Magdalena Kožená to tentokrát při svojí návštěvě Prahy neměla lehké. Přijela zpívat jen pár dní po Cecilii Bartoli, která sedmiletý věkový rozdíl oproti mladší kolegyni hravě setře svým nevídaným temperamentem a nakažlivou pozitivní energií, jíž publikum doslova nabíjí. A tak se v takovém těsném sousedství obou večerů srovnání obou mezzosopránových stálic neodbytně vnucuje, byť se tomu člověk sebevíc brání.

Magdalena Kožená se v pražském Národním objevila s koncertním programem už potřetí v posledních pěti letech. Bohužel, dva z těchto projektů byly náhradou za původně ohlášené operní tituly, z jejichž realizace nakonec sešlo. Je velkým a i přes nejspíš nemalou snahu jen těžko omluvitelným dluhem Národního divadla, že Koženou za celou její dosavadní kariéru nedokázalo v žádné z regulérních inscenací přivítat. Roky rychle ubíhají (a politikové, rozhodující o penězích pro kulturu, se chovají čím dál víc barbarsky), proto naděje, že Koženou jednou v Praze uvidíme třeba jako už před lety slibovanou Debussyho Mélisandu či Händelova Ariodanta, se zdá být čím dál méně reálná. A tak se vlastně naší v zahraničí uznávané a čím dál respektovanější brněnské rodačce sluší poděkovat za to, že i tentokrát byla ochotna přistoupit na „náhradní“ řešení ve formě koncertního programu.
Těžko vybírat, která z tentokrát předvedených händelovských či vivaldiovských postav Kožené sedí líp. Zda po smrti toužící Teodora, nad návratem milého z bitev jásající Achsa, nevěrou zlomený kníže Ariodante, nad Herkulovou smrtí truchlící Deianeira (Händel) či rozervaná Griselda nebo výčitkami sužovaný válečník Farnace (Vivaldi). Kožená je všechny zpívá i na koncertním pódiu s obdivuhodným soustředěním a vnitřní koncentrací – což hned na první pohled, již při úvodních tónech prozradí už třeba jen výraz v její tváři. To vše s vytříbeným citem pro styl, s bravurní technikou, umožňující se plně se věnovat právě výrazové stránce toho kterého partu, s nádherně plným jakoby sametově znějícím témbrem, intonačně bravurně i v těch nejobtížnější místech (Ariodante). Lze vůbec něco takovému výkonu vytknout? Pokud to nebude chápáno jako hnidopišství, pak to byly přece jen o něco méně znělé dva tři nejhlubší tóny, které při rychleji zpívaných frázích tak trochu zapadly. Ale to skutečně jen na okraj.

Kapitolou samou o sobě pak bylo Collegium 1704, jehož orchestrální čísla by rozhodně vydala na samostatný, neméně parádní večer. Šéfa tohoto našeho špičkového souboru Václava Lukse (sedícího v hledišti) tentokrát vystřídal přední italský specialista na starou hudbu Andrea Marcon, který s naší mezzosopranistkou již nejednou v minulosti spolupracoval. Vivaldiovská čísla byla už počínaje úvodní až ohnivě oslnivou a bravurně vypilovanou Sinfonií C Dur skutečnou lahůdkou, když posléze především v rychlých částech obou koncertů se blýskly Györgyi Farkas na fagot a Anna Fusek na flautino (mimochodem – docela zajímavé bylo zjištění, že dámy měly tento večer na pódiu početní převahu). Až překvapivě intimně znějící akustice pražského Národního divadla (aspoň tedy v zadních řadách přízemí) prospěla zatažená železná opona, báječnou atmosféru dotvářely i dva obří svícny, stejně jako i příjemně naleděné publikum vyprodaného hlediště.
Ono v úvodu zmíněné nabízející se srovnání s Cecilií Bartoli se pak naplno do mysli posluchačů vnutilo především s prvními tóny jednoho ze tří přídavků, když Kožená nabídla – podobně jako Bartoli v tom svém programu – Händelovo notoricky známé Lascia la spina. I tentokrát ale brzy následovalo jedno slovo – ne. Opravdu nelze ty dvě srovnávat. Každá je bytostně svá, nezaměnitelně osobitá. A právě v tom tkví jejich kouzlo, mistrovství a úspěch.
