Lípa Musica připomene v oybinských ruinách osobnost Karla IV.

V loňském roce MHF Lípa Musica poprvé vstoupil do impozantních prostor zříceniny saského hradu Oybina, do jehož historie se výraznou stopou zapsal král a císař Karel IV. V roce, kdy si připomínáme 700. výročí narození této výjimečné osobnosti světových dějin, festival pro letní prolog vybral zařazení nového projektu svého rezidenčního souboru Schola Gregoriana Pragensis, který nese název Carolus, Rex et Imperator. Koncert v prostorách ruin klášterního kostela, který právě Karel IV. založil, proběhne v pátek 8. července a poslední lístky jsou ještě k dostání.

Období vlády Karla IV. je pro české země epochou mimořádného kulturního rozkvětu. Člověk žasne nad tím, kolik architektonických a výtvarných památek zde za jeho vlády vzniklo. Na první pohled méně „hmatatelný“, ale neméně významný rozmach nastal i v oblasti hudební. V Karlově době se zvyšuje prestiž svatovítské katedrály jakožto duchovního centra země. Obřady zde konané se rozvíjely do nebývalé nádhery, integrovaly řadu „moderních“ teatrálních prvků a působivě využívaly prostorových dispozic kostela. Vedle chorálního církevního zpěvu dostávají v této době prostor i další oblasti hudby, jako světská hudba a vícehlas. K rozvoji i novým impulsům v hudební sféře rozhodně přispěla i pražská univerzita. V projektu se pokusíme postihnout „mnohovrstevnost“ tehdejšího hudebního života a vytvořit barevnou hudební mozaiku z repertoáru, který byl úzce spjatý s osobou či působením Karla IV, představuje umělecký vedoucí souboru David Eben.

Program se dotýká významných momentů v životě Karla IV. Připomene dobu, kdy působil ještě ve Francii v ukázce z tvorby Guillauma de Machauta, sekretáře Karlova otce Jana, který se patrně sám i na Oybinu vyskytoval. Dále program reflektuje Karlův mimořádný zájem o sbírání ostatků svatých. Nejdůležitějšími relikviemi byly ovšem předměty spojené s Kristovým ukřižováním, které byly součástí tzv. říšského pokladu. Karel je získal v roce 1350 od potomků svého soka Ludvíka Bavora, a pro jejich uložení nechal vystavět kapli sv. Kříže na Karlštejně, proslavenou deskovými obrazy mistra Teodorika. Současně byl z Karlovy iniciativy zřízen zvláštní svátek svatého Kopí a hřebů, který byl slaven v českých zemích a také řadě německých diecézí. Pro tento svátek vznikl i speciální chorální repertoár.

V posledních letech se podařilo lokalizovat velice osobitý a dosud téměř neznámý soubor zpěvů, jejichž vznik s největší pravděpodobností souvisí s pražským univerzitním prostředím, které Karel IV. založil. Jde o poměrně rozsáhlé písně s básnickými duchovními texty, které zajímavě kombinují volný chorální rytmus s pasážemi s pravidelným rytmem. V programu je zastoupena jedna z těchto kompozic: Rubus incombustibilis. Univerzitní prostředí vystřídá představení české dvorské lyriky 14. století, která navázala na tradici německého minnesangu. V Karlově době se začínají objevovat lyrické útvary také v češtině. K nejlíbeznějším příkladům této tvorby patří nesporně lejch Otep myrhy. Jeho text parafrázuje obrazy z biblické Písně písní a lze ho tudíž interpretovat ve světské i duchovní rovině.

Karel IV. založil v roce 1347 na Novém městě pražském klášter, jehož úkolem bylo pěstování slovanského písemnictví a slavení liturgie ve slovanském jazyce. Za tímto účelem byli do Čech pozváni mniši benediktinského řádu ze severních částí chorvatského pobřeží. O podobě hudebního repertoáru však kvůli nedostatku dochovaných pramenů nebylo možné činit žádné závěry. Z tohoto hlediska je zcela unikátní nález několika fragmentů, které se podařilo objevit ve fondu Ljubljanské národní knihovny. Původ těchto fragmentů lze velmi přesvědčivě prokázat jako emauzský. Je na nich zaznamenán mj. zpěv Alleluia zapsaný chorální notací a podložený slovanským textem psaným hlaholicí. Tento zpěv je zřejmě jediný z emauzského repertoáru, který je dochován v úplnosti a zaznívá po mnoha staletích znovu v dnešním koncertě.

Do části věnované Emauzskému klášteru bylo zařazeno též čtení v církevní slovanštině podle jiného významného Emauzského pramene: tzv. Remešského evangeliáře. Do programu jsou zařazeny též vícehlasé skladby s mariánskou tématikou a závěr tvoří velikonoční repertoár s tématikou vzkříšení, které reflektuje duchovní nasměrování osobnosti Karla IV.: „Život věčný jest světlo člověka“.

V provedení „karlovského“ programu se kromě Scholy Gregoriany Pragensis představí Hana Blažíková coby hráčka na gotickou harfu a sopranistka Barbora Kabátková.

Lípa Musica bude v oslavách svého 15. jubilea pokračovat od září tradiční koncertní řadou více jak dvou desítek koncertů rozesetých po Libereckém a Ústeckém kraji a příhraničí Saska. Výroční dramaturgie akcentuje vokálně-duchovní základ festivalu, který se rozvinul z původního Festivalu duchovní hudby Česká Lípa, připomene výrazné projekty a umělecké hosty, kteří se na festivalu představili v uplynulých letech, ale současně nabídne i řadu nových programů v nejedné premiéře a nových uměleckých tváří. Nová budou také tři festivalová místa – Litoměřice, Úštěk a kostel sv. Kříže se slavným postním plátnem v Žitavě. Zazní hudba symfonická, vokální i komorní a mimo ústřední klasický žánr festivalu je pro návštěvníky připraveno i jazzové a taneční osvěžení či setkání s populární legendou. Absolutním vrcholem oslav 15. výročí festivalu bude zcela mimořádný projekt, kdy se po 45 letech do severočeské metropole – Liberce vrátí náš první orchestr – Česká filharmonie, a to ve spolupráci se světově proslulým dirigentem Semjonem Byčkovem a klavírním duem sester Labèqueových. Chybět nebude ani tradiční představení mladých talentů ze ZUŠ Česká Lípa.