La Wally ve Vídni a řada dalších operních aktualit

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Operní kukátko (86). Týden od 20. do 26. března 2017. V dnešním vydání najdete: Smrt v Benátkách v berlínské Deutsche Oper. La Wally ve vídeňské Volksoper. Diana Damrau zpívá v Los Angeles jen dvě Hoffmannovy lásky místo čtyř. Luca Pisaroni o roli Dona Giovanniho. Trpký rozchod boloňské opery a festivalu v Pesaru. Moudrá matka Anna Netrebko. Nová opera o Vincentovi van Goghovi na labelu Naxos. Opera na ČT art. Operní humor: Tenorista Galliano Masini zná svou cenu.


Smrt v Benátkách v Berlíně
Operní soubor Deutsche Oper v Berlíně nabídl novou inscenaci Brittenovy opery Smrt v Benátkách s premiérou 19. března 2017. Kritiky vysoce hodnotí hudební nastudování Donalda Runniclese (tamní Generalmusikdirektor), který tak pokračuje ve svém brittenovském cyklu (inscenaci předcházel v roce 2014 premiérovaný Billy Budd).

Poněkud opatrněji se recenzenti vyjadřují k režijní koncepci anglického režiséra Grahama Vicka, který zasadil děj opery do uzavřeného prostoru jedovatě zelené barvy. Výtvarná podoba inscenace vznikla za přispění častého Vickova spolupracovníka, návrháře kostýmů Stuarta Nunna, který oblékl celé představení do civilních kostýmů ve škále bílá – černá. V představení režisér, který vytvořil na této berlínské operní scéně čtvrtou inscenaci, výrazně tematizuje téma smrti.

Benjamin Britten: Tod in Venedig – Deutsche Oper Berlin 2017 (zdroj deutscheoperberlin.de / foto © Marcus Lieberenz)

Inscenační tým ale provedl několik dějových změn ve scénáři opery, a především závěr opery (a tím i její vyznění) je výrazně proměněno – zatímco Tadzio umírá, když je bodnut jedním ze svých druhů, a dopadá do Aschenbachovy náruče, Aschenbach pak již jen bezmocně přihlíží jeho odchodu dveřmi do jiného světa.

Anglický tenorista Paul Nilon, známý představitel mozartovských (Idomeneo, Tito), händelovských i rossiniovských rolí, ale i partu Alberta Gregora z Janáčkovy Věci Makropulos, vytváří roli stárnoucího spisovatele Gustava von Aschenbacha v masce ne nepodobné staršímu Thomasu Mannovi, vokálně velmi kultivovaně, diferencovaně a na představitelské úrovni činoherce. Snad jediné, co mu část kritiky vytýká, je menší znělost hlasu.

Benjamin Britten: Tod in Venedig – Deutsche Oper Berlin 2017 (zdroj deutscheoperberlin.de / foto © Marcus Lieberenz)

Zpěvák vytvořil naposledy tento složitý charakter v inscenaci Paula Currana pro letní festival v Garsingtonu pod taktovkou proslulého brittenovského dirigenta Steuarta Bedforda. Pozitivně se recenzní ohlasy staví i k výkonu amerického kontratenoristy Taie Oneye v roli Apolla a ještě více oceňují basbarytonistu Setha Carica v sedmiroli vedlejších postav, které ztělesňují zlo a hřích. Seth Carico, který patří k stálým členům berlínského operního souboru a vystupuje zde v menších, středních i velkých rolích (Figaro, Dulcamara, Leporello), dává sedmi Brittenovým vedlejším postavám trochu nečekaně, ale velmi působivě i erotický rozměr, kdy tak podvědomě ztělesňují i tělesné pokušení, které zažívá stárnoucí Aschenbach při setkáních s krásným jinochem Tadziem (tanečník Rauand Taleb).

Vickův inteligentní výklad se ale nesetkal s takovým pochopením (už vzhledem ke všeobecné znalosti proslulé předlohy, stejnojmenné novely Thomase Manna), jak se původně očekávalo. Tato Brittenova opera má zde inscenační tradici a po anglické premiéře na festivalu v Aldeburghu (tedy konkrétně v Snape Maltings) v roce 1973 měla premiéru již následujícího roku na této scéně v takzvaném Západním Berlíně.


La Wally ve vídeňské Volksoper
25. března 2017 zažila ve vídeňské Volksoper premiéru Catalaniho veristická opera La Wally (1892), která nebývá mimo Itálii často uváděna. Českým divákům utkvěla v paměti působivá ostravská inscenace s Evou Urbanovou, která toto neznámé dílo naposledy představila domácímu divákovi.

Tragický příběh mladé ženy takřka posedlé láskou k lovci Hagenbachovi přináší zápletku z méně obvyklého prostředí, z rakouských Tyrol, a spektakulární závěr opery žádá i pád laviny. Současná vídeňská inscenace režiséra Arona Stiehla se snažila zbavit operu nádechu kýčovitosti a barvotiskového vidění. Režisér se soustředil na vylíčení vztahu dvou lidí, který prochází fázemi neporozumění a chápe finále jako smrt z lásky. Zbavuje společně s výtvarníkem scény Frankem Philippem Schlössmannem prostředí zbytečných etnografických prvků, které jsou jen naznačeny v kostýmech Franzisky Jacobsen.

V hlavní roli Walburgy (zkráceně Wally) vystupuje rakouská sopranistka Astrid Kessler, členka souboru mannheimské opery, kde zpívá ve velmi různorodém repertoáru, od Mozarta až po Brittena. Pravidelně vystupuje ve Volksoper, především v  operetních rolích (Hraběnka Marica a Kněžna Palinská v Cirkusové princezně). Mezi jejími partnery ve dvojím obsazení najdeme i několik známých jmen, například rakouského basistu Kurta Rydla v roli jejího otce statkáře Strommingera nebo hrdinného tenoristu Endrika Wottricha (o premiéře za něj zaskočil Vincent Schirrmacher) jako milovaného Hagenbacha.

Alfredo Catalani: La Wally – Kari Postma (Wally) – Volksoper Vídeň 2017 (zdroj volksoper.at / foto © Barbara Pálffy/Volksoper Wien)

Roli Wally alternuje sopranistka Kari Postma, která má za sebou několik velkých úspěchů na skandinávských jevištích, například jako Taťána v Evženu Oněginovi nebo titulní hrdinka v Janáčkově Kátě Kabanové v Oslu. Za hudebním nastudováním Catalaniho opery stojí francouzský dirigent Marc Piollet, který ve Volksoper již diriguje Bohému. Do konce sezony následuje ještě devět repríz.


Diana Damrau zpívá jen dvě Hoffmannovy lásky místo čtyř
Hvězdná sopranistka Diana Damrau musela změnit své vystoupení v Los Angeles Opera, kde měla vytvořit všechny čtyři sopránové role v Offenbachově opeře Hoffmannovy povídky.

Jacques Offenbach: The Tales of Hoffmann – Diana Damrau (Antonia) – Los Angeles Opera 2017 (zdroj laopera.org / foto Ken Howard)

Pěvkyně předminulý týden trpěla bronchitidou, a tak se rozhodla vystupovat jen v rolích Stelly a Antonie, v roli Olympie ji zastoupila jihokorejská koloraturní sopranistka So Young Park a do role Giullietty vstoupila mezzosopranistka Kate Aldrich. Hoffmannem jim byl Vittorio Grigòlo pod taktovkou neúnavného Plácida Dominga a v režii jeho manželky Marty Domingo.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář

Reklama