Magdalena Kožená (mezzosoprán)
Collegium 1704
Dirigent Andrea Marcon
Anna Fusek (sopraninová zobcová flétna)
Györgyi farkas (fagot)
19.října 2011 Národní divadlo Praha
program:
Antonio Vivaldi:
Sinfonia C dur pro smyčce a basso continuo (RV 111a)
Georg Friedrich Händel:
With Darkness Deep
Árie titulní postavy z 2. jednání oratoria Theodora
Antonio Vivaldi:
Koncert F dur pro fagot, smyčce a basso continuo (RV 488)
Antonio Vivaldi:
Ho il cor già lacero
Árie titulní postavy z 1. jednání opery Griselda
Antonio Vivaldi:
Gelido in ogni vena
Árie titulní postavy z 2. jednání opery Farnace
- přestávka -
Antonio Vivaldi:
Concerto d moll pro smyčce a basso continuo (RV 127)
Georg Friedrich Händel:
Oh, Had I Jubal’s Lyre
Árie Achsy z 3. jednání oratoria Joshua (Jozue)
Georg Friedrich Händel:
Scherza infida
Árie titulní postavy z 2. jednán í opery Ariodante
Antonio Vivaldi:
Koncert C dur pro sopraninovou zobcovou flétnu,
smyčce a basso continuo (RV 443)
Georg Friedrich Händel:
Where Shall I Fly?
Zpěv Deianeiry z 3. jednání oratoria Hercules
Foto Hana Smejkalová
Související články
- Operní panorama Heleny Havlíkové (74)
- Kožená a Uchida – jeden z vrcholů letošního Pražského jara
- Osterfestspiele Salzburg 2012: Nuda v Seville aneb Sasové před branami
Komentáře: 46
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
- Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
- Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
- Dan: a ještě mě napadl malý dovětek: Onehdá jsem se setkal na jedné besedě s lidmi, kteří hovořili s jednou z našich...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?










Magdalena Kožená zpívala jako poslední přídavek árii Lascia ch'io pianga z Rinalda http://www.youtube.com/watch?v=bnnXqMFnBRk
Nikoliv Lascia la spina z Il trionfo del tempo e del disinganno , kterou zpívala Cecilia Bartoli
http://www.youtube.com/watch?v=VhNRWduBPmY
Ač hudba stejná…
Viděl jsem ukázku z koncertu, ale paní Kožená nezpívá, ale tvoří tóny – nemá to srdíčko. Omlouvám se – ale tak to na mě působilo.
Kde jste viděl ukázku? Ve zprávách na ČT? To bylo fakt asi 4-5 vteřin :-) Zajděte někdy na její koncert, ať máte pořádný přísun jejího zpěvu a uvidíte :-)
Vždy mě tak trochu zarazí, když je C.Bartoli či M.Kožená uváděna jako "jedna z nejlepších světových"… či něco podobného OPERNÍCH MEZZOSOPRANISTEK. Vyvolává to jiný pocit, než kdyby bylo uvedeno třeba specialistek na starou hudbu nebo něco podobného, co by odstranilo možnost představit si, že by některá z těchto dvou -mocnými gramofonovými společnostmi proslavených- zpěvaček,mohla být konkurentkami mozzosopránů, které vévodí v královské disciplíně-respektivě disciplíně, kterou si většina nezasvěcených pod pojmem mezzosoprán představí. Do tohoto oboru patří repertoár jako namátkou Eboli, Ulrica, Azucena, Amneris, Maddalena, Santuzza, Dalila, Charlotte atd. atd.
Často se mi stává, že se mě lidé ptají: "ta Bartoli, tu jsem v Curychu skoro neslyšel a doprovázel jí komorní orchestr. Ta Kožená, je to vůbec mezzosoprán? Není to soprán? Opravdu jsou nejlepší? Ty hlasy nejsou kdoví jaký? Musím pak zdlouhavě a někdy i polopaticky vysvětlovat, že jakoby hrají na takové jako menší housličky trochu jiný obor než ty zpěvačky, které si nás svým MEZZO tolik podmaňují. A že je to takový trend, že si gramofonové společnosti někoho vyberou, a kdyby nazvaly věci pravými jmény, ubyly by pak některá NEJ, která v doprovodných textech potřebují mít.
Doufám, že jsem neurazil příznivce staré hudby, či milovníky méně hraných oper. Zatím je to ale tak, že Verdi, Puccini a další podobní, jsou v divadlech největší "bouráci".
