Korzár na Dunaji

Nejnovější baletní premiérou v budapešťské Státní opeře se 22. dubna 2017 stal velkolepý balet Korzár. Protože v posledních letech byl Korzár uveden i v dalších městech na dunajské ose (Bratislava, Vídeň) s odbočkou do Mnichova, zmíním se také o těchto inscenacích.
Adolphe Adam: Le Corsaire – Magyar Állami Operaház 2017 (zdroj Magyar Állami Operaház / foto Szilvia Csibi, Attila Nagy, Zsófia Pályi)

V Budapešti byl Korzár nastudován v choreografii Anny-Marie Holmes a Tamáse Solymosiho. Kanadská choreografka Anna-Marie Holmes vytvořila svou verzi baletu roku 1997 pro Boston Ballet (později převzaté do American Ballet Theater). Holmes vyšla z verze Konstantina Sergejeva z roku 1973 pro Kirovův balet, krátce též uváděné na jaře 1992 v Bolšoj těatru v Moskvě. Sergejevova manželka Natalie Dudinskaya jí také byla nápomocná při bostonské inscenaci. Na přípravě pro budapešťský balet se podílel i jeho současný šéf Tamás Solymosi.

Budapešťský Korzár je velkolepou inscenací lahodící oku diváka. Režijně je sice trochu nelogicky pas de odalisque zařazen do prvního dějství místo třetího (nelogicky proto, že odalisky byly striktně drženy v harému a na veřejných prostranstvích se nemohly objevovat) a trochu překvapivě v druhém dějství nevystupuje dámský sbor, postava Seyd paši je pojata až příliš směšně. Světoznámé pas de deux Medory a Konráda je tančeno ve trojici s otrokem Alim, jak to v některých inscenacích bývá.

Scéna Istvána Rózsy je velmi zdařilá a skutečně bohatá, také kostýmy od Nóry Rományi jsou bez chyby. Hudebně se inscenace drží tradiční směsi od pěti skladatelů – Adolpha Adama, Cesare Pugniho, Léo Delibese, Riccarda Driga a Petera von Oldenburg.

V představení 29. dubna dopoledne vystoupila v hlavní roli Medory kouzelná Korejka Minjung Kim, která vedle svých nesporných technických kvalit je vybavena též výborně herecky. I další role zaslouží uznání – Gulnara (Cristina Balaban), Birbanto (Dávid Miklós Kerényi), Ali (András Rónai), odalisky (Lili Felméry, Yourim Lee, Anri Okada). Jen Konrád (Mikhalai Radziush) působil při skocích zpočátku poněkud nejistě.

Budapešťský Korzár stojí určitě za zhlédnutí, bohužel vzhledem k rekonstrukci budovy Státní opery na Andrassyho třídě nebude příští sezonu uváděn kvůli potřebě velké scény.

Pro krátké srovnání postoupíme po Dunaji do Bratislavy, kde je Korzár uváděn od dubna 2015 (premiéry 17. a 18. dubna 2015) v inscenaci choreografa Vasily Medvedeva. I zde je balet velmi výpravný se scénou a kostýmy Pavola Juráše. Největší uznání zaslouží scénografie v Le jardin animé (Oživlém sadu) v posledním dějství, která patří k nejlepším verzím, jež jsou v současnosti k vidění. Ovšem pas de odalisque je podobně jako v Budapešti nelogicky v prvním dějství, též postava paši je podobná – přitloustlý, komicky působící starší vládce, toužící po mladých dívkách. Obdobně jako v Budapešti je pas de deux Medora – Konrád tančeno jako pas de trois s Alim.

Z mnoha alternací můžeme vyzdvihnout Medoru Rominy Kołodziej, Gulnaru Eriny Akatsuky a Konráda Artemyje Pyzhova. V každém případě je bratislavský Korzár úspěšnou inscenací Baletu Slovenského národního divadla a slouží mu ke cti.

Možná překvapivě nejvíce kritiky musím vyslovit vůči vídeňské inscenaci Korzára (premiéra 20. března 2016). Verze Manuela Legrise, šéfa vídeňského baletu, není příliš zdařilá. Jistě, z hlediska technických výkonů nelze nic vytknout, režijně a hudebně je ale přinejmenším zvláštní. Legris libreto upravil v úporné snaze o logiku děje. V souvislosti s mnoha takovýmito pokusy se nabízí otázka – jsou tyto snahy ku prospěchu díla, či nikoliv?

Scéna vytvořená Luisou Spinatelli je velmi prostá, vzhledem k finančním možnostem Wiener Staatsoper bych ji nazval až ubohou. Hudebně inscenaci aranžoval Igor Zapravdin a Manuel Legris, opět s urputnou snahou o očištění hudby od různých doplňků jiných skladatelů či prý snahou o původnější hudbu, tudíž je do díla zařazeno několik pasáží z jiných Adamových baletů. Výsledek je sporný, mnoho tradičních pasáží nezazní, jako například notoricky známá hudba užívaná u zmíněného pas de odalisque. Legrisův Korzár byl pro mě osobně zklamáním.

Asi nejkomplexnějším dílem je Korzár v Mnichově, dobová rekonstrukce v produkci Bavorského státního baletu z roku 2007 (premiéra 26. ledna 2007), uváděná naposledy v červnu 2016. Společné dílo Ivana Lišky, Douga Fullingtona a Marie Babaniny stojí na pečlivém studiu archivů včetně Sergejevovy pozůstalosti s notací baletů, je to dílo inscenačně logické, s pěknou scénou a kostýmy od Rogera Kirka. Ve srovnání s Budapeští a Bratislavou jsou odalisky v třetím dějství správně v harému, paša Seyd je zde představen jako statný muž středního věku. Všechny výkony sólistů a souboru byly vždy na vysoké úrovni. Bavorský státní balet si tak i s inscenací Korzára drží prvenství ve Střední Evropě.

Související články


Napsat komentář

Reklama