Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě

Komentáře: 26

1. Khail dne 24.9.2010 v 04:58

   Ani jeden komentář? Jo to kdyby šlo o Traviatu – to by tu bylo poznatků :-) Byl to pěkný večer a záslužný dramaturgický počin, ale jak je vidět z komentářů – domácí publikum je spíše na něco jiného :-):-)

   Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
2. VD dne 24.9.2010 v 08:12

   Také velmi lituji, že Národní divadlo neuvedlo Ariadnu a Slavíka ve scénické podobě. Už jen ohromná barevnost hudby a velký prostor pro fantazii si o to říká. Možná by se taková povedená inscenace mohla stát i událostí, na kterou by se chodilo.
   Souhlas také s tím, že Simona Šaturová je ve výtečné formě, Olga Trifonova stejně tak, orchestr byl i dle mého velmi dobrý. Pár drobností by se našlo (třeba neznělé hloubky Y.Škvárové), ale člověk nesmí být zvlášť v našich poměrech za tento večer vděčný. VD

   Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
3. Anonymous dne 24.9.2010 v 09:02

   Taky jsem na koncertě byla, a přiznávám, že jsem tam šla s obavami – jsem spíš na tradiční operní díla. Byla jsem příjemně překvapená, jak "poslouchatelná" ta hudba byla, zvlášť Martinů. Nemůžu než souhlasit s tím, že Simona Houda-Šaturová je ve špičkové formě a slyšet ji je vždycky radost. A orchestr opravdu jako by byl pokaždé o třídu lepší, když je na něj vidět :-)
   Vytkla bych jen jedno: Ve Slavíkovi se občas až příliš rozmáchly žestě na úkor zpěváků. Já vím, že forte v žestích je Stravinského oblíbený výrazový prostředek, nicméně pokud přes ně není slyšet sólisty, je něco špatně. Nevím, zda to skladatel opravdu takhle myslel – podle mě měl dirigent žestě v takových chvílích trochu pokrotit. Například Václav Lemberk, který toho byl obětí (nikoli sám), by v podstatě vůbec nemusel do divadla chodit; jeho kratičký part se stejně utopil. A nebyla to jeho vina – v té chvíli by orchestr nepřezpíval ani Pavarotti.
   Ale jinak díky za to a jen houšť. Ronnie

   Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
4. Anonymous dne 24.9.2010 v 09:06

   Taky si všímáte, že Svatka Barančicová píše o každé druhé zpěvačce, že má témbr nevýrazné barvy:))

   Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
5. Renata dne 24.9.2010 v 10:37

   Jak píše Ronnie, občas se mně orchestr zdál silný, ve Slavíkovi i v Ariadně. Ale asi to je taky tím kde sedíte. Trifonová byla soce výborná ale nějaké osobité kouzlo v hlase jsem taky nenašla.

   Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
6. Anonymous dne 24.9.2010 v 21:42

   Pokud jde o místo v hledišti, já jsem to slyšela z prostředka druhého balkonu, což mi na operu přijde jako místo téměř ideální… a stejně byl ten orchestr moc silný! :-) Ronnie

   Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
7. Anonymous dne 25.9.2010 v 08:07

   Byl jsem včera – skvělé. U Trifonové byl od prvního tónu slyšet velice znatelný rozdíl v tom, jak oproti ostatním pěvcům technicky ovládá svůj hlas. Všechno hezky posazené a vyrovnané, hezky na dechu a 100% pod kontrolou. Ach ta česká pěvecká škola. ND prodávalo vstupenky pro studenty za 50 Kč, ostatní za 100 Kč…to mi přijde opravdu hodně ostudné, že publikum nemá o tak exkluzivní dramaturgii zájem. Tak a teď na inscenovanou Ariadnu do Ostravy:))

   Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
8. Pavel Šimáček dne 25.9.2010 v 09:59

   Také jsem si odnesl největší dojem z výkonu Trifonové (skvělé i loni na Dvořákově Praze), neboť Simona Houda Šaturová byla zejména zpočátku trochu intonačně nejistá. Také ji však považuji za jednu z našich nejlepších zpěvaček. K hlasitosti: v přízemí se mi orchestr předimenzovaný nezdál. Škoda pouhých dvou koncertních uvedení, určitě bych šel ještě – žel moc by nás v divadle asi nesedělo.

   Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
9. Anonymous dne 26.9.2010 v 14:08

   Je pravda, ze pani Saturova mela na zacatku Ariadny dve drobna intonacni zakolisani, ale nebylo to nic fatalniho a jak se rika finis coronat opus. Zaverecna arie byla v jejim podani naprosto skvostna. Pri patecni reprize byl v prizemi dobre slyset i Vasek Lemberk a celkove jsem nemel pocit, ze by byl orchestr nahlas. Naopak pri Ariadne jsem si rikal, ze by to sneslo i trochu sytejsi zvuk ve smyccich = par hracu navic. Nemel jsem pocit, ze by nas v divadle sedelo zalostne malo, prislo mi to jako normalne prodane predstaveni. Za faux pas produkce ND povazuji, ze na patecni reprizu nezajistili kvetiny pro Olgu Trifonovou. Mohli u ni predpokladat, ze v Praze nema fanklub ci priznivce, kteri by se o kvetiny postarali, jak tomu bylo v pripade nekterych ceskych solistek. Myslim, ze to nevypada moc dobre, kdyz solistky ve vedlejsich rolich kvetiny dostavaji a hlavni hvezda vecera ne. Nebo uz se setri i na tomhle:)) m.

   Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
10. Anonymous dne 26.9.2010 v 19:08

    Bohužel jsem neviděl a neslyšel neb jsem o tom nevěděl – škoda, Ariadna by mne docela zajímala "naživo".
    Do opery normálně moc nechodím, jsem koncertní posluchač a orchestr má u koncertního publika tradičně špatnou reputaci (a chvíli potrvá, než se to změní, pokud se to změní).

    To, že vstupné pro studenty bylo nízké, je chvályhodné. Pokud jde o "dospělé" spíše než vstupenky za 100 by to asi chtělo pořádnou propagaci…

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
11. Anonymous dne 26.9.2010 v 22:45

    Když mne ty koncertní verze nebaví. Já mám rád divadlo.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
12. Anonymous dne 27.9.2010 v 09:23

    Nevím, jestli debatující s příspěvkem ze 26. září ve 21:08 je z Prahy nebo ne. A nevím, jaká byla propagace mimo Prahu, nicméně v Praze byla Ariadna a Slavík na citylightech – možná už před létem – dále na tramvajích, na plakátech atd. Propagace určitě byla pořádná, co se jejího objemu týče, čemuž určitě odpovídala i cena za takovou kampaň. To, že o tom někdo nevěděl, spíš odkazuje na problém v zacílení či v tom, jak se komunikovalo. Je plakát s vpodstatě baletním sdělením, byť esteticky velmi uspokojivý a vkusný, opravdu vhodnou "message" pro operní publikum či lépe řečeno pro méně konzervativní operní publikum?

    PS: pánové z operaplus by sem mohli ten plakát přidat, aby všichni viděli, o čem je řeč.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
13. Juraj Gerbery dne 30.9.2010 v 06:54

    Dobrý den. Děkujeme za Vaše reakce. Jen poznámka k hodnotě vstupenek. Studenti mají na všechna představení Národního divadla ve všech budovách vstupné 50 Kč, pokud si vstupenku koupí 30 min. před začátkem. Cena 100 Kč je výhradně pro zaměstnance Národního divadla na vybraná představení (v tomto případě to byl páteční koncert). Základní vstupné bylo pro přízemí 600 Kč. Co se týče objemu inzerce, ujišťuji Vás, že jediným limitem je náš rozpočet na propagaci :-) Juraj Gerbery, vnější komunikace a reklama opery ND

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
14. Pavel Šimáček dne 30.9.2010 v 07:13