Vážený předchozí anonyme, abychom si rozuměli, já také miluji Verdiho i Pucciniho, ale občas je dobré se seznámit s realitou. Srovnáváte nesrovnatelné! Je přece jasné, že nikdo nezpívá kompletní mezzo-repertoár a že když někdo zpívá skvěle Händel tak zase třeba nezpívá Pucciniho, stejně jako zpěvačka která skvěle zazpívá Dalilu nemá šanci zazpívat koloraturu jako Bartoli. Je přece trochu hloupé považovat jedno z toho za hodnotnější jen proto, že je to vašemu srdci bližší. Někdo má rád to a někdo ono. Bohužel Vás musím zklamat i ohledně vaší teorie ohledně "méně hraných oper" a "divadelních" bouráků. Nedávno jsem četl v Opernglasu statistiku nejhranějších operních autorů. První z nich Mozart a na druhém Händel, až pak následují Puccini Verdi etc. Poslední Vaše tvrzení, které nesedí je, že gramofonové společnosti společnosti vydávají tyto "malé houličky", aby z nich uměle udělaly hvězdy. Myslíte, že světoví vydavatští giganti se zabývají charitou, aby pomohli mladým zpěvákům s menšími hlasy a repertoárem, který nikoho nezajímá? Nemyslíte že je to naopak? že vydavatel raději sáhne po hvězdě a repertoáru, která plní sály? Doufám, že jsem se nedotkl milovníka největších "bouráků":-)
Tak se to někoho přeci jen dotklo.
To je dobrý nápad, ano – nazývat Bartoli koncertním koloraturním mezzosopránem. Par exelance…
O nějaké takovéto upřesnění mi šlo.
Pro velké divadlo v tzv.velkém repertoáru je totiž nepoužitelná.
A to je matoucí pro většinu operních posluchačů. To jsem snad ale vysvětlil jasně.
Mozart je samozřejmě nejhranějším autorem. Bartoli a Kožená však nemohli udržet zahájenou kariéru na tomto jednom autorovi. Händel a barokní autoři i další opery se hrají v posledních letech nejen pro vzrůstající oblibu, ale často též z praktických finančních důvodů.
V posledních desetiletích byly ceny "velkých hlasů" vyhnány agenturami do obrovských výšek. Divadla musela často sahat při reprízách do druhé kategorie, aby oblíbené tituly nějak ufinancovala.
Co se týče tzv."malých" hlasů, jejich obliba začala u gramofonových firem pro jejich nuance zachytitelné mikrofonem.
To je naprosto logické. Kožená by tak mohla být nazvána interpretkou par exelance gramofonové firmy DG.
Ovšem, že má zpívat Carmen!!!? To umožňuje jen neadekvátní mediální moc této firmy. Toscanini, Karajan nebo Prêtre – ti se budou asi obracet v hrobě.
Má glosa byla inspirována dotazy průměrných návštěvníků operních divadel. Mé srdce patří hudbě veškeré.
Ne, opravdu jste se mě nedotkl, jen se snažím na otázku diferenciace hlasových oborů nahlížet objektivně. Bohužel argumentujete opět nepodloženě…Že se barokní opery začaly hrát z úsporných důvodů?. Víte, že barokní opery jsou často dražší než běžné produkce? Nejen proto, že honoráře např.Bartoli je podstatně vyšší než většiny hvězd repertoáru, který vy označujete jako tzv. velkou operu. Dalším důvodem je, že na podobné produkce si operní domy najímají vetšinou cizí orchestr, specializovaný na hudbu 17.-18. století. (V Salcburku byly letos 2 ze 3 produkcí nastudovány těmito orchetry). Operní dům pak tratí hned dvakrát 1. vlastní orchestr je nevyužitý (a přesto mu jde plat) 2. orchetry jako Les Musiciens de Louvre jsou velmi drahé.A vidíte…přesto jsou takové produkce i ve velkých operních domech naprosto běžné, protože publikem nesmírně oblíbené. V Paříži, Vídni nebo Berlíně jsem si nevšiml davů zmatených průměrných posluchačů, ale spíše davů velmi nadšených posluchačů. Psát o Bartoli, že je nepoužitelná v tzv. velkém repertoáru má stejnou výpovědní hodnotu jako tvrzení, že Ferrari je nepoužitelné k využití v zemědělství, obzvláště pak k orbě pluhem. Zpěváci z tzv. velké opery jsou zase nepoužitelní v Händelovi a Mozartovi… je přece úplně normální, že wagnerovský pěvec nezpívá Händela a Bartoli zas Wagnera. S pozdravem Patr S.
