Matthias Goerne zpíval Kindertotenlieder

25.5.2010 00:02 Svatava Barančicová

Pražskojarní koncert Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu v Obecním domě 23.května se stal společenskou událostí, večer pod záštitou velvyslanectví Spolkové republiky Německo přilákal mnohé osobnosti. V publiku nechyběl například Josef Suk, Martin Turnovský, ministr kultury, zahraniční diplomaté, i primátor Pavel Bém si udělal čas ve žhavé fázi volební kampaně.
Hlavním lákadlem byl známý německý barytonista Matthias Goerne a jeho interpretace Mahlerových Písní o mrtvých dětech. Když to řeknu stručně, Goerne nepřekvapil – čekalo se, že bude výtečný a také byl. Jeho dojemně chvějivý, citlivý hlas je stejně ideální pro německou komorní píseň jako pro velký romantický cyklus. Schubert a Mahler jsou jeho specialitou. Má vynikající intonaci, do výšek a skoků umí ladně nenásilně vplout jako ruka do rukávu. Ve vyšších polohách zní jeho hlas nečekaně jasně a svěže, má skoro tenorové zabarvení (Oft denk’ ich). Goerne zpívá celým tělem, ale není to náznak hraného operního gesta, jeho tělo ovládá hudba, naklání se do stran podle frázování a rukama před sebou hněte neviditelnou kantilénu. Nižší tóny mu poněkud stínil zvuk orchestru ( v 3. písni Wenn dein Mütterlein, alespoň na balkónu Smetanovy síně již nebyly tolik slyšet). Jinak jej ale doprovázeli bavorští symfonikové pod taktovkou švédského dirigenta Herberta Blomstedta velmi přiměřeně a citlivě. Blomstedt je nejslavnější žijící švédský dirigent, taktovku svírá již neuvěřitelných 56 let, studoval u Paula Sachera, Novou hudbu v Darmstadtu, u Bernsteina v Tanglewoodu, je prostě chodící hudební historie.
Po přestávce zvuk orchestru rozkošatěl do velkoleposti a majestátnosti, na programu byla Schubertova Symfonie C dur „Velká“. I když má Blomstedt nenápadné téměř minimální gesto, přesto ovládá orchestr do nejjemnějších detailů. Bavorští symfonikové ukázali velký smysl pro přesnost (například vypracované fugato v 1. větě) i pro romatický výraz. Byla to jedna z vrcholných dramaturgií festivalu.

Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks
Herbert Blomstedt (dirigent)
Matthias Goerne (baryton)
Gustav Mahler: Písně o mrtvých dětech
Franz Schubert: Symfonie C dur, D 944 „Velká“
Pražské jaro 2010
Smetanova síň Obecního domu 23.května 2010

www.festival.cz

Související články

Komentáře: 3

Anonymous dne 25.5.2010 v 06:25

Šla jsem na koncert s jasnou představou. Popláču si u Mahlera a Schuberta snad nezaspím. Dopadlo to přesně opačně.
Lhala bych, kdybch nepřiznala, že mě Goerne trošku zklamal. Nevím, jak zněl na balkónu, ale z páté řady své nadšení s recenzentkou příliš nesdílím. Překvapila mě řada nepřeslechnutelných technických problémů, které bych u zpěváka této kategorie opravdu nečekala. Ani "výraz" doprovázený rozkmitem těla na metr do strany to nezachránil, naopak na nedostatky upozorňoval. Sváděla jsem to na možnou indispozici?!
Zato Schubert byl naprosto perfektní, tolik energie a nadšení z orchestru jsem už dlouho necítila. Velký zážitek hodný glorifikace:-) Výkřiky bravo a dlouhý aplauz si hráči (a pan dirigent samozřejmě) opravdu zasloužili!

Jsem zvědavá na názory ostatních…

Přeji hezký den.
Lucie

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 25.5.2010 v 12:02

to Lucie: ano vidím to docela stejně jako vy. Šel jsem na Goerneho a pak jsem nadšeně tleskal a řval díky za Schuberta.
Inu paradoxy života:-)

Jan

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 25.5.2010 v 12:14

Taky jsem se těšil na Goerneho a taky nenaplnil moje očekávání. Asi byla přehnaná :-) Ale i tak to byl vrcholný zážitek.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.