    Dobrý den pane Gerbery, také se mi plakát k inscenaci velmi líbil, ale také si kladu otázku, zda měl dostatečný potenciál "přitáhnout" publikum. Jinak mne opět zklamal v Opeře ND již tradičně odfláknutý program k inscenaci, ale to už asi nepatří pod Vás.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
15. Anonymous dne 1.10.2010 v 09:02

    Dobrý den, rád bych se vyjádřil jako dramaturg tohoto projektu ke dvěma tématům. Nejprve balanc orchestr-sólisté ve Slavíkovi. Je pravdou, že velmi záleží na místě, z něhož k vám zvuk jde, a je také ovšem pravdou, že Stravinskij si v instrumentaci druhého jednání nebral žádné servitky a sólisté i sbor to mají velmi ztížené. Například proti sólovému basu v unisonu záměrně ječí trubka a piští pikola v oktávách s flétnou, tenor ve střední poloze má proti sobě jedovatě znějící ostinato na vysokých tónech v primu a "sčasovky" vysokých fléten, na začátku 2. jednání sbor zaniká ve všeobecné hudební vřavě v orchestru – a to ještě při scénickém provedení počítal Stravinskij s tím, že tento úvodní sbor zpívá za zataženou tylovou oponou a má znít "z dálky"… Otázky zvukové vyváženosti jsme na zkouškách pečlivě řešili a snažili se v daných podmínkách najít optimální rovnováhu. Myslím, že se to podařilo, výjimky ovšem v závislosti na akustice relativně plného divadla a na místě v hledišti připouštím.
    Poznámka pana Šimáčka o "tradičně odfláknutých programech" je znovu onou generalizací, která mě svého času přiměla vložit se do diskuse o námi zvolené verzi Hoffmannových povídek. Vzhledem k tomu, že jsem program připravil já, dotýká se mě tato výhrada osobně. Uvítal bych, kdyby autor této poznámky vyjádřil konkrétní výhrady vůči konkrétním programům a totéž učinil konkrétně i vůči programu k Ariadně a Slavíkovi. Koncepcí, jak dělat divadelní či koncertní program, je řada, nedomnívám se však, že by naše programy byly ve zvolené koncepci odfláknuté. Nicméně by pro mě bylo zajímavé slyšet, co komu z diváků v programech chybí. Dovoluji si upozornit, že program k Ariadně a Slavíkovi byl koncipován s ohledem na pouhá dvě koncertní provedení – takový koncertní program opravdu nemůže mít 100 stran, neboť jeho výroba při zvoleném nízkém nákladu by byla tak drahá, že by se prodejní cena pohybovala v pásmu, které odradí i ty, kteří si program pravidelně kupují. Nevím o tom, že by ke svým koncertům tiskla kterákoli srovnatelná instituce programy byť jen takového rozsahu a obsahu, jako to dělá u svých koncertů ND. Při písňových recitálech např. vždy otiskujeme kompletní texty písní, a to v originále a v českém i anglickém překladu. Pokud jsou ovšem koncerty (přesněji koncertní provedení oper) titulkovány, což byl případ Ariadny a Slavíka, libreta v programu nepublikujeme opět s ohledem na nárůst rozsahu a ceny programu.
    Nevím, jaký na to mají názor ostatní, ale mě by se moc líbilo, kdyby se na tak kultivovaném portálu, jako je Operaplus, diskutovalo věcně a pomocí konkrétních argumentů. Pokud něco spláchnete jedním slovem, že je to "odfláknuté", nemohu na to reagovat jinak, než že i váš argument budu považovat za odfláknutý. Zdraví Ondřej Hučín, dramaturg opery ND

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
16. Pavel Šimáček dne 1.10.2010 v 11:57