Koncert M. Kožené v pátek 21.10. byl pro mě zvláštním zážitkem. Na jedné straně skvělý výkon pěvkyně i orchestru, o tom není spor. Na druhé straně ale několik záporů, které zapříčinily to, že koncert kolem mne jaksi "prošel" bez většího prožitku a nadšení. 1. Program – málo árií, hodně koncertů, které Vivaldi s prominutím sekal jako Baťa tenisky, absolutně prázdná hudba bez emocí, až snad na ten flétnový koncert, který je pěkný a jistě težký. Mám také pocit, že třeba Bartoli (aniž chci Koženou a Bartoli srovnávat, to opravdu nelze, stejně jako nelze Bartoli a Koženou srovnávat s jinými mezzosoprány s úplně jiným typem hlasu a tedy i repertoáru, jako je Pecková atd.) – soudě podle recenzí a programu, její koncert byl bohužel nad mé finanční možnosti – se publiku přímo rozdávala, kocert byl dlouhý a ona zpívala daleko víc árií než Kožená (její koncert začal v 19.00 a končil ve 21.15 a samozřejmě byla přestávka asi 25 minut). 2. Myslím, že Národní divadlo se prostě pro podobné koncerty nehodí, akustika mi přišla dost špatná, ale soudím možná zkresleně, seděl jsem na 1. galerii, v parteru či na 1. balkoně to možná bude leoší. 3. S tím souvisí i kontakt s umělci – Rudolfinum se mi jeví jako daleko lepší, kontakt v Národním není z vyšších "pater" téměř žádný, člověk nejen špatně slyší, ale také mizerně vidí. – Při vší úctě k M. Kožené jsem byl tedy lehce zklamán, opakuji, že nikoli jejím výkonem, ale celkovou atmosférou. A na závěr: jaká ostuda, že se ND dosud nepodařilo uskutečnit její hostování v operní produkci, v Pélleasovi a Mélisandě či Ariodantě nebo jiných, jak bylo slibováno a nakonec z toho sešlo. Škoda…
Zajímavé, jak můžou být názory rozlišné. Mě zase Vivaldi překvapil, jak může bý jeho hudba (i ta instrumentální) zajímavá a nabytá emocemi. Velmi jsem přivítal i prostředí divadla. Akustika sice horší než v Rudolfinu, ale zase nenahraditelná atmosféra divadla. Nakonec i Bartoli zpívá raději koncerty v divadlech než v koncertních sálech s lepší akustikou. Myslím že i publikum si to užilo a reagovalo velmi živě i na koncerty a sinfonie.
omlouvám se za hrubku – nabitá…uff
Zaujalo mě, že tady nepadla ještě ani jedna zmínka o tom, co nejvíc zklamalo mě a na co si stěžovala i má kolegyně po středečním koncertě: zpěvačku i tento komorní orchestr přehrál. Vzhledem k prestiži jmen vystupujících a ceně koncertu (a vyprodanému sálu) by se tohle opravdu nemělo stát. Bohužel na pátečním koncertě nešlo pouze o zánik nižších tónů v hudbě orchestru, Kožená dost často nebyla slyšet ani ve středních polohách. Tuším, že to má velkou souvislost s příspěvkem Anonyma z 22. 10. 10:26.
Zdůrazňuji, že opravdu nejsem odpůrcem ani posluchačů ani interpretů tzv.staré hudby.
Jejich prezentace je ovšem jen malou součástí-zlomkem- operní světové produkce.
Prostě nemluvím o těch několika málo specializovaných souborech-je jich ve srovnání s operními orchestry Evropy opravdu jen pár. Takové produkce nejsou -jak někdo píše- běžné i ve velkých domech, ale naopak jen v "bohatých" domech a festivalech.Rozšířenost tohoto "žánru" umožnila právě a jen nahrávací studia a marketing velkých firem.
Neberu nikomu nadšení pro tento v operních domech "menšinový žánr"
-ostatně autenticky by měl být prováděn v barokních divadlech, aby jsme si ho mohli opravdu vychutnat.
C.Bartoli sleduji od začátku její kariéry. Hned při prvním jejím výrazném úspěchu její manažer i ona sama spekulovali veřejně o možnosti, že "doroste" jednoho dne v Carmen.
