O konzervatoři, ale i respektu, toleranci a úctě. Ptali jste se Pavla Trojana

  1. 1
  2. 2

Ředitel Pražské konzervatoře odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus

Pavel Trojan (foto archiv Pavla Trojana)
Pavel Trojan (foto archiv Pavla Trojana)

Dobrý den, zajímalo by mě, co si myslíte o počtu takzvaných uměleckých škol u nás, o jejich kvalitě a potřebnosti. Děkuji za odpověď. (Blanka Suchá)

Nevím, zda máte na mysli všechny umělecké školy, tedy například i výtvarné. Lépe se ale mohu vyjádřit ke konzervatořím. Spíše se asi domníváte, že je příliš mnoho konzervatoří (nikoliv například příliš málo). Počet je ale dán zájmem žáků na jedné straně a ochotou společnosti financovat vzdělávání v tomto směru na straně druhé. Za podstatný pokládám fakt, že konzervatoře produkují dostatek absolventů schopných uplatnit se v umělecké a umělecko-pedagogické praxi. A naše orchestry, divadla, televizní a filmové produkce, umělecké školy a další zaměstnavatelé z umělecké oblasti nemají – na rozdíl od technických oborů, kde firmy uvádějí enormní počty chybějících pracovníků – problém při získávání zaměstnanců. Jestliže zároveň platí, že absolventi uměleckých škol neplní úřadovny práce, pak je stav v zásadě optimální. Pokud jde o kvalitu konzervatoří, nevím dnes o žádné, která by měla špatnou pověst, to by se “neututlalo”. Náš školský systém se dokáže vypořádat se situací, kdy nějaká škola není kvalitní. O tom jsme se mohli přesvědčit před přibližně patnácti lety, kdy jedna konzervatoř byla zrušena.

Jak je studium na konzervatoři finančně náročné? Konkrétně mně jde o obor housle. Je možnost nějakého sociálního stipendia? A prospěchové stipendium u vás existuje? Děkuji předem za odpověď. (Hroudová)

Nemyslím, že by studium na (veřejných) konzervatořích bylo finančně náročnější než studium na jiných školách. Sociální ani prospěchová stipendia v současné době neposkytujeme, ale našim studentům zapůjčujeme školní nástroje, tedy tu nejdražší položku. Mohou si ve škole také půjčovat učebny ke cvičení každý den, tedy i o víkendu, a škola je úspěšná v získávání různých grantů a darů. Může tak žákům pomáhat například s náklady na účast v soutěžích, stážích, letních kurzech a podobně. Samozřejmě, pokud se někdo rozhodne pro dráhu profesionálního hudebníka, dříve či později si bude muset hudební nástroj zakoupit. A zrovna housle patří k těm nejdražším. Ale když se tím živí, tak se ta investice v dlouhodobém horizontu vyplácí.

Jak probíhají přijímací zkoušky na Pražskou konzervatoř a jak velké procento zájemců o hudebně dramatické oddělení, případně o klasický zpěv můžete přijmout? (Václav)

U hudebně dramatického oboru je zkouška tříkolová, posuzují se herecké, pěvecké a pohybové předpoklady. Přijímáme přibližně každého desátého uchazeče. V klasickém zpěvu má zkouška část všeobecnou a speciální, a ta je dvoukolová. Ve všeobecné části se posuzuje celková muzikalita a hudební gramotnost, tedy znalost not, intervalů a tak dále, ve speciální části pak míra pěveckého talentu. Bereme asi deset zpěváků v zaměření klasický zpěv (zhruba každého čtvrtého) a dvanáct herců. Podrobněji jsou talentové zkoušky popsány na stránkách školy (najdete zde).

Jak moc se liší maturita na běžné střední škole od té na konzervatoři? A můžete říci, jaká je úspěšnost studentů při ní? (E. Vítová, Praha)

Státní část je stejná jako u ostatních škol, ovšem bez matematiky. V profilové části jsou tři zkoušky. Dějiny hudby nebo divadla, Hudební nebo divadelní teorie a Praktická zkouška (umělecký výkon). Většina studentů uspěje napoprvé.

Vážený pane řediteli, držím vaší škole palce. Upřímně – přijde mi zvláštní, když orchestr studentů hraje krom Antonína Dvořáka skladby svého ředitele v Rudolfinu na významných koncertech. Jistě to není jen vaše rozhodnutí, ale umím si představit podřízené, že tak činí ze servility a bez kritického pohledu… Nevadí vám to, nepřipadáte si nemístně? Děkuji a přeji vše dobré (Petr Novotný)

Děkujeme za přízeň. Naše školní orchestry hrají vedle skladeb klasiků samozřejmě i skladby moderních autorů. A tu a tam i skladby skladatelů našeho pedagogického sboru, ředitele nevyjímaje. Systematicky se věnujeme provádění prakticky všech orchestrálních absolventských skladeb studentů skladby a orchestry doprovázejí naše studenty při jejich sólových vystoupeních. Vy asi ale máte na mysli slavnostní koncert v Rudolfinu v roce 2008, kde vedle Dvořákova violoncellového koncertu zazněla ve světové premiéře moje Missa solemnis pro sóla, sbor, varhany a symfonický orchestr. Tento koncert se konal nejen u příležitosti dvoustého výročí založení Pražské konzervatoře, ale též výročí Univerzity Karlovy (šest set šedesát let od založení) a ve spolupráci s touto univerzitou. Missa solemnis je univerzitě věnována, byl tu tedy dramaturgický důvod.

Dobrý den, zajímalo by mě, kolik pedagogů a na jak velký úvazek Pražská konzervatoř zaměstnává a jak a podle čeho je vybíráte? Jaký je jejich věkový průměr? Je možné, aby se zájemce přihlásil sám? Děkuji. (Marie)

Máme asi 245 pedagogů, přepočteno na celé úvazky je to 178 učitelů. Umělečtí pedagogové k výuce hlavních oborů jsou vybíráni na základě konkursů. Věkový průměr pedagogického sboru činí aktuálně přibližně 52 let. Zájemci se mohou přihlásit samozřejmě i sami.

Dobrý den, pane Trojane, nedávno jsem si o vás přečetla, že jste žákem pana Ilji Hurníka. Jak na něj vzpomínáte a jak vás jako umělce i jako člověka ovlivnil? (Jana Kramlová)

  1. 1
  2. 2

Související články


Napsat komentář

Reklama