    Vážený pane Hučíne, můj komentář neměl být myšlen jako osobní invektiva, ale chápu, že se Vás mohl dotknout (podobně jako se i mne dotkne, pokud se tu někdo negativně vyjádří o mých „výplodech“ bez konkrétních poukazů na chyby) a v tomto směru se Vám omlouvám. Na druhou stranu jsem tušil, že by mohl reakci a diskusi vyvolat… Proč považuji program k Ariadně za „odfláknutý“? Stručně: Ke každé z oper jsou zde dvě stránky textu (má výtka nesměřovala k jeho kvalitám) a zbytek tvoří biografie umělců a umělkyň. Druhá polovina programu je jen anglický překlad – což považuji trochu za luxus, ale určitě namítnete, že češtině rozumí z cizinců jen málokdo a takto se mohou o opeře něco dozvědět.
    Programy podobného rozsahu vydává např. FOK i ČF, kde se vždy počítá pouze se dvěma provedeními, někdy i s jedním. Texty písní bývají již pravidlem, občas připojí i libreto, přičemž cena zůstává na 25. Ona padesátikoruna není moc, jde spíš o to, co za ní dostanu. K programům – nejen operních – inscenací se někdy i opakovaně vracím, k těm z ND z poslední doby, nemám důvod. Libreto chybí (samozřejmě ne u Prodané nevěsty), biografie jsou za chvíli zastaralé, těch pár informací najdu na internetu… Co v programech postrádám? Jak sám píšete, koncepcí, jak dělat program, může být mnoho. Na představení hry jednoho poloamatérského divadla odehrávající se v prostředí porodnice se rozdával menstruační kalendář, na jehož druhé straně byla jen jména účinkujících. Proč ne. Nemám nic proti jednodušším programům Divadla Komedie nebo Divadla Na zábradlí. Je to jejich styl. Styl programů Opery ND býval jiný (především ještě před ředitelováním pana Dvořáka). A je i v zahraničních operních domech, které rád navštěvuji. Jejich cena málokdy překročí v přepočtu 100 Kč.
    Čili: ideální program k Ariadně podle mne: Děj opery Ariadna, text o opeře, text o Martinů (místo obojího lze stávající text), něco k mytologii z níž opera vychází, něco k surrealismu – mohly by to být akademické studie (pokud by zvolila tato koncepce) nebo populární pojednání, každé na půl stránky (pak spíš hesla než studie) nebo na stran deset + libreto. Pokud by program nafouklo, publikovat ho na internetu. Biografie umělců vynechat nebo zestručnit nebo vytisknout na vložku jako při běžných inscenacích. Případný obrazový doprovod bych také ocenil, ale u koncertu bych ho oželel.
    Konkrétnější výhrady ke konkrétním programům zašlu případně později, až budu mít možnost je projít, zatím reaguji jen takto, neb jsem k tomu byl vyzván. Budou však většinou podobné. Každopádně: dříve jsem díky četbě programu žil inscenací i pár dní po jejím konání, nacházel jsem zpětně nové informace, významy a souvislosti, nyní program většinou přečtu ještě před představením, maximálně během přestávky.
    Velice rád uvítám další diskusi naší čtenářské obce, možná jde opravdu jen o mé vyhraněné představy.
    S pozdravy P.Š.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
17. Anonymous dne 1.10.2010 v 13:07

    Chválím, že se začal někdo zajímat o to jaké by programy měly být. I já dávám za vzor ředitele Dvořáka, který měl programy nejlepší. Určitě jsem pro libreto – originál i český překlad. Dřív také bývalo dobrým zvykem uvádět přehled všech dosavadních inscenací dotyčné opery v Nd. Luboš

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
18. Anonymous dne 1.10.2010 v 15:25

    Já stručně k programu. Naprosto nesnáším profily umělců, to si můžu najít na internetu. Pokud fotografie, tak z představení v kostýmech (vím, že to bývá problém z časových důvodů), fotografie v civilu či "ze zkoušky" jsou nic neříkající a raději je oželím. Libreto v žádném případě, z programu se stává kniha a zdražuje to cenu programu. Program kupuji vždy, pokud cena nepřekročí 70,- Kč. Víc prostě nedám. Dřív jsem si nechával těch třicet na kolu v bufetu, ale to už jsem také odboural.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
19. Anonymous dne 1.10.2010 v 21:48