Samozřejmě nedorostla a já ji to vůbec nevyčítám. Před průměrnými posluchači se tyto řeči vedou, protože Carmen zná každý a na výbornou Carmen většina do opery půjde. Snad je můj názor dostatečně srozumitelný.
Operní hlas je prostě pro většinu lidí tím velkým nádherným zázrakem, který se nese i přes krásně plně hrající orchestr.
Předchozí: i přesto, že jste se snažil formulovat svoje argumenty a chápu, co jste chtěl říci, nemohu s vámi souhlasit. Jakákoliv hudební produkce obsahující zpěv na živo je výsledkem sladění zvuků do optimální podoby. Amplifikovaná hudba na to používá mixážní zařízení, přirozeně interpretovaná hudba pak se musí řídit akustickými okolnostmi a dirigent je garantem toho, aby něco neznělo nevyrovnaně nebo nevyčnívalo. Neboli, jestliže Magdalenu Koženou překrýval orchestr, nebylo to tím, že by nebyla špičkovou interpretkou (o tom nerozhoduje průraznost ani intenzita hlasu, ale zcela jiné vlastnosti pěvce a jeho hlasivek), bylo to tím, že zřejmě nebyl dirigent schopen zvukově sladit orchestr a pěvce.
A ještě mám jednu poznámku: Čeho je Carmen etalonem? M. Kožená ji zpívá a není v ní dotrá, prtotože na ni nemá dostatečně objemný hlas. Ale to neznamená, že by to nebyla interpretka světové úrovně. Protože mnohé z představitelek Carmen, které byly nebo jsou v této roli skvělé, zase nezazpívají baroko.
Není možné a není ani vhodné paušalizovat nebo univerzalizovat. Všichni, kdo muziku dělají vědí, že každý typ muziky chce své.
Nemůžete souhlasit s čím?
Mé glosy se týkaly jediné myšlenky. C.Bartoli a M.Kožená jsou představovány posluchačům jako světové mezzosopranistky, erste Klasse, number one…. Obě mají základní problém, dostat svůj hlas přes orchestr. Máme-li někoho označit za (zdůrazňjuji) "operního pěvce", který má "všech pět Pé" , musí toto základní bez diskuzí mít!!!
Nepřesným pojmenováním dochází ke zmatení průměrného posluchače, čehož jsou důkazem příspěvky výše.
Přečtěte si prosím všechny mé glosy pod tímto článkem ať se nemusím opakovat. Jsem s trpělivým pozdravem.
PS: Sdělte prosím např. Adamu Fischerovi, že za to může on s těmi pár houslisty, že Bartoli nebylo v Paisielově Nině slyšet :-)
PS2: Carmen je partie,která mnoho lidí napadne, když uslyší pojem mezzosoprán. Obchod je umění přiblížit se nejširšímu posluchačstvu.
PS3: Píšete: "M. Kožená ji zpívá a není v ní dobrá, protože na ni nemá dostatečně objemný hlas. Ale to neznamená, že by to nebyla interpretka světové úrovně."
Nikdy nechci být osobní, ale zkuste si tuto svou větu dát do souvislostí s glosami pod tímto článkem. Dojdete-li opět ke stejným závěrům, tak zítra znovu…
No právě s tím. Orchestr musí doprovázet tak, aby byl v souladu s hlasem, ne naopak. Pokud chcete silný hlas, tak musíte hledat mezi jinými. Takové hlasy, které "řvou vší silou" do éteru Carmen, pak nezaspívají a neudýchají to, co zpívají tyto dvě, o kterých je řeč. Čili nesouhlasím s tím, že (byť zaobaleně) tvrdíte, že pokud někdoé nemá silný hlas, nemá právo být nazýván hvězdou.
Nevím, ale připadá mi to tak trochu podivné tvrdit, že nejsou slyšet přes orchestr. Za oběma jsem už urazil kus světa. Bartoli jsem viděl skoro na všech koncertech v Evropě a Koženou v Paříži i v operních představeních a nic takového, co píše PS glosátor, jsem nezaznamenal. Nemusejí se mu obě dámy líbit, tedy nemusejí být podle jeho vkusu, ale to neznamená, že v oboru, který obě zpívají, nejsou absolutními světovými jedničkami. A není to Carmen, bohudík. Takže anonymní z 23. října 2011 20:20: Myslím, že vaše vnímání toho, kdo má nárok být označován hvězdou a kdo ne, není správné. Obě jsou světovými hvězdami. Nikdo nikdy neříkal, že jsou hvězdami, které odzpívají forte a průrazným hlasem veristické role nebo tu zmiňovanou Carmen. Jsou hvězdami oboru, který zpívají a kterého se správně také obě drží. To je neoddiskutovatelné. Ona Sutherland taky nezazpívala Traviatu bůhvíjakl, resp. nebyla v ní dobrá – prostě ji neseděla – a přesto byla ve své době špičkou svého oboru (tedy Donizzeti, Rossini,…) královnou koloraturních rolí v operách těchto skladatelů, nikoliv ve Verdiho nebo Pucciniho dílech.
