Klarinetista Karel Dohnal jako Stockhausenův Harlekin

Komerční prezentace 

Po loňské mimořádně úspěšné premiéře se do Prahy vrací unikátní představení – Harlekin Karlheinze Stockhausena. Uskuteční se v divadle Karla Hackera v Praze 8 ve středu 11.dubna od 19:30 hodin. Požádali jsme při této příležitosti předního českého klarinetistu Karla Dohnala, aby nám prozradil, jak se takové dílo studuje. Co vlastně Harlekin Karlheinze Stockhausena je? Jde o koncert, nebo o divadelní představení?

Je to vlastně obojí. Autor skladbu napsal v roce 1975 a věnoval jí své dvorní interpretce, americké klarinetistce Suzanne Stephens.  V programu k premiéře o Harlekinovi skladatel píše, že tradiční figura se objevuje v nové formě. Harlekin je nyní muzikant. Zároveň má za úkol ztvárnit několik základních charakterů. Musí při tom využívat nejen hudbu jako výrazový prostředek, ale i tanec a pantomimu. Při provedení se používá na přání autora i světel a tak výsledná forma se blíží divadelnímu představení.

To je velmi netradiční, aby interpret u hraní zároveň tancoval a dělal pantomimu. Jak se taková skladba studuje? Pomáhal vám někdo s tancem a pantomimou?

Nejdříve je třeba se naučit zpaměti partituru, protože při provedení se nedá dívat do not. Největším úskalím je však skloubit hru na klarinet s pohybem. Stockhausen totiž vyžaduje téměř u každé noty nějaký specifický pohyb. Často jsou v notách dvě linky. Na první jsou noty a na druhé třeba rytmus, který má klarinetista vyťukávat nohou. A aby to nebylo jednoduché tak ten rytmus má být vyťukáván při tanci. S pantomimou a vůbec pohybem po jevišti mi velmi pomohla Nina Hlava, absolventka doktorandského studia nonverbálního divadla na HAMU v Praze. Pracovali jsme spolu na typických gestech a pohybech harlekýna. Učila mě, jak zvýraznit mimická gesta a jak udělat, aby měla požadovaný efekt.Co vás vedlo k rozhodnutí podstoupit takovou práci? Při vaší pracovní vytíženosti to muselo být velmi náročné…

Byla to pro mne obrovská výzva. Noty jsem si koupil asi před osmi lety a již tehdy jsem toužil si Harlekina zahrát. Nikdy ale k tomu nebyla příležitost. Po koncertech, kde jsem hrál jiné Stockhausenovy skladby, jsem často o mém snu mluvil a asi i díky tomu jsem dostal nabídku z Pražské komorní filharmonie, abych v jejich cyklu Krása dneška Harlekina uvedl. Oslovili mě v dubnu a termín byl stanovený na únor. Začal jsem hned cvičit ale ještě v lednu jsem si nevěřil že to všechno zvládnu. Práce na Harlekinovi byla velmi intenzivní. Mnohokrát jsem si říkal, že to snad ani nestojí za to, že mi příprava bere příliš mnoho času, který bych mohl věnovat něčemu jinému. Pochyby a obavy o výsledek však zmizely pár dní před premiérou. Vzal jsem na jednu z generálek svoji sedmiletou dceru. Ta už sice hudbu znala sama téměř nazpaměť a při svých hrách si ji pobrukovala, jak ji při mém cvičení denně slyšela, ale nikdy neviděla Harlekina jako celek. Celých padesát minut generálky vydržela bez hnutí a na konci rozesmátá řekla, že to chce vidět ještě jednou. V tu chvíli jsem si uvědomil, že výsledná forma je přitažlivá a zábavná nejen pro hudební fajnšmekry, ale i pro laickou veřejnost, neznalou soudobé hudby.
Jak má vlastně takový harlekýn podle skladatele fyzicky vypadat? Potřebujete na provedení i nějaký speciální kostým či hrajete v běžném koncertním oděvu?

Stockhausen vyžaduje kostým, který má evokovat postavu harlekýna známou z historie. Dostal jsem skvělá doporučení na kostýmní návrhářku Lianu Žigunovou. Ta se nejdříve přišla podívat na zkoušku, kde jsem ji ukázal jak se budu asi pohybovat. Pak už sama udělala návrhy, sehnala speciální materiál, aby odváděl pot a nakonec vykouzlila nádherný a zároveň plně funkční kostým.
Kde kromě pražského vystoupení budete Harlekina ještě hrát?

Snažím se vždy plánovat vystoupení s Harlekinem do bloků, protože tohle je skladba, kterou „neoprášíte“ za týden, jako Mozarta nebo Webera. Na přípravu potřebujete vždy minimálně měsíc intenzivní práce. Další provedení jsou plánována na festivalech MusicOlomouc, Forfest v Kroměříži, dále v Ostravě a celý blok skončí v srpnu na světovém kongresu klarinetistů v USA. Další plánovaná vystoupení začnou v únoru 2013 a to vystoupením na festivalu v Peru.

Jak vypadá váš pracovní program mimo tato vystoupení?

Sezona 2011 – 2012 zahrnuje mimo jiné koncerty s Komorní filharmonií Pardubice, Talichovým komorním orchestrem, Orchestrem Berg, natáčení Kabeláčovy 6.Symfonie „Concertante“  pro klarinet a orchestr se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Koncerty s Lvovskou filharmonií, premiéra Koncertu pro tři klarinety a orchestr polského skladatele Krzesimira Dębského na festivalu v Mikolowe, spolu s americkým klarinetistou Charlesem Neidichem a polským klarinetistou Wojtechem Mrozkem. Provedení Clarinettina Ondřeje Kukala na festivalu v USA a mnoho dalšího.

Díky za rozhovor, ať se vám daří.

www.dohnal.czechian.net

Foto Daniel Havel