    Nuže na to, zda mají být v programu CV umělců a libreta, jsou – jak vidím – velmi různé názory. Podle mého názoru má být program příjemný průvodce večerem, tzn. že nemá trhat a nadouvat kapsu, má být poutavý a nikoli školometský a má ovšem být také zdvořilý – vůči umělcům i divákům. Tedy představit umělce divákům pokládám především za slušnost, pro leckoho to také může být zajímavé a nemusí kvůli tomu chodit extra na internet. Já osobně znám také pro mě zajímavější literární žánry, než jsou životopisy, nicméně jejich přítomnost v programu pokládám za samozřejmou. Kdo to nesnáší, ať to přeskočí, to je jednoduché.
    Ještě, pane Šimáčku, k vaší reakci. To jsem rád, že mé texty v programu Ariadny a Slavíka nepovažujete rovnou za blábol. Víte, já razím teorii, že v programu se má psát zaujatě a intenzivním způsobem, tedy raději na menší ploše jít do větší hloubky než naopak. (Ideální je samozřejmě jít do hloubky na větší ploše, to je ovšem možné jen u inscenací, ne u koncertů.) Proto naše programy patrně nemohou vyhovovat takovým představám, které zde prezentoval Luboš a které zřejmě zastáváte i vy. Přehledy, tabulky a soupisy jsou tak trochu projevem literární bezradnosti a vyvlékáním se z úlohy dramaturga, který nemá v progamu jen shromažďovat fakta a data, ale má je umět i interpretovat, myslet nad nimi a podávat to divákům na čtivé úrovni. Právě nedostatek tohoto mi, pane Luboši, vadil na operních programech Dvořákovy éry. Např. přehled dosavadních inscenací v ND je valnou většinou pro mě v programu zcela zbytná informace. Zajímá mě dílo, jeho téma, jeho kontext, jeho interpretace. Historické přehledy inscenací jsou v mnohem kvalitnější podobě, než je to možné udělat v programu, dostupné v elektronickém archivu ND na našich webových stránkách. Pane Šimáčku, já vás nechci chytat za slovo, ale vy tvrdíte, že vám v programu k Ariadně a Slavíkovi chybí heslovité texty o surrealismu a podobně. Pak ale píšete, že vlastně všechno lze najít na internetu a venkoncem je to tedy zbytečné v programu uvádět. Jak asi bude vypadat půlstránkové heslo „surrealismus“ v našem programu? Když na kterékoli vhodné české či zahraniční webstránce najdu na toto téma mnohem více… Já vím, že každého zajímají jiné informace – já osobně si ale nejvíc považuji diváků, kteří nejdou do divadla studovat tabulky a encyklopedická heslíčka, nýbrž přicházejí prožít umělecké dílo, zúčastnit se ho, cítit a přemýšlet o něm – byť ho pak třeba i odkopli. K emocionálnímu i intelektuálnímu prožitku se také snažíme směřovat naše programy, nepochybně jednou s větším, jindy s menším úspěchem. (pokračování)

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
20. Anonymous dne 1.10.2010 v 21:50