Tak je sprinter Bold špičkový sportovec nebo jenom světově uznávaný běžec? Obojí, ne? Takže nastolené otázka, zda má Bartoliová právo nést přívlastek světová mezzospranistka je stupidní. Ano je to špičková mezzospranistka a světová operní zpěvačka, zrovna tak je světově uznávanou mezzosopranistkou a špičkovou operní pěvkyní, že.
Souhlasím :-) s předchozím. Je to atlet specializovaný na krátké trati. Zrovna tak je Bartoli pěvkyně specializovaná na barokní a starou hudbu. A v tom světově špičková, tudíž světově uznávaná :-) Je úplně jedno, jestli si to přečtě, jak někdo píše běžný divák nebo pravidelný divák nebo zapálenec do operního zpěvu. Platí to pro všechny tyto kategorie :-) :-)
:-)
Tedy zpět k 22.říjnu 10:26, kteráž to glosa byla důvodem těchto diskuzí…
On ten anonym, zatížený na velké hlasy, prostě nechce pochopit, že jsou světové hvězdy které zpívají Pucciniho, ale logick nezazpívají koloratury v Mozartovi nebo v Händelovi (a také je rozumě nezpívají) a pak jsou jiné hvězdy, které zpívají Händela, Vivaldiho, Mozarta a neméně rozumě nezpívají Pucciniho a přenechávají ho těm výše jmenovaným. Z nějakého nepochopitelného důvodu se onen anonym pasuje do mluvčího operního publika ("pěvkyně které si NÁS svým MEZZO tolik podmaňují") a rozhodl se přisoudit titul světové hvězdy pouze těm z Pucciniho. Je tak obtížné pochopit, že každého může uchvacovat něco jiného? A že těch které uchvacuje Bartoli a Kožená není málo? On ten anonym to má stejně trochu zpřeházené… v jednom komentáři napíše, že barokní opery se hrají z úsporných důvodů, protože nejsou peníze na hvězdy a v dalším komentáři pak, že barokní opery si mohou dovolit pouze nejbohatší operní domy…a ve výčtu protimluvů by se dalo pokračovat, ale nechci chytat za slovo:-) Pěkný večer! Petr S. (kterého uchvacují hlasy velké i malé)
Ten anonym zná hlasy, které zazpívají koloraturu, Mozarta i Pucciniho a dokonce jsou slyšet v normálním divadle přes orchestr. Ten anonym zatím velmi jemnou formou spíše nechce připustit, aby tyto dvě umělkyně (každá jiná-to by jistě stálo za přesnější specifikaci), pohybující se převážně na koncertních pódiích a budujících svou karieru na gramofonových nahrávkách, byly vnímány jako špička "operních mezzosopránů".
PS: Provádění barokních oper v běžných repertoárových divadlech s finančním plánem a provádění specializovanými soubory na festivalech a při hostování -tak jak bylo uvedeno- jsou dvě rozdílné věci. Očekával bych, že to je pochopitelné. Ty další protimluvy?
Ano prosím, jmenujte jedinou mezzosopranistku, která zazpívá Dalilu a pod. a současně zvládne zazpívat repertoár, která zpívá Bartoli! Koupím Vám za to abonentku do WSO:-)
PS: ohledně protimluvů…myslím, že každý kdo umí číst si je najde
Petr
Já si myslím, že ten "anonym" je především b… No, radši si ostřejší výrazy nechám pro sebe. Obě umělkyně svojí "kariéru budují" jak na koncertech, tak na nahrávkách, ale také na operním jevišti. Tudíž je zcela právem můžeme nazývat i "operními zpěvačkami". Navíc v článku nad touto diskusí není o operních mezzosopranistkách ani slovo. Obě dámy jsou světově uznávané, obě dámy jsou také mezzosopranistky. Tudíž spojení "světově uznávané mezzosopranistky" je zcela na místě.
