Klarinetistka Kateřina Váchová nejen o svém Bruchovi se SOČRem

Německé romantiky nabídne právě dnes večer při svém předposledním abonentním koncertu této sezony v pražském Rudolfinu a také na vlnách Vltavy Symfonický orchestr Českého rozhlasu, tentokrát pod vedením Jana Kučery. Vedle Tragické předehry Johannesa Brahmse a Korngoldovy Symfonie Fis Dur je ohlášen i Koncert pro klarinet, violu a orchestr Maxe Brucha, k jehož provedení byli přizváni violista Jan Pěruška a klarinetistka Kateřina Soukalová-Váchová. Právě ji pozvala Jitka Novotná ke krátkému rozhovoru.
Kateřino, s klarinetem jste už prožila pěkných pár let. Co je na tomto nástroji jedinečné, čím vás baví?

Klarinet je krásný nástroj. I když přiznávám, že zpočátku jsem o tom nebyla přesvědčená, možná proto, že jsem si ho sama nevybrala. Baví mě jeho rozmanitost. Na klarinet můžete hrát různé žánry – klasickou hudbu, jazz, folk, … Má krásný zvuk a dokáže být i velmi virtuózním sólovým nástrojem. Osobně mě jeho zvuk nejvíc zaujme v orchestrální tvorbě – například Mozart, Beethoven, Brahms – nebo v komorních skladbách ve spojení se smyčci.

Jak je náročný? Můžete si dovolit den bez cvičení?

Myslím, že v porovnání s jinými dechovými nástroji – hoboj, lesní roh – nepatří klarinet k těm nejnáročnějším. Nevím, nedokážu posoudit. Ale vzhledem k tomu, že dobrých hráčů na klarinet je ve světě opravdu hodně, bude to asi pravda. Den bez cvičení si samozřejmě dovolit můžu, pokud mne nečeká v blízké době důležité a náročné hraní.

Jakou hudbu hrajete nejraději?

Skladby z období klasicismu a romantismu.

Kterou skladbu byste toužila nahrát po svém brahmsovském projektu?

Určitě Mozartův Koncert pro klarinet, jeho Klarinetový kvintet a koncerty pro klarinet od Carla Marii von Webera.

Míváte někdy příležitost a chuť vzít do rukou jiné dechové nástroje?

Na saxofon jsem hrála na konzervatoři a na AMU jsem měla příležitost půjčit si basetový klarinet a zahrát si s orchestrem Mozartův Klarinetový koncert. Bylo to velice zajímavé.

Čím?

Basetový klarinet je velmi podobný “standardnímu” klarinetu, ovšem měří asi o 18 cm více, čímž se jeho rozsah obohacuje o čtyři spodní tóny: dis, d, cis, c. Ty se hrají pravým palcem a mají temnou barvu, připomínající basetový roh. Poprvé byl veřejnosti představen v roce 1789, kdy na něj Anton Stadler hrál v Mozartově Klarinetovém kvintetu A dur. Přestože se basetový klarinet běžně nepoužívá, někteří výrobci hudebních nástrojů ho nabízejí. Zájem budí především mezi klarinetisty, kteří touží hrát Mozartovy skladby v originální neupravené notaci.

Co skladba na vašem pondělním koncertu se SOČRem? Už jste Brucha hrála?

Ještě ne, ale jsem moc ráda, že ho mohu uvést a že to bude s panem Pěruškou. Bruchův Dvojkoncert pochází z roku 1911. Skladatel ho napsal pro svého syna, klarinetistu Maxe Felixe Brucha, a violistku Willy Hess. Někdy se hrává i ve verzi pro housle a violu.

Jak prozrazuje váš životopis, před lety jste nasbírala vavříny vítězství na mezinárodních soutěžích v Portugalsku, Francii, Španělsku, první cenu máte i z Mezinárodní soutěže Pražského jara 2002. To je přímo skvostný odrazový můstek pro intenzivní sólovou kariéru. Dostavila se v podobě a rozsahu, které vám vyhovují?

Nevím… Vyhrát soutěže asi v dnešní době člověku nezajistí intenzivní sólovou kariéru, alespoň v mém případě tomu tak není. Interpret se o sebe musí umět postarat, a to nejen tím, že dobře hraje.

Máte sedmiletou Barborku a pětiletého Vojtu. Je pro vás těžké skloubit roli matky s hudbou?

Těžké to bylo, když byly děti hodně malé. A vůbec nejtěžší bylo přijmout skutečnost, že už práci nemůžu věnovat tolik času, kolik bych si přála. Dnes jsou děti „naštěstí“ ve věku, kdy mi cvičení tolerují. Berou ho jako součást své maminky.

Snažíte se jim nějak přiblížit svět hudby?

To ani nemusím, stačí, že jsou oba rodiče muzikanti. Děti se od mala chodí dívat na zkoušky nebo představení, v hudbě vyrůstají.

Jak jste se vlastně dostala k hudbě? Máte v rodině hudebníky?

Nemám. Bylo to prosté: Rodiče mě přihlásili do hudebky a tam jsem se dostala k panu učiteli Brožkovi, který mně vybral klarinet.

Mezi předky tedy široko daleko žádný muzikant – jednoho teď každopádně máte doma, svého životního partnera. Můžete svazek dvou lidí ze stejné branže doporučit?

Určitě!

Děkuji za rozhovor!
***

Vizitka:
Kateřina Soukalová – Váchová
Narodila se 13.3. 1975 v Havlíčkově Brodě. V mistní Lidové škole umění , pod vedením profesora J. Brožka, začala hrát na klarinet.
Hru na klarinet studovala v letech 1989 – 1995 na Konzervatoři v Praze u profesora Jiřího Stárka a od roku 1995 na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze ve třídě profesora Jiřího Hlaváče.Studium absolvovala v roce 2001. V roce 1998 získala stipendium pro dvouleté studium na Guildhall School of Music and Drama v Londýně. Jejími profesory byli : Thea King , Joy Farrall , Anthony Pike a Julian Farrell. Absolvovala též několik mezinárodních interpretačních kurzů ( M . Arrignon , M . Lethiec , CH. Neidich).

Během studií dosáhla řady soutěžních úspěchů:
– 1992 1.cena v mezinárodní rozhlasové soutěži “Concertino Praga”
– 1993 1.cena v soutěži konzervatoří v Kroměříži
– 1998 1.cena v interpretační soutěži v Chomutově
K největším úspěchům patří vítězství v mezinárodní soutěži o Evropskou hudební cenu v Lisabonu 1994 , 1. cena Concours Europeén d´Interprétation Musicale ve francouzském Moulins 1999 a 1. cena a titul laureáta v Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro 2002. Od roku 2001 působí v orchestru pražské Státní opery.

Sólově vystupovala se Slovenským rozhlasovým orchestrem , Jihočeskou komorní filharmonií, Západočeským symfonickým orchestrem, Severočeskou filharmonií, Pražským komorním orchestrem, Českým rozhlasem a Českou filharmonií. Pravidelně nahrává pro Český rozhlas.V současné době studuje doktorské studium v oboru Interpretace a teorie hudby na AMU v Praze.

Foto Zdeněk Krejcar, archv