo vymalovaným prostorem, v noci tajemně pokrytým stíny soch. Takto poučení posluchači byli prostřednictvím této kompozice vtaženi do popsané noční atmosféry. Během produkce byly využity vkusné světelné efekty a skvělé ozvučení doplnilo zážitek nejen sluchový, ale i zrakový. Došlo tak vlastně k posunu koncertu do multimediální roviny.

Program byl poté přerušen slavnostním křtem nového nástroje a na scéně se tak ocitli nejen zmínění tvůrci nástroje a softwaru, ale také sponzor z Londýna pan Tonny Seddon, povoláním právník, mimo jiné i Phila Collinse. Vznik poslední skladby večera byl kdysi inspirován poněkud rozladěnými registry dechových nástrojů jedněch varhan. Sólistka si tehdy uvědomila, že neslyší zvuk hoboje, ale spíše dudy. Tato asociace vedla k napsání skladby Celtic – Moravian, ve které se autorka hlásí k odkazu Keltů na Moravě. Její zpěv se opět velice přirozeně včlenil do proudu hudby a zážitek posluchačům opět jen umocnil. V závěru se Kateřina Chroboková přiznala, že je nesmírně ráda, že mohla svůj nový projekt včetně elektronických varhan představit právě ve svém rodném městě. Rozloučila se zhudebněnou dětskou modlitbičkou Andělíčku, můj strážníčku.

Hodnocení autorky recenze: 80 %

Vox Organi 2013
Kateřina Katt Chroboková (varhany, cembalo)
Janáčkův komorní orchestr 
Dirigent, umělecký vedoucí: Jakub Černohorský
Zvuk: Roman Polanský
Světlo: Filip Olšar
Virtuální varhany Shan
Zvuk virtuálních varhan: Sonus Paradisi
7. listopadu 2013 Kulturní dům Radost Havířov

program:
Johann Sebastian Bach:
– Toccata a fuga d moll BWV 565
– Koncert pro cembalo a orchestr F dur BWV1057
Arvø Pärt: Pari Intervallo
Henryk Górecki: Koncert pro cembalo a orchestr
=přestávka=
Kateřina Chroboková:
– Veni sancte spiritus
– Slavkof
– Celtic – Moravian
přídavek:
Kateřina Chroboková: Andělíčku, můj strážníčku

www.katt-music.com
www.chrobokova.com