No jistě, je to tak jak píše předchozí a nemá cenu dále polemizovat o nesmyslech.
Obě zpívají i na jevištích. Obě na velmi prestižních scénách. Obě se drží svého repertoáru a tím jsou špičkové. Nikdo nezazpívá Dalilu a Handela ano.
Ale to je přece známý omyl českého posluchače vokální hudby. Pokud zpěvák nemá řádný hlas, tzv. bourák, není to pořádný zpěvák. Člověk zdegenerovaný tolika lety nekultury prostě nemá šanci delikátní umění lehkých hlasů.
v zahraničí je to naštěsí jinak. I proto od nás tolik výborných zpěváků odchází. Je to mýtus velkého hlasu. Toho se jen tak nezbavíme. je to také tradice české hudby. Dvořák, Smetana… chce opravdu objemný hlas. Křehký hlas nemá proti jejich instrumentaci a také značné bezohlednosti dirigentů neschopných orchestr ukáznit šanci. Setkala jsem se s několika lidmi, kteří odešli z koncertu Cecilie Bartoli, protže se jim zdála málo nahlas. Co k tomu dodat, že :-) Eva
PS. A takové zvukově přebuzené přenosy z MET tomu také nepomohou. Naposledy jsem si musela místy zacpat uši. Člověka, který je zvyklý na takovou intenzitu zvuku pak neuspokojí ani tzv. VELKÝ operní hlas v normálním divadle.
Jistě, spor je to absurdní. Pokud se někdo specializuje na určitý druh interpretace a dosáhne v něm uznání odborného i laického okolí, je pak právem označován jako uznávaný. Platí to v každém uměleckém oboru. Jsou spisovatelé, kteří píší jen novely, jiní romány, jiní se věnují výhradně literatuře faktu. Ale všichni, kteří mají ohlas, jsou poté uznávaní spisovatelé. A to i přesto, že ten co píše novely by jen stěží napsal dobrou faktografickou publikaci.
Moc prosím zastánce M.Kožené a C.Bartoli jako hvězd operního nebe, any zde vyjmenovali seznam rolí jimiž dotyčné kralují operní prknům.
Děkuji
předchozímu anonymovi…
Tak když jinak nedáte tak Bartoli jen namátkou:
Rossini – Lazebník (Rosina), Le comte Ory (La Scala) , Mozart – Dorabella, Zerlina, Idamante (Hamburg, Paříž, Salzburg)
v MET: Despina, La Cenerentola
Berlin: např.Dona Elvira
řada rolí barokního repertoáru Vivaldi, Händel (např.Cleopatra), Gluck (Euridice v ROH)… a řada dalších
M. Kožená:
Gluck Orfeus (Paříž), Debussy- Melisande(Paříž, Lipsko)
Mozart: Sesto (Edinburgh), Cherubino (Aix), Zerlina (Salzburg), Dorabella (Salzburg)
v MET: Janacek (Kata Kabanova/Varvara)
Händel: např. Cleopatra (Giulio Cesare) atd.
a netrpelive cekam na seznam mezzospranistek, ktere zazpívají repertoár Bartoli i Dalilu!!!
ad Carmen…kdosi tady psal, že Kožená zpívá Carmen a nezpívá ji dobře. Slova proroka:-)? Kožená bude dělat Carmen poprvé v Salzburgu příští rok (nebo až ten další?), ovšem my už víme, že ji nezpívá dobře. Možná zpívala nějaké árie na koncertech, ale je možné si udělat podle jednoho koncertu a jedné árie obrázek, jak si poradí s celou rolí? Osobně jsem na takovou Cramen velmi zvědavý (neočekávám automaticky že mě strhne ze židle), ale Carmen Kožené slibuje, že se bude podobat Carmen jak si ji předstvoval Bizet. Jak známo, jeho představa byla daleko subtilnější a romatičtější, než kam se pojetí této postavy posunulo v průběhu let. Prostě jsem zvědavý…ale tvrdit, že někdo něco zpívá špatně ještě než to zaznělo? Petr S.
Opet diskuze radoby znalcu opery a jeste k tomu anonymni.
Diskuse jsou od toho, aby se vyměňovaly názory. Nediskutují jenom odborníci, všichni mohou diskutovat. Co vám na tom vadí Radku Lesczynski?
Pokud jsem správně pochopil, tato diskuse se týkala problému dvou glorifikovaných zpěvaček, které ve svém oborovém vývoji "zamrzly".
