Od roku 2004 řeší pražské rodiny s malými dětmi každou zimu stejnou otázku – jak sehnat lístky na Louskáčka? Navštívit tohle představení se stalo otázkou prestiže i u lidí ke kultuře jinak vlažných. Louskáček -Vánoční příběh je předním bestsellerem baletu Národního divadla, který v období Vánoc plní sál i kasu spolehlivě již osmým rokem. Přestože mi dítě za tu dobu docela povyrostlo, znovu jsem podlehla sváteční rodičovské nostalgii a opět jsme vyrazili na Louskáčka. Asi počtvrté, ale déle jak do maturity to táhnout nehodlám.

I když … Kouzlo toho představení vůbec nevyprchalo. Je neuvěřitelné, že v hlavních rolích v choreografiii Youriho Vàmose dokonce můžeme vidět stále tytéž protagonisty jako na premiéře: Adélu Pollertovou a Jiřího Kodyma jako Kláru a Louskáčka, Radka Vrátila jako Scrooge, Viktora Konvalinku jako Ďábla a další (tady musím poznamenat, že v čertovské roli mám radši dynamičtějšího Katsapova, i on dosud v představení působí). Hlavně díky tomu je Louskáček stále přitažlivý a nedegeneruje, jako se to stává u řady (i operních) představení, kde po naleštěné premiéře nahradí hostující hvězdy v běžném provozu druhá liga a za chvíli už tu inscenaci pomalu nepoznáte.

Hlavní hvězdou je zde samozřejmě Adéla Pollertová, je ve všech ohledech dokonalá, v rukou Jiřího Kodyma působí křehce jako papírová panenka. Jak ji zvedá a dlouze drží ve výšce… Jejich pas de deux získalo vždy největší ocenění publika. A také sympatické výkony dětských tanečníků. Ale velký půvab měl i tanec celého souboru ve slavném Valse des fleurs, neseném širokým tématem lesních rohů. Roztančené dvojice v blankytně modrých kostýmech a ve skvěle sladěných formacích tvořily s hudbou i s pohádkovou zimní kulisou dokonalou harmonii. Možná jsem si toho více povšimla proto, že jsem tentokrát seděla na 1. galerii – z nižších pater ty obrazce jakoby roztančených květů z vířících sukní tanečnic neuvidíte.

O něco méně sladěný byl orchestr, vedený Sergejem Poluektovem, začátek jim šel překvapivě ztuha na to, že se Louskáček teď hraje skoro obden. Cella moc neladila, reputaci zachraňovali jako obvykle hráči dechů – zmíněný valčík byl vydařený. Také celesta (Libuše Klausová) zvládla své slavné sólo na jedničku. Sergej Poluektov působil jako korepetitor baletu ve Velkém divadle v Moskvě, posléze v pražském Národním dostal i příležitost jako dirigent a autor orchestrálních aranžmá baletu.

Velký podíl na úspěchu představení má i spojení Čajkovského geniální hudby s Dickensovou lehce hororovou Vánoční koledou (být to jen ruská klasika, myslím, že by tolik netáhla). Příběh o napraveném lakomci Scroogeovi jsme mohli vidět v několika filmových podobách, naposledy před dvěma lety i v 3D animaci režírované Robertem Zemeckisem. Výtvarník Louskáčka Michael Scott navázal právě na tuto anglosaskou linii příběhu a vytvořil rozkošnou a veskrze realistickou scénu a kostýmy ve viktoriánském stylu – zasněžené domy, rozžatá světýlka v oknech, víla s kouzelnou hůlkou: další body u vděčného publika. Je pozoruhodné, že stejnou podobu Scrooge, ale i jiné detaily, jako aranžmá nazelenalých duchů s lomozícími řetězy, odbíjející hodiny atd. potkáváme téměř beze změn ve všech ztvárněních příběhu, i u Zemeckise. Tak je silná ta dickensovská tradice.
Petr Iljič Čajkovskij:
Louskáček – Vánoční příběh
Choreografie: Youri Vàmos
Nastudování: Joyce Cuoco, Uwe Schröter
Dirigent: Sergej Poluektov
Scéna a kostýmy: Michael Scott
Baletní mistr: Veronika Iblová, Michaela Černá, Igor Žukov, Luboš Hajn, Alexej Afanassiev
Sbormistr: Jiří Chvála
Baletní soubor Národního divadla
Orchestr Národního divadla
Kühnův dětský sbor
Premiéra 9.12.2004 Národní divadlo Praha
(psáno z reprízy 13.1.2011)
Starý lichvář Scrooge – Radek Vrátil
Bob Cratchit – Viktor Konvalinka
Paní Cratchitová – Ivanna Illyenko
Klára Cratchitová – Adéla Pollertová
Policista Bobbie – Jiří Kodym
Drosselmeier – Luboš Hajn
Paní Drosselmeierová – Zuzana Šimáková
Ďábel – Viktor Konvalinka
Víla Vánoc – Ivanna Illyenko
Klára ve snu – Adéla Pollertová
Louskáček – Jiří Kodym
Španělský tanec – Karel Audy, Tereza Ulrichová, Nela Čelišová, Pavlína Mráziková, Mária Dorková
Ruský tanec – Mattia Mantellato, Radovan Hrbek
Čínský tanec – Pavla Hrubešová
Kolombína – Ivana Mikešová
Harlekýni – Tomáš Rychetský, Tomáš Červinka, Jonáš Dolník, Oleksandr Kysil
Arabský tanec – Sylva Nečasová, Kristýna Němečková
Valčík-soli – Michaela Wenzelová, Radka Příhodová, Mário Bakuš, Adam Zvonař
www.narodni-divadlo.cz
foto: R.Sekot/archiv ND
Související články
Komentáře: 5
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
- Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
- Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?








Louskáček táhne všude na světě, takže nevím proč by netáhl v Praze. I kdyby zůstal jen klasikou – námětem i choreografií.
Nejsem si sice stoprocentně jistá, ale mám dojem, že první premiéru Louskáčka tehdy v roce 2004 tancovala s Jiřím Kodymem Zuzana Susová (2. premiéru pak Tereza Podařilová s Michalem Štípou), ale to je jen detail, za který bych beztak nedala ruku do ohně.
Pokud ma rodiče takové "strašné" dilema, kde sehnat lístky, tak si mohou s ratolestmi sjet do Brna, nemají to zas tak daleko. Na galerii (ve 2. pořadí)ještě nějaká ta místa vždycky bývají. A přitom to uvidí ve špičkovém obsazení: Přibylová, Jeličová atd.
Jelikož je v ND málo klasiky, tak Louskáček bude vyprodaný vždy. Je to typické rodinné představení, takže vždy bude plno. A protože Louskáčka dávají i odpoledne (na rozdíl od Labutího), může na něj vyrazit z ekonomických důvodů celá rodina.
Zajímavé jistě je, že v ND chystají na listopad "Moonshine" od Christophera Bruce (zdroj: T.Podařilová v rozhovoru na scena.cz). No a pokud se podíváte ny Youtube, tak lehce zjistíte, že to žádná klasika nebude. Takže opět zvítězí Louskáček. Je to pro Louskáčka snadný boj o přízeň diváků…
národní má mít vždy za sezónu jednu premiéru moderní a jednu klasickou. Sice jsme se klasiky už pár let nedočkali, ale třeba to druhé představení mile překvapí