    (dokončení)
    Píšete, že těch pár informací v našich programech najdete na internetu a že program většinou přečtete ještě před představením. Jestli se vám to povedlo i třeba v případě Hoffmannových povídek nebo Finty giardiniery, jste opravdu rychločtenář. Mrzí mě ale skutečně velmi, že všechno to, co do programů vkládáme, opět jedním šmahem neuvěřitelně bagatelizujete. Kde jste například, prosím, na internetu narazil na dle vás zřejmě zanedbatelný text Heinricha Schenkera o Prodané nevěstě, který jsem publikoval v programu a o němž nevěděli ani ve Smetanově muzeu? Schází vám obrazový doprovod – jsou snad např. někde na internetu staré fotografie z českého venkova, pocházející z unikátních fondů Etnologického ústavu AV ČR či fragmenty starých kalendářů z 19. století z fondů Národního muzea (program Prodané nevěsty)? Nejsou programy již více než rok doprovázeny fotografiemi Ilony Sochorové a dalších, vzniklými speciálně pro naše programy? Původní studie muzikologů Milady Jonášové, Jiřího Zahrádky či Davida Beveridge, kteří patří ke špičce ve výzkumu Mozartova, respektive Janáčkova, respektive Dvořákova díla obsahují takové banality, že se k nim není třeba vracet? Myšlenkově velmi komplikovaná a velmi erudovaná esej Renate Schlesier o tématu opery La finta giardiniera vzbudila nechuť dále o díle přemýšlet? Na internetu byl někde český překlad Lawrencovy básně Fíky či úryvku ze Sannazarovy Arkádie (program Cosi fan tutte)? Známe všichni jak své boty prózu Karla Schulze nebo názory Henriho Ghéona (Hry o Marii)? Detaily vztahu textu a hudby Čajkovského Oněgina k Puškinově předloze nebo historický a literární kontext Hoffmannových povídek stejně jako jejich geneze jsou podle vás v Česku dostatečně dobře známy, že o nich není třeba psát, zato „objevná“ minihesla o surrealismu ano? Kalendárium geneze Hoffmannových povídek vycházelo mimo jiné z dosud nepublikovaného úvodu ke kritické edici Kaye+Keck, který nám poskytlo nakladatelství Schott. Patrně stojíte o informace jiného, mně neznámého druhu. Nerozumím tomu… A jak vidíte, docela mi vadí, když ze mě někdo tímto způsobem dělá diletanta. V úctě Ondřej Hučín

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
21. Pavel Šimáček dne 1.10.2010 v 23:36

    Milý pane Hučíne,
    Děkuji za Vaši obsáhlou odpověď.
    1. K publikaci životopisů a libret jsme se zatím vyjádřili tři, dělat závěry je předčasné.
    2. Představit umělce a umělkyně je jistě vhodné, pokud nejde o nafukování programové brožury.
    3. Heslovité texty – pokud není možnost publikovat delší – mohou motivovat k dalšímu zájmu o dané téma. Jsou i lidé, jež může obsáhlá – byť objevná a kvalitní – studie odradit (programy Činohry ND jsou někdy pro laika na hranici čtitelnosti, což prosím nikdo neberte jako výtku, jinak mi bude psát ještě paní Kolihová Havlíková). Je tedy možné od každého něco.
    4. Pozor – nepsal jsem, že těch pár informací z programu naleznu na internetu. Tato věta byla připojena za biografie účinkujících. Nevztahovala se k textům.
    5. Protože chodím do divadla včas, program k Hoffmankám jsem přečetl opravdu ještě před představením. A) proto, že jsem nečetl biografie inscenátorů/inscenátorek a ukázky z díla E.T.A.Hoffmanna (knihu mám doma), B) mne Váš text Archeologie Hoffmanových povídek tak zaujal, že jsem ho přímo zhltnul, C) čtu opravdu rychle. No, možná jsem si něco nechal na pauzy…
    6. U La finty mi to určitě trvalo déle, ale to už je přeci jen dva roky starý program (ne „z poslední doby“, moc prosím, nehádejme se, co je „poslední doba“ – „proti věčnosti jsme /samozřejmě/ všichni trpaslíky“), tenkrát jste publikovali i libreta a více textů.
    7. O obrazovém doprovodu jsem psal v souvislosti s Ariadnu s tím, že u koncertu bych ho oželel.
    8. Nikde jsem nenapsal, že původní studie Vámi zmíněných muzikologů a muzikoložek jsou banality. Naopak si jich velice cením, paní Jonášovou jsem na premiéře Idomenea i „odchytil“ a poděkoval za její objevné statě (pokud to čte: ozvu se!). Nemám chuť vracet se k programům jako celkům, prolistovat si je, ne k těmto studiím. Malou čítanku u Cosi fan tutte opravdu považuji v tomto rozsahu za zbytečnou.
    9. Stojím snad nikoliv o jiné informace, ale o jinou podobu programu.
    10. Vadí-li Vám, že z Vás někdo dělá diletanta tímto (?) způsobem, doporučuji se nad to povznést. Moc to nepomáhá, ale člověk alespoň může čas strávený psaním komentářů strávit smysluplněji. Vím, o čem mluvím (psal bych ještě déle, ale jsem volán na lože a stejně se to už asi do jednoho příspěvku nevejde).