Jedna už to vzdala a zůstala u koncertního repertoáru, druhá se ještě pokouší jíz dál, ale to by musela najít spíše jiného kantora než jen využívat výhody silné gramofonové firmy a významného dirigenta.
Šlo o správný způsob označení jejich oboru či profese…
To se mi nezdá, že je diskuse od věci…
…no ona spíš než diskuse je to exhibice jistého milovníka velkých hlasů, který prostě nechce pochopit že existují světoví pěvci, kteří nzpívají Pucciniho ani Wagnera, přesto jsou oprávněně "světoví". Na vyzvání, aby byly jmenovány role, ve kterých obě pěvkyně vystupují na světových pódiích, se tu objevil docela pěkný výčet (byť zdaleka ne úplný). Nicméně samozvaný mluvčí operního publika tvrdí, že vyjmenuje mezzo sopranistky, které zvládají Dalilu i repertoár, který zpívá Bartoli a tudíž jsou těmi pravými hvězdami. Hmm… ale čekáme marně. Problém je v tom, že když se někdo nevěnuje reprtoáru, který pan milovník "bouráků" obdivuje, tak pro něj vývojově zamrzl… řekl bych, že vývojově zamrzl někdo jiný…:-)Petr S.
No tak toho nechte. Je to zbytečné. Znalec bude zřejmě opravdu mít v oblibě hlasy bourající sály, ale to už se tu vysvětlilo ne? Pokud je Petra Kvitová světová tenistka je i špičková sportovkyně, ale asi nebude špičková ve stolním tenise nebo badmintonu, přesto je špičkovou tenistkou. Takže ta debata byla podle mne velmi příznačná a ukázala pomýlenost shazovatele těchto dvou dotčených dam :-)
Ano, máte pravdu… nemá smysl opakovat zopakované:-)Petr
Promiňte, ale nešlo o hlasy bourající sály, ale hlasy jejichž hlas je ve všech polohách slyšet – a to i v menším sále…
Nazývat tyto malé hlasy světovými je výsměch opernímu publiku…
Basta.
Nemá smysl pokračovat (mimochodem o koloratuře a Dalile nebyla řeč- čtěte pozorněji),
ostatní si jistě udělali představu koho reprezentují tyto málo slyšitelné "světové" hlasy…
:)
to anonym "velkohlasý":No já si hlavně myslím, že obě dámy reprezentují především samy sebe (celkem úspěšně) a že o jejich světovosti rozhoduje jejich světový úspěch na operních jevištích stejně jako v nahrávkách. Vaše problémy s uznánim cizího úspěchu je výhradně váš problém a nemá na tento fakt vliv. O čem byla a nebyla řeč si myslím udělá čtenář názor sám:-)
Jak to, že nikdo nezpívá Dalilu a Handela? Zapomněli jste na Marylin Horne nebo Vesselinu Kasarovou?!!!
Ale ja neříkám, že nikdo nezpívá Dalilu a Handela. Samozřejmě že se najde řada árií, které Horne po svém zazpívá (byť se mi vůbec nelíbí jak – to je ale otázka vkusu). Celou velkou oblast barokního reperoáru ovšem nemá šanci zazpívat – mám na mysli nejen virtuozní árie typu Vivaldiho "Agitata da due venti" ale i některá adagia, vyžadující obrovskou hlasovou flexibilitu, zřetelnost ozdob atd. Kasarova zpívá samozřejmě nádherně i barokní repertoár, ale vyloženě koloraturní roli od ní také nuslyšíte. Rozhodně bych si ovšem netrounul tvrdit, že obě dvě nejsou světové mezzosopranistky jenom proto, že nezpívají tuto část repertoáru.Petr S.
Kasarova také nahrála u RCA Sento brilar – Arias for Carestini ,což byl kastrát.
Mně taky přijde jako nesmysl, že Kožená bude zpívat Carmen. To je pro úplně jiný typ zpěvačky. Jana
dupla si, tak to tak bude. Simon Rattle to zařídil :-)
……bezesporu jí manželství prospělo ve všech směrech. Má teď možnosti o jakých se mnohým ani nezdá. Je však také nesmírně pracovitá a náročná sama na sebe. V jejím momentálním postavení je naprosto logické že má možnosti výběru. V koutku své duše taky ukrývá svá přání a postupně si je všechny plní. Krásný život. Proto si myslím, že všechny tyto komentáře postrádají…přejte a bude Vám taky přáno.