Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě

    21.9.2010 00:01 Redakce

Už na přespříští týden ohlásila drážďanská Semperova opera premiéru nového nastudování Straussovy Daphne. I toto skvostné dílo mělo – podobně jako řada dalších Straussových oper – v saské metropoli svoji původní premiéru, a tak jsou Drážďany považovány za Mekku slavného německého skladatele. Podle toho se také vedení tamějšího operního domu o Straussův operní odkaz stará a jeho uvádění dlouhodobě věnuje tu největší péči, špičkové pěvecké obsazení pochopitelně nevyjímaje. Tím spíš každého našince musí zaujmout, že u nejnovější premiéry Daphne figuruje vedle zvučných jmen jako je Robert Dean Smith či Camilla Nylund i český tenorista Ladislav Elgr jako Leukippos.

Třiatřicetiletý absolvent plzeňské Konzervatoře a pražské HAMU u nás příliš známý není, i když před časem prošel jeviště nejednoho tuzemského operního domu, od Ústí nad Labem přes Opavu až po Národní divadlo (Vašek v Průdkově Prodané nevěstě či hned několik rolí v Nekvasilových Výletech páně Broučkovy). Záhy se ale vydal za hranice, kde po zkušenostech například z německého Norimberka, Hamburku či italské Maceraty a benátského Teatro La Fenice přijal před dvěma lety angažmá ve vídeňské Volksoper. Tam se mimo jiné představil jako Tamino v Kouzelné flétně, Alfred v Netopýrovi, Nathanael a Spalazani z Hoffmannových povídek nebo Lysander v Brittenově Snu noci svatojánské.

Vaší nejnovější rolí je Leukippos v nové inscenaci Straussovy Daphne v drážďanské Semperově opeře. Jaká je to pro vás zkušenost?

Vzhledem k tomu, že premiéra je až 2. října a my se teď nacházíme uprostřed náročného období zkoušek, je podle mého předčasné hodnotit toto angažmá. Přesto si dovolím říct, že to bude jistě jedna z těch nejpříjemnějších a nejbohatších zkušeností. Sešli jsme se tu ve velmi příjemném a inspirativním prostředí Drážďan a celkové klima na zkouškách je velmi profesionální a motivující. Jak režisér Thorsten Fischer, dirigent Omer Meir Wellber tak i moji velmi kvalitní kolegové Camilla Nylund, Robert Dean Smith, Georg Zeppenfeld nebo Christa Mayer jsou vynikající umělci. Nám všem se podařilo vytvořit harmonickou a celkově velmi vyrovnanou tvůrčí skupinu. Je to prostě velká radost zde v Drážďanech pracovat.

Drážďanská opera je dlouhodobě zárukou špičkové kvality, s výtečným pěveckým obsazením, v němž se často objevují i nepříliš známí, ale přesto již velmi dobří zpěváci, kteří mají takříkajíc nakročeno na úspěšnou kariéru. Jak Drážďany objevily vás?

Já jsem byl osloven Semperovou operou prostřednictvím mé agentury. Domnívám se, že jsem se pro roli Leukippa profiloval hlavně interpretací náročného tenorového partu v Janáčkově Glagolské mši. Tuto kompozici jsem zpíval společně s Wiener Philharmoniker pod vedením dirigenta Pierre Bouleze v březnu tohoto roku v Musikverein ve Vídni. Je také možné, že někdo z uměleckého týmu Semperoper slyšel některé z mnoha představení, které zpívám jako stálý člen souboru vídeňské Volksoper.

 

J.Strauss: Die Fledermaus (Alfred, E.Linbacher jako Rosalinde -Volksoper Wien)

Čeští milovníci opery poměrně často vyjíždějí za hranice a srovnávají – naše divadla z toho přitom vycházejí nepříliš dobře. Jak to vidíte vy? Co podle vás hlavně chybí české opeře?

Na tuto otázku nacházím jen těžko odpověď. Myslím, že by si ji měli klást spíše lidé, kteří jsou schopni české opeře pomoci. Já jsem hned po studiu odešel do Německa, kde jsem byl dva roky členem operního studia ve Státní opeře v Hamburku a poté jsem se stal sólistou vídeňské Volksoper. Již pět let zpívám významné role mého hlasového oboru na předních operních scénách za hranicemi mé rodné země a tak jsem ztratil přehled o situaci v Čechách a nebylo by tedy podle mého názoru správné pokoušet se jakkoli tuto situaci hodnotit. A dále se také domnívám, že mi ani nepřísluší takové hodnocení, já se budu nadále rád starat o to, abych svou práci dělal, jak nejlépe dovedu a odpovědi na tyto otázky přenechám těm, kteří jsou za situaci v české opeře zodpovědní.

Na vašich webových stránkách máte sepsán poměrně široký repertoár – od Vaška z Prodané nevěsty až po Prince v Rusalce, od Lenského až po Dona José. Podle čeho si vybíráte role?

Na mých stránkách je pod hlavičkou „repertoár“ sepsán kompletní seznam rolí a hudebních partů, které jsem za svou mladou kariéru zpíval. Například Vašek v Prodance byl pro mne jedním ze základních kamenů. Těší mne, že se tento seznam dále rozšiřuje a že přicházejí stále nové zajímavé projekty, ve kterých rád působím. Každou novou nabídku zodpovědně zkoumám, jak po hudební stránce tak i z hlediska dramaturgického, vždy se ptám nejen, jestli mohu danou roli zpívat, ale také jestli ji mohu věrohodně zahrát. Konzultuji všechny pro i proti se svým hlasovým poradcem a také s mým partnerem, který je sám významnou osobností divadelního světa a je pro mne tou nejdůležitější podporou a motivací. Mezi mé vysněné role patří Tamino, Lenski, Princ, Lysander a také Don José. Jsem moc rád, že už jsem většinu z těchto rolí mohl zpívat a doufám, že mohu jejich interpretaci i nadále rozvíjet. Domnívám se, že je velice důležité správně rozhodnou kdy, kde a za jakých okolností zpívat tu či onu úlohu. Mým vzorem v tomto rozhodování je asi nejvíce velký tenor Fritz Wunderlich, který byl schopen za svou bohužel předčasně tragicky ukončenou kariéru svým krásným hlasem úžasně a nezapomenutelně interpretovat tenorové party všech možných stylů, forem a oborů. Poslech jeho umění je pro mne vždy velkou školou. Wunderlichova interpretace Tamina je pro mne svatá.

S tou druhou otázkou jste mne přistihl! Myslím si, že nejsem ten typ pěvce, který všechno podřizuje svému povolání. Já obdivuji všechny, kteří to dokáží a díky tomu se se svým talentem a neuvěřitelnou pílí dostanou na špici v tomto oboru a ještě více ty, kteří se na této špici také dlouhodobě udrží. Pro mne je ale velice důležité vést vedle toho života pěvce ještě také ten normální přízemní život. Já rád lyžuji, jezdím na kole, lezu po horách, poznávám nové země a nová místa. Rád se věnuji práci se dřevem a naší zahradě. Velice rád trávím volný čas se svou rodinou, před rokem a půl jsme se rozrostli o malou Luisu, moji neteř. K mému životu patří neodmyslitelně dlouhé procházky s naším psem Leem. Jsem přesvědčen, že na to na všechno by prostě nezbyl čas a mně by to moc chybělo a tak se snažím svou kariéru s dalšími oblíbenými aktivitami skloubit. Zatím to jde dobře.

Hodně úspěchů a díky za rozhovor!

Ptal se Vít Dvořák

www.ladislavelgr.com