Kouzelná flétna jako cesta životem v Divadle na Orlí

Mozartova Kouzelná flétna v brněnském operním studiu? Tedy v Hudebně-dramatické laboratoři JAMU v Divadle na Orlí? Ano, ale v určité adaptaci, bez účasti sboru a s citlivou podkresovou hudbou Daniela Šimka. Flétna německy zpívaná a česky mluvená. Obtížná divadelní forma, ten německý singspiel. Operní herci zpívají i mluví, obojí by mělo znít samozřejmě. A co ta adaptace? Dramaturgy a upravovateli textu jsou Zuzana Fischerová a Marek Klimeš, tedy režisérka (která touto inscenací absolvuje) a dirigent. Oprávněnost úprav? U formálně rozvolněného singspielu upravovatelům v jejich práci nic nebrání a mohou ji ospravedlnit vytvořením cílevědomé, koncepčně jasné inscenace.
Wolfgang Amadeus Mozart: Kouzelná flétna – Tereza Maličkayová (Pamina), Marta Reichelová (Královna noci) – Divadlo na Orlí Brno 2017 (foto Marek Olbrzymek)

Inscenační koncepce této Kouzelné flétny se představuje už během předehry na několika horizontálních dějištích. Střídají se vstupy do hlediště, do proscéniových zákoutí, na jeviště, užívají možnosti mírně pozvednout a zase spustit zadní jevištní stůl a na něm postavenou další horizontální plochu s nástupem po žebříku, dvě obvodové lávky a dva mosty nad hlavami diváků. Hraje se skutečně v celém prostoru. Kouzelnou flétnu hrají jako úvahu o smyslu života, jako obřadné divadlo. Cílem cesty je pochopení moudrosti Sarastrovy říše, říše míru a životního naplnění. Tvůrci inscenace si zjevně rozuměli, výtvarník je autorem scény i kostýmů, light design tvořili s režisérkou společně. Převládá bílá barva v kombinaci se stopami stříbrné a zlaté. Královna noci a její dámy jsou ve zdobných barokizujících kostýmech s výrazným bílým studeným líčením, Papageno a Papagena, Pamina, Tamino, géniové (ženy) v jednoduchých variantách téhož, tři pánové v bílých orientálních kalhotách s odhalenou hrudí, stejně jako Sarastro, který na sebe teprve později bere odznaky svého výjimečného postavení – bílou řízu a zlatý sluneční kruh.

Průběh inscenace vzbuzuje zvědavost, daří se mu zaujmout diváky proměnlivostí jevištních akcí v kombinaci s velmi obratným svícením. Řešení se zastiňujícími bílými panely na tazích a se třemi rozměrnými pohyblivými obdélníkovými zrcadly dynamizuje scénické prostředí. Také Paminin portrét je úlomkem zrcadla, které odráží svou světelnou strukturu na Taminově tváři a vzápětí, obráceno směrem k divákům, odráží rovnoběžné svazky bílých paprsků vysílaných zatím do neznáma k Pamině.

Královna noci je královnou ledu, bezcitnosti, zmaru. Její tři dámy jsou téměř jejími kopiemi. Nenávist, manipulace, bezživotí. Tamino není napaden příšerou, ale svázán třemi mužskými protipóly dam a géniů, siláky a akrobaty na šálách. Jsou hybateli scénického pohybu v čele se svým choreografem Adamem Mašurou, vytvářejí překážky, působí jako protiváha, pomáhají ostatním postavám, jsou propojeni s jejich cestou za naplněním života. Jevištní pohyb inscenace je stylizovaný, přesto si však jednotlivé postavy ponechávají schopnost bezprostředních akcí i slovních reakcí, které u komických postav (Papageno a Monostatos) vyvolávají smích publika.

Obsazení rolí na premiéře bylo mimořádně kvalitní. Marta Reichelová v roli Královny noci (doktorské studium), absolventské výkony Terezy Maličkayové (Pamina) a Tadeáše Hozy (Papageno), rtuťovitý Monostatos Michaela Robotky. Vesměs velmi dobré, znělé a vyrovnané pěvecké výkony a stejně dobrá pohybově-herecká prezentace. Jako hosté vystoupili Martin Javorský (Tamino) a Ondřej Musil v roli Sarastra, oba odvedli velmi dobrou práci, druhý z nich potěšil nádhernými sytými hloubkami, k nimž však bohužel nepřipojil stejně výraznou střední a vyšší polohu, jež byly navíc intonačně značně rozkolísané. Není takového hlasu škoda, zvláště když temných profondo basů je tak málo?

Orchestr JAO (Orchestr posluchačů Hudební fakulty JAMU) hrál pod inspirativním vedením dirigenta Marka Klimeše až na některá technická zakolísání dobře, večer měl solidní hudební základnu, které jen občas trochu chyběla svižnější návaznost na předcházející dramatickou situaci. Dá se předpokládat, že se temporytmus inscenace ještě upraví k lepšímu, protože všichni zúčastnění pracovali ze všech svých sil, aby naplnili mimořádně koncepčně vyspělou a propracovanou inscenaci, jakých vidíme málo i na ostatních jevištích našich operních divadel.

Děkuji všem studentům, jejich pedagogům a celému zázemí Divadla na Orlí za pěkný večer, přeji jim další podobné úspěchy a absolventům také šťastný vstup na spřízněná jeviště.


Hodnocení autorky recenze: 90%


Wolfgang Amadeus Mozart:
Kouzelná flétna
(Die Zauberflöte)
Hudební nastudování: Tomáš Krejčí, Helena Fialová, Marek Klimeš, Jiří Habart
Dirigent: Marek Klimeš
Režisérka: Zuzana Fischerová
Výprava: David Janošek
Pohybová spolupráce: Adam Mašura
Hudební podkresy: Daniel Šimek
Český překlad: Václav Málek
Dramaturgie a úprava textu: Zuzana Fischerová, Marek Klimeš
Orchestr JAO – Orchestr posluchačů HF JAMU
Premiéra 18. března 2017 Divadlo na Orlí Brno

Sarastro – Ondřej Musil (alt. Pavel Slivka)
Tamino – Martin Javorský (alt. Ondřej Líňa)
Královna noci – Marta Reichelová (alt. Doubravka Součková / Veronika Havasi)
Pamina – Tereza Maličkayová (alt. Barbora Čechová, Mária Havrilaková)
Papageno – Tadeáš Hoza (alt. Michal Marhold / Vojtěch Šembera)
Papagena – Zuzana Barochová (alt. Natálie Bordácsová)
Monostatos – Michael Robotka (alt. Martin Vydra)
1. dáma – Pavla Radostová (alt. Ivana Pavlů)
2. dáma – Martina Forgáčová (alt. Barbora Ďubeková / Natsumi Matsuzaki)
3. dáma – Jarmila Balážová (alt. Dorota Smělíková)
1. génius – Zuzana Machová (alt. Kateřina Kührová)
2. génius – Kristína Kubová (alt. Denisa Birošová)
3. génius – Zuzana Hátlová (alt. Marie Mičánová)
Kněz – Adam Mašura
Mluvčí – Libor Matouš
Idonoch – František Herz
Perkuse – Daniel Šimek

www.divadlonaorli.jamu.cz

Hodnocení

Vaše hodnocení - Mozart: Kouzelná flétna (Divadlo na Orlí Brno 2017)

[Total: 12    Average: 4.4/5]

Související články


Napsat komentář

Reklama