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
22. vtslajer dne 2.10.2010 v 00:26

    Hezky pozdrav vsem z Montrealu v patek vecer.

    Vidim, ze se tady docela rozjela obsahla diskuse ohledne toho, co by mel obsahovat program. Nevim, zda je mozno dosahnout nejaky consensus v tomto pripade, protoze je tolik moznosti kolik nazoru a to vse samozrejme v ramci ekonomickych moznosti toho, kdo program pripravuje a nabizi a tech, kteri si ho (ne)koupi.

    Osobne jsem take velkym priznivcem hledani informaci na internetu, kde najdu temer okamzite vse, co potrebuji, nebo si myslim ze potrebuji. Na druhe strane mit v ruce graficky atraktivni program se zajimavym obsahem vcetne uvodnich biografii umelcu a historie uvadeneho dila s durazem na synopsis a priblizeni toho, na co se prave chystam, ma definitely neco do sebe. Rad prichazim do divadla uz naladen na ocekavany umelecky zazitek, tzn. ne na posledni chvili s jazykem na veste. Rad si dam predem sklenku champagne nebo dobreho vina, pripadne v divadle dalsi, v ND i ony proslavne chlebicky, ktere tady nejsou a moc rad se zactu do programu.

    Ve vetsine opernich domu v Severni Americe jsou programny poskytovany vsem navstevnikum zdarma. Plati je divadlo a ziskani sponsori. Pokud se tyka treba specificky Place des arts v Montrealu, najdete v kazdem programu hodne reklam, clanky o PDA a dalsich programech toho mesice a pak specialni insert ohledne predstaveni, na ktere jdete. Vzdy jsou tam biografie, popis opery/symfonie, seznam ucinkujicich vcetne orchestru, nikdy libretto. Z nedavne doby si pamatuji, ze pouze Mahlerova 8. symfonie, kterou tam dirigoval Yannick Nezet-Seguin v cervnu, zabrala zcela cely program a byl tam integralni text pro hlasy v latine/francouzstine/anglictine. To je ale vyjimka.

    Zpet k OP. Ted vidim, ze Pavel me predbehl a velice vecne a zodpovedne odpovedel na predchozi treatise, i kdyz by uz davno mel spat. Ja si dam dalsi sklenku cerveneho a budu uvazovat, co s nacatym vecerem. Have a great weekend everyone! VT

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
23. Anonymous dne 2.10.2010 v 16:04

    Milý pane Šimáčku, díky za vaši reakci i za připomínky. Vlastně to bylo jedno slovíčko, které odstartovalo předchozí docela dobré oboustranné tříbení myšlenek. V této partii navrhuji remiz a přeji pěknou neděli! Srdečně Ondřej Hučín

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
24. Michal Hrubý dne 4.10.2010 v 19:12

    Milý pan Šimáček vyhrál zatímco diletant Hučín sám sebe proklel, takže žádná remíza diletante Hučíne!!!
    Stejně u řeky bude Muzeum národního obrození vzhledem k těm diluviím, co tam drahný čas předvádí i diletant Hučín a slečna Urbanová se konečně vysublimuje v Emičku.
    Michal Hrubý

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
25. Anonymous dne 4.10.2010 v 19:34

    aaa jakýsi zřejmě podnapilý zaměstnanec ND. Že by zhrzelý zpěvák, pro kterého nezbyla role :-). Člověk žasne, jakou úroveň mají zaměstnanci ND.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
26. Eva dne 4.10.2010 v 19:45

    Uráží ten, jemuž etika i argumenty scházejí. To už řekl klasik. Nic si z toho prosím nedělejte. Je to o primitivnosti dotyčného.
